H R A D Y   N E J I N S P I R A T I V N Ě J Š Í

    Ukazatelem kvality i výjimečnosti bývá počet hvězdiček. Rád rozdávám hradům hvězdičky. Někdy jednu, občas dvě. Nabízím zde otevřený soubor výjimečných hradů, hradů s hvězdičkami. Podávám zde odpověď na otázku, které hrady považuji v dané zemi za nejhezčí a nejinspirativnější. 127 lokalit je výběrem z bezmála třech tisíc navštívených hradů. Soubor českých hradů je prakticky uzavřen, Evropa však nabízí stovky dalších možností, bývám rád unešený.

    Důležitou roli při volbě hradů hrají subjektivní dojmy z návštěvy, přesto při výběru počítám s jistými předpoklady, ať už jde o obecnou známost lokality nebo rozsah a význam obdivované architektury. Vzhledem k různým okolnostem nedisponuji v několika případech vlastním a zejména esteticky přijatelným fotografickým materiálem, a proto jsem si pro potřeby této reprezantativní galerie vypůjčil obrázky od několika šťastnějších fotografů. Na tomto místě je nutné s poděkováním vyzdvihnout zejména kolegu Kamila Bednáře z euhrady.cz.


  A G U I L A R

    Za vůbec nejkrásnější hrady v Evropě bývají považované tzv. Katarské hrady. Jde o soubor asi 20 velkých hradů (a řady menších) v pyrenejském podhůří v části historické Okcitánie. Přízeň katarským hradů projevuji i zde, neboť Aguilar je prvním z deseti hradů, které se do výběru nejinspirativnějších dostaly.


  A U R I A C

    Hra o hradní kráse pokračuje další ruinou ze skupiny katarských hradů. Auriac patří k méně známým lokalitám, leč jde o skutečnost jistě nezaslouženou. O to více se však líbí mě. Asi nejlepší pohled na hrad je přes rokli od jihu, odkud nejlépe vynikají ještě relativně vysoké úseky zdí. Obrázku, který zaujal čestné místo na pozadí mého monitoru, si velmi vážím, neboť ho ještě nezná ani Google. Výstup na skálu je totiž velmi obtížný, avšak výhled katapultuje zážitek z hradu do zcela jiných dimenzí.


  B Á T O R K Ö

    Za Maďarsko se do výběru dostalo 7 hradů. Bátorkö je nejmenší z nich a na rozdíl od ostatních hradů v zemi, je tento zapadlý v odlehlé zalesněné rokli plné medvědího česneku, kterou od okolního světa ještě dokonaleji odřízlo vojenské cvičiště. Ani strmá skála, na které je hrad umístěn, neumožňuje, aby byl spatřen z větší vzdálenosti, než dovolují mýtiny na hranách okolních strání.


  B A U X

    Provance je nepochybně oblíbeným turistickým regionem. Téměř povinným cílem návštěvníků je i skalní hrad Baux se středověkým městem. Já tam turisty neměl i moji kamarádi odjeli kamsi do olivového háje. Téměř celou noc jsem chodil prázdnými ulicemi a nadšením nevěděl, kterou projít dříve. Z kostela zněla smyčka chval, na stěnách se střídaly barevné obrazce, na spánek jsem dlouho ani nepomyslel, tím spíš, že následoval průzkum členitých útrob hradu, kam jsem potichounku pronikl. Foukal silný vítr, ale ten celou atmosféru jen umocňoval. Ráno jsem odcházel až s prvními návštěvníky.


  B E Z D Ě Z

    Když jsem rozmrzelý z naší společnosti a nezdají se mi odtažité tváře spoluobčanů, postrádám kolikrát svoji identitu. Chci pryč, chci se smát, chci řvát. Osudy lidí ze starých příběhů, symboly kulturní i materiální nejlépe povzbudí mé národní cítění. Jsem na naši zemi pyšný, když přehlížím kraj přes siluetu Bezdězu, jsem hrdý Čech, když vidím otisk stop básníka Máje.


  B O L D O G K Ö

    Prezentovaný obrázek není možná pro hrad charakteristický, nicméně zachycuje jeho nejpodmanivější část. Pro havarijní stav sice nebyla replika strážnice přístupná, ale stejně mi to nedalo a po uzavření hradu se tam po skále vyšplhal. Hrad uprostřed meruňkových sadů patří pohledově k nejkrásnějším v Maďarsku, nicméně po zastřešení paláce už to není, co bývalo. Úsměvné je především to, že upoutávky na hrad zvou stále starou siluetou. Zvu do galerie B – Ruinen, kde jsou další a typičtější obrázky, včetně mimořádně vloženého historického pohledu, který dobře připomíná staré časy.


  B R A N D E N B O U R G

    V každé zemi lze vybrat ten nejkrásnější hrad, i ve zcela malé, jakou je třeba Lucembursko. Lucembursko má však tu výhodu, že jeho nepočetné hrady jsou zcela konkurenceschopné a mezi evropskými hrady se rozhodně neztratí. Pohledově ohromí Vianden, unikátní interiéry nabízí Larochette, chápu obdivovatele hradu Bourscheid. Můj miláček je ovšem Brandenbourg. Toho času hrad v rekonstrukci, pro veřejnost uzavřený. Asi právě proto přináší výstup na jeho věž tolik dobrodružných pocitů.


  B R A N D E N B U R G

    Za celé obří Německo jsem do galerie vybral pouhých osm lokalit, přičemž některé dokonce musí spolupracovat ve dvojci. Pod úhlem architektonického vývoje spatřujeme v říši řadu progresivních prvků, avšak na vině je zejména nízká autenticita největších monumentů, která německé hrady odsouvá na chvost Evropy. Východoněmecký hradní komplex Brandenburg těsně nad železnou oponou je sice trojhradí, avšak považuji jej bez jakéhokoliv milosrdenství za nejkrásnější hradní zříceninu v Durynsku.


  B R E K O V

    „Snad na žádný hrad jsem nepoložil takové břímě, jako na Brekov. Jeho návštěvu jsem dokonce několik let odkládal ze strachu, že budu zklamán.“ Tak tyhle dvě věty jsou vše, co z původního textu zbylo. Zbytek jsem musel odstranit, protože odkudsi mi k uším zaválo, že bych mohl vypadat jako proutník, což není dobrá vizitka, nadto ani pravda. Onomu hlasu musím dát za pravdu, dvojsmyslnost v textu byla, nehledě na to, že původní obsah se mi stejně zazdál až příliš vyfantazírovaný. Bylo to celé snová záležitost, představa o romantickém setkání, podobná té o pyšném Okúrovi.


  B R O U G H

    Anglických hradů jsem navštívil zatím asi jen 60, proto zde očekávám ještě mnohá překvapení. Do výběru jsem zatím nominoval pět lokalit. Prvním zástupcem je Brough. Zřejmě pro krásné barvy i náročné dobývání, neboť jsme sem došli po uzavření, pár kroků před zapadajícím sluncem.


  C E S A R G R A D

    Na severu Chorvatska, v horách Ivanšćica a Samobor najdeme řadu rozpadajících se hradů. Jedním z nich je i Cesargrad proti hradu Kunšperk na chorvatsko-slovinské hranici. Vyjímečné postavení získal poté, co jsem se dostal na travnatou korunu masivní štítové zdi nad propadlým záklenkem hradní kaple. Někdy udělají inspirativní hrad i krásné výhledy.


  C O R F E

    Po anglických hradech se vyplatí lítat na členskou kartičku English Heritage. Za 37 liber jsem po dvě léta čerpal výhody, o kterých se nám doma může jen zdát. Člověk se volnými vstupy tak namlsá, že když příjde k památce, kterou spravuje někdo jiný, může být velmi vyděšen sumou požadovanou u vstupu. Takový byl i případ hradu Corfe v jihoanglickém Dorsetu, který spravuje organizace National Trust. V rozhodném šoku nebylo jiné východisko, než vzít hrad z jiné strany.


  C O U S T A U S S A

    Další z katarských hradů získává body ryze subjektivní. Pro veřejnost uzavřený hrad dokonce nemá prošlapanou ani přístupovou pěšinu. Na místo jsem dorazil až za tmy s představou, že na hradě přenocuji, dovnitř jsem se však dostal až po několika pokusech.


  C R U S S O L

    Při svých cestách obvykle nemohu hledět na počasí. Často se mi tak stane, že některé památky musím navštívit za zhoršených povětrnostních podmínek. I tělesné pocity proto velmi často rozhodují o inspirativnosti daného místa. Hrad Crussol na 200 m vysoké skále má hvězdičkové ambice už jen díky poloze, avšak do výběru jej vkládám až pět let po navštívení. Tak dlouho někdy zapomínám na zimu.


  C S E S Z N E K

    Ani na Cseszneku mi počasí nepřálo. Šedivou siluetu hradu jsem rád vyměnil za vypůjčený obrázek. Z něho už mnohem jasněji vyplývá, že hrad patří díky svým tvarům k nejvýraznějším zříceninám v Maďarsku. Na blízko ale srdce zapláče (autor obrázku Kamil Bednář).


  Č A B R A Ď

    Poslední navštívenou inspirativní zříceninou na Slovensku se stal hrad Čabraď. Hrad je poměrně odlehlý. Nachází se v lesích nad údolím řeky Litavy v Krupinské planině a navzdory svému rozsahu je pro některé místní zcela neznámým pojmen. Přinejmenším pro ochotného řidiče, kterého jsme si na silnici číslo 75 z Lučence do Sládkovičova zastavili.


  Č A C H T I C E

    Zástupy lidí v sutinách nahánějí ducha Alžběty Bathoryové. I já jsem zde nalezl svoji čachtickou paní. Byla to ještě slečna a několik vteřin před naším seznámením seděla na stráni nad hradem. Podobala se dívce z mého snu o oslíkovi, leč letní okouzlení se tradičně nedokázalo povznést nad hradby čachtické zříceniny. Někdo by proto na Čachtice znova poslal císařské, ale mně těch několika krásných dní v trávě před hospůdkou ve Višňovém líto není.


  Č I Č A V A

    Je nepochybně hradem, jehož jednorázová návštěva patřila k těm nejdelším. Trvala asi 20 hodin, a to není pro žádnou kamarádku. Čas to byl příjemný i bez ženy. Něco ukrojila noc, něco dešťové mraky. Z posledního domu ku hradu doléhaly dechy romské muziky a já študoval maltu mezi spárami (autor obrázku Kamil Bednář).


  D Ě V I Č K Y   &   S I R O T Č Í   H R Á D E K

    Nejkrásnějším moravským regionem, tedy alespoň pro mě, jsou Pálavské vrchy. Nejde jen o mimořádně přitažlivé hradní zříceniny, zde i v přilehlém Weinviertlu, ale především o specifický ráz krajiny, kde jsou hrady jako Děvičky, Sirotčí hrádek, Falkenstein nebo Staatz zasazeny. Zdejší kraj je jakousi výspou středomoří v srdci Evropy. Líbí se mi svazky vinic brázdící hradní kopce, učarovaly mě ulice Mikulova, klezmer ze židovské synagogy, mám rád svoji sestru se kterou budu mít všechno tady navždy spojeno.


  D Í V Č Í   K Á M E N

    Pro svůj romantický název, dětské vzpomínky a krásně barevný podzim je Dívčí Kámen odpovědí na otázku po mém nejoblíbenějším českém hradě. Bylo mi 9 a 23 let a na označení „škůdce českých památek“ jsem už skoro zapomněl. S podobnou nostalgií vzpomínám i na jiné naše hrady, na moravský Templštejn, na slezský Vikštejn.


  D U N S T A N B U R G H

    Zatímco za nejkrásnější hrad jižní Anglie považuji Corfe, ne severní straně tvoří protiváhu Dunstanburgh na březích Nortumberlandu, který zároveň považuji za vůbec nejkrásnější pobřežní hrad nejen v Anglii. Přestože jde o rozsáhlý areál, ustřední stavbou hradu je monumentální palácová brána.


  D U R B A N

    Dávno jsou pryč doby, kdy jsem objevoval velezříceniny přímo na místě, bez znalosti jediné informace nebo obrázku, prostě jen podle značky na mapě nebo rozcestníku. Zcela výjimečně mi byl jedinečný zážitek dopřán ještě v roce 2014 při průjezdu Ariége ke katedrále Saint Lizier. V noci jsem hrad ještě nenalezl, druhý den při cestě zpět jsem však měl připravené fantastické překvapení.


  D U R F O R T

    Výstražné tabule upozorňující na různá zdravotní rizika spojená s návštěvou konkrétní zříceniny jsou celkem běžné. Kdo navštěvuje hrady po stovkách, však velmi často prochází sutinami zcela neohroženě. Durfort je hrad, kde se i neohrožený návštěvník musí cítit ohroženě. Možnost zavalení či propadnutí je cítit na každém kroku. Právě proto je hrad pro veřejnost uzavřen a jeho návštěvnost snižuje i nutnost průchodu přes soukromou usedlost v předhradí.


  E G E R B E R G

    Dlouhá léta stál na dělící čáře. Po nedávném pohledu z vlaku ve stanici Klášterec nad Ohří jsem se však rozhodl posunout dávno navštívený hrad mezi výkvět českých zřícenin. Vzhledem k tomu, že naše hrady už znám prakticky všechny, považuji soubor za uzavřený. Dále to bude jako s olivami, půjde už jen o osobní vývoj vkusu (autor obrázku Kamil Bednář).


  E H R E N B U R G

    Nejkrásnější hrady v Německu se dle mého názoru nacházejí ve spolkové zemi Rheinland-Pfalz, což dokládám hned několika galeriemi v sekci Burgiwej, kde prezentuji hrady ve Falckém lese, Eifelu a na Rýnu a Mosele. Právě na Mosele se nachází impozantní hrad Ehrenburg s vysokou dvojitou věží na brýlovém půdorysu a s pozoruhodnou spirálovitě vedenou nástupní rampou ukrytou v tělese brány mezí dolním a horním nádvořím.


  E I B E N S T E I N

    Pocítit atmosféru historického a zcela autentického prostoru můžeme jen s trochou fantazie na hradním nádvoří před vstupem do hradní kuchyně. Dobrodružným zážitkem může být i vstup do věže původním portálem. Malý hrad zde rovněž zastupuje moji oblíbenou krajinu Podyjí s množstvím zajímavých hradů, zámků, zřícenin a měst na moravsko-rakouské hranici.


  E M M E R B E R G

    V nedávné době se změnil zástupce v pozici nejinspirativnějšího hradu Dolního Rakouska. Falkenstein nahradil Emmerberg, který je oproti svému předchůdci sice méně fotogenický, avšak pyšní se přirozeným klimatem charakteristickým pro zcela opuštěné zříceniny.


  E N T R E C H A U X

    Plán přenocovat na hradě Entrechaux se nezdařil, neboť hradní brána byla uzavřena těžkou kovovou mříží a průnik s bicyklem tak nebyl možný. Ráno jsem si ale přivstal a na hrad jsem se vypravil ještě spící vesnicí. Odměnou mi byly úchvatné gotické interiéry i východ slunce nad Provence.


  F A L K E N S T E I N

    Rakousko je nejspíš státem s největší koncentrací hradů na světě. Jako maku jich tu je a zdaleka o všech nemám přehled, natož abych je navštívil. Každou chvíli někde nějaký vykoukne a je tedy nemožné volit ten nejlepší právě dnes. K lepším patří Falkenstein v Dolním Rakousku, kde se v hradech vyznám asi nejlépe.


  F A L K E N S T E I N

    Rakušané stavěli Falkenštejny jen a jen krásné o čemž svědčí i perla Horních Rakous. Je to ten Falkenstein, po kterém se psal slavný rádce krále Václava II. a hrdina historických románů Záviš z Falkenštejna. Konkurence je i tady veliká, ať už jde o hrad Waxenberg, Schaunberg nebo palác hradu Neuhaus. Falkenstein volím především pro jeho ztracenou polohu a nebývale rozsáhlé podzemí, které je dodnes zavaleno sutí, jako v čase ze starých pověstí.


  F E L S

    Po hradě Brandenbourg nakonec zařazuji i hrad Fels, další z lucemburských velikánů. V tomto případě vyžaduje absolutní pozornost především donjon v zadní části dispozice, který s neuvěřitelnou věrohodností dovoluje nahlédnout do života na středověkém hradě. Ať už jde o provozní přízemí s kuchyní, zdrojem vody nebo pekárnou, tak obytné prostory v patrech s koupelnou, hodovním sálem, kaplí nebo ložnicí. Krátce se ještě zdržím u ložnice, která byla určena pro hradní paní. Z celá řady doplňků zaujme především průzor z komnaty do hradní kaple s otvorem pro podávání eucharistie nebo lože v okenní nice na klenbě chlebové pece.


  F R A N C H I M O N T

    Belgii zastupují pouze dva reprezentanti. Lepší Montaigle a o něco horší hrad Franchimont. Horší proto, že památkové zásahy zde učiněné považuji za málo šťastné až nevhodné. Z architektonického hlediska jde však o fortifikační špičku. Překvapí původní donjon s věžicemi a tupým břitem proti nejohroženější straně, stejně tak nízké dělové bašty u paty hradby přístupné dlouhými kasematovými schodišti.


  F Ü Z É R

    Je zde mnoho věcí ke kritice, ale pozitivní postřehy i zážitky z hradu jsou v přesile. Tak především sama poloha na strmé vyvřelině, kam i sami majitelé museli chodit pěšky, dává hradu punc nedobytnosti. V druhé řadě pak jedinečná možnost na hradě přenocovat. Byť jako nezvaný host, měl jsem pro sebe celý hrad, včetně komnaty s postelí a krbem. Té noci řádila nad Füzérem suchá bouře, pravý čas pro návštěvu širokými okny bez výplní otevřené kaple.


  G A I L L A R D

      „Jak krásná je má roční dcerka, jako Châteaux Gaillard.“ Ricardi Cor Leonis.


  G O L U B A C   &   S Z E N T L Á S Z L Ó V Á R

    První z dvojice hradů jsem osobně nenavštívil, čistě pohledově si jej však dovoluji zařadit mezi nejpřitažlivější hrady. Jde tady vlastně o celkový sídelní kontext, který je z mého hlediska tolik přitažlivý. Dvojici uherských hradů, které střežily divokou soutěsku jinak líného Dunaje skrz karpatský oblouk, dnes dělí kromě kontroverzního vodního díla také evropská hranice. Zatímco Lászlóvár najdeme v Rumunsku, Železnými vraty částečně zaplavený Golubac patří již Srbsku.


  G O O D R I C H

    Číslo tři patří normanskému hradu Goodrich v jižní části Herefordshiru. K nejkrásnějším britským hradům ve Walesu je odtud již jen kousek.


  G R Y F

    Nejvyšší koncentrace hradů v Polsku je v západní části Slezska. Za nejinspirativnější dolnoslezský hrad považuji Gryf nad vesnicí Proszówka. Z dalších krasavců stojí za zmínku Niesytno, Świecie nebo Świny.


  G U T E N S T E I N

    Skupinu velmi přívětivých hradů hostí pás Vídeňského lesa. Kromě Gutensteina zde najdeme další špičkové zříceniny jako je Emmerberg, Starhemberg, Merkenstein nebo Rauhenstein. Gutenstein se v současnosti opravuje. Dle nálezu rok prošlé šunky v hradní kuchyni tuším, že práce postupují spíše zvolna.


  G U T Š T E J N

    Jedna z posledních českých zřícenin navštívená až roku 2012. Nikdy bych si nemyslel, že si to nejlepší skutečně nechávám až na samotný konec svého putování, jako onu pověstnou třešinku.


  G Ý M E Š

    Gýmeš si náramně vychvalovali moji přátelé z hradu Tematína. Trvalo ještě celé dva roky, než jsem se na hrad dostal. Musím však uznat, že veškerá chvála byla vskutku oprávněná. Bude mi ctí znovu stanout.


  H A R D E N B U R G

    Fantastický jihotyrolský hrad strážící stezku mezi Tridentem a Bolzanem. V den naší návštěvy měl bohužel zavřeno, což mu paradoxně přidalo na přitažlivosti. Vždy je pro mě velkou výzvou zmocnit se nedostupného hradu. Napětí, které člověka během průzkumu starých prostor doprovází, bývá obvykle mimořádně vzrušující (autor obrázku Václav Peškar).


  H Á Z M B U R K

    Nezaměnitelná krajinná dominanta, symbol hradů Českého středohoří a pamětník mnohých životních situací. Pro více tamních hradů volte zpět a ikonu o pár řádků níže.


  H E I N F E L S

    Zatím jediným tyrolským zástupcem na rakouské straně je hrad Heinfels v okrese Lienz. Nachází se v té části Tyrol, které se někdy říká východní Tyrolsko. Ze zřícenin pak mám velké očekávání od dosud nenavštíveného hradu Ehrenberg.


  H E L F E N B U R K

    Vedle Maidštejna jde o druhou impozantní stavbu zastupující jižní Čechy. Oba hrady mají mnoho společného i z hlediska stavebního, zejména pokud jde o komfort obou protilehlých paláců. Nevím jak dnes, ale svého času bývalo pobývání v útrobách velkou romantikou.


  H O H E N F R E Y B E R G

    K nejinspirativnějším zříceninám Bavorska řadím i mohutný hrad Hohenfreyberg v alpské oblasti Allgäu, historicky prvního německého reprezentanta v této galerii. K výběru přispěla nejen výrazná architektura a působivá krajina pod příkrou stěnou Alp, ale také blízkost neméně dominantní zříceniny hradu Eisenberg, ze které Hohenfreyberg právě sledujete.


  H O M B U R G

    Občas se mi stane, že natrefím na dvojici uprostřed radovánek. Kdo ale mohl tušit, že zrovna dnes jsem si na jednu noc vybral Homburg za domov. Nicméně proto určitě hrad nepatří mezi nejmilejší.


  H R I Č O V

    Pro pocit dravce kroužícího po nebi, pro první kontakt s indiány, pro peřiny ranní mlhy jen metr pod nohama (autor obrázku Kamil Bednář).


  C H Ę C I N Y

    Od hradu Chęciny jsem vždy hodně očekával a dlouho jsem se na jeho návštěvu těšil. Možná proto jsem byl na hradě samém docela zklamán. Není tam takřka nic. I přesto řadím hrad do výběru těch nejinspirativnějších. Dálkové pohledy na trojici subtilních věží jsou totiž neopakovatelné, nadto byl krásný podzimní den.


  C H I L L O N

    Nejslavnější ze švýcarských hradů najdeme na břehu Ženevského jezera. Svou návštěvou jsem ho poctil již dvakrát, ale podle všeho, nejraději vzpomíná na návštěvu lorda Byrona z roku 1816. Ten svým dílem Chillonský vězeň hrad proslavil a přivedl k němu množství návštěvníků.


  K A L N I K

    Díky skále na které se hrad vypíná patří k nejfotografovanějším hradům v Chorvatsku. K moři je odtud ještě daleko, avšak celá Panonie jako na dlani.


  K A P U Š A N Y

    Pozoruhodným pohořím na hrady jsou Slánské vrchy, které se táhnou od Prešova až po Tokaj (Eperjes-Tokaji-hegység - Prešovsko-tokajská vrchovina). Co do počtu jde o oblast průměrnou, avšak pozoruhodná je kvalita některých zdejších hradů. Kapušany sice stojí za hranicí této geografické oblasti, avšak začíná se zde 90 km dlouhá šňůra, která přes Slanec a Füzér vede až k hradu Boldogkö.


  K A T S C H

    Svého času jsem byl hodně pohnut skutečností, že lze v Rakousku dodnes vidět úchvatné autentické zříceniny bez stavebních zásahů moderního člověka. A nejde o ojedinělé případy ani nějaké zapadlé miniaturní zříceniny. Jmenovat můžeme Pottenburg, Kaisersberg, Spielberg a celou řadu dalších. Patří sem i hrad Katsch, který navíc uchvacuje z části v úplnosti dochovanými gotickými interiéry.


  K O L L M I T Z

    O úspěchu hradů v Podyjí již byla řeč a zájemce rovnou odkazuji na galerii v sekci Burgiwej. Velmi působivou a fotogenickou stavbou je rozsáhlý hrad Kollmitz nedaleko Kosmových Rakús.


  K O S T O M L A T Y

    Výsledek úvahy nad krásnými hrady v naší vlasti přinesl dalšího zástupce z Českého středohoří. Dávno jsem na radě nebyl, avšak dosud jsem nezapomněl na tesknivou píseň hradu, se kterou mě zasypával písek vydrolený z hlubokých spár (autor obrázku Kamil Bednář).


  K U N Š P E R K

    Slovinsko zastupují v galerii hrady tři. Posledním přírůstkem je hrad Kunšperk, ke kterému se váže podobný zážitek jako ku hradu Durban, avšak ještě mladšího data. První informace o hradě, včetně obrázku, jsem získal na turistickém panelu v Bistrici ob Sotli, kterou jsem se vracel ze své cyklistické pouti do Záhřebu. Právě obrázek rozhodl o drobné změně trasy.


  K W I D Z Y N

    Symbol jedinečného a nikdy nezopakovaného výletu do Polska. Špatně se mi tehdy při pohledu na největší dansker, který je chodbou na několika obloucích propojen s řádovým hradem vyvrcholeným biskupskou katedrálou, zatahoval zip stanu (autor obrázku Kamil Bednář).


  L A N D S K R O N

    Zvýšená koncetrace hradů je kolem švýcarské Basileje. Ubytoval jsem se zde na několik dní, aby v klidu prochodil město i okolí. Zimní dny jsou krátké, přesto jsem právě zde udělal dosud nepřekonaný rekord, kdy se mi bez použití jakéhokoliv dopravního prostředku podařilo za jediný den (11 hodin) navštívit hned 13 hradů. Na první jsem došel ještě za tmy a jen co bylo trochu možné fotit, vyrazil jsem na lov. Vzhledem k tomu, že návštěvy hradů nerad šidím, musel jsem na Landskron zavítat už o den dříve, tušil jsem, že bude vyžadovat pozornosti mnohem více.


  L A S T O U R S

    Mnoho hradů vybírá peníze za vstup do kulis, kde v podstatě není ani co zajímavého spatřit. Dálkové pohledy, které jsou nezřídka mnohem zajímavější, nechává bez povšimnutí. Na souhradí Lastours, kde je mimochodem mnoho zajímavého i uvnitř, tuto skutečnost velmi dobře pochopili a zpoplatnili unikátní vyhlídku na skupinu čtyř hradů z jižních svahů. Severní vyhlídka, kde jsou hrady seřazeny v pravidelných rozestupech (z leva: Quertinheux, Surdespine, Tour Régine a Cabaret), je zatím zadarmo.


  L I E T A V A

    Vzpomínka na první špacír po slovenských hradech, na Václava, na Chobota a jeho šikovné chlapce, renesanční obloučkovou atiku, svobodné ostění okénka arkýře, bránu do prázdna (autor obrázku Václav Peškar).


  L I C H T E N B E R G

    Regionem s nejvyšší koncentrací hradů na světě je Tridentsko. V oblasti rozsáhlé pouhých 13 600 km2 (včetně rozsáhlých horských pásem) se dodnes dochovalo na 200 hradů a tvrzí, které jsou situovány především v dolinách směřujících k horským průsmykům. Hrady jsou všudypřítomné a nezřídka jich z jednoho místa můžeme spatřit třeba i deset. Obzvláště krásné příklady lze nalézt v provincii Bolzano, oblast Alto Adige (Jižní Tyrolsko), kde je doma i mohutný hrad Lichtenberg.


  L I N D E K

    Do nedávna jsem na tomto místě prohlašoval, že mezi slovinskými hrady mě už nemůže nic překvapit. Mýlil jsem se. Platné nicméně nadále zůstává, že je Lindek mým nejmilejším hradem v této zemi a zároveň patří mezi nejkrásnější hrady střední Evropy (autor obrázku Matjaž Založnik).


  M A N D E R S C H E I D

    Nejinspirativnější hrady v Německu zatím objevuji především ve spolkové zemi Rheinland-Pfalz. Přestože je spíše menší spolkovou zemí, co do pokrytí hrady patří k těm nejzahuštěnějším. Hradní dvojice poblíž města Manderscheid je důkazem, že i málo oblíbené německé hrady mohou být neodolatelné.


  M I D D L E H A M

    Přepěkný hrad mezi kravičkami v severním Yourkshiru je místem, kde strávil dětství anglický král Richard III., poslední Plantagenet na anglickém trůně.


  M I R Ó W

    Úskalí abecedy nedovolují postavit hrad na žádné z předních míst. Ovšem právě Mirów tvoří onen vrchol pyramidy sestavený z nejdokonalejších hradů. V konkrétních číslech je to dvojka (1. místo v letech 2009-2012), a to vše pro své umístění v krajině, bělavou čistotu, dokonalou symbiózu s okolní přírodou, subtilitu zaoblených stěn, vertikální komunikační schéma, zdánlivou nedostupnost a jistě i pro aktuálně ohroženou autentičnost. Rekonstrukční práce byly započaty a hradu reálně hrozí nebezpečí, které před časem potkalo nedaleké Bobolice. Historická podstata Bobolic jako hradu zcela zhynula a já ze srdce přeji Mirówu, aby mohl dýchat.


  M O N R E A L

    Úskalí abecedy nedovolují postavit hrad na žádné z předních míst. Ovšem právě Mirów tvoří onen vrchol pyramidy sestavený z nejdokonalejších hradů. V konkrétních číslech je to dvojka (1. místo v letech 2009-2012), a to vše pro své umístění v krajině, bělavou čistotu, dokonalou symbiózu s okolní přírodou, subtilitu zaoblených stěn, vertikální komunikační schéma, zdánlivou nedostupnost a jistě i pro aktuálně ohroženou autentičnost. Rekonstrukční práce byly započaty a hradu reálně hrozí nebezpečí, které před časem potkalo nedaleké Bobolice. Historická podstata Bobolic jako hradu zcela zhynula a já ze srdce přeji Mirówu, aby mohl dýchat.


  M O N T A I G L E

    Současná jednička mezi belgickými hrady. Řekl bych, že přehled mám, nicméně do budoucna nevylučuji překvapení, které přinesl například Kormont Burcht s hnízdem dravého ptáka.


  N E U - F A L K E N S T E I N

    Současná jednička mezi belgickými hrady. Řekl bych, že přehled mám, nicméně do budoucna nevylučuji překvapení, které přinesl například Kormont Burcht s hnízdem dravého ptáka.


  N E U S C H A R F E N E C K

    Neu-Scharfeneck dovoluje ve svých zříceninách zažít díky skalním úpravám neopakovatelnou historickou atmosféru. Obdivovat můžeme precizně provedenou strážnici vrátného, systém rozvodů vody nebo celý vnitřní hrad a široké okolí z masivní štítové zdi.


  O G R O D Z I E N I E C

    Takový polský Spišský hrad. V Čechách bychom podobné přirovnání mohli hledat u Rabí. I když vlastně nevím, co se naším slovanským národům vybaví, když se řekne zřícenina hradu? A když se řekne jenom hrad? Že by Malbork, Karlštejn nebo snad vyhořelá Krásna Hôrka?


  O K I Č

    Na hradě, v okolních kopcích, i blízkých vesnicích jakoby se zastavil čas tak před sto, sto padesáti lety. Nezmění na tom nic ani na dohled přítomná chorvatská metropole.


  O L S Z T Y N

    Vedle jasnohorského chrámu další dominanta krajiny, kde se v trávě s ryzími skalami snoubí kamenná architektura s cihlovou. Je možné, že Polsko ještě s něčím překvapí, nicméně po návštěvě hradu Chęciny už nemám jednoznačný typ.


  O P O U L

    Hrad aragonských králů byl postaven na stolové hoře ohraničené kolmými skalními stěnami. Byl částí mnohem většího sídelního celku, jehož součástí byla i nová, dnes však zaniklá, vesnice.


  O P P É D E - L E - V I E U X

    Oppéde se někdy přezdívá jako město duchů, neboť od 16. století bylo pro nepříhodnou polohu pozvolna opouštěno a dnes se nachází z větší části v rozvalinách. Přirozeně skvěle bránitelná poloha byla chráněna hradbou pouze na severní straně. Tudy stoupala cesta k hradu, kterým celé sídliště vrcholilo.


  O R A V S K Ý   H R A D

    Inspirativních zřícenin je na Slovensku mnoho, inspirativních hradů o poznání méně. Způsobeno je to tím, že většina zdejších hradů se již rozpadla a zbývá jich tu asi jen 10. Zvolit Oravský hrad za nejinspirativnější proto nebylo nic složitého (autor obrázku Kamil Bednář).


  O R T E N B O U R G

    Nejenže výškově předimenzovaná věž s břitem a ochozy efektivně plnila obrannou funkci, ale hrála i značnou roli psychologickou. Případným oblehatelům měla jasně ukázat převahu obyvatel v jejím týlu a zpochybnit legitimitu jakýchkoliv obléhacích pokusů, které více než zjevně nemají naději na úspěch.


  P E R N Š T E J N

    Podobně jako Oravský hrad je i chlouba moravských hradů klestěna z hluboké paměti. Na nejméně dvakrát navštíveném hradě jsem naposledy stanul v roce 1998. Nedisponuji proto ani vlastní fotkou (autor obrázku Kamil Bednář).


  P E Y R E P E R T U S E

    Po kontroverzním křížovém tažení proti katarům nechal francouzský král Ludvík IX. na nové francouzsko-aragonské hranici postavit linii nových královských pevností. Známe je pod označením 5 synů Carcassonne, přičemž čtyři z nich to dopracovaly až do galerie hradů nejinspirativnějších. Kromě dvojhradu Peyrepertuse sem patří Aguilar, Puilaurens a Quéribus.


  P L A V E C K Ý   H R A D

    Plavecký hrad zastupuje nádherné západoslovenské pohoří Malé Karpaty, kde se v dlouhém pásu od Bratislavy až po Nové Mesto nad Váhom nachází hned několik aspirantů k zálesáckým aktivitám. Osobně vyzkoušené mám kromě Plaveckého hradu i hrady Pajštún, Korlátka, Ostrý Kameň nebo Dobrá Voda (autor obrázku Kamil Bednář).


  P U I L A U R E N S

    Na hradě Puilaurens mě fascinuje zejména úsilí, které stavitelé hradu věnovali hradnímu opevnění. Kromě klikaté přístupové cesty a předimenzované vnější hradbě s prvky aktivní obrany v supí poloze, utkvěla moje pozornost na dvouetážové bráně, jejíž horní částí vcházíme k obytnému donjonu a věži Bílé paní.


  Q U É R I B U S

    Nejslavnějším katarským hradem je nepochybně hrad Montségur, velmi známý je ale i hrad Quéribus, který se stal poslední katarskou baštou a dobyt byl až v roce 1255. Architektonicky nejzajímavější částí hradu je přízemí nepravidelně hraněného donjonu s pilířovým sálem, jehož matoucí vnitřní uspořádání mi dosud vrtá hlavou.


  R A B Í

    Klenotem mezi českými hrady je Rabí. Oslovilo mě jako malého kluka, příznivcem zůstávám i po více než dvaceti letech. Obdivuji monumentalitu hradu, líbí se mi kontrast hmotné stavby s drobnými domky v podhradí.


  R A P P O T T E N S T E I N

    Dolní Rakousko je zemí nejen krásných zřícenin, ale najdeme tu i spoustu zajímavých hradů neporušených. Kromě Rappottensteina jmenuji hrady Heidenreichstein nebo Seebenstein a s trochou opatrnosti i pseudoslohový hrad Liechtenstein.


  R A U H E N S T E I N   &   R A U H E N E C K

    Z hradní dvojce poblíž Badenu mám osobně radši ten níže položený, který je na snímku zachycen z unikátní trojboké věže hradu Rauheneck. Oba hrady mají krásné kaple. Na Rauhensteině je sice méně zřetelná, zato je zde pěkný palác, na nádvoří krásný strom a ve věži se dobře spí.


  R E G É C

    V době mé návštěvy byla obnova hradu teprve v počátku. Je to důvod, proč se Regéc mohl dostat do výběru, neboť maďarská památková péče je pověstná svou necitlivostí k historickým konstrukcím.


  R E V I Š T E

    Jsou hrady hraniční u kterých není jasné, jestli patří sem, nebo už by radši měli zůstat tam. Revište je takový hraniční objekt, ale i na něm je samozřejmě co obdivovat. Do úžasu mě dovádí několik torz hradního zdiva, které musí držet a tak vysoko čnít jedině zázrakem.


  R I F N I K

    Být slovinskou dvojkou nemusí v celoevropském kontextu mnoho znamenat. Na Rifnik by si v první stovce zřejmě vzpomněl jen málokdo. Subjektivní dojmy jsou ošemetné, někdo by podobně mohl hovořit třeba o mém Lindeku.


  R O C H E C H I N A R D

    Z českého pohledu jde nejspíš o jeden z nejméně známých hradů v galerii. Nachází se ve francouzském departementu Drome nad údolím řeky Isére a je charakterizován trojicí věží, kterými stavitelé řešili především nedostatek místa na staveništi.


  R O C H E M A U R E

    Hrad Rochemaure znám řadu let. Narazil jsem na něj v černobílé brožůrce, kterou jsem vylovil v knihovně starého domu v nepatrné vesničce v horách Ardéche, kde nás hostila naše milá kamarádka. Tehdy se hrad navštívit nepodařilo, avšak bezpečně jsem jej uložil ve své paměti.


  R O K Š T E J N

    Někdo se zamiluje hned na poprvé. Celá řada míst si vás ale podmaní až s časem. Mezi inspirativními hrady je možná příliš našich hradů. Je to zajisté způsobeno jejich kvalitou, ale také dostupností a tedy možností se vracet. Na Rokštejn se vracím rád.


  R O Q U E F I X A D E

    Jméno hradu je odvozeno od hluboké pukliny, která rozděluje skálu s jádrem hradu. V základech paláce se dodnes dochoval odlehčovací oblouk, který obě části sjednotil.


  R O Q U E M A R T I N E

    Jen velmi pozorný čtenář (nebo naopak ten náhodný) zaznamenává tento odstavec. Svou strohostí je podobný všem ostatním, leč patří hradu, který je v současnosti mým nejoblíbenějším. Jde o hrad Roquemartine, který jsem si zamiloval především pro jeho polohou ve vyprahlé pustině. Mohutný hrad s kostelem se pozvolna rozpadá. Leží daleko od lidských příbytků a tiché volání se jen odráží od okolních skal.


  R O T U N D   &   R E I C H E N B E R G

    Na dohled karolínského kláštera Müstair stojí ruiny hradu Rotund. Kromě puklé okrouhlé věže, která připomíná rozkvétající se tulipán a mohutné dělové bašty se z hradu dochoval také pozoruhodný systém schodišť. Spolu s hradem Reichenberg střeží vstup do oblasti Vinschgau, regionu s četnými románskými kostely a centry ve městech Glurns a Mals. Rotund je v pořadí 276. spacím hradem.


  S A A L E C K   &   R U D E L S B U R G

    Rudelsburg působí ještě pár metrů před vstupem velice krásně. Po průchodu branou však už vyloženě budí hrůzu. Saaleck je rovněž krajinnou dominantou, navíc nabízí v obou svých okrouhlých věžích starožitnou atmosféru.


  S A N T   S A L V A T O R

    Analytik této galerii jistě zpozoroval, že nejinspirativnější zříceniny se nalézají ve Francii, v Česku a na Slovensku. Bude to nejspíš tak, přesto je výběr stále ještě poznamenán stavem poznání. V takovém Španělsku jsem byl pouze dvakrát a navštívil asi jen 20 hradů, přestože vím, že zdejší hrady mají nebývalý potenciál. Sant Salvator je zatím jediným zástupcem dvouhvězdičkové galerie.


  S C H A U N B E R G

    Přestože jde o největší hornorakouskou zříceninu, vzpomínám si, že ještě pár metrů od hradu jsem se musel ptát na cestu. Pravda, přicházel jsem po nějaké polní cestě, ale pocitu pramalé propagace jsem se nezbavil ani dnes. Členitý hrad nabízí nepřeberné množství detailů včetně vyhlídky ze zpřístupněného střepu věže.


  S L A N E C

    Při vzpomínce na Slanec se mi i po mnoha letech rozbuší srdce. Na bláznivé skákání po visutých krakorcích posledního patra věže Nebojsa se jednoduše nedá zapomenout. Podruhé jsem se na hrad vypravil v roce, kdy mělo dojít k opravě a zastřešení zmiňované věže. Chtěl jsem ještě naposledy zažít původní atmosféru místa, které mám tak intenzivně spojené s nerozvážným mládím. Práce byly započaty a já měl možnost vstoupit do krovu. Stál jsem ještě o kus výše než tehdy a svět se semnou nebývale roztočil.


  S O M L Ó

    Maďarsko jsem navštívil několikrát a pravidelně se zde pokouším najít ten nejkrásnější hrad. Do osobní návštěvy místa jsem čistě teoreticky uvažoval o prvenství hradu Csesznek, leč očekával jsem od něho zřejmě příliš mnoho a uškodilo mu i nepříznivé počasí. Prozatímně jsem proto do čela ustanovil hrad Somló, který hájil prvenství až do roku 2012. Přestože už není tím nej, místo v elitní galerii si nepochybně zaslouží. Ztráta za vítězem rozhodně není veliká.


  S P I Š S K Ý   H R A D

    Přítomnost Spišského hradu může ledaskoho překvapit. Vždyť je to turistická výkrmna, plná dlážděných chodníčků, prodejních stánků a zakonzervovaného zdiva. Souhlasím, ale pro takové důvody k nejinspirativnějším nepatří. Jeho předností jsou dálkové pohledy, které lze zažít ze všech světových stran a různých výškových úrovní. Pro svou dominantní polohu, mohutnost a rozsah hrad vždy ohromí. Důležitou roli hraje i krajina travertinových kup s množstvím unikátních památek, ve které je hrad zasazen. Někdy se nadšení těžko vyjadřuje slovy. Podobně projevuji svou radost i z jiných inspirativních hradů.


  S T A R Ý   H R A D

    První hrad, o kterém jsem dokázal jednoznačně říci, že je mým nejoblíbenějším. Dnes už je to trojka, ale na prvním místě se s dílčími výkyvy udržel plných 10 let. Všechny jeho vnady, dramatická poloha, subtilita, členité interiéry, autentičnost, chatrnost a hmatatelná pomíjivost, naštěstí stále platí.


  S T E I N S C H L O S S

    Rozsáhlý hrad na vysokém kopci tam někde uprostřed hor. Mezi štýrskými hrady prozatím číslo jedna, ale s dechem ruiny Katsch v zádech. Tušil jsem, že bude dobrý.


  S T Ř E K O V

    Zcela jistě poloha nad širokým tokem Labe a nezaměnitelné tvary předurčují hradu úspěch. Možná právě proto (a nebo možná kvůli názvu) jsem si hrad jako malý Čechoslovák pletl v pexesu s povážským Strečnem.


  Š Á Š O V

    Snad nikoho nepřekvapila hojná účast slovenských hradů v této galerii. Je to tak, největší koncentrace těch nejkrásnějších hradů je právě na malém Slovensku. I zde se však zásoby povážlivě ztenčují. Na vlastní oči jsem neviděl už jen několik desítek slovenských hradů, prakticky všechny jsou ale bez nadzemních pozůstatků zdiva.


  Š U M B U R K

    Egerberg a Šumburk jsou dva sousedící hrady, které v přehledu bez sebemenších problémů obstojí samostatně. Oba hrady jsem navštívil už v roce 2004 za nepříliš dobrého počasí, a proto by si nepochybně zaslouží druhou návštěvu. Také proto, že si reprezentativní obrázky musím půjčovat od šťastnějších fotografů (autor obrázku Kamil Bednář).


  Š V I H O V

    Ze stojících českých hradů je Švihov mým nejoblíbenějším. Vnímám ho asi jako švýcarský milovník hradů Chillon nebo španělský milovník Cocu.


  T A N T A L L O N   &   D I R L E T O N

    Skotských hradů jsem zatím navštívil asi 20 a doufám, že mě v této zemi čekají ještě nějaká překvapení. Jedno takové poskytl hrad Dirleton. Zvenčí nenápadný objekt totiž ukrývá senzační interiéry. Kvality pohledově monumentálního hradu Tantallon se naopak daly tušit předem. Oba hrady prozatím řadím pospolu, protože je od sebe dělí pouze město North Berwick.


  T E M P L Š T E J N

    Templštejn zastupuje moji nejmilejší moravskou zříceninu. Jde o hrad opředený tajemstvími a četnými legendami a i z osobního hlediska je to hrad kouzelný.


  T E N C Z Y N

    Co do počtu najdeme polské inspirativní hrady ve značném odstupu za těmi českými. Kdybych byl Polák, nejspíš bych Čechům jejich hrady záviděl. Minimálně to, že v Čechách jsou na každém kroku, zatímco v Polsku je třeba překonat někdy i velké vzdálenosti. Ve 4x větším Polsku je asi tolik hradů, co u nás. Přesto najdeme srovnatelné regiony, ať už jde o Dolní Slezsko nebo právě okolí Krakova.


  T I N T A G E L

    Obrázek pochází z místa, na kterém mi kamarádka, která navštívila hrad asi o tři týdny dříve, uschovala poklad. Navzdory zvýšenému pohybu turistů přežil v poživatelné kondici.


  T R O I S   C H Â T E A U X   D´ E G U I S H E I M

    Parádní areál trojhradí, který bychom v našich podmínkách jen těžko hledali. Hledajícím prozradím, že našim pěkným dvojhradem, avšak se společným předhradím je třeba Choustník, trojici feudálních sídel nižšího typu nabízejí Kestřany. Tady nad městem Eguisheim jsou na sebe nalepeny tři hrady s vlastní obytnou, obrannou i provozní složkou. Každý hrad má svoji bránu i svůj název.


  T R O S K Y

    Zcela jedinečná silueta hradu je symbolem Českého ráje a nemít Hradčany, byla by snad symbolem i celého Česka. Snoubí se zde architektura mocných s výraznou přírodní památkou, která v podobné kompozici nemá ve světě obdoby. Hrad je viditelný na velké vzdálenosti a navštívil jsem jej již třikrát, přesto nedokáži najít pěknou fotografii (autor obrázku Kamil Bednář).


  T R O S T B U R G

    Ze zachovalých hradů Jižního Tyrolska mi udělal největší radost hrad Trostburg. Na hradě se stále hospodaří. Po nádvoří běhají slepice, ze stájí se ozývá bučení krav. Mísí se zde podmanivé vůně venkova, dřeva i konzervačních látek. Z Ponte Gardena vede ke hradu opuštěná středověká cesta a v hradních sadech padají přezrálé švestky.


  T U R N I A N S K Ý   H R A D

    Pro slovenské prostředí je vzhledem k vysoké autenticitě hradních zřícenin velmi těžké stanovit hranici pro přijetí. Jak velký je rozdíl mezi Turňou, která místo dostala a hrady jako Blatnica, Oponice, Jasenov nebo Vinné, kteří zatím čekají před branou (autor obrázku Kamil Bednář).


  U H R O V E C

    Počáteční zklamaní vystřídalo už druhý den horečné nedšení. No vlezte si o půlnoci do krypty v intaktně dochované románské kapli, na Slovensku zcela ojedinělé. Exkluzivní byla i královská hostina. Naservírovali nám kuře v popelu připravované pomocí ministerské lopaty a k tomu hruška. Jedinečný gurmánský zážitek (autor obrázku Václav Peškar).


  U L R I C H S B O U R G

    Ohromný potenciál v posledních letech objevuji především ve Francii. Nefandím hradům na Loiře, fandím hradům na Rhôně, fascinují mě hrady v Languedocu nebo ve Vogézách. Uchválila mě alsaská města, věže hradeb a románských kostelů. Ulrichsbourg patří právě sem, nad červené město Ribeauvillé, do svahů Vogéz, do sousedství hradů Ribeaupierre a Girsberg.


  V A L E Č O V

    Dle mého názoru je Valečov nejzajímavějším skalním hradem v Česku. Kromě skalních světniček a vstupního schodiště se zde v nadprůměrné míře zachovala i zděná architektura a nepřeberné množství skalních staveb v zázemí. Z našich skalních hradů stojí vedle Valečova za zmínku snad jen Rotštejn, Jestřebí nebo Frýdštejn, z evropských např. Regenstein, Drachenfels, Froensbourg, Fleckenstein nebo Baux. Skalní hrady budou vlastní galerii potřebovat (autor obrázku Kamil Bednář).


  V A L K E N B U R G

    Znalcem nizozemských hradů jsem jen teoreticky, dá se totiž říci, že jsem osobně žádný nenavštívil. Valkenburg je taková velká výjimka. Chtěl bych psát malá, ale z toho, co jsem nastudoval o zdejších hradech, bude skutečně patřit k tomu nejzajímavějšímu, co Nizozemci mají. Možná i proto, že hrad je prakticky jedinou vrcholovou fortifikací, kterou v jinak plochém státě můžeme najít. Však se také podhradní město prezentuje jako malebné, takřka podhorské středisko. Však je to pěkná křeč, podobná té ze Špindlu a jemu podobných.


  V E Ľ K Ý   K A M E N E C

    Nevelká východoslovenská zřícenina je díky odlesněnému návrší pěkně přehledná. Jako nejreprezentativnější obrázek jsem vybral pohled, který ve svém archivu samozřejmě nemám (autor obrázku Kamil Bednář).


  V E R N É G U E S

    V době návštěvy byl hrad pro veřejnost uzavřen. Zjevně pro havarijní stav, neboť podepřené tu bylo kde co. V dobré kondici není ani okolní vesnice, neboť tu i s hradem pobořilo v roce 1909 zemětřesení.


  V E V E Ř Í

    Mezi nejinspirativnější doposud stojící hrady na Moravě patří Veveří. Objektivně neumím hrad dobře posoudit, protože jsem s ním až příliš osobně provázán. Vždy mi bude připomínat má gymnaziální léta a první kroky do širšího světa hradů. Návraty na Veveří jsou vždy velkou nostalgií.


  V I K Š T E J N

    Nejkrásnější hrad Českého Slezska je Vikštejn. Je možné, že se na tomto tvrzení shodnu i s dalšími, protože v tomto kraji není příliš konkurenceschopných hradů.


  V I T Á N Y

    Jeden z posledních větších hradů v Maďarsku, který dosud uniká pařátům národní památkové obnovy. Svému nejoblíbenějšímu hradu přeji výdrž odolávat nejen erozi a zubu času, ale i necitlivým stavebním zásahům, které jsou v této zemi vždy doprovázeny výraznými dozdívkami a nahrazováním původních konstrukcí (autor obrázku Kamil Bednář).


  W A S I G E N S T E I N

    Pro svou výjimečnost dávám hradům Wasgau prostor na jiném místě. Mezi absolutní špičku však s jistotou řadím jen osobně zajímavý hrad Wasigenstein. Opatrný jsem proto, že již nyní má Francie nejpočetnější zastoupení v galerii.


  W A X E N B E R G

    Po hradech Falkenstein a Schaunberg třetí hornorakouská perla. V podstatě jen okrouhlá věž, předsunutá bašta, několik subtilních střepů paláce a tolik parády.


  Z B O R O V

    Nejseverněji položená zřícenina hradu na Slovensku se nachází v okrese Bardejov a veškeré mé vzpomínky převyšuje jediná. Našel jsem zde pepřový sprej, který jsem si obratem vyzkoušel. Pak jsem se jen prstem poškrábal kdesi pod okem a od těch dob nemám o účinnosti žádnou pochybnost.


  Z U B Š T E J N

    Mezi moravské reprezentanty dodatečně zařazuji dávno navštívený hrad Zubštejn. Zastupuje soubor inspirativních hradů na řece Svratce, kterých ovšem není dost na to, aby mohly vytvořit vlastní Burgiwej. Snad jen se Svitavou, Bobrůvkou a celou Drahanskou vrchovinou.


  Z V Í K O V

    Jeden z nejlepších příkladů přemyslovské hradní architektury. Zaujme kaple, obkročmo klenutá chodba kolem nádvoří nebo starší Hlízová věž se známým souborem kamenických značek.


  Z V Í Ř E T I C E

    Soubor uzavírá zřícenina renesančního zámku, někdejšího hradu pánů ze Zvířetic. Dominantou zámku je torzo okrouhlé věže, která byla upravena na vyhlídku.


© burda 2008-016