K A P L E   B O Ž Í H O   H R O B U

    „V těch místech, kde byl Ježíš ukřižován, byla zahrada a v ní nový hrob, v němž dosud nikdo nebyl pochován. Tam položili Ježíše, protože byl den přípravy a hrob byl blízko.“ Tak zachytil poslední zastavení křížové cesty evangelista Jan a zbývající evangelisté k tomu shodně dodávají, že hrob patřící Josefu Arimatejskému byl vytesán ve skále.

    Podle legendy objevila Kristův hrob sv. Helena, matka císaře Konstantina. Císař Konstantin na tom místě následně zahájil výstavbu pětilodní baziliky s rotundou, v jejímž středu se nacházel Kristův hrob vyznačený sloupovou edikulou na kruhovém půdorysu s otevřenou předsíní. V roce 1009 byl celý chrámový komplex zničen a Boží hrob do základu odsekán. V obnovované bazilice byl záhy na původním místě rekonstruován i druhý Kristův hrob (kaple na půdorysu dvanáctiúhelníku spojená s předsíní o třech vchodech). V roce 1555 byla kaple zásadně přestavěna Bonifácem ze Zadaru (nyní podkovovitá kaple s předsíní a jedním vchodem). Po požáru v roce 1808 získala v pořadí již čtvrtá kaple dnešní podobu.

    Jeruzalémské kaple Božího hrobu jsou nejstarším dokladem architektonického historismu v Evropě a jejich vznik souvisí se snahou přiblížit jedinečné místo spojené se vzkříšením Ježíše Krista širším skupinám křesťanstva. Z prvních raně středověkých příkladů známe Bolognu, Fuldu nebo Konstanz, kde vznikly napodobeniny celého chrámového komplexu včetně repliky první hrobové edikuly v interiéru rotundy. Fuldská edikula se nedochovala, boloňský a kostnický hrob pak v pozdějších přestavbách. Kromě Božích hrobů uvnitř chrámů vznikaly později i stavby v exteriéru, nejčastěji pak jako finální doplňky kalvárií (nejstarší Varallo 1491, ve střední Evropě pak Kalwaria Źebrzydowska po roce 1600, Mikulov po roce 1625 nebo vídeňský Hernals 1639).

    Kult Božího hrobu se ve střední Evropě velmi rozšířil. V bavorském Eichstättu nacházíme nejstarší románskou kapli, která pochází z 12. století a je replikou druhé jeruzalémské edikuly. Za nejvěrnější repliku druhé edikuly je považován Boží hrob ve Zhořelci dokončený roku 1504. Tento hrob ovšem vznikl podle sekundárních předloh a rovněž archeologický průzkum originálního hrobu v Jeruzalémě doložil značné odchylky. Boží hrob ve Zhořelci se v každém případě sám stal předlohou pro řadu kaplí v širší oblasti Lužických hor. Jmenujme alespoň Zaháň, Ostré, Mimoň nebo Liberec.

    Asi nejvěrnější kopií jeruzalémského Božího hrobu je kaple ve Slaném, která ovšem reflektuje stav jeruzalémského hrobu až po přestavbě v roce 1555. Kaple postavená v roce 1665 se sice mírně odchyluje ve své dispozici, je ale hmotově velmi podobná a především zachovává řadu detailů a reliéfů, které na jeruzalémském originále definitivně zanikly po roce 1808. Rovněž i kaple ve Slaném stála za vzor několika mladším projektům např. Drahoraz, Horšovský Týn, Votice nebo Petřín.

    Následující galerie dokumentuje pět desítek osobně navštívených kaplí Božího hrobu. Zahrnuje zejména kaple stavěné podle jeruzalémského vzoru, pro zpestření ale vkládám i několik volných provedení, která považuji za nápaditá nebo umělecky hodnotná.

BAMBERG
BÄRNBACH
BÍLÁ HORA
BISAMBERG
BOLOGNA
BRNO
FULDA
GERNRODE
GŁOGÓWEK
GÓRA ŚWIĘTEJ ANNY
GÖRLITZ
GRAZ
HAVLÍČKŮV BROD
HEILIGENGRABE
HOHENEICH
HORŠOVSKÝ TÝN
JIŘETÍN POD JEDLOVOU
KALWARIA ŹEBRZYDOWSKA
KONSTANZ
KRUKENBURG
LINZ
MARIA LANZENDORF
MARIA SAAL
MEGÉVE
MIECHÓW
MIKULOV
MILLSTATT AM SEE
MIMOŇ
NEUBERG
NEULENGBACH
NEUWILLER-LES-SAVERNE
OLOMOUC
OSTRÉ
PAKOŚĆ
PAVLICE
POLNÁ
PRAHA NA ZBOŘENCI
PRAHA PETŘÍN
ŘÍMOV
SACHSENBURG
SLANÝ
UNTERLAA
UTRECHT
VELENICE
VILFERSDORF
VLACHOVO BŘEZÍ
VOTICE
VRATĚNÍN
WAMBIERZYCE
WEJHEROWO
WIELE
© burda 2008-016