L E V

        Lev jako symbol našel uplatnění napříč kontinenty i historickými epochami. Byl využíván křesťanskou ikonografií a stal se oblíbeným heraldickým symbolem mocných. Lev ztělesňoval nespoutanou sílu a byl přirozenou autoritou. V křesťanské symbolice platil za triumfálního vítěze nad temnotou a za symbol znovuzrození. Často se objevuje v souboji s ďáblem a někdy rovněž vystupuje i jako ďábel sám. Je rovněž znamením evangelisty Marka a v tomto významu bývá často zpodobňován. Lev se objevuje v řadě příběhů i biblických scénách např. zápas Samsona se lvem nebo Daniel v jámě lvové. Následující galerie zachycuje jednotlivé románské lvy. Lev v některých konkrétních rolích je k vidění na jiných místech. Pěkní románští lvi jsou rovněž hojně zastopupeni v galerii Zápas se lvem.

        Vyhledáváním románských lvů jsem si udělal obrázek o nepočetné středoevropské smečce. Nepochybně neregistruji všechny lvy a v pátrání po dalších šelmách nadále pokračuji, přesto se pokusím alespoň o nejstručnější náhled. V domácím prostředí jsou zcela jistě nejslavnější ti z Lapidária Národního muzea, kteří pochází ze zaniklého kostela sv. Jiří na hradě Kouřim a sloužili zřejmě jako podstavec pro křtitelnici. Další zajímavou dvojicí lvů představuje tympanon kostela Matky Boží na Veveří. Nikterak umělecky hodnotná dvojice však více než divoké šelmy připomíná rozdováděná koťata. Monumentální portál nedalekého kláštera v Předklášteří lemují dvě polopostavy lvů, jinou běžící šelmu z reliéfu kostela v Rovné lze rovněž považovat za románského lva. Z polského prostředí jmenuji skupinu ohlazených lvů kolem města Sobótky pod mýtickou horou Ślęźa. Jediného lva (leo albus ve Spišské Kapitule) registruji na Slovensku. V Maďarsku pak stojí za pozornost zejména bazilika v Jáku, kterou lze pro vyvedenou lví smečku považovat za právoplatnou „lví lokalitu“.