B R O U M O V S K É     B A R O K O

   Pilířem broumovského baroka je skupina venkovských kostelů na někdejším panství břevnovsko-broumovského opatství. Vznikly podle projektu Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových v letech 1709-1743 z popudu osvíceného opata Otmara Zinkeho. Součástí výčtu jsou i některé další barokní památky z broumovska a blízkého okolí, které svými křivkami vyčnívají z moře barokní všednosti a podtrhují mistrnost svých tvůrců.

BEZDĚKOV NAD METUJÍ

   U Bezděkova zaujme především půdorys, který se uvnitř nejvíce podobá pravidelnému osmiúhelníku. Východní stranou prostupuje půlkruhově zakončený presbytář, západní obdélnou předsíň lemují dvě jakoby zakrslé věže obslužné vnitřním točitým schodištěm a pohledově scelené průčelním štítem s ciferníkem. Severní a jižní stranou lodi prostupují boční kaple. Tyto kaple byly symetricky obslužné chodbou mezi vnitřní a vnější zdí lodi kostela skrze sakristie přímo z presbytáře. Každá ze čtyř zbylých stěn lodi byla pohledově odhmotněna půlkruhovou nikou.

BOŽANOV

   Současný kostel sv. Máří Magdalény rostl dlouhá léta ve dvou stavebních etapách. Kruhová loď má v hlavní ose dva oválné přístavky. Předsíň s kruchtou a kněžiště. Za kněžištěm nacházíme věž, jejíž přízemí slouží jako sakristie.

BROUMOV

   Původně středověký Broumov dnes nastavuje převážně barokní tvář. Z nejvýznamnějších památek je nutné zmínit městský kostel sv. Petra a Pavla a především komplex benediktinského kláštera s kostelem sv. Vojtěcha. Barokní přestavba kláštera byla zahájena podle projektu italského stavebního mistra Martina Allia z Löwenthalu a dokončena otcem a synem Dientzenhoferovými.

ČERVENÝ KOSTELEC

   Zdá se mi, že Červený Kostelec nemá svým návštěvníků moc co nabídnout, tak se mi ho trošku zželelo. Na náměstí tu stojí červeně natřený kostel sv. Jakuba Většího, který na náklady Octavia Piccolominiho vystavěl v letech 1744-54 ve spolupráci s Kyliánem Ignácem Dientzenhoferem stavitel František Kermer. Barokní to je a do Broumova to taky není daleko.

HEŘMÁNKOVICE

   Památkovou zónou v Heřmánkovicích je návrší s kostelem Všech Svatých a budovou fary. Mistrovské křivky Kyliána Ignáce Dientzenhofera se opět s venkovskou střídmostí charakteristicky protínají ve fungující celek. Kostel stojí na půdorysu protáhlého osmiúhelníka s konkávně prohnutými stěnami.

HVĚZDA

   Dientzenhoferské baroko na Broumovsku jsem poprvé pocítil v roce 1998, kdy jsem byl na výletě v Broumovských stěnách. Kaple Panny Marie na Hvězdě byla postavena na hraně stěn s výhledem na broumovský klášter. Už v roce 1670 nechal opat Sartorius na tomto místě vztyčit dřevěný kříž s pozlacenou hvězdou, která pocházela z vyhořelé klášterní věže.

CHEŁMSKO ŚLĄSKIE

   Nejkompaktněji dochovaným městem slezského baroka je nepochybně Chelmsko. Jde především o pestrou paletu štítů renesančně-barokních domů, ale nechybí zde ani monumentální kostel s bohatou vnitřní výzdobou. Na předměstí pak najdeme pozoruhodnou řadu jedenácti tkalcovských domů. Jeden dům tohoto typu zdobí také náměstí ve Stárkově, další skromné analogie vidíme v Žacléři nebo v Rokytnici v Orlických horách.

MALÉ SVATOŇOVICE

   Na jedno z dříve nejnavštěvovanějších poutních míst ve východních Čechách rozhodně nepůsobí. V poutním kostele Sedmi radostí Panny Marie najdeme sošku Bohorodičky, kterou roku 1715 zavěsil místní sedlák na uschlou třešeň nad studánkou. Ta následující rok po sedmi letech opět částečně rozkvetla a urodila. Třešeň je ta tam, ale v za presbytářem kostela v rohu náměstí dodnes vyvěrá mocný pramen, jehož léčivé účinky daly vzniknout někdejším lázním.

MARTÍNKOVICE

   Kostel sv. Jiří a sv. Martina je dílem Martina Allia. Byl postaven koncem 17. století na místě starého dřevěného kostela doloženého už v roce 1384. Kostel má půdorys řeckého kříže, střední část lodi vrcholí kupolí s freskovou výzdobou ze života Panny Marie a patronů kostela.

OTOVICE

   Nad vchodem do kostela sv. Barbory je pamětní deska s monogramem Otmara Zinkeho a letopočtem 1726, kdy byl kostel vysvěcen. Centrální stavba podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera má oválnou loď s předsíní a s přístavky sedmi kaplí včetně kněžiště.

RUPRECHTICE

   Z broumovských dientzenhoferovských kostelů je dle mého názoru sv. Jakub Větší tím nejstřídmějším. Prostý podlouhlý osmiúhelník s výraznými okenními nikami doplňuje věž renesanční zvonice s bránou na hřbitov. Kostel byl vysvěcen v roce 1723.

STÁRKOV

   Nepovažuji se za znalce kalvárií a křížových cest, přestože jsem Golgot zdolal již celou řadu. Křížovou cestu ve Stárkově z roku 1755 považují vedle té z Nových Hradů nebo z Rudy provedením jednotlivých zastavení k těm nejkvalitnějším. Cesta vede od barokního kostela sv. Josefa se zchátralou dřevěnou farou ke kapli Čtrnácti pomocníků daleko nad městem.

ŠONOV

   Kostel sv. Markéty musí zaujmout. Nachází se v zapadlé příhraniční vesnici a je dominantou nejbližšího okolí. Na vině bude výrazné dvouvěžové průčelí otevřené do polí, díky kterým má kostel s několika stromy solitérní polohu. Stav památky je neutěšený, na faře se dokonce už i zřítil krov.

VERNÉŘOVICE

   Oválná loď s věží na jednom a sakristií na druhém pólu patří v tomto případě kostelu sv. Michaela archanděla. Ten byl vystavěn v letech 1719-22 na místě starého dřevěného kostela. Věž kostela nesla 5 zvonů, do dnešních dnů se dochoval pouze jediný ze 17. století.

VIŽŇOV

   Kostel sv. Anny byl stavěn v letech 1724-1728 zednickým mistrem z Broumova podle plánů Kyliána Ignáce Dientzenhofera. Oválná loď se středy bočních stěn mírně konkávně prohnutými je na svých vrcholech doplněna o obdélné přístavky s kněžištěm na jedné straně a s kruchtou na druhé. Na kněžiště v ose lodi navazuje sakristie a na předsíň s kruchtou hranolová věž s hlavním vstupem.

WAMBIERZYCE

   Poutní tradice ve Wambierzycach spadá až do středověku. V roce 1263 vzniká první dřevěný kostel. Současný chrám byl postaven v letech 1695-1711, součástí poutního areálů je rozsáhlá kalvárie a poutní cesta po horách Tabor a Synaj. Ne nadarmo se Wambierzycam říká dolnoslezský Jeruzalém. Zdejší barokní areál patří k nejrozsáhlejším ve střední Evropě srovnatelný s Římovem nebo Kalwariou Zebrzydowskou.

ZDOŇOV

   Poutní kostel Panny Marie na Kopečku z roku 1667 doplatil na církevní reformy císaře Josefa II., po kterých byl uzavřen a postupně se změnil ve zříceninu. Přes Hrnčířské údolí nacházíme Křížový vrch. K vrcholu vede křížová cesta ze 17. století s litinovými reliéfy zasazenými do skály. V obci najdeme unikátní renesanční kostel, faru v neutěšeném stavu a jedno z největších světových stád krav.