B E N E D I K T I N S K É   K L Á Š T E R Y

   První benediktinské kláštery jsou nedílně spojeny se zakladatelem řádu, sv. Benediktem z Nursie. Sv. Benedikt začínal svůj duchovní život jako poustevník, přesněji jako mnich, což je podle řeckého významu slova ten, který žije sám, resp. ten, který žije zasvěceně v odloučení od světského života. Od konce 5. století pobýval v jeskyni Subiaco, avšak právě zde po několika letech poustevnického života dospěl k zásadní proměně. Od života v samotě postupně přecházel k životu v komunitě a pro své žáky zakládal v blízkosti své jeskyně první kláštery. Někdy kolem roku 529 pak sám odešel spolu se svými nejbližšími učni na Monte Cassino.

   Pro svou novou řeholi sepsal sv. Benedikt pravidla klášterního života, tzv. Regula Benedicti. Vznikl tak první mnišský řád západního křesťanství, který se s oficiální podporou, zejména papeže Řehoře Velikého, rychle šířil Evropou. Koncem 6. století dosáhla benediktinská misie britských ostrovů, kde se konfrontovala s domácím iroskotským pojetím mnišství. V 10. století pak dosahuje Čech, Polska i Uher.

   Benediktinský klášter funguje samostatně a každý je tvořen společenstvím mnichů v čele s opatem. Od tridentského koncilu mají benediktinské kláštery povinnost sdružovat se v kongregace. Příslušnost k některé z kongregací nerušila klášterní autonomii, ale ve své době zajišťovala stabilitu kláštera před vnějším světem. V roce 1893 sjednotil papež Lev XIII. všechny kongregace v benediktinskou konfederaci v čele s opatem primasem sídlícím v Římě, autonomie 21 současných kongregací a jejich klášterů však zůstává zachována. Na našem území působí od roku 1945 Slovanská kongregace sv. Vojtěcha.

ADMONT

   Klášter založený v 11. století byl osazen mnichy z opatství sv. Petra v Salzburgu a dnes je nejstarším existujícím klášterem ve Štýrsku. V roce 1865 zachvátil klášter zničující požár, který naštěstí ušetřil mnohatisícovou klášterní knihovnu. Nově vystavěný kostel na původních základech je první velkou neo-gotickou sakrální stavbou v Rakousku.

ALTENBURG

   V místě hradu pánů z Poigreiches vznikl před rokem 1144 nový benediktinský klášter. Zpočátku nepočetná komunita mnichů přišla ze štýrského kláštera St. Lambrecht. Osudy kláštera jsou značně dramatické a je až s podivem, že se dodnes dochoval v podobě výstavného barokního areálu s rukopisem architekta Josefa Munggenasta a malíře Paula Trogera.

ARLES-SUR-TECH

   V místě starých římských lázní bylo koncem 8. století založeno jedno z nejstarších opatství v Katalánsku a již v 9. století za opata Sunifreda přesunuto na dnešní místo. Na neorientované trojlodní bazilice vysvěcené roku 1046 je zajímavé zejména východní průčelí s uměleckými prvky datovanými do 11. století. V přilehlé zdi je pak zazděn raně křesťanský sarkofág ze 4. století. Z 11. století rovněž pocházejí čtverhranné obranné věže.

ARNSTADT

   Nedaleko Arnstadtu vznikl na konci 12. století dnes zaniklý klášter svaté Walpurgy. Na počátku 14. století se odtud benediktinky přestěhovaly k pozdně románskému kostelu Panny Marie v centru města. Pro potřeby sester byla v interiéru chrámu postavena gotická empora.

BESALÚ

   Klášterní kostel Sant Pere založil roku 977 hrabě Miró z Besalú. Vysvěcen byl už roku 1003 a do dnešní podoby přestavěn ve 12. století. Je jediným pozůstatkem kláštera, který byl odstraněn v 18. a 19. století. Jde o trojlodní baziliku s transeptem, která je na východě uzavřena mohutnou apsidou s unikátním ambulatóriem, přičemž apsidy krátkého transeptu se projevují pouze nikou v síle zdiva.

BEURON

   V malebném údolí ještě mladého Dunaje se nachází klášter Beuron. Původně augustiniánská kanonie z roku 1077 byla benediktiny obydlena až v roce 1863. Beuron se následně stal zakládajícím klášterem beuronské benediktinské kongregace, přestože byli mniši v letech 1875-1887 z politicko-náboženských důvodů nuceni žít v exilu.

BRAUNSCHWEIG

   Halový kostel s katedrálním závěrem dnes slouží katolické farnosti, býval však kostelem opatství sv. Jiljí, založeného markraběnkou Gertrudou Saskou v roce 1115. Z kláštera zrušeného pod vlivem reformace se kromě kostela dochovalo ještě křídlo bývalého konventu a část křížové chodby.

BROUMOV

   Klášter vznikl v místech fojtství a starého proboštství v jádře nově vznikajícího města Broumova a ve středověku měl podobu v našich podmínkách ojedinělého klášterního hradu. Přečkal husitské války a v jeho zdech tak přežily mnohé umělecké poklady prozíravě převezené z břevnovského kláštera. Dochoval se tak především největší rukopis světa, známý jako Codex gigas.

BRUNSHAUSEN

   Luidolfingský klášter v Bad Gandersheimu byl založen v roce 852. Než byla stavba dokončena, sídlil konvent do roku 881 v nedalekém klášteře Brunshausen, kde byl v roce 866 pohřben saský vévoda Luidolf, později přenesený do chrámu sv. Anastasia, Inocence a Jana Křtitele.

BŘEVNOV

   Nejstarší mužský klášter v Čechách byl založen v prameništi Brusnice biskupem Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. v roce 993 a dodnes je mnichy obýván. Současnou barokní podobu získal za opata Otmara Zinkeho. Pod podlahou chóru kostela sv. Markety se dochovala část románské krypty z 11. století.

BURSFELDE

   V roce 1093 založili fráteři z Corvey nové opatství v duchu reforem z Cluny a Hirsau. Z nejstarších částí se zachoval zejména románský dvojkostel sv. Tomáše a sv. Mikuláše. Dvě za sebou řazené lodě vznikaly postupně v 1. polovině 12. století a jsou od sebe odděleny koridorem. V 15. století byl klášter centrem reformního hnutí.

CARDONA

   Klášterní kostel Sant Vincenc z počátku 11. století byl stavěn lombardskými mistry a vysvěcen v roce 1040. Benediktinský klášter byl spojen s hradem pánů z Cardony, kterým uvnitř kostela sloužila západní empora. Kostel byl rovněž vybaven trojlodní halovou kryptou. V 16. století byl celý komplex přestavěn na pevnost a bývalý kostel přepatrován na kasárna.

CAUNES MINERVOIS

   Klášter sv. Petra a sv. Pavla založili na konci 8. století příznivci sv. Benedikta Aniánského, kterého Ludvík Pobožný pověřil dohledem nad všemi kláštery v říši. Během křížové výpravy proti katarům hostil zdejší opat kazatele pravé víry a v roce 1227 zde byl upálen katarský biskup Pierre Isam.

CISMAR

   Klášter vznikl jako vyhnanství benediktinských mnichů z Lübecku. Ti se v tamních hradbách provinili proti výkladu zákona i kázni a proto je lübecký biskup z města vykázal. Do nového kláštera na břehu zátoky Baltského moře však mniši odcházeli pomalu a značně neochotně. Až v roce 1256 získala komunita zpět svá ztracená práva. V té době zároveň začíná ta slavnější éra klášterní kultury.

CLUS

   Na počátku Bursfeldské kongregace stál John Dederoth z Nordheimu, který byl od roku 1430 opatem v Clus. Zde uskutečnil významné reformy, které jej roku 1433 přivedly do čela zanedbaného opatství Bursfelde, kde se mu za pomoci mnichů z benediktinského kláštera v Trevíru podařilo zavést disciplínu. Před svou smrtí v roce 1439 zahájil rovněž reformu kláštera Reinhausen u Göttingenu.

CORVEY

   Jednou z nejznámějších staveb karolinské renesance je westwerk klášterního kostela Corvey poblíž města Höxter. Klášter založili v roce 822 bratranci Karla Velikého Wala a Adelard. Druhý jmenovaný byl opatem pikardského kláštera Corbie, odkud přivedl řád benediktinů i jméno opatství Corbeia Nova.

CRUAS

   Opevněný klášter benediktinů na břehu řeky Rhony byl založen již na počátku 9. století. Architektura současného kostela pochází z 11. století a obsahuje řadu uměleckých pozoruhodností. Zajímavá je krypta s rozmanitými hlavicemi sloupů i mozaiky v apsidě připomínající návštěvu papeže Urbana II. v roce 1095.

DRÜBECK

   Privilegovaný ženský klášter, je poprvé zmiňován v roce 960, kdy císař Ota I. benediktinky obdaroval pozemky. V roce 980 vzal Ota II. Drübeck pod královskou ochranu a zdejší abatyše získala značné soudní pravomoci. Už v této době vznikal současný kostel, který dnes patří k nejvýznamnějším památkám otonské architektury.

ECHTERNACH

   Počátky nejstaršího opatství v Lucembursku jsou spojeny s misijním biskupem Willibrordem, který christianizoval pohanské Frísko a založil diecézi v Utrechtu, kde se stal prvním biskupem. Zemřel roku 739 a jeho ostatky jsou uloženy v kryptě klášterního kostela, který nese jeho zasvěcení.

FRITZLAR

   Románská bazilika sv. Petra z konce 11. století je významnou architektonickou památkou v Hesensku. První benediktinský klášter zde byl založen již v roce 732 a prvním představeným se stal Wigbert, spolupracovník sv. Bonifáce. V roce 775 se klášter stal říšským opatstvím a od druhého tisíciletí kolegiátou.

FULDA

   V roce 754 zemřel násilnou smrtí anglosaský misionář a mohučský arcibiskup sv. Bonifác, který byl na svou žádost pohřben ve Fuldě, kde o deset let dříve zřídil diecézi a založil benediktinský klášter, jehož prvním opatem se stal Sturmius. Od konce 8. století zde byla stavěna monumentální bazilika. V barokním období byl vystavěn nový chrám sv. Salvátora a obnoveno biskupství. Ve m+stě se rovněž nachází klášter benediktinek.

GARSTEIN

   Barokní areál kláštera nalezneme v malém městě nedaleko historického Steyru. Prvním známým opatem a možná i tím nejvýznamnějším byl od roku 1111 Berthold z Garsten. Zemřel v roce 1142 a je pochován v klášterním kostele. Od roku 1851 jsou bývalé klášterní budovy využívány jako věznice.

GIRONA

   Do roku 1362 se benediktinský klášter Sant Pere de Galligantas nacházel před městskými hradbami. Založen byl roku 992 a dnešní podobu získal během 12. století. Umělecky hodnotné je zejména provedení hlavic sloupů v lodi kostela i celková výprava klášterních ambitů ze 2. poloviny 12. století. Typicky katalánský projev románského slohu svými motivy nápadně připomíná ambity gironské katedrály i křížovou chodbu kláštera Sant Cugat del Vallés. Oktagonální zvonice je naopak stavěna podle lombardských vzorů.

GOSECK

   Na místě hradu z 9. století byl v roce 1041 založen benediktinský klášter, který v roce 1053 vysvětil Adalbert z Brém. Za reformace byl klášter sekularizován a od roku 1609 jej Bernhard z Polnitz přestavoval na zámek. Z původního kláštera se v tělese zámku nejlépe dochoval transept a závěr s kryptou.

GOSLAR

   Významnou románskou památkou 12. století je evangelický kostel Neuwerkkirche v Goslaru. Byl postaven před hradbami města pro sestry, které přišly z durynského Ichtershausenu. Původní konvent žil podle regulí cisterciaček, ačkoliv nepatřil do řádu. V roce 1199 byl proměněn v klášter benediktinek.

GÖTTWEIG

   V roce 1083 založil sv. Altmann, biskup pasovský, kanonii augustiniánů jako příslušenství svého biskupství. Po vyhnání z Pasova se uchýlil právě na Göttweig, zemřel v roce 1091 a jeho ostatky jsou uloženy v kryptě klášterního kostela. V roce 1094 přišli na Göttweig benediktini z kláštera St. Blasien ve Schwarzwaldu.

GRÖNINGEN

   Benediktinské převorství založil v roce 936 saský vévoda Siegfried z Merseburgu a jeho druhá manželka Jutta. První mnichy poslal z kláštera Corvey opat Volkmar I., který už v roce 940 světil kostel sv. Víta. Současný kostel s osmibokou věží pochází z konce 11. století.

HELMSTEDT

   Klášter sv. Ludgeri byl založen okolo roku 800 a jeho dějiny jsou úzce spjaty s klášterem Werden u Essenu, se kterým byl do sekularizace v roce 1802 v personální unii. Barokní klášter byl následně proměněn v hospodářský dvůr a v roce 1942 vyhořel. Cenným pozůstatkem románské fáze je dvojkaple sv. Jana Křtitele (nahoře) a sv. Petra (dole).

HILDESHEIM - ST. GODEHARD

   Sv. Gedehard byl biskupem v Hildesheimu v letech 1022-1038. Svatořečen byl v roce 1133 a k jeho cti byl biskupem Bernhardem založen klášter, který byl dokončen v roce 1172. Klášter přečkal reformaci jako katolický a existoval až do sekularizaci, kdy se uvažovalo o jeho demolici. Jen díky osobnímu nasazení kněze Helda, zůstal zachován jako farní. V roce 1945 zůstal jediným nepoškozeným kostelem ve městě a až do roku 1960 sloužil jako biskupská katedrála.

HILDESHEIM - ST. MICHAEL

   Významným biskupem v Hildesheimu byl Bernward, který se zasloužil jak o přestavbu dómu, tak o založení benediktinského kláštera. Západní kryptu klášterního kostela si biskup zvolil za místo posledního odpočinku a vysvětil ji v roce 1015. V roce 1022 byl skutečně do krypty uložen a jeho nástupce Godehard vysvětil dokončený chrám sv. Michaela v roce 1033. Přestože byla stavba těžce poškozena za 2. světové války, je dnes jednou z nejvýznamnějších otonských památek a spolu s dómem je zapsaná na seznamu UNESCO.

HRONSKÝ BEŇADIK

   Opevněný benediktinský klášter s gotickým kostelem sv. Benedikta a Panny Marie najdeme na břehu řeky Hron na okraji Štiavnických vrchů. Poutníci do kláštera přicházejí uctívat především relikvii Kristovy krve, kterou sem roku 1483 uložil král Matyáš Korvín. Dnes zde působí řád pallotinů, který u nás hledejme v Jámách a Fulneku.

HUYSBURG

   V roce 997 získal bývalý pohraniční hrad biskup Arnulf z Halberstadtu a zřídil zde hospodářský dvůr, jehož součástí byl i kostel. Klášter na vrchu Huy byl založen až v roce 1080, a jeho prvním opatem se stal Ekkehard. Od roku 1444 byl klášter přiřazen do Bursfeldské kongregace a během třicetileté války zničen. V roce 1972 se polským benediktinům z kláštera Tyniec podařilo obnovit jedinou komunitu benediktinů v NDR.

ILSENBURG

   Vznik benediktinského kláštera inicioval biskup Arnulf z Halberstadtu a pro tento účel zvolil bývalou otonskou loveckou falc Elysynaburg v pohoří Harz. První mniši přišli z kláštera Fulda ve 20. letech 11. století a již na konci téhož století podporoval prosperující klášter nové fundace, např. Huysburg, Hillersleben nebo Wimmelburg.

KLADRUBY

   Na bohaté dějiny místa výmluvně upomíná nejen komplexně dochovaný areál kláštera, ale především výstavný a nadčasově pojatý klášterní kostel ve stylu barokní gotiky podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Klášter založil kníže Vladislav I. roku 1115 a je zde také pohřben. První komunity jsou úzce spjaty s hornodunajským klášterem Zwiefalten.

KLEIN MARIAZELL

   Jedno z nejstarších mariánských míst v Rakousku je dnes nazýváno malou celou Panny Marie. V roce 1136 sem přišli bavorští benediktinští mniši z Niederaltaichu a na místě kapličky se soškou Panny Marie postavili dceřiný klášter Cella Sancte Marie. Ve 13. století zažil prosperující klášter stavební explozi, kterou už pozdější obnovy a úpravy nepřekonaly.

KÖNIGSLUTTER

   K tzv. císařským dómům počítáme i opatskou baziliku v Königslutteru, kterou založil v roce 1135 císař Lothar III. jako svou rodinnou hrobku. Stavba dokončená v roce 1070 nezapře italské vlivy a v severoněmeckém prostředí je podobně jedinečná jako „tisíciletá“ lípa císaře Lothara.

KONRADSBURG

   Na místě hradu vznikl ve 12. století benediktinský klášter. Na přelomu 14. a 15. století vedly společenské proměny k úpadku kláštera. O obnovu se v roce 1477 pokusili kartuziáni z Erfurtu, avšak v důsledku Selské války opustili v roce 1526 Konradsburg i oni. Z klášterního kostele zůstal stát závěr s pětilodní kryptou.

KREMSMÜNSTER

   Vznik jednoho z nejstarších klášterů v Rakousku náleží do roku 777 a jeho fundátorem byl Tassilo III., vévoda bavorský. Stalo se tak v místě, kde podle legendy zahynul silou divokého kance Tassilův syn Gunther. Dnes je opatství cenným barokním komplexem se zajímavou hvězdárnou z poloviny 18. století, která je považována za nejstarší evropský mrakodrap.

LAGRASSE

   Klášterní areál je neprostupnou bariérou rozdělen na dvě části, přičemž tato hranice prochází přímo klášterním kostelem. V jedné části žijí řeholní kanovníci Matky Boží, kteří zpřístupňují křížovou chodbu, zahradu a zvonici a ve druhé části sídlí expozice Pays Cathare, kde lze nahlédnout do středověkých interiérů, včetně dormitáře nebo předrománské věže.

LEGNICKIE POLE

   Tatarský vpád do střední Evropy bitva na Lehnickém poli nezastavila. Udála se roku 1241 a polský kníže, vůdce křesťanské armády v bitvě padl. Dle legendy založila klášter Jindřichova matka Hedvika Slezská, později svatořečená, která svého mrtvého syna na místě hledala. Benediktini sem přišli z českých Opatovic. Barokní podoba kláštera vznikla za broumovského opata Zinkeho a je dílem Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

LIPPOLDSBERG

   Ženský klášter založil na konci 11. století mohučský arcibiskup Ruthard. První písemná zmínka je datována roky 1099-1101 a jde o přísahu 25 sester, které se zavázaly podle příkladu kláštera sv. Anežky v Schaffhausenu přijmout regule vzešlé z hirsauské reformy.

LÜNEBURG

   Počátky slavného hanzovního města jsou úzce spojeny s klášterem benediktinů, který se nacházel až do roku 1371 poblíž billungerského hradu na vrchu Kalkberg. Nový klášter sv. Michaela byl stavěn uvnitř městských hradeb od roku 1376. Klášter Lüne poblíž historického centra pak býval domovem ženské větve řádu.

LUXEMBOURG

   Počátky benediktinů v Lucemburku sahají do roku 1083, kdy lucemburský vévoda Konrád I. Lucemburský založil opatství Altmünster. Kromě jiných příslušníků lucemburské dynastie zde byl původně pohřben i český král Jan Lucemburský. Klášter byl zbořen v 16. století, avšak v roce 1606 nahrazen Neumünstrem v městské čtvrti Grund.

MANTOVA

   K uctění relikvie Kristovy krve nechal Ludovico Gonzaga postavit v roce 1472 nový chrám v místě benediktinského kláštera. Projekt byl životním dílem renesančního architekta Leona Battisty Albertiho, avšak stavba začala až po jeho smrti pod vedením Lucy Fancelliho a dokončena až za tři století. Součástí monumentálního průčelí v podobě římského vítězného oblouku je i zvonice původního kláštera.

MARIA LAACH

   Prvotřídním příkladem románské architektury je klášterní bazilika v Maria Laach. Stavba rostla od roku 1093, má východní i západní chór s dvojicí příčných lodí a 6 věží. Dispozičním schématem i provedením se může směle rovnat s císařskými dómy v Mohuči či Wormsu.

MARIENBERG

   Nejvýše položené benediktinské opatství v Evropě se nachází v jihotyrolském Vinschgau. Vzniklo ve 12. století a jeho největší pozoruhodností je krypta vysvěcená v roce 1160 churským biskupem Adalgottem. Nachází se v ní cyklus románských fresek dochovaný v plné barevnosti, který ovlivnil uměleckou tvorbu v širším okolí.

MERSEBURG

   Nejstarší osídlení Merseburgu se soustředilo v lokalitě zvané Altenburg kde vznikl benediktinský klášter. Kostel sv. Petra byl vysvěcen v roce 1091 a po zrušení během reformace zbořen. Z kláštera se dochovalo jihozápadní nároží konventu s románskými klenbami v přízemí a gotickými v patře a přilehlý kostel sv. Víta.

MICHAELSBERG

   Krátce po zřízení bamberského biskupství císařem Jindřichem II. založil jeho první biskup Eberhard v roce 1015 benediktinský klášter sv. Michaela. V kryptě klášterního kostela je pohřbený svatý Otto, který byl ve 12. století bamberským biskupem. Klášter byl sekularizován po roce 1802, připadl městu Bamberg, a to sem na žádost občanů přeneslo starý městský špitál.

MONTSERRAT

   Podle legendy byl v roce 880 omilostněn zdejší pastýř, který opakovaně viděl sestupující světlo. Na památku zázračného úkazu byl na Montserratské hoře v roce 1025 založen rippolskými benediktiny klášter. La Moreneta se nachází nad hlavním oltářem a navzdory legendám pochází nejspíš až ze 12. století.

MOUNT SAINTE ODILE

   Patronka Alsaska sv. Otýlie zemřela v roce 720 a byla první abatyší svého kláštera Hohenbourg. Legendy vyprávějí o zázračných uzdraveních a znají i další podrobností ze života této světice. Právě proto se stalo z místa posledního odpočinku sv. Otýlie významné poutní místo.

MURBACH

   Pravděpodobně první památkou, která mě inspirovala k cestám do Alsaska, byl bývalý klášter Murbach založený v 8. století hrabětem Eberhardem a obydlený mnichy z ostrova Reichenau. Klášterní budovy byly zničeny za francouzské revoluce a dodnes zbyl především závěr kostela s příčnou lodí a dvojicí věží. Torzo kostela přesto patří k nejcennějším příkladům alsaské románské architektury.

MÜSTAIR

   Založen byl už Karlem Velikým bezprostředně po dobytí Lombardie, přičemž karolinská stavební fáze zůstala dodnes v nebývalé míře dochována. Jde zejména o kapli svatého Kříže a klášterní kostel sv. Jana Křtitele s bohatou freskovou výmalbou, žel několikráte přemalovanou. Sestry benediktinky klášter obývají dodnes.

NEUWILLER-LES-SAVERNE

   Hodnotným příkladem středověké sakrální architektury v Alsasku je bývalé benediktinské opatství Neuwiller nedaleko Saverne. Klášterní kostel sv. Petra a Pavla má počátky už v 8. století, kdy metzský biskup Sigebaud benediktinské mnichy povolal. Ve 13. století pak povstal poutní kostel Saint Adelphe, který sloužil právě k úctě tohoto světce.

OBERPLEIS

   Benediktinské proboštství bylo zřízeno kolem roku 1100 mnichy z mateřského opatství Michaelsberg v Siegburgu a podle předlohy tamního chrámu vystavěli v Oberpleis kostel sv. Pankráce. V polovině 12. století byla postavena kvadratura, přičemž západní křídlo s křížovou chodbou se dodnes dobře dochovalo. Ve stejné době byla stavěna mohutná západní věž.

PANNONHALMA

   Klášter na panonské hoře je vlastně takovým uherským Břevnovem. Byl založen knížetem Gejzou v roce 996 a první mniši přišli právě z Čech. Z nejstarší architektury se však mnoho nedochovalo. Hodnotný raně gotický kostel s kryptou je z počátku 13. století, novověk zviditelňuje architektura Jánose Packha, architekta ostřihomské baziliky.

PIACENZA

   Benediktinský klášter San Sisto v Piacenze není na první poslech známý, avšak Sixtinskou madonu, proslulý obraz od Raffaela Santiho, zná každý. Vrcholné renesanční dílo je dnes umístěno v drážďanském Zwingeru, avšak do roku 1754 dotvářelo hlavní oltář klášterního kostela. Kromě Panny Marie a nesčetněkrát reprodukovaných andílků jsou dalšími postavami patroni kostela, papež Sixtus a sv. Barbora.

PODLAŽICE

   Kostel sv. Markéty z přelomu 17. a 18. století je důstojnou vzpomínkou na benediktinský klášter zničený za husitských válek. Ten je poprvé doložený k roku 1159 a proslavil se především skriptoriem ve kterém vznikl slavný Codex gigas, Kodex, známý také jako Ďáblova bible se značně necestoval. Z Podlažic přes kláštery Sedlec, Břevnov a Broumov se dostal až do pražských sbírek Rudolfa II., které z velké části zrekvírovala švédská vojska za třicetileté války. Kodex se tak na přání královny Kristýny dostal až do Stockholmu.

POLICE NAD METUJÍ

   Polický klášter je dílem 13. století a vznikl v místě poustevny rajhradského mnicha Jurika. Po vzniku sousedního kláštera v Broumově se Police dostala do pozadí. Komplexní, avšak strohá barokní přestavba za účasti Pavla Ignáce Bayera a otce a syna Dientzenhofera dala klášteru dnešní podobu.

PRAGLIA

   Počátky kláštera položeného 12 km od Padovy jsou hledány na sklonku 11. století. V roce 1117 je komunita již plně etablována a vedená vlastním opatem. Současný goticko-renesanční vzhled kláštera pochází ze série přestaveb v letech 1460-1550. Po neklidném 19. století pokračují benediktinští mniši v modlitbách opět ve zdech kláštera.

PRAHA - EMAUZY

   Emauzský klášter byl založen Karlem IV. v roce 1347 a jeho kostel zasvěcený Panně Marii a několika slovanským patronům je jedním z pěti novoměstských chrámů postavených tímto panovníkem. V klášteře byla pěstována slovanská liturgie benediktiny z jihovýchodní Evropy.

PRAHA - HRADČANY

   Nejstarší český klášter byl založen při kostele sv. Jiří na Pražském hradě a první abatyše Mlada z rodu Přemyslovců sem přivedla sestry rovnou z Říma. Při této příležitosti byl rozšířen i stávající kostel, jehož dnešní podoba vznikla po roce 1142, resp. na přelomu 19. a 20. století.

PUSTIMĚŘ

   Na našem území nebylo klášterů sester benediktinek nikdy příliš. Jedním ze vzácných příkladů je klášter Dětství Ježíše Pána a Panny Marie při staré románské rotundě v Pustiměři. Konvent vznikl až v roce 1340 a zanikl po roce 1583 kdy sestry přestoupili k tišnovským cisterciačkám.

RAVENNA

   Bazilika Sant´Apollinare in Classe patří do souboru raně křesťanských chrámů, které jsou pro svou celistvost a umělecký význam chráněné Unescem. Benediktinská bazilika na dosah města byla postavena na počátku 6. století a zasvěcena prvnímu biskupovi v Ravenně. V roce 856 byly ostatky sv. Apolináře přeneseny do baziliky Sant´Apollinare Nuovo.

REGENSBURG - ST. EMMERAM

   Misijní činnost sv. Jimrama v Bavorsku neskončila soudě podle světcových atributů příliš šťastně. Ostatky mučedníka byly přeneseny do Řezna a nad jeho hrobem vzniklo v 8. století jedno z nejvýznamnějších opatství v Německu. V kryptě klášterního kostela je pochován i sv. Wolfgang. Byl benediktinem a především schopným řezenským biskupem, kterému vděčíme za vznik pražského biskupství.

REGENSBURG - ST. JAKOB

   V roce 1070 přišel do Řezna první iroskotský mnich jménem Marianus. Dvě desítky let poté byl před západní městskou bránou založen klášter. Do poloviny 12. století pak na německém území vznikly další iroskotské kláštery ve Würzburgu, Erfurtu, Norimberku a Kostnici. Současná podoba skotského kostela sv. Jakuba je z konce 12. století a zejména severní portál je excelentním příkladem klasického románského slohu v jihoněmeckém prostoru.

REICHENAU

   Klášter Reichenau byl založen misijním biskupem Pirminem již v roce 724. Zaujal celou plochu ostrova v „zátoce“ Bodamského jezera a vstup k němu bažinatou úžinou chránil klášterní hrad Schopfeln. Nejvýznamnější památkou ostrova však není hrad, ale trojice cenných románských kostelů z 9.-11. století. V klášterním skriptoriu vznikl na počátku 9. století ideální plán kláštera v St. Gallen.

REIMS

   Na počátku franské christianizace stál remešský biskup Remigius. To on pokřtil snad v roce 496 krále Chlodvíka, sjednotitele a zakladatele franské říše. Nad jeho hrobem bylo roku 790 založeno benediktinské opatství s bazilikou Saint-Rémi.

RIPOLL

   Benediktinský klášter Ripoll z 2. poloviny 9. století byl významným duchovním bodem a centrem vzdělanosti v Katalánsku a rovněž i pohřebištěm mocných hrabat z Barcelony a Besalú. Založen byl Guifredem I. zvaným Chlupatý a slavnostně vysvěcen roku 888. Ripoll byl zřizovatelem slavných klášterů Montserrat nebo Sant Martin du Canigou a svou současnou podobu postupně získával od počátku 11. století.

   Vznikla pozoruhodná pětilodní bazilika se sedmi apsidami, žel dochovaná v nepříliš autentickém stavu z konce 19. století. Slohovou čistotu si tak lépe vychutnáme v lichoběžné etážové kvadratuře se zdobnými hlavicemi sloupů od 12. do 16. století v počtu více než 250 kusů.

ROHR

   Benediktinský klášter v durynském Rohru byl založen již v 9. století a existoval jen velmi krátce. Vzpomínkou na něj je opevněný kostel sv. Michaela s kryptou ve středu obce. Asi kilometr odtud vznikl ve 12. století nový klášter benediktinek. Poprvé je zmiňován v roce 1206 a zrušen byl v období reformace.

ROUEN

   Opatství Saint-Ouen patřilo k nejmocnějším v Normandii. První merovejská bazilika na tomto místě vznikla už v 6. století a svátý Ouen zde byl roku 684 pohřben. První klášter zanikl po nájezdu Vikingů v roce 841. Výstavba současného kostela byla zahájena v roce 1318 a trvala až do 19. století. Do bývalého barokního dormitáře se v roce 1803 nastěhovala rouenská radnice, kostel slouží kulturním účelům.

SAINT-GÉNIS-DES-FONTAINES

   Klášter je poprvé zmiňován v roce 819, neboť v listině vystupuje opat Sentimir. Významě přestavěn a znovu vysvěcen byl v polovině 12. století. Z pokročilého 13. století pocházejí hlavice v křížové chodbě. Mezi motivy se objevuje i řada zvířat. Kromě, pstruha, sovy nebo krysy, také želva.

SAINT-GEORGES-DE-BOSCHERVILLE

   Čistou normandskou architekturu 12. století představuje klášterní kostel Saint Georges de Boscherville, který vznikl v místě staré pohanské svatyně. Opatství bylo založeno za Viléma z Tancarville v roce 1113.

SAINT-HILAIRE

   Původním patronem kláštera byl sv. Sernin, první biskup v Toulouse, a až později získal klášter zasvěcení po jednom z biskupů v Carcassonne. V jižní apsidě kostela se nachází mramorový relikviář, který je označovaný jako sarkofág svatého Sernina, a který je nejslavnějším dílem mistra z Cabestany.

SAINT-MARTIN-DU-CANIGOU

   Horský klášter byl sice obnoven až počátkem 20. století, přesto se zde v pozoruhodné kondici zachoval dvouetážový kostel z počátku 11. století. V roce 1009 byl vysvěcen východní závěr, jehož klenba dosahuje výšky pouze okolo třech metrů. Bezprostředně poté bylo v letech 1010-20 zamýšlené trojlodí rozšířeno a vystavěn horní kostel, přičemž pilíře spodní části byly ze statických důvodů rozšířeny. Fantastické pohledy i možnost účastnit se mše ve zdejší smíšené komunitě patří nepochybně k mým nejsilnějším vzpomínkám.

SAINT-MICHEL-DE-CUXA

   Starobylý klášter byl založen již v roce 879 a jeho pozůstatky dnes patří k nejlepším ukázkám románského a především předrománského stavitelství v regionu. Jde především o charakteristické byzantinské oblouky datované do poloviny 10. století, ale i o kryptu z 11. století nebo pozůstatky tribuny a ambitů z 12. století. Z původních sedmi apsid je dodnes pět dochováno a stát zůstala i jedna ze dvou lombardských zvonic na mohutném jehlanovitém podstavci.

SAINT-PAPOUL

   Založen v 8. století a úzce spojen s postavou sv. Papoula, který byl žákem sv. Sernina, a který jako misionář zahynul mučednickou smrtí zde v oblasti Lauragais. V 11. století žil v klášteře sv. Berenger, který si nebeské postavení zasloužil příkladným mnišským životem. V roce 1317 zřídil papež Jan XXII. biskupství, které fungovalo až do roku 1801.

SANKT PAUL IM LEVANTTAL

   V roce 1091 poslal hrabě Engelbert ze Spanheimu svého syna do schwarzwaldského kláštera Hirsau, aby do Levanttalu přivedl benediktinské mnichy s povolením založit nový klášter. Ve středověku byl klášter významným centrem vzdělanosti a studoval zde i kontroverzní lékař a alchymista známý jako Paracelsus. Největší obrodu zažil klášter po jistých pádech za opata Hieronyma Marchstallera, který vtiskl místu jeho současnou podobu.

SANT BENET DE BAGES

   Klášter byl založen okolo roku 960 a první opat Abbó je poprvé zmiňován v roce 967. V roce 972 byl vysvěcen kostel za účasti několika biskupů i rodiny zakladatele. Nový konvent byl pod ochranou papeže a z počátku zde byla uložena relikvie sv. Valentýna. V letech 1045-1074 byl opatem Miró, bratr Ramona Berenguera I.

SANT JOAN DE LES ABADENSES

   Jedinečný půdorys klášterního kostela je natolik unikátní, že se mi ho v krátkém odstavci jistě nepodaří představitelně popsat. Přestože je jednolodní chrám postaven na půdorysu řeckého kříže, není v žádném případě hmotově vyvážen. Těžiště stavby je taženo k východnímu rameni, které se však projevuje pouze mohutnými sloupy uvnitř širokého polygonálního chóru, který je navíc rozšířen o trojlist apsid. Další dvě apsidy (na každé straně jedna) otvírají východní stěny transeptu. Centrální z apsid je pak promyšleně členěná dvěma pásy vnitřních i vnějších arkád se zdobnými hlavicemi, někdy i sdružených sloupů. Mimořádná architektura je prakticky bez analogií.

SANT QUIRZE DE COLERA

   Odlehlý klášter v prehistorické krajině patří k mým nejoblíbenějším místům v Katalánsku. Pramen vody vyvěrající z kořenů památného stromu svědčí o životě, který dnes kromě renovovaných zbytků kláštera připomíná jen sezónní usedlost s pohostinstvím. Klášter z přelomu 8. a 9. století získal svou podobu až ve 12. století, kdy byl gironským biskupem Berenguerem v roce 1123 vysvěcen. V té době je také poprvé připomínán kostel Panny Marie, dodnes stojící na cestě v předklášteří.

SECKAU

   Počátky kláštera jsou spojeny s augustiniánskými kanovníky, kteří se do místa zvaného Seckau přestěhovali až po roce 1142 z původní a první štýrské kanonie u kostela St. Marein nedaleko Knittelfeldu. V roce 1143 potvrdil přenesení kanonie papež Innocent II. a v roce 1164 byl vysvěcen biskupem Hartmannem z Brixenu (rovněž kanovník sv. Augustina) dokončený klášterní kostel. Vyhnaní beuronští benediktini koupili opuštěný klášter až v roce 1883.

SEEBACH

   Z kláštera benediktinek v Bad Dürkheimu dnes stojí jen část kostela se závěrem a oktagonální věží nad křížením lodi s transeptem. Poprvé je zmiňován k roku 1136 a fungoval pod dohledem nedalekého kláštera Limburg. Po stížnostech sester u špýrského biskupa Konráda III. na opata z Limburgu se v roce 1210 octly pod kontrolou biskupství.

SEITENSTETTEN

   Návštěvu tohoto kláštera jsem nikdy neplánoval. Jednou v noci mě v několik kilometrů vzdálené obci vyložil řidič z náklaďáku a já sem jednoduše došel a přespal. Jde o klášter založený v roce 1112 a osídlený mnichy z Göttweigu o dva roky později. První kostel byl vysvěcen roku 1116 pasovským biskupem Ulrichem.

SELIGENSTADT

   Na tomto místě si představíme franckého kněze a významnou postavu karolínské renesance. Je jím Einhard, rádce a architekt Karla Velikého, který z podnětu Ludvíka Pobožného sepsal životopisné dílo Vita Karoli Magni. V roce 834 založil klášter Seligenstadt, kde se na sklonku svého života stal opatem a kde v roce 840 zemřel.

SERRABONA

   Nevelké převorství Santa Maria ukryté vysoko v horách není neznámé. Přední místo v dějinách umění získalo nejen za svou autentickou podobu z 11. století, ale především za precizně ztvárněný detail kamenických článků. Pozoruhodná tribuna o šesti klenebních polích je vystavěna z místního růžového mramoru. Ze stejného materiálu jsou pak vyhotoveny i bohatě zdobené hlavice sloupů ambitu či vstupního portálu. Barva kamene je pak v ostrém kontrastu s šedozeleným čedičem, ze kterého byl klášter vystavěn.

STEIN AM RHEIN

   V nároží města na břehu Rýna odtékajícího z Bodamského jezera najdeme bývalý benediktinský klášter St. Georgen. Patří k nejzachovalejším středověkým klášterům ve Švýcarsku a dnes slouží jako muzeum.

SVATÝ JAN POD SKALOU

   Dominantní vápencová skalní stěna a kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli dali jméno tomuto velmi přitažlivému poutnímu a turistickému místu. Uvnitř kostela vystavěného podle plánů Carla Luraga najdeme jeskyni sv. Ivana a relikviář s jeho ostatky. S tímto světcem a prvním českým poustevníkem žijícím v 9. století jsou spojeny nejstarší dějiny místa. Ve třicátých letech 11. století získávají poustevnu ostrovští benediktini a zřizují zde proboštství.

ŚWIĘTY KRZYŹ

   Dějiny kláštera s relikvií Svatého Kříže sahají hluboko. Mluví se zde o roku 1006 a velkou úctu zde pobírá kněžna Doubravka, která benediktiny do Polska přivedla. K nejstaršímu poutnímu místu Poláku přišel prosit před bitvou u Grunwaldu i král Vladislav Jagello. Poslední tři století plní úlohu hlavního poutního místa Jasna Góra, přesto je královská cesta ke klášteru s odstřelenou věží široce prošlapaná, nadto zpoplatněná.

TEPLICE

   Zámek v Teplicích obsahuje stavební konstrukce kláštera benediktinek a na nádvoří se nacházejí odkryté základy klášterního kostela s kryptou. Druhý ženský konvent založila královna Judita Durynská podle vzoru pražského kláštera sv. Jiří na místě s vydatným léčivým pramenem. Klášter zanikl v důsledku husitských válek.

TEWKESBURY

   Benediktinské opatství bylo založeno v roce 1092 opatem z Cranbourne a do dějin vstoupilo zejména za Války růží, kdy zde byla v roce 1471 svedena bitva. Část poražených Lancasterů hledala azyl právě v klášterním kostele, kde byli Yorky nemilosrdně pobiti. Klášter poté musel být uzavřen, vyčištěn a znovu vysvěcen.

THALBÜRGEL

   Přestože benediktinský klášter Bürgel již z velké části nestojí, představuje dodnes jednu z nejvýznamnějších románských památek v Durynsku. Založen byl roku 1133 a rozpuštěn v roce 1526. Stát zůstaly části kostela Panny Marie a sv. Jiří (bez závěr a transeptu na východě a bez předsíně na západě) a některé hospodářské budovy.

TIHANY

   K těm hezčím výhledům na Balaton patří ten z terasy od benediktinského kláštera v Tihany. Založen byl roku 1055 a mezi domácím obyvatelstvem je proslaven především kvůli několika maďarským slovům v zakládací listině. Místo je pohřebištěm krále Ondřeje I. Nehezké vzpomínky si odtud jistě odnášel císař Karel I., který byl v Tihany nedobrovolně držen po neúspěšné snaze získat zpět alespoň uherskou korunu.

TŘEBÍČ

   Hodnotná pozdně románská bazilika sv. Prokopa byla stavěna po roce 1220. Předcházel jí původní kostel sv. Benedikta, který vznikal v prvních letech 12. století. Benediktini zde prosperovali do husitských válek, poté už jen živořili. Klášter přežil díky světské moci, která ho přestavěla na renesanční zámek, z cenného kostela vznikl pivovar a později i konírna a zámecká kuchyně. Stavební zásahy naštěstí nebyly nezvratné a tak bazilika od počátku 17. století opět slouží bohoslužebným účelům.

TYNIEC

   Wawelský poklad obsahuje mimo jiné také stříbrný kalich a paténu nalezenou v hrobě uvnitř nejstarší části kostela. Byl zde pochovaný jeden z prvních opatů nejstaršího dodnes žijícího kláštera benediktinů v Polsku, který byl založen snad již v polovině 11. století. Nejstarší známý benediktinský klášter v Polsku se nacházel v Miedzyrzeczu.

VERONA

   Asi nejslavnější kostel ve městě je bazilika San Zeno. První kostel byl postaven nad hrobem veronského biskupa a později nahrazen benediktinským klášterem. Ten byl po nájezdu Maďarů obnoven a v roce 921 do krypty znovu uloženy světcovy ostatky. Podruhé byl klášter poškozen v roce 1117 zemětřesením a následně obnoven a rozšířen. Další škody utrpěl klášter za Napoleonských válek.

VÉZELAY

   Starobylé benediktinské opatství, jehož součástí je samozřejmě i monumentální katedrála, patří k nejvýznamnějším poutním místům ve Francii. Bývalo shromaždištěm poutníku před cestou do Santiaga a samo k povzbuzení nabízelo ostatky sv. Maří Magdaleny, které však byly téměř zcela zničeny za francouzské revoluce. Dnešní podobu katedrále ve Vézelay dal slavný francouzský architekt Eugéne Viollet-le-Duc.

WECHSELBURG

   Benediktini obývají klášter Wechselburg teprve od roku 1993. Původní klášter, známý jako Zschillen, patřil augustiniánům, kteří stojí za vznikem hodnotné románské baziliky. Po zrušení kláštera se sem nastěhoval Řád německých rytířů. V roce 1543 si klášter přivlastnil Mořic Saský.

WELTENBURG

   Zajímavé místo před dunajskou průrvou si vybrali na počátku 7. století iroskotští mniši svatého Kolumbána. Sv. Bonifác následně transformoval Weltenburg v klasický benediktinský klášter, který bavorský vévoda Tassilo povýšil v 9. století na opatství. Weltenburg je nejen nejstarším klášterem v Bavorsku, ale je i nejstarším klášterem s pivní produkcí na světě.

WIEN - FREYUNG

   Od poloviny 12. století přestavoval rakouský markrabě a pozdější vévoda Jindřich II. Jasomirgott z rodu Babenberků Vídeň na své rezidenční město. Aby umocnil význam hlavního města, povolal z řezenského kláštera sv. Jakuba iroskotské mnichy a založil dnešní Skotský klášter. Ve svém klášteře byl po smrti v roce 1177 také pochován. Éra iroskotských mnichů byla ukončena v roce 1418 na základě reforem z Melku.

WIMMELBURG

   Klášter byl založen ve 2. polovině 11. století na místě málo užitečného hradu Friedrichsberg. V roce 1121 nicméně opat Milo požádal biskupa z Halberstadtu, aby mohl přesunout klášter do údolí pod Friedrichsberg. Klášterní kostel sv. Cyriaka byl dokončen okolo roku 1150. V roce 1162 povolil papež Alexander III. opatům z Wimmelburgu nosit mitru a ve stejném roce získal klášter rovněž mincovní právo. V roce 1491 se stal klášter součástí Bursfeldské kongregace. V roce 1680 klášter vyhořel.