R O M Á N S K É     Č E S K O

   Až záhy se pokouším o zpracování prvních staletí kamenné architektury naší církve. S vědomím, že jsem bedlivě sledován a že se zostudím, když nějakou památku podcením či snad zcela vynechám. Chtěl bych jen uzavřít jedno velkolepě pojaté album, po letech života jej konečně nahradit novým. Nechce se mi lítat, abych jen pro tu chvíli fotil dávno navštívené památky. Nechce se mi ani k těm, které jsem dosud neviděl. Snad jen oddaluji den, kdy stanu před poslední.

ALBRECHTICE

   Venkovský kostel sv. Petra a Pavla pochází ze třetí čtvrtiny 12. století. Na západě se k obdélné lodi přimyká čtverhranná věž se sdruženými okny, na východě dvakrát odstupněná apsida s románskými freskami. Na západní straně lodi se dochovala původní tribuna klenutá třemi poli křížové klenby a nesená dvěma sloupy s krychlovými hlavicemi.

BEZDĚZ

   Kostel sv. Jiljí z konce 12. století byl první dominantou pozdějšího města a i přes barokní úpravy patří k nejstarším a nejlépe dochovaným kostelům v Libereckém kraji. Obdélná loď kostela s pozůstatky vstupu na emporu byla vybavena apsidou s opakovaně přezdívanými okny. Ve svrchní části lemuje apsidu zdobný obloučkový vlys a zubořez.

BOLETICE

   Z původní obce na okraji vojenského újezdu zbyl jen kostel sv. Mikuláše. Návštěvník tak může obdivovat cenný románský kostel, v jižních Čechách tolik ojedinělý. Z původní stavby zůstává plochostropá loď a čtverhranná věž s podvojnými sdruženými okny na všech stranách. Původní závěr byl za Rožmberků nahrazen pravoúhlým presbytářem s křížovou klenbou a svorníkem se symbolem pětilisté růže. Mladší je i sakristie zaklenutá precizní síťovou klenbou.

BUDEČ

   Z bývalého přemyslovského hradu v Budči přežila rotunda sv. Petra a Pavla, která se pyšní řadou nej. Jde o nejstarší stojící stavbu na našem území, která je zároveň s vnitřním průměrem až 8,5 m naší největší rotundou. Dochovala se včetně kupolové klenby (okolo roku 900), která je ukotvena v mírně kónických stěnách. Románská hranolová věž byla přizděna až ve 12. století.

   Ze starších kostelů v české kotlině registrujeme pouze kostel Panny Marie na Hradě (nejstarší kostel v Praze, po roce 882), který byl objeven Ivanem Borkovským až v roce 1950. Základy s hrobkou knížete Spytihněva I. jsou uzpůsobené k nahlédnutí. Jen o vlásek starší je pak kostel sv. Klimenta na Levém Hradci, který sice doposud nebyl nalezen, zato je doložen písemnými prameny. Kolem roku 880 jej založil kníže Bořivoj.

CÍTOV

   Co se uměleckého provedení týče, patří kostel sv. Linharta k naším nejhodnotnějším ukázkám románského stavitelství. V hmotě barokizovaného kostela zůstala zachována apsida s původním okénkem a část obdélné lodi se slepými arkádami na pilastrech. Chloubou kostela je torzo jižního portálu, které je ukryté pod mladší barokní přístavbou. Jde především o zdobný tympanon s křížem a dvojicí postav a odstupněnou archivoltu s jemnými rostlinnými ornamenty.

DOLNÍ CHABRY

   Kostel sv. Jana Křtitele pochází ze druhé poloviny 12. století, ale dle výsledků archeologického výzkumu zde stával předchůdce už v 11. století. Jde o jednoduchou obdélnou stavbu s apsidou, která měla být dle vnitřních polopilířů zaklenuta, nejspíše dvěma poli křížové klenby. Zaklenutá je pouze apsida v jejíž konše je nástěnná malba Krista v mandorle z první poloviny 13. století. Loď kostela je členěna nárožními lizénami, lizény a obloučkový vlys pak zdobí vnější plášť apsidy.

HOLUBICE

   Velmi zajímavou srostlicí je kostel Narození Panny Marie v Holubicích. K původní rotundě s apsidou rozčleněnou slepou arkádou byla záhy přistavěna druhá, ve 14. století pak hranolová věž se zvonicí. Poslední volná plocha při severní stěně lodi byla v baroku využita pro stavbu sakristie.

HOSTIVAŘ

   V apsidě románského kostela Stětí sv. Jana Křtitele byly objeveny unikátní a nedávno zrestaurované fresky z druhé poloviny 13. století. V konše apsidy nacházíme trůnící postavu Boha Otce v mandorle nesenou anděly, který nohama drtí draka a lva. Před ústřední figurou se vznáší kříž s Ukřižovaným, holubice Ducha Svatého však chybí. Scénu dějin spásy doplňují postavy světců (patron kostela sv. Jan a patron diecéze sv. Vojtěch) a světic v okenních špaletách. Nechybí okřídlené symboly evangelistů, hlavy proroků a sibyl nebo výjevy z Kristova narození.

HRUSICE

   O postavách světců v tympanonu hrusického kostela se pan profesor Durdík s oblibou vyjadřoval jako o bramborových panáčcích. Odborníci a znalci umění se pravda o uměleckém pojetí severního portálu nevyjadřují příliš lichotivě. Avšak právě proto, že byl vytvořen druhořadým kameníkem s omezenými uměleckými dovednostmi, jej lze právem považovat za mistrovské dílo. Vždyť jestli jsme někdy měli zdobený tympanon na každém kostele, známe jich dnes jen několik, a pro svou upřímnost zaujímá ten z Hrusic jedno z předních míst.

HULÍN

   V roce 1261 přešel Hulín do církevního majetku. Původní zeměpanský hrad s románským kostelem byl přestavěn olomouckým biskupem a nedlouho poté byl Hulín povýšen na město. Zbytky valů a příkopů v okolí kostela sv. Václava svědčí o existenci církevní stavby v rámci opevněného areálu. Pozůstatky románské architektury, včetně monumentálního ústupkového portálu s půlkruhovou archivoltou, zase o vzniku již v první čtvrtině 13. století.

CHEB

   Významná kapitola v dějinách Chebu začíná v roce 1146, kdy území spadlo pod přímou správu říše. Cheb je poprvé připomínán jako město už v roce 1203. Nedlouho poté zde vznikla románská bazilika s dvouvěžovým východním závěrem. Z románských památek Chebu je daleko známější místní falc císaře Fridricha Barbarossy s dvouposchoďovou kaplí. Spodní kaple sv. Martina je s tou horní sv. Erharda a Uršuly propojena oktagonálním otvorem ve stropě. Císařská stavba je ukázkovým příkladem štaufského stavitelství a se zbytkem románského umění na našem území nemá prakticky nic společného.

CHŘENOVICE

   Na kostele sv. Václava jistě zaujme západní hranolová věž. Ve třech nejvyšších patrech se otevírá sdruženými okny, přičemž s každým patrem se jejich počet zvyšuje. Lze říci, že podobné uspořádání oken je pro románské věže typické, nicméně v Česku je k vidění pouze v Chřenovicích.

JAKUB

   V roce 1845 byla v místě oltáře kostela sv. Jakuba nalezena autentika. Sděluje, že na podzim roku 1165 byl biskupem Danielem vysvěcen oltář ke cti Panny Marie za účasti krále Vladislava II. s chotí Juditou a paní Marie se syny Slaviborem a Pavlem, na jejíž náklad byl kostel vystavěn.

   Přestože patří kostel po umělecké stránce k naším nejcennějším, nepanuje ani zde názorová shoda o původu některých architektonických částí ani o dataci Jde především o plastickou figurální výzdobu slepých arkád jižního průčelí, jak v horním pásu mezi okny, tak v dolním pasu kolem vstupního portálu. O dodatečném umístění postav není pochyb o době vzniku a místě původu již ano.

KOJICE

   Kostel sv. Petra a Pavla je jednolodní stavbou s apsidou zdobenou lisenami. Dochovalo se několik románských okének, včetně pozůstatků sdruženého okna věže ukrytého pod omítkou. Věž prostupuje středem západní částí kostela a v přízemí a patře je otevřena arkádami. S dalšími dvěma užšími arkádami v obou etážích rozepřenými do bočních zdí lodi spoluvytváří charakteristickou panskou tribunu.

KONDRAC

   Významné postavení v domácím románském stavitelství zaujímá pro své dvojvěžové průčelí venkovský kostel sv. Bartoloměje. Hranolové věže zakončené štíhlými válci se sdruženými okny jsou uvnitř lodi otevřené arkádami s mohutnou západní tribunou. Počátky kostela jsou spojovány s nedalekým klášterem sester premonstrátek a bývá odtud odvozována původní architektura husity zničeného kláštera.

KOSTOMLATY POD MILEŠOVKOU

   Nevelký kostel sv. Vavřince byl zřízen na počátku 13. století. Obdélná loď byla ukončena kvadratickým presbytářem, který se dodnes dochoval v hmotě sakristie. Je pozoruhodný především pro svou křížovou klenbu s mohutnými hranolovými žebry. Z dalších detailů lze upozornit na kruhové okno lemované obloučkovým vlysem, torzo tympanonu, nebo kvádr s ornamentem kříže poblíž původního vstupu.

KOSTOMLATY POD ŘÍPEM

   Nepravidelné řádkování kvádříkového kostela sv. Petra a Pavla napovídá mladší době vzniku. Na obdélnou loď s rozevřenými špaletami původních oken navazuje apsida, jejíž vnější plášť je členěn slepými arkádami. Ty jsou pro zdejší kraj charakteristické (např. Cítov nebo Holubice) a odkazují do sféry vlivu stavební huti doksanského kláštera.

KYJE

   Nedílnou součástí dvorce pražských biskupů se stal i pevnostní kostel sv. Bartoloměje. Mohutná kvadratická věž s tribunou v západním průčelí zabírá celou šíři lodi a byla přístupná pouze portálem v patře. S lodí kostela pak byla spojena zabezpečeným schodištěm v síle zdiva. Ostatně velmi důmyslný je celý systém chodeb a schodišť uvnitř zdí kyjského kostela a značnou měrou přispívá k jeho obranyschopnosti.

   Pozoruhodná je i vnitřní výmalba, která dokládá vznik kostela kolem poloviny 13. století. Krom jiného se zde nachází část galerie pražských biskupů. Z nápisů se dovídáme, že kostel založil biskup Jan, což mohl být Jan II. (1226-36) nebo Jan III. (1258-78) a rovněž to, že po svém návratu z Avignonu nechal kostel opravit a vymalovat biskup Jan IV. z Dražic.

LANŽOV

   Svého času byl kostel sv. Bartoloměje v Lanžově velkým překvapením, vždyť jsem jej objevil bez jakékoliv přípravy. Je možné, že právě pro svou zkušenost význam kostela přeceňuji, přesto si myslím, že je přinejmenším ve svém kraji památkou mimořádného významu. Z románského období se nicméně dochovala jen část lodi s obloučkovým vlysem a zubořezem pod střešní římsou a pozůstatky půlkruhového portálu.

LIBČEVES

   Velmi pozoruhodný je kostel Stětí sv. Jana Křtitele ze 30. let 13. století. Dochovala se loď ale především mohutná západní věž. Ta byla podobně jako celý kostel stavěna převážně z kvalitních opukových kvádrů z místních lomů. Jako dekor se zde objevuje i několik tmavých kvádrů. Ve vyšších partiích věže tvoří jednu celistvou a jednu přerušovanou řádku. Na západní straně věže jsou pak seskládány v berličkový kříž. Zajímavé je rovněž drobné sdružené okno s točitým středovým sloupkem. Celá stavba ve vyvýšené poloze plnila rovněž funkci útočiště.

LIBOUŇ

   Rotunda sv. Václava je se svou vesnicí, se svými lipami i se svatým Johánkem mým oblíbeným místem Podblanicka. Přes jednolitou bílou omítku mnoho detailů vidět není. Snad jen niky po zazděných oknech, ostění portálu s oblým nadpražím nebo zbytky vnitřní výmalby.

MĚŘÍN

   Letmým pohledem na kostel sv. Jana Křtitele bychom románský původ chrámu jen těžko odhalili. Z původní trojlodní baziliky bývalého proboštství se totiž viditelně dochoval jen západní portál ukrytý pod přístavbou mohutné barokní věže. Ústupkový portál s půlkruhovou archivoltou je bohatě zdoben na tympanonu (trůnící Madona) a hlavicích sloupů. Zajímavé jsou rovněž konzoly pod nadpražím s maskou vousaté tváře a skrčenou postavou.

MIKULOVICE

   Přestože byl kostel sv. Petra a Pavla později rozšiřován, zachovala se značná část původní architektury ze třetí čtvrtiny 12. století. Plášť románského kostela zdobily liseny navazující na obloučkový vlys s jehlancovými konzolami a pásem pilového zubořezu. Zachoval se i původní ústupkový portál v jižní zdi lodi s plochým tympanonem.

MILEVSKO

   Farní kostel v Milevsku je připomínán už v roce 1150. K jeho přestavbě došlo po roce 1184, kdy byl v sousedství založen nový premonstrátský klášter. Z této přestavby kostela sv. Jiljí se dochovala široká západní věž, která v naší architektuře nejvíce připomíná západní „westwerk“. Iluzi umocňují dvě řady sdružených oken, po třech na širší straně, po jednom na kratší straně, uvnitř nacházíme tribunu, která je přístupná schodištěm v síle zdi na severní straně lodi. Díky přítomnosti schodiště nebyla tato zeď během gotické přestavby odstraněna.

MOHELNICE NAD JIZEROU

   Navzdory restauraci z roku 1876 patří kostel Panny Marie k našim nejlépe zachovalým venkovským kostelům z románského období. Jde o nevelkou tribunovou stavbu se západní věží a východní apsidou stavěnou z pískovcových kvádrů. Podřímsí lodi i apsidy zdobí obloučkový vlys a zubořez. Apsidu s jediným okénkem v ose pak člení ploché liseny.

PLANÁ

   Při návštěvě Plané bychom určitě neměli zapomenout na opodál stojící kostelík sv. Petra a Pavla. Je nejstarší památkou města a původně sloužil jako farní. V interiéru se dochovaly vzácné fresky ze 13. století a působivý jižní portál lemovaný po celém obvodu obloučkovým vlysem. Analogický portál můžeme spatřit také na nedalekém hradě Volfštejn. K ozdobení vstupu do útočištné věže však s největší pravděpodobností určen nebyl.

PLAŇANY

   Závan předalpského románského stavitelství osvěžil i polabský kostel v Plaňanech. Specifikem kvádříkové stavební techniky bylo v tomto případě záměrné střídání barevných kvádrů od červených, přes žlutohnědé až k šedobílým. Barevně členěné však nejsou jen zdi a špalety oken, ale především podstřešní římsy s obloučkovým vlysem a zubořezem. Podobně precizní provedení je v našem prostředí zcela bez analogií.

PLAVEČ

   Jako zvon pěchotního srubu na mě působí lucerna „pohanské“ rotundy před bývalým zámkem v Plavči. Do současné podoby byla dovedena po nešťastném restauračním zásahu, a to i přesto, že šlo o původní a vzácně dochovanou architekturu.

POŘÍČÍ NAD SÁZAVOU

   V Poříčí nad Sázavou žije něco málo přes tisíc obyvatel a přesto bychom mohli obec s trochou nadsázky považovat hned po Praze za místo s největší koncentrací románských památek u nás. V přepočtu na obyvatele pak metropoli suverénně válcuje a to zde nacházíme „jen“ kostel sv. Petra z první poloviny 12. století a kostel sv. Havla s halovou kryptou z první třetiny 13. století.

POTVOROV

   Precizní kvádříkový kostel sv. Mikuláše patří do nevelké skupiny venkovských kostelů, které kvalitativně obstojí i v mezinárodní konkurenci. Jednolodní kostel s apsidou byl původně vybaven také západní věží o jejímž útočištném využití vedly ve 13. století spory patroni plaského a zderazského kláštera. Z vybavení kostela je krom jiného pozoruhodná především panská tribuna na mohutném svazkovém pilíři. Sloupek v ose tribuny přechází v úrovni poprsní zdi v širokou konzolu, která původně nesla menzu oltáře. Analogické umístění je k vidění např. v Nabburgu nebo v gotickém kostele v Čečovicích.

PRAHA - HRADČANY

   Hradčany, zejména pak areál Pražského hradu, nabízejí celou řadu románských památek. Jde zejména o baziliku sv. Jiří, pozůstatky baziliky sv. Víta, Václava a Vojtěcha nebo knížecí palác a opevnění hradu budované po roce 1135 knížetem Soběslavem I. Do výběru jsem však zařadil bývalý biskupský palác s kaplí sv. Mořice, protože je mezi románskými památkami, opomenu-li Bílou věž a jedinečnou svatojiřskou baziliku, nejvíce na očích.

PRAHA - NA POŘÍČÍ

   Ze současných novoměstských kostelů je třeba zmínit kostel sv. Petra na Poříčí, který byl farním kostelem původní předlokační osady. Šlo o trojlodní baziliku z poloviny 12. století, ze které se dobře zachovalo zejména západní průčelí (dvě hranolové věže se sdruženými okny a tribunou) a dva oblouky mezilodních arkád, včetně pilířů.

PRAHA - NOVÉ MĚSTO

   Mnohokrát upravovaná rotunda sv. Longina je z pražských rotund nepochybně nejméně navštěvovaná. Zájemci (a zejména příznivci východního ritu) zde však mohou v pravidelném čase zpívat Akafist a účastnit se tak živého setkání nejen s architekturu. Rotunda (původně zasvěcená sv. Štěpánovi) pochází z první poloviny 12. století a byla farním kostelem osady Rybník. Se vznikem Nového Města za Karla IV. přechází úřad i patrocinium na nově založený kostel (viz pozadí obrázku).

PRAHA - STARÉ MĚSTO

   Významnou románskou památkou Starého Města je vedle cca stovky románských domů také rotunda sv. Kříže. Puristicky restaurovaná stavba pochází z první poloviny 12. století, byla součástí velmožského dvorce a nacházela se na lukrativním místě nedaleko mostu přes Vltavu při cestě z Pražského hradu na Vyšehrad. Rotunda byla vybavena akustickými nádobami, které byly zazděny v lodi i apsidě.

PRAHA - VYŠEHRAD

   Vzestup Vyšehradu se počal ve 2. polovině 11. století, kdy sem z Pražského hradu přesídlil kníže a pozdější král Vratislav II. Vznikl zde knížecí palác, řada kostelů a instituce kolegiátní kapituly. Samostatně opevněný knížecí okrsek byl od baziliky sv. Petra přístupný po kamenném mostě (částečně zachovalý), který je nejstarší svého druhu na našem území. Kromě mostu zbyly z románského Vyšehradu ještě základy baziliky sv. Vavřince a rotunda sv. Martina.

PRAVONÍN

   Půdorys podkovovité rotundy sv. Jana Křtitele s apsidou připomíná řez zploštělou oční bulvou. Na západě byla k lodi přizděna podlouhlá věž s přístupem na tribunu. Stavba bez architektonických detailů je hůře datovatelná a navzdory pověstem vznikla nejspíše až v pokročilém 13. století.

PROSEK

   Pokud se nemýlím, tak Prosek je spolu s Tismicemi jedinou v úplnosti zachovalou venkovskou bazilikou u nás. Zatímco v Tismicích je atmosféra venkova stále živá, bazilika sv. Václava na pražském Proseku je už léta utopená mezi panelovými domy. Lidé ze sídliště už v kostele útěchu nehledají a jen malé skupinky poutníků odtud vycházejí na někdejší slavnou svatováclavskou cestu do Staré Boleslavi.

PRŮHONICE

   Ve 14. století přestavěli románský kostel páni z Říčan. Při této příležitosti byla v románské menze nalezena světící listina, která byla v rámci nové výmalby kostela přepsána na zeď. Z listiny víme, že kostel vysvětil pražský biskup Jindřich Břetislav už v roce 1187. Gotické fresky byly obnoveny v rámci puristické obnovy celého kostela roce 1892.

PŘEDNÍ KOPANINA

   Malá rotunda sv. Maří Magdalény s apsidou a čtverhrannou věží na západě vítá přiletěvší Pražany i návštěvníky města. Zřícenina kostela byla obnovena v letech 1852-58 a při té příležitosti doplněna předsíň a upravena většina oken.

ROVNÁ

   Hornický kostel sv. Jakuba byl založen v první polovině 12. století a vystavěn pečlivou kvádříkovou technikou. Stavba je pravděpodobně ukázkou práce sázavské huti, které bývají připisovány i reliéfy zvířat (snad části znamení zvěrokruhu) osazené na vnějším plášti lodi. Cennou součástí kostela je rovněž plošná vnitřní výmalba s řadou biblických témat z 12. a 13. století.

ŘEZNOVICE

   Z precizně provedených detailů románského kostela zaujme především přísný výraz trůnící madony ve štítě presbyteria nebo tympanon nad vstupním portálem s ústřední postavou zmrtvýchvstalého Krista a dvojicí klečících světců a scénou Božího narození, kde vedle Ježíška leží i jeho matka.

ŘÍP

   Rotunda sv. Jiří patří mezi naše nejznámější románské kostely, přesto nejde o stavbu typickou. Česká kotlina je sice enklávou s hojným výskytem rotund, okrouhlá věž jako součást stavby je však něčím mimořádným (u nás pouze Jemnice-Podolí). Ke starší rotundě byla přistavěna knížetem Soběslavem I., který obnovou chrámu děkoval za vítězství v bitvě u Chlumce v roce 1126. Pozoruhodností stavby je rovněž střešní krytina tvořená kamennými deskami.

SKVRŇOV

   V jednoduchosti je krása, výstižněji snad kostel sv. Havla charakterizovat nelze. Obdélná loď s apsidou byla osvětlena šesti štěrbinovými okny s širokými špaletami. V ose apsidy se pak nacházelo další, dnes zazděné okno. Původní empora v západní části o dvou arkádách je nesena válcovým sloupem s hlavicí zdobenou čtyřlístky. Věž v západním průčelí je v nejvyšším poschodí otevřena potrojnými sdruženými okny.

STARÁ BOLESLAV

   Bazilika sv. Václava byla založena roku 1039 knížetem Břetislavem I. pravděpodobně na místě kostela sv. Kosmy a Damiána, kde byl v roce 935 zavražděn právě svatořečený kníže Václav. Do současného půdorysu byla bazilika dovedena už na počátku 12. století. V mladších obdobích následovaly už jen slohové úpravy stávajících částí, přesto si románský charakter uchovala alespoň dvoudílná halová krypta pod východním chórem.

   V těsném sousedství baziliky se nachází již od pohledu starobylý kostel sv. Klimenta, který nejspíše sloužil jako hradní kaple. V jeho interiéru se dochovaly fresky ze třetí čtvrtiny 12. století. Zajímavé je především iluzivní omalování související s emporou nebo postava archanděla Michaela v sedile na tribuně.

SVOJŠÍN

   Kostel sv. Petra a Pavla postavili koncem 12. století páni ze Svojšína v těsném sousedství své tvrze. O útočištné funkci bytelné kvádříkové stavby svědčí především mohutná západní věž s tribunou v prvním patře. Přízemí věže bylo zaklenuto čtyřmi poli křížové klenby na středový sloup s krychlovou hlavicí a atickou patkou s nárožními drápky a bylo přístupné pouze z lodi kostela. O pevnostním charakteru svědčí i střílnová okénka druhého patra a až štěrbinová čtyřdílná sdružená okna ve třetím a čtvrtém podlaží.

TETÍN

   V nevelké obci o slavných dějinách nalezneme tři zajímavé kostely. Nejstarším, zdá se, je poněkud exponovaný kostel sv. Jana Nepomuckého. Traduje se, že původní stavba zachovalá v jádře vznikla nad hrobem sv. Ludmily. Lépe čitelným je románský kostel sv. Kateřiny, který vznikl už ve 12. století v blízkosti někdejšího knížecího dvorce. V těsném sousedství pak nacházíme barokní kostel sv. Ludmily.

TISMICE

   Působivá bazilika Nanebevzetí Panny Marie byla vystavěna z velkých pískovcových kvádrů o několika odstínech už koncem 12. století. Hlavní převýšená loď je od bočních oddělena arkádou, kde se střídají hranolové pilíře se sloupy s krychlovými hlavicemi. Trojlodí ukončují tři půlválcové apsidy s lisenami a obloučkovým vlysem. Hranolové věže v západním průčelí jsou pravděpodobně mladší.

TŘEBÍČ

   Ačkoliv klášterní bazilika v Třebíči nemůže zapřít přicházející prvky gotiky, je v nejednom aspektu naší významnou románskou památkou, neřku-li tou nejvýznamnější, a s trochou nadsázky je srovnatelná i s císařskými dómy v Porýní. Vypočítávat můžeme osmidílné klenby nad mnišským chórem, polygonální závěr s vnějším ochozem a trpasličí galerií, rozetová okna, severní ústupkový portál krytý nartexem nebo honosnou trojlodní kryptu podepřenou oktagonálními sloupy. Udiví i objemné a těžko opracovatelné žulové kvádry, ze kterých je chrám vystavěn.

TÝNEC NAD SÁZAVOU

   Přestože je galerie věnována románským kostelům, najdeme na našem území i celou řadu románských hradů. Těch lepších je něco kolem dvaceti a Týnec nad Sázavou rozhodně patří mezi ně. Vložen byl pro rotundu sv. Václava z 11. století, která přetrvala z původního hradiště a byla využita jako hradní kaple.

ÚJEZD U ČERNÉ HORY

   V roce 1744 zachvátil Újezd zhoubný požár. Spolu s obci a farou byl zničen i kostel Všech svatých. Na jeho opravu se dlouho nenacházely prostředky, přesto byl po necelých deseti letech od neštěstí znovu obnoven. Rekonstrukce však citelně poznamenala jeho původní podobu. Veškeré románské detaily byly odstraněny a uplatnění našel jen vstupní portál s reliéfem kříže v tympanonu.

ÚJEZDEC

   Románsko-gotický kostel sv. Voršily je zasazen v malebné krajině Blatenska. Jeho excentrická věž, dílem využitá i jako empora, je ve vyšších patrech vybavena sdruženými okny. Severní vstupní portál je již lomený, zdobený oblým prutem s čočkovitými prstenci.

VELÍZ

   Stavba kostela na vrchu Velíz souvisela s pokřesťanštěním starého pohanského obětiště. Stalo se tak možná již za knížete Jaromíra po roce 1003, který byl dříve v místě držen Vršovci, a jak legendy praví, zázračně zachráněn Hovorou a družinou Pražanů vyslanou ve zlé předtuše jeho ženou Střizkou. Jaromírův synovec, kníže Břetislav, daroval prvotní svatyni ostrovským benediktinům a ti ve 13. století započali stavbu současného kostela. Zřídili zde proboštství, které bylo za husitských válek vypáleno.

VINEC

   Pozdně románský kostel sv. Mikuláše byl postaven na čtvercovém půdorysu s polygonálním presbytářem, přičemž polovinu lodi zabírala západní tribuna vynesená dvěma poli křížové klenby na středový pilíř. Tribuna byla v patře vůči kněžišti uzavřena zdí, kterou však prolamovalo několik otvorů. Plášť stavby rozčlenily výrazné liseny na nárožích a uprostřed stěn. Drobnou nepravidelnost vykázala pouze severní stěna, kde byl v díle ústícím pod tribunu umístěn portál s široce rozevřenými špaletami i archivoltou. Portálkem diagonálně proti vstupu bylo možné vystoupat schodištěm v síle zdiva na zmiňovanou tribunu.

   Význam kostela ve Vinci je natolik mimořádný, že odtud bývá nazývána skupina kostelů, kam vedle Vince patří také Vroutek, Potvorov, Kostomlaty, Mohelnice nebo Údlice. Skupina staveb se vyznačuje nejen vysokou uměleckou hodnotou, ale především dokládá vliv štaufské architektury z některých oblastí říše.

VROUTEK

   Přestože existuje dlouhá řada emporových kostelů, jen v několika málo případech je skutečně doložena přímá prostorová vazba kostela k sídlu velmože. V blízkosti kostela sv. Jakuba Většího byla přítomnost tvrze doložena archeologicky. Obě kvádříkové stavby dělila vzdálenost okolo 5 m a bylo je možné v úrovni patra propojit dřevěným mostem. V případě Vroutku ústil portál do mohutné věže v nivó tribuny s pokladnicí, která se nacházela za portálem v západní části věže. Do vyšších poschodí vedlo z patra schodiště v síle zdi a věž tak měla i útočištnou funkci.

VŠERUBY

   Přítomnost starobylého kostela sv. Martina na bývalém předhradí všerubského hradu zavdává příčinu k úvahám, zda hradu nepředcházela nějaká starší tvrz či dvorec. O pevnostním charakteru kostela svědčí úzká a vysoko posazená okna, o přítomnosti elit zase tzv. panská tribuna. Ta se ke kostelu mohla přesunout již v 10. století po zániku hradiště na Kočičím vrchu.

ZÁBOŘÍ NAD LABEM

   Mnoho rozruchu způsobují diskuze nad mimořádně zajímavým a stavebně neméně složitým kostelem sv. Prokopa, původně Panny Marie. Teorie o dvoupodlažní kapli, kterou si po vzoru otonských falcí a štaufských reminiscencí v říši nechal u svého dvorce postavit patrně velmož Miroslav se pomalu začíná rozpadat. Sám bych tu rád viděl druhého Erharda a Uršulu a přestože mám kostel prolezlý od prahu až po krovy, nedokážu zaujmout jednoznačné stanovisko.

   Optimisticky to nedopadlo ani s francouzsky orientovaným ústupkovým portálem v předsíni, jehož archivoltu zdobí kromě palmet a akantů také pletenec a tordovaný prut nebo pásy s figurami bojovníků, pastevců, lovců a zvířat. Ukázalo se, že portál byl do předsíně vsazen sekundárně a byl nejspíš přivezen odjinud.

ZBOROVY

   Tak, jak je pro obyvatelé východních Čech raritní rotunda v České Třebové, tak podobně ojedinělá je pro západočechy rotunda ve Starém Plzenci. Plzeňáci sice mají další rotundu ukrytou ve Zborovech, ta je však již v koutě Bohem dávno zapomenutém.

ZNOJMO

   Původní hradní kaple Panny Marie a sv. Kateřiny byla postavena krátce před polovinou 11. století. Po sňatku Konráda II. Znojemského se srbskou princeznou Marií došlo k úpravám rotundy a její interiér byl nákladně vymalován. Pozoruhodné jsou především horní figurální pásy s postavami moravských údělných knížat bez plášťů a českých přemyslovských knížat s plášti. Intaktní nástěnná galerie panovníků zůstává bez analogií a je cenným ikonografickým pramenem.

ŽELINA

   Kostel sv. Vavřince jsem navštívil tak dávno, že bylo nutné znovu otevřít mapu. Překvapila mě blízkost Kadaně, která svým věhlasem nepochybně dodnes na Želinu vrhá svůj stín. Původně malý románský kostel byl vystavěn z mohutných kvádrů a po gotické přestavbě sloužil jako presbytář. Zachovala se dvě románská okénka se záklenky vytesanými z jediného kvádru. Podstřešní římsu apsidy lemuje výrazný obloučkový vlys, v zazdívce lodi je patrný i původní vstupní portál.

ŽELKOVICE

   Zajímavou srostlicí je kostel na návrší u Želkovic. Představuje kompletně zachovalou rotundu z první poloviny 13. století, ke které byla v 19. století přistavěna protáhlá novorománská loď. Rozšíření kostela bylo provedeno velmi citlivě a krom nového místa věřícím dalo vyniknout i původní centrále. Zajímavým architektonickým detailem je zazděná hlava Turka.

© burda 2008-016