R O M Á N S K É     A L S A S K O

   Alsaské románské umění je nezaměnitelné zejména pro použitý stavební materiál (růžový pískovec), avšak i tvarosloví a zdůrazněná horizontalita má nezanedbatelný podíl na definici porýnského románského slohu. Ačkoliv Alsasko nedisponuje dómy jako je Worms, Špýr nebo Mohuč, prvky monumentální architektury jsou i zde přítomné. Jmenovat můžeme Štrasburk, Sélestat, Marmoutiér, Murbach či Pfaffenheim. Nesměle prosazující se gotický sloh ukončil románskou periodu náhle až kolem roku 1230. Alsaské/porýnské umění částečně ovlivnilo i architekturu na našem území.

   Významnějších sakrálních staveb se v Alsasku zachovalo asi 30, což je vzhledem k rozsahu země vysoké číslo. Další desítky kostelů však podlehly mladším přestavbám. Mnohde ze starých kostelů zůstaly zachovány alespoň věže, nejčastěji v západním průčelí, případně nad chórem, které nadále sloužily jako zvonice (Barr, Balbronn, Saverne, Turckheim, Reguisheim, Kuttolsheim, Haegen, Mayenheim, Munwiller, Chatenois, Reutenbourg, Scharrachbergheim, Stephansfeld, Entzheim, Valff, Willgottheim). Určitou raritou je pak okrouhlá zvonice v Bergu. Tyto a další věže jsou po staletí charakteristickým znakem alsaské krajiny. Kromě kostelů se v Alsasku zachovalo množství románských hradů (Ulrichsbourg, Landsberg, Rathsamhausen) i několik měšťanských domů (Rosheim, Obernai). Až na výjimky se dále solitérním kostelním věžím, hradům a domům nevěnujeme.

ALTENSTADT

   Kostel sv. Oldřicha se nachází nedaleko města Wissembourg poblíž hranice s Německem. Bazilikální půdorys svatyně pochází z 11. století, avšak celkový vzhled vzešel z přestavby o století později, kdy byla z růžového pískovce postavena západní věž. Hodnotným pozůstatkem je dekorovaný překlad vstupu do lodi z 11. století. V nápisu je jméno opata Liutharta z Wissembourgu, který působil v letech 1002 – 1032.

ALTORF

   Kostel Saint Cyriaque působí harmonickým dojmem, ačkoliv se na jeho současné podobě podepsalo několik slohů. Z románského období, z doby kolem roku 1200, se zachovala loď, která byla zaklenutá již v gotickém stylu. Gotický je i západní portál nebo křtitelnice v interiéru. Relikviářová busta svatého Cyriaka pokrytá stříbrnými pláty pochází z přelomu 12. a 13. století. Barokní transept a chór z let 1724 - 1731 navazují na románskou loď a zachovávají vzhled původní baziliky.

ANDLAU

   Kolem roku 880 založila císařovna Richardis klášter, do kterého později vstoupila a kde byla rovněž pohřbena. Po svatořečení Richardis v roce 1049 byl klášter přestavěn a v 17. století modernizován. Z románského období se zachoval půdorys kostele, krypta, část chóru nebo westwerk s 30 m dlouhým besrelíéfem, který z Andlau dělá výjimečnou lokalitu. Bohatě dekorovaný západní portál má v tympanonu postavu Krista, kterak předává klíč sv. Petrovi a knihu sv. Pavlovi.

AVOLSHEIM

   Jedna ze tří románských centrálních staveb v Alsasku se nachází v obci Avolsheim. Jde o kapli sv. Oldřicha, která vznikla již na konci 10. století a později sloužila jako baptisterium. Šlo o tetrakonchu s válcovou lodí, jejíž tři apsidy byly později zkráceny a půdorys přeměněn na rovnoramenný kříž s mírným přesahem východního ramena. Nad válcovou loď byla ve 2. polovině 12. století nastavěna polygonální zvonice.

   Jižně od obce se nachází starobylé poutní místo s kostelem známým již v merovejském období a považovaným za nejstarší v Alsasku. Pozůstatkem někdejšího opevněného kláštera je zejména trojlodní bazilika zvaná Dompeter, která byla vysvěcena papežem Lvem IX. v roce 1049. Masivní zvonice v západním průčelí byla přistavěna ve 12. století.

DORLISHEIM

   Protestantský kostel sv. Vavřince z konce 12. století byl původně plochostropou trojlodní bazilikou. Na počátku 13. století byl zaklenut a kolem roku 1300 doplněn o zvonici v západním průčelí. Pozoruhodnou sochařskou výzdobu lze obdivovat jak v interiéru, tak i na vnějším plášti, místy druhotně osazenou. Nad vstupním portálem kupříkladu pozorujeme hlavu lva mezi rozevřenými tlamami dvou draků. Níže pak hlavu bradáče, kterému z úst roste vinná réva.

EGUISHEIM

   Srdcem města Eguisheim je hrad Saint-Léon, který byl postaven počátkem 13. století na půdorysu pravidelného osmiúhelníku. Vzhledem k tomu, že galerie o hradech nepojednává, musíme se přesunout k nedalekému kostelu sv. Petra a Pavla. Jeho románské gros sice již zmizelo, zachoval se však působivý ústupkový portál datovaný do doby kolem roku 1230. Portál gotických proporcí byl inspirován štrasburskou katedrálou a v jeho tympanonu můžeme kromě Krista s patrony kostela vidět také postavy žen moudrých a pošetilých.

EPFIG

   Kaple Saint Marguerite z 11. století je centrální stavba na půdorysu latinského kříže s věží nad křížením hlavní a příčné lodi. Součástí je i pozoruhodná pravoúhlá arkádová chodba přistavěná v polovině 12. století, která lemuje západní a část jižního obvodu a jejíž původní využití není známé. Jde o originálně pojatou památku, která nemá analogii v Alsasku ani v širším okolí a stavitelé se zřejmě inspirovali v severní Itálii.

ESCHAU

   Bazilika Saint Trophime je považována za předrománskou stavbu z konce 10. století, neboť proporčně odpovídá architektuře otónské renesance. Dle písemných pramenů došlo k založení kláštera již kolem roku 770 na staré římské cestě z Basileje do Štrasburku. Po nájezdu Maďarů v roce 926 byl klášter obnoven biskupem Wideroldem. Kolem roku 1130 byla na severní straně kláštera postavena kvadratura, jejíž hodnotné pozůstatky (hlavice křížové chodby) vyzdvihnuté při archeologickém výzkumu jsou uloženy v muzeu ve Štrasburku.

FELDBACH

   Trochu stranou stojí bazilika sv. Jakuba ve Feldbachu, která svým vzhledem připomíná stavby za jižní hranicí Alsaska. Cluniacké převorství zde založil v roce 1145 hrabě Frederick z Ferrette a trojlodní baziliku bez transeptu zjevně nestavěli domácí mistři. Uvnitř baziliky je dobře patrné dělení pro laickou a mnišskou komunitu. Nacházejí se zde pozůstatky chórové přepážky mezi hlavní a boční lodí a pouze sloupy v laické části jsou zdobené.

GUEBERSCHWIHR

   V úvodním textu vyjmenováváme dlouhou řadu kostelů, kde se zachovala pouze románská věž. Patří sem i Gueberschwihr, avšak zdejší věž po straně novorománské svatyně původně nebyla ani věží nad chórem ani věží v západním průčelí, nýbrž věží nad křížením lodi s transeptem. Krom toho dosahuje neobyčejných rozměrů (výška 36 m) a její tři etáže sdružených oken nemají v Alsasku obdobu. Postavena byla podle lombardských vzorů kolem roku 1130.

GUEBWILLER

   Saint Léger je jedním z nejvýstavnějších chrámů v Alsasku, který je podobný bazilice Sainte Foy v Sélestat. Charakteristické jsou zejména tři vysoké věže. Dvě v západním průčelí, kde stojí nad odvážnou arkádou otevřené předsíně a jedna oktagonální nad křížením lodi a transeptu. Z uměleckého hlediska jsou dále pozoruhodná ústupková okna, výrazné římsy a v Alsasku ojedinělé zdobení západního štítu mřížkou. Stavba byla dokončena mezi roky 1230-1235, avšak gotický styl se zde uplatnil jen okrajově.

HAGUENAU

   Dle mého skromného názoru Haguenau příliš krásy nepobralo, avšak za návštěvu stojí alespoň pro románskou baziliku sv. Jiří v centru města z počátku 13. století. Stavba zaujme svou dlouhou lodí s válcovými sloupy a krychlovými hlavicemi. Původně plochostropá loď byla v gotice zaklenuta křížovou klenbou. Původní závěr se nedochoval.

HATTSTATT

   Mnohokrát přestavěný farní kostel Saint Columba byl postaven v 11. století. Ve 12. století byla postavena zvonice a ve 14. století nahrazena původní apsida gotickým chórem s opěrnými pilíři. V 18. století byl kostel zbarokizován. V interiéru se zachovaly okrouhlé a polygonální sloupy mezilodních arkád a románská malba stromu Jesse zobrazující rodokmen Krista.

HAUT BARR

   Jeden z nejznámějších pískovcových hradů se nachází nad údolím řeky Zorn nedaleko města Saverne. Do galerie byl zařazen pro svou intaktně zachovalou hradní kapli z 12. století. Obdélná stavba sevřená mezi skalní boky je zastřešena sedlovou střechou a osvětlena malými okny. Původní apsida byla v gotice nahrazena nepravidelným závěrem s žebrovou klenbou.

HOHATZENHEIM

   Kostel sv. Petra a Pavla je románská stavba z 1. poloviny 12. století. V 19. století byl kostel restaurován a řada prvků proto není původní. Jde o trojlodní baziliku bez transeptu zakončenou třemi apsidami a centrální věží s bifórii. Apsidy jsou členěny lizénami a obloučkovým vlysem dekorovaným drobnými hlavičkami.

KAYSERSBERG

   Kostel svatého Kříže byl za hradbami nově opevněného města postaven po roce 1230. Vzhledem k mladším zásahům se z původní stavby zachovala pouze loď s širokými oblouky do bočních lodí. V exteriéru zaujme ústupkový portál z růžového pískovce. Hlavní pozornost přitahuje tympanon se scénou Korunovace Panny Marie okuřovanou archandělem Gabrielem a Michaelem. Události přihlíží trpaslík s knihou a nápisem Conradus. Je pravděpodobné, že jméno patřilo staviteli kostela nebo zhotoviteli tympanonu.

LAUTENBACH

   Kostel Saint Michel a Saint Gangolf je podobně řešen jako nedaleký kostel Saint Léger v Guebwilleru. Jeho nejstarší částí je trojlodí datované do konce 11. století. Transept vznikl v letech 1130-1140 a chór byl přestavěn kolem roku 1235 již v gotickém stylu. Nedokončené a v 19. století upravované západní průčelí vzniklo v polovině 12. století. Zajímavá je předsíň zaklenutá na čtyři sloupy šesti klenebními poli. Hlavice a římsy jsou vyvedeny v lombardském stylu. Sekundárně použitý reliéf na druhém obrázku pochází z 10. století a zřejmě pamatuje původní karolínský klášter.

MARLENHEIM

   Románský tympanon datovaný do posledního desetiletí 12. století zobrazuje Krista, který předává atributy sv. Petrovi a sv. Pavlovi. Podobný námět se objevuje na tympanonech několika dalších kostelů v Alsasku. Portál s tympanonem a část kvádříkového zdiva lodi jsou poslední pozůstatky původního kostela.

MARMOUTIER

   Příběh jedné z nejvýznamnějších románských památek Alsaska začíná již v 6. století, kdy Léobard, jeden z pokračovatelů sv. Kolumbána, založil klášter. Archeologický průzkum pod chórem ukázal v roce 1984 několik stavebních fází mezi 7. - 10. stoletím. Masivní westwerk s narthexem, který je dnes hlavní libůstkou románské architektury byl postaven mezi lety 1150-1160. Jeho plášť je členěn pilastry a slepými arkádami a doplněn četnými reliéfy. Je završen nárožními polygonálními věžemi a hlavní čtverhrannou věží utopenou za štítem střední části. Loď a transept je ze 13. století, chór byl přestavěn v roce 1769.

MURBACH

   Přestože se z klášterního kostela Saint Léger zachovalo jen torzo, je zjevné, že stojíme před kdysi monumentálním románským komplexem z poloviny 12. století srovnatelným snad jen s biskupskou katedrálou ve Štrasburku. Dokladem je vysoký zaklenutý kvadratický chór, který je umocněn věžemi nad rameny příčné lodi. Uměleckým dokladem výjimečnosti je dále slepá arkáda s rozmanitými patkami, hlavicemi i polosloupy, reliéfy osazené ve štítu nebo tympanon v portálu do jižního transeptu. V interiéru se nachází hrob hraběte Eberharta, který v roce 726 klášter založil.

NEUWILLER-LES-SAVERNE

   Ve městě se nacházejí dvě významné románské stavby. Ačkoliv to není patrné, první dva obrázky zastupují velký chrám sv. Petra a Pavla, který byl postaven na konci 12. století za trojlodní bazilikou, která dnes tvoří jeho kapli. Šlo o dvoupatrovou stavbu z poloviny 11. století. Dolní část byla zasvěcena sv. Kateřině a horní část sv. Šebestiánovi.

   Druhou románskou stavbou v Neuwiller je od roku 1562 protestantský kostel Saint-Adelphe z počátku 13. století. Jde o trojlodní baziliku pěti klenebních polí s transeptem a závěrem původně uzpůsobeným k vystavení relikvií. Stavba má vysokou věž nad křížením lodí a další dvě okrouhlé věže v západním průčelí. Jediná dekorace je patrná na tympanonu západního portálu a v transeptu.

OBERSTEIGEN

   Abatyše Hedvika z Andlau založila v roce 1221 na hranici mezi Alsaskem a Lotrinskem malý klášter a špitál pro poutníky. Hlavním pozůstatkem je kaple dokončená v roce 1225, která představuje přechod mezi románským a gotickým slohem. Půlkruhové záklenky oken a portálu vyhlížejí románsky, pětiboký chór a stupňovité opěrné pilíře zakončené kytkou jsou gotické. Klášter zanikl v 15. století.

OTTMARSHEIM

   Jedna z nejstarších a nejvýznamnějších památek Alsaska se nachází na břehu Rýna. Jde o oktagonální svatyni, která kopírovala slavnou karolínskou centrálu v Cáchách. Založena byla Rudolfem Habsburským v roce 1030 pro konvent sester benediktinek a zamýšlena jako hrob svého zakladatele. Vysvěcena byla v roce 1050 Lvem IX., jediným papežem pocházejícím z Alsaska. Svatyně byla ve 12. století rozšířena o věž a kvadratický závěr. V 15. století přibyla kaple svatého Kříže a v roce 1582 kapitulní kaple.

OTTROTT

   Hlavní památkou je zejména klášter na Hoře sv. Otýlie. Je to místo, kde byla pohřbena patronka Alsaska a kde se zachoval její sarkofág z 8. století, dále románská Andělská kaple s mozaikami nebo kaple sv. Kříže, kde zaujme sloup, jehož drápky jsou vyvedeny do tvaru dlaní. Přímo pod horou se nacházejí ruiny předsunutého kláštera Niedermünster a opodál kaple sv. Mikuláše a ruiny kaple sv. Jakuba.

PFAFFENHEIM

   Rozměrný pseudogotický kostel sv. Martina ukrývá působivé torzo původní svatyně z počátku 13. století. Zachovalo se těleso zvonice a polygonální závěr s rozměrným centrálním oknem, který svými římsami i slepou arkádou nezapře lombardské předlohy. V interiéru se nachází románská křtitelnice s reliéfem sirény a třemi lvi.

ROSHEIM

   Kostel sv. Petra a Pavla je stavbou z poloviny 12. století a patří k nejlepším příkladům lombardské architektury na území Alsaska. K nejzajímavějším partiím patří závěr s rozměrným oknem v hlavní ose. Okno je lemované vlysem s listy a palmetami, tordovanými sloupy a symboly evangelistů. V interiéru zaujmou mohutné hranaté a oblé sloupy s širokými patkami. Zajímavé jsou i hlavice, kdy na jedné vidíme prstenec s 21 hlavou.

ROUFFACH

   Kostel Notre Dame, někdy také Saint Arbogast, patří k největším chrámům v Alsasku a ačkoliv byl založen již v 11. století, dosud nebyl dokončen. Od 13. století byl chrám přestavován goticky, avšak dodnes je vidět mnoho původních částí. Jde zejména o část lodi a především transept, který se zachoval s původním klenutím, včetně oktagonální klenby nad křížením z konce 12. století. Zachovaly se rovněž apsidy vystupující z obou křídel transeptu, které pamatují ještě původní plochostropé řešení.

SAINT-JEAN-SAVERNE

   Farní kostel sv. Jana Křtitele je původní bazilikou benediktinského kláštera založeného roku 1126. Z kláštera se nezachovalo více než zmíněný kostel dokončený kolem roku 1150. Věž v tomto případě není původní a pochází z roku 1733. Bazilika nemá transept a její tři lodě jsou zakončeny apsidami. Ve výzdobě se hojně uplatnily zvířecí motivy. Medvěd pojídající plástev, lev srážející muže s akrotérionem nebo lvíčata na centrálním okně. Raritou v Alsasku je ovšem románské kování, které se dochovalo u vstupních dveří do lodi.

SÉLESTAT

   Pod podlahou kostela Sainte Foy se nachází drobná krypta z 11. století, která je pozůstatkem původního chrámu s replikou jeruzalemského Božího hrobu. Stavba vznikla cca 1170-1180. Šlo o trojlodní baziliku s dvouvěžovým průčelím, transeptem a třetí oktagonální věží nad křížením příčné a podélné lodi. Kvadratický chór byl zakončen půlkruhovou apsidou a analogicky byly řešeny i menší kaple vystupující z východního půdorysu transeptu. Zajímavě řešená byla předsíň sevřená mezi západní věže, neboť díky postranním oknům připomíná vstup do kapitulní síně. Vnější plášť předsíně byl pak lemován arkádou, přičemž sloupy střední arkády jsou neseny dvěma lvi.

SIGOLSHEIM

   Stavba vznikla kolem roku 1200, avšak během 19. a 20. století byla významně upravena. Trojlodní bazilika je charakterizována vysokou věží nad křížením hlavní a boční lodi. Umělecky nejcennějším počinem je západní portál, jehož hlavice jsou zdobeny motivy listů, rostlin a zvířat. Nacházejí se zde figury ptáků s lidským hlavami nebo sirény se špičatými klobouky. V překladu se nachází pět medailonů se symboly Evangelistů a Beránkem Božím. V tympanonu pak postava Krista, který předává klíč sv. Petrovi a knihu sv. Pavlovi a dva klečící donátoři, šlechtic a vinař.

STRASSBOURG

   Románský původ katedrály Notre Dame zůstal zřetelný i po gotické přestavbě. Nejstarší zachovalou částí je krypta, která byla zhotovena kolem roku 1015 a na konci 11. století rozšířena. K další přestavbě katedrály došlo kolem roku 1176. Práce začaly na chóru s bočními kaplemi a pokračovaly do roku 1220, kdy byla dokončena věž s kupolí nad křížením příčné a podélné lodi. Křížová klenba byla poprvé použita na jižním transeptu kolem roku 1235.

   Ponecháme-li stranou katedrálu, je další významnou románskou stavbou ve Štrasburku klášter sv. Tomáše. V jeho interiéru se nachází skvostná Adelochova tumba, jejíž autor se zřejmě podílel i na výzdobě křížové chodby v Eschau. Jinou památkou je klášter sv. Petra, který ukrývá křížovou chodbu z 11. století, nejstarší na sever od Alp. Zapomenout nesmíme ani na kostel sv. Jiljí, ze kterého se zachoval transept s chórem i apsidami.

SURBOURG

   Kostel Saint Arbogast je zasvěcen poustevníkovi, který místo v 6. století obýval. Existující kostel byl postaven ve druhé polovině 11. století benediktiny. Jde o trojlodní baziliku typickou pro první románskou periodu s centrální apsidou a věží nad křížením lodí. Hlavní loď podpírají válcové sloupy s krychlovými hlavicemi a jednoduché čtverhranné sloupy. V roce 1935 byla loď rozšířena o jedno pole západním směrem.

WALBOURG

   Kostel sv. Walpurgy je bývalým opatským kostelem z 11. století. Přestože byl v 15. století významně přestavěn, šíře původní románské lodi byla zachována. Z původního trojlodí vznikla plochostropá hala a obvodové zdi byly zvýšeny. Zachovalo se 8 původních oken a fragmenty jižního portálu s figurálními reliéfy.

WISSEMBOURG

   Chrám sv. Petra a Pavla je součást někdejšího kláštera založeného již kolem roku 660. Jde o gotickou stavbu ze 13. století, avšak klášterní areál ukrývá i starší zbytky. Jde zejména o kapli v původním klášterním křídle, která je zaklenuta devíti klenebními poli na čtyřech centrálních sloupech s krychlovými hlavicemi. Je pravděpodobné, že halová stavba byla postavena na počátku 11. století a pamatuje opata Liutharta. Další stavbou je věž před gotickou lodí, kterou nechal postavit opat Samuel a která byla dle zachovalého nápisu dokončena v roce 1074.