K O S T E L Y   N A   G O T L A N D U

    V důsledku reorganizace galerie Venkovské gotické kostely a příklonu k prezentaci venkovské gotiky podle geografických celků, došlo ke vzniku galerie Kostely na Gotlandu. V tomto případě nejde o ojedinělý počin, neboť sakrální architektuře tohoto severského ostrova je na internetu věnována značná pozornost. Téma se nicméně velmi hodí do konceptu Ruinen, neboť středověké kostely na Gotlandu jen o málo převyšují stovku. Gotland je někdy nazýván ostrovem sta kostelů.

    Dřevěné kostely se na Gotlandu začaly stavět v 11. století. Během 12. století byly nahrazeny románskými kamennými stavbami. Ve 13. a 14. století došlo k dalším přestavbám a realizacím velkolepých gotických projektů. V této době dosáhla ostrovní komunita kulturního vrcholu a užívala praktické nezávislosti s vlastním právním řádem. Vadou na kráse bylo snad jen autoritativní postavení obchodního střediska Visby a časté spory mezi obyvateli města a venkova. Ránou, ze které se Gotland v zásadě už nikdy nevzpamatoval, bylo obsazení ostrova dánským králem Valdemarem IV. a masakr domorodců před hradbami Visby v roce 1361. Rozvoj ostrova se prakticky zastavil a díky tomu můžeme dnes obdivovat zakonzervovanou farní síť s jedinečnými kostely, které odpovídají stavu z poloviny 14. století. Mladší úpravy byly minimální a týkaly se takřka výhradně interiérů (malby, oltáře, kazatelny). Další kostel na Gotlandě vznikl až v roce 1960 po více než 600 letech.

    Všechny kostely na Gotlandu jsme s kamarádem objeli na kole v létě roku 2017. Po ostrově jsme jezdili křížem krážem 9 dní, neboť kostely jsou rozesety velmi pravidelně a průměrná vzdálenost mezi nimi je 7-8 km. Celkem jsme najezdili 750 km, avšak cílem nebyly jen středověké kostely, ale i pozoruhodné pozůstatky z éry Vikingů. Gotland zve všechny milovníky středověku, umění a historie, neboť v sezóně jsou všechny kostely zpřístupněné. Z níže prezentovaných kostelů jsme vstoupili do 94/100 což ostře kontrastuje s analogickou situací z českého prostředí, kde se mi podařil vstup jen do každého desátého objektu, což je celoevropsky nejhorší bilance. Na Ukrajinu a do Rumunska se teprve chystám. Proč tomu tak je hodnotit nehodlám, nad zákazem focení se už ani nepozastavuji. Rok od roku je to ale lepší, tedy doufám.