H R A D Y   N E J I N S P I R A T I V N Ě J Š Í

    Ukazatelem kvality i výjimečnosti bývá počet hvězdiček. Rád rozdávám hradům hvězdičky. Někdy jednu, občas dvě. Nabízím zde otevřený soubor výjimečných hradů, hradů s hvězdičkami. Podávám zde odpověď na otázku, které hrady považuji v dané zemi za nejhezčí a nejinspirativnější. 200 lokalit je výběrem z bezmála třech tisíc navštívených hradů. Soubor českých hradů je prakticky uzavřen, Evropa však nabízí stovky dalších možností.

    Důležitou roli při volbě hradů hrají subjektivní dojmy z návštěvy, přesto při výběru počítám s jistými předpoklady, ať už jde o obecnou známost lokality nebo rozsah a význam obdivované architektury. Vzhledem k různým okolnostem nedisponuji v několika případech vlastním a zejména esteticky přijatelným fotografickým materiálem, a proto jsem si pro potřeby této reprezantativní galerie vypůjčil obrázky od několika šťastnějších fotografů. Rád bych ještě podotkl, že galerii je jako jedna ze dvou propojena s googlem. Je zde celková mapa a klikat lze i na jednotlivé vlajky.


  A G G S T E I N

    Začínáme krkonošskou pohádkou. Vinařská obslast Wachau je nejinspirativnější pasáží Dunaje. Jde o oblast mezi historickými městy Melk a Krems, kde se nachází překvapivě velké množství památek, včetně unikátních středověkých usedlostí. Jsou tu i hrady, přičemž nejvyššího majestátu dosahuje Aggstein.


  A G U I L A R

    Za vůbec nejkrásnější hrady v Evropě bývají považované tzv. Katarské hrady. Jde o soubor asi 20 velkých hradů (a řady menších) v pyrenejském podhůří v části historické Okcitánie. Přízeň katarským hradů projevuji i zde, neboť Aguilar je prvním z deseti hradů, které se do výběru nejinspirativnějších dostaly.


  A L M O N A C I D

    Občas odpovídám na otázku, jaký hrad je mým nejoblíbenějším. Odpověď se proměňuje v čase, avšak od roku 2017 je na špici španělský Almonacid. Vrcholného postavení dosáhlo pouze pět hradů, podle toho jak jsem rostl a objevoval. Celá pětka je zastoupena v této galerii.


  A L M O U R O L

    Pohledově nejkrásnější hrad Portugalska je Armourol, avšak jeho návštěva spojená s plavbou lodí nemusí být nezbytná. Pro mě je to však skvělá vzpomínka na adrenalinové obléhání. Na ostrov jsem přeskákal po kamenech a u brány se krčil za opuncií a čekal na nepozornou chvíli hlídače brány.


  A U R I A C

    Hra o hradní kráse pokračuje další ruinou ze skupiny katarských hradů. Auriac patří k méně známým lokalitám, leč jde o skutečnost jistě nezaslouženou. O to více se však líbí mě. Asi nejlepší pohled na hrad je přes rokli od jihu, odkud nejlépe vynikají ještě relativně vysoké úseky zdí. Obrázku, který zaujal čestné místo na pozadí mého monitoru, si velmi vážím, neboť ho ještě nezná ani Google. Výstup na skálu je totiž velmi obtížný, avšak výhled katapultuje zážitek z hradu do zcela jiných dimenzí.


  B A R C I E N C E

    Volně přístupný hrad má velký potenciál, avšak trpí na projevy vandalizmu a neukázněnosti návštěvníků. Atmosféře nepřidávají ani bezohlední motorkáři, kteří řádí v terénech hradního kopce. Velmi působivý je reliéf monumentálního lva, který vítá příchozí z čelní zdi nejvyšší věže.


  B Á T O R K Ö

    Za Maďarsko se do výběru dostalo 7 hradů. Bátorkö je nejmenší z nich a na rozdíl od ostatních hradů v zemi, je tento zapadlý v odlehlé zalesněné rokli plné medvědího česneku, kterou od okolního světa ještě dokonaleji odřízlo vojenské cvičiště. Ani strmá skála, na které je hrad umístěn, neumožňuje, aby byl spatřen z větší vzdálenosti, než dovolují mýtiny na hranách okolních strání.


  B A U X

    Provance je nepochybně oblíbeným turistickým regionem. Téměř povinným cílem návštěvníků je i skalní hrad Baux se středověkým městem. Já tam turisty neměl i moji kamarádi odjeli kamsi do olivového háje. Téměř celou noc jsem chodil prázdnými ulicemi a nadšením nevěděl, kterou projít dříve. Z kostela zněla smyčka chval, na stěnách se střídaly barevné obrazce, na spánek jsem dlouho ani nepomyslel, tím spíš, že následoval průzkum členitých útrob hradu, kam jsem potichounku pronikl. Foukal silný vítr, ale ten celou atmosféru jen umocňoval. Ráno jsem odcházel až s prvními návštěvníky.


  B E Z D Ě Z

    Když jsem rozmrzelý z naší společnosti a nezdají se mi odtažité tváře spoluobčanů, postrádám kolikrát svoji identitu. Chci pryč, chci se smát, chci řvát. Osudy lidí ze starých příběhů, symboly kulturní i materiální nejlépe povzbudí mé národní cítění. Jsem na naši zemi pyšný, když přehlížím kraj přes siluetu Bezdězu, jsem hrdý Čech, když vidím otisk stop básníka Máje.


  B L A T N I C A

    O Blatnici jsem na těchto stránkách již psal. Jde totiž o hrad, který mi jako první ze slovenských hradů otevřel oči a v zásadě pozval do velkého světa evropských hradů. Psal se rok 2005 a já začal cíleňe pokukovat po sousedních zemích. Význam hradu ale nemohu přeceňovat. Nebyl to první slovenský hrad, který jsem navštívil a zásadní formaci jsem prodělal až během pobytu na nedalekém hradě Lietava, kam jsem došel až za tři dny.


  B O L D O G K Ö

    Prezentovaný obrázek není možná pro hrad charakteristický, nicméně zachycuje jeho nejpodmanivější část. Pro havarijní stav sice nebyla replika strážnice přístupná, ale stejně mi to nedalo a po uzavření hradu se tam po skále vyšplhal. Hrad uprostřed meruňkových sadů patří pohledově k nejkrásnějším v Maďarsku, nicméně po zastřešení paláce už to není, co bývalo. Úsměvné je především to, že upoutávky na hrad zvou stále starou siluetou. Zvu do galerie B – Ruinen, kde jsou další a typičtější obrázky, včetně mimořádně vloženého historického pohledu, který dobře připomíná staré časy.


  B O R G H O L M

    Švédsko má poměrně pěkné a působívé hrady, které se umocňují v odrazu přilehlých vod. Jmenovat můžeme Örebro, Gripsholm, Kalmar nebo Läckö. Zcela výjimečné postavení má pak hrad Glimmingehus, který nabízí ojedinělé středověké interiéry. Mezi zříceninami je situace výrazně horší a do elitní skupiny se prakticky nic nehodí. Aktuálním zástupcem budiž hrad Borgholm na ostrově Öland.


  B R A N D E N B O U R G

    V každé zemi lze vybrat ten nejkrásnější hrad, i ve zcela malé, jakou je třeba Lucembursko. Lucembursko má však tu výhodu, že jeho nepočetné hrady jsou zcela konkurenceschopné a mezi evropskými hrady se rozhodně neztratí. Pohledově ohromí Vianden, unikátní interiéry nabízí Larochette, chápu obdivovatele hradu Bourscheid. Můj miláček je ovšem Brandenbourg. Toho času hrad v rekonstrukci, pro veřejnost uzavřený. Asi právě proto přináší výstup na jeho věž tolik dobrodružných pocitů.


  B R A N D E N B U R G

    Za celé obří Německo jsem do galerie vybral pouhých patnáct lokalit, přičemž některé dokonce musí spolupracovat ve dvojci. Pod úhlem architektonického vývoje spatřujeme v říši řadu progresivních prvků, avšak příčinou nízké účasti je zejména nevalná autenticita největších monumentů. Východoněmecký hradní komplex Brandenburg těsně nad železnou oponou je sice trojhradí, avšak bez jakéhokoliv milosrdenství nejkrásnější hradní zříceninou v Durynsku.


  B R E K O V

    Snad na žádný hrad jsem nepoložil takové břímě, jako na Brekov. Jeho návštěvu jsem dokonce několik let odkládal ze strachu, že budu zklamán. Souviselo to se snem, s představou o romantickém setkání. Pověst o pyšném Okúrovi jsem rozhodně neznal.


  B R O U G H

    Anglických hradů jsem navštívil zatím asi jen 60, proto zde očekávám ještě mnohá překvapení. Do výběru jsem zatím nominoval pět lokalit. Prvním zástupcem je Brough. Zřejmě pro krásné barvy i náročné dobývání, neboť jsme sem došli po uzavření, pár kroků před zapadajícím sluncem.


  C A E R N A R F O N

    Monumentální hrad, který z některých stran připomíná dobře opevněné město, byl postaven jako symbol anglické moci v podrobeném Velsu. Spolu s hrady Beaumaris, Conwy a Herlech je zapsaný na seznamu památek UNESCO.


  C A E R P H I L L Y

    Hrad se nachází v jižním Velsu a pro své rozměry rozhodně najde místo mezi nejinspirativnějšími zříceninami. Zajímavostí hradu je šikmé věž, která do své extrémní polohy dostala v důsledku bojů v polovině 17. století.


  C A R R E G   C E N N E N

    Slavný velský hrad anglického stylu, který jako jeden z mála postavili Velšané, a proto jsou na něj místní patřičně hrdí. Hořkou pilkou však je, že hrad stojí v extrémní a odlehlé poloze, takřka mimo civilizaci, což zjevně vystihuje dobovou pozici tehdejších domorodých elit.


  C E S A R G R A D

    Na severu Chorvatska, v horách Ivanšćica a Samobor najdeme řadu rozpadajících se hradů. Jedním z nich je i Cesargrad proti hradu Kunšperk na chorvatsko-slovinské hranici. Vyjímečné postavení získal poté, co jsem se dostal na travnatou korunu masivní štítové zdi nad propadlým záklenkem hradní kaple. Někdy udělají inspirativní hrad i krásné výhledy.


  C O C A

    Opět další z hradů, kdy člověk nemusí příliš litovat, pokud se nedostane dovnitř. Hrad postavený v mudejárském stylu je neobyčejně členitý a promyšleným použitím stavebního materiálu bylo docíleno vzorů s vysokou barevností. Předpoklad, že jde o nejmalebnější hrad ve Španělsku, se mi jednoznačně potrvdil.


  C O N S U E G R A

    Na protáhlém hřebeni stojí spolu s hradem slavná řada větrných mlýnů, která přitahuje turisty z celého světa. Místo se stalo slavné v 17. století, kdy poprvé vyšel román Miguela Cervantese Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Hrad byl sídlem johanitů, avšak bez mlýnů by pravděpodobně snadno zapadl.


  C O N W Y

    Hrad je spolu s městskou hradbou největší dosud stojící středověkou pevností na území Velsu. Spolu s hrady Beaumaris, Caernarfon a Herlech je zapsaný na seznamu památek UNESCO. Hrad byl v 19. století výrazně restaurován. Zajímavostí je tubusový železniční most, který dokonale splývá s hradní architekturou.


  C O R F E

    Po anglických hradech se vyplatí lítat na členskou kartičku English Heritage. Za 37 liber jsem po dvě léta čerpal výhody, o kterých se nám doma může jen zdát. Člověk se volnými vstupy tak namlsá, že když příjde k památce, kterou spravuje někdo jiný, může být velmi vyděšen sumou požadovanou u vstupu. Takový byl i případ hradu Corfe v jihoanglickém Dorsetu, který spravuje organizace National Trust. V rozhodném šoku nebylo jiné východisko, než vzít hrad z jiné strany.


  C O U C Y

    Monumentální hrad se až do 1. světové války pyšnil největším středověkým donjonem, který byl odpálen německými vojsky. Okrouhlá věž o průměru 30 m byla vysoká 60 m. Do dnešních dnů se z hradu zachovalo relativně málo. Vyniká vnější opevnění, které navazuje na městské hradby.


  C O U S T A U S S A

    Další z katarských hradů získává body ryze subjektivní. Pro veřejnost uzavřený hrad dokonce nemá prošlapanou ani přístupovou pěšinu. Na místo jsem dorazil až za tmy s představou, že na hradě přenocuji, dovnitř jsem se však dostal až po několika pokusech.


  C R U S S O L

    Při svých cestách obvykle nemohu hledět na počasí. Často se mi tak stane, že některé památky musím navštívit za zhoršených povětrnostních podmínek. I tělesné pocity proto velmi často rozhodují o inspirativnosti daného místa. Hrad Crussol na 200 m vysoké skále má hvězdičkové ambice už jen díky poloze, avšak do výběru jej vkládám až pět let po navštívení. Tak dlouho někdy zapomínám na zimu.


  C S E S Z N E K

    Ani na Cseszneku mi počasí nepřálo. Šedivou siluetu hradu jsem rád vyměnil za vypůjčený obrázek. Z něho už mnohem jasněji vyplývá, že hrad patří díky svým tvarům k nejvýraznějším zříceninám v Maďarsku. Na blízko ale srdce zapláče (autor obrázku Kamil Bednář).


  Č A B R A Ď

    Poslední navštívenou inspirativní zříceninou na Slovensku se stal hrad Čabraď. Hrad je poměrně odlehlý. Nachází se v lesích nad údolím řeky Litavy v Krupinské planině a navzdory svému rozsahu je pro některé místní zcela neznámým pojmen. Přinejmenším pro ochotného řidiče, kterého jsme si na silnici číslo 75 z Lučence do Sládkovičova zastavili.


  Č A C H T I C E

    Zástupy lidí v sutinách nahánějí ducha Alžběty Bathoryové. I já jsem zde nalezl svoji čachtickou paní. Byla to ještě slečna a několik vteřin před naším seznámením seděla na stráni nad hradem. Podobala se dívce z mého snu o oslíkovi, leč letní okouzlení se tradičně nedokázalo povznést nad hradby čachtické zříceniny. Někdo by proto na Čachtice znova poslal císařské, ale mně těch několika krásných dní v trávě před hospůdkou ve Višňovém líto není.


  Č I Č A V A

    Je nepochybně hradem, jehož jednorázová návštěva patřila k těm nejdelším. Trvala asi 20 hodin, a to není pro žádnou kamarádku. Čas to byl příjemný i bez ženy. Něco ukrojila noc, něco dešťové mraky. Z posledního domu ku hradu doléhaly dechy romské muziky a já študoval maltu mezi spárami (autor obrázku Kamil Bednář).


  D Ě V I Č K Y   &   S I R O T Č Í   H R Á D E K

    Nejkrásnějším moravským regionem, tedy alespoň pro mě, jsou Pálavské vrchy. Nejde jen o mimořádně přitažlivé hradní zříceniny, zde i v přilehlém Weinviertlu, ale především o specifický ráz krajiny, kde jsou hrady jako Děvičky, Sirotčí hrádek, Falkenstein nebo Staatz zasazeny. Zdejší kraj je jakousi výspou středomoří v srdci Evropy. Líbí se mi svazky vinic brázdící hradní kopce, učarovaly mě ulice Mikulova, klezmer ze židovské synagogy, mám rád svoji sestru se kterou budu mít všechno tady navždy spojeno.


  D I N A S   B R A N

    Přestože z hradu mnoho nezbylo a v jeho rozvalinách jsem vzhledem k blížícímu se večeru a nepříznivým povětrnostním podmínkám strávil jen několik minut, stihl jsem si Dinas Bran dostatečně zamilovat. Nepochybně platí, že ve výběru se mohou uplatnit i relativně malé zříceniny, pokud se vhodně prezentují. Kdyby byl kopec třeba zarostlý, hrad by bezesporu neměl šanci.


  D Í V Č Í   K Á M E N

    Pro svůj romantický název, dětské vzpomínky a krásně barevný podzim je Dívčí Kámen odpovědí na otázku po mém nejoblíbenějším českém hradě. Bylo mi 9 a 23 let a na označení „škůdce českých památek“ jsem už skoro zapomněl. S podobnou nostalgií vzpomínám i na jiné naše hrady, na moravský Templštejn, na slezský Vikštejn.


  D O B R A

    Mohutná zřícenina nad stejnojmennou údolní nádrží, která slouží rekreaci. Voda není špatná, v těsném sousedství hradu vyrostl na pláži kemp a přes léto je tu velmi živo. Rakušané se zjevně méně stydí, a tak od pláže do zřícenin zavítají třeba i naháči. Jedna mamina sem kupříkladu přišla pro svého synka, který zde s kamarády provozoval casino, do kterého jsem dostal pozvánku. Zahrát jsem si nestihl, ale mamka byla Dobra.


  D U N L U C E

    Vzhledem k dramatickému umístění na útesu a dobré poloze poblíž přírodní památky Obrův chodník, patří Dunluce k nejnavštěvovanějším a nejfotografovanějším hradům v Irsku. Z architektonických skvostů jde pak o hlavní lákadlo Severního Irska.


  D U N S T A N B U R G H

    Zatímco za nejkrásnější hrad jižní Anglie považuji Corfe, ne severní straně tvoří protiváhu Dunstanburgh na březích Nortumberlandu, který zároveň považuji za vůbec nejkrásnější pobřežní hrad nejen v Anglii. Přestože jde o rozsáhlý areál, ustřední stavbou hradu je monumentální palácová brána.


  D U R B A N

    Dávno jsou pryč doby, kdy jsem objevoval velezříceniny přímo na místě, bez znalosti jediné informace nebo obrázku, prostě jen podle značky na mapě nebo rozcestníku. Zcela výjimečně mi byl jedinečný zážitek dopřán ještě v roce 2014 při průjezdu Ariége ke katedrále Saint Lizier. V noci jsem hrad ještě nenalezl, druhý den při cestě zpět jsem však měl připravené fantastické překvapení.


  D U R F O R T

    Výstražné tabule upozorňující na různá zdravotní rizika spojená s návštěvou konkrétní zříceniny jsou celkem běžné. Kdo navštěvuje hrady po stovkách, však velmi často prochází sutinami zcela neohroženě. Durfort je hrad, kde se i neohrožený návštěvník musí cítit ohroženě. Možnost zavalení či propadnutí je cítit na každém kroku. Právě proto je hrad pro veřejnost uzavřen a jeho návštěvnost snižuje i nutnost průchodu přes soukromou usedlost v předhradí.


  E G E R B E R G

    Dlouhá léta stál na dělící čáře. Po nedávném pohledu z vlaku ve stanici Klášterec nad Ohří jsem se však rozhodl posunout dávno navštívený hrad mezi výkvět českých zřícenin. Vzhledem k tomu, že naše hrady už znám prakticky všechny, považuji soubor za uzavřený. Dále to bude jako s olivami, půjde už jen o osobní vývoj vkusu (autor obrázku Kamil Bednář).


  E H R E N B U R G

    Nejkrásnější hrady v Německu se dle mého názoru nacházejí ve spolkové zemi Rheinland-Pfalz, což dokládám hned několika galeriemi v sekci Burgiwej, kde prezentuji hrady ve Falckém lese, Eifelu a na Rýnu a Mosele. Právě na Mosele se nachází impozantní hrad Ehrenburg s vysokou dvojitou věží na brýlovém půdorysu a s pozoruhodnou spirálovitě vedenou nástupní rampou ukrytou v tělese brány mezí dolním a horním nádvořím.


  E I B E N S T E I N

    Pocítit atmosféru historického a zcela autentického prostoru můžeme jen s trochou fantazie na hradním nádvoří před vstupem do hradní kuchyně. Dobrodružným zážitkem může být i vstup do věže původním portálem. Malý hrad zde rovněž zastupuje moji oblíbenou krajinu Podyjí s množstvím zajímavých hradů, zámků, zřícenin a měst na moravsko-rakouské hranici.


  E M M E R B E R G

    V nedávné době se změnil zástupce v pozici nejinspirativnějšího hradu Dolního Rakouska. Falkenstein nahradil Emmerberg, který je oproti svému předchůdci sice méně fotogenický, avšak pyšní se přirozeným klimatem charakteristickým pro zcela opuštěné zříceniny.


  E N T R E C H A U X

    Plán přenocovat na hradě Entrechaux se nezdařil, neboť hradní brána byla uzavřena těžkou kovovou mříží a průnik s bicyklem tak nebyl možný. Ráno jsem si ale přivstal a na hrad jsem se vypravil ještě spící vesnicí. Odměnou mi byly úchvatné gotické interiéry i východ slunce nad Provence.


  F A L K E N S T E I N

    Rakousko je nejspíš státem s největší koncentrací hradů na světě. Jako maku jich tu je a zdaleka o všech nemám přehled, natož abych je navštívil. Každou chvíli někde nějaký vykoukne a je tedy nemožné volit ten nejlepší právě dnes. K lepším patří Falkenstein v Dolním Rakousku, kde se v hradech vyznám asi nejlépe.


  F A L K E N S T E I N

    Rakušané stavěli Falkenštejny jen a jen krásné o čemž svědčí i perla Horních Rakous. Je to ten Falkenstein, po kterém se psal slavný rádce krále Václava II. a hrdina historických románů Záviš z Falkenštejna. Konkurence je i tady veliká, ať už jde o hrad Waxenberg, Schaunberg nebo palác hradu Neuhaus. Falkenstein volím především pro jeho ztracenou polohu a nebývale rozsáhlé podzemí, které je dodnes zavaleno sutí, jako v čase ze starých pověstí.


  F E L S

    Po hradě Brandenbourg nakonec zařazuji i hrad Fels, další z lucemburských velikánů. V tomto případě vyžaduje absolutní pozornost především donjon v zadní části dispozice, který s neuvěřitelnou věrohodností dovoluje nahlédnout do života na středověkém hradě. Ať už jde o provozní přízemí s kuchyní, zdrojem vody nebo pekárnou, tak obytné prostory v patrech s koupelnou, hodovním sálem, kaplí nebo ložnicí. Krátce se ještě zdržím u ložnice, která byla určena pro hradní paní. Z celá řady doplňků zaujme především průzor z komnaty do hradní kaple s otvorem pro podávání eucharistie nebo lože v okenní nice na klenbě chlebové pece.


  F É R E - E N - T A R D E N O I S

    Tento francouzký hrad vypadá na první pohled jako běžná zřícenina, ale jde o architektonický skvost s mimořádně progresivními prvky. Hrad na půdorysu nepravidelného sedmiúhelníka o sedmi věžích byl vystavěn na umělém kopci, jehož obranyschopnost byla zvýšena vydlážděním svažitého povrchu. V renesanci byl hrad doplňen o jedinečný most, jehož pět oblouků překlenulo propast hradního příkopu.


  F L E C K E N S T E I N

    Spolu s hrady Neuscharfeneck a Wasigenstein zastupuje mimořádnou skupinu hradů v oblasti Wasgau. Jde o jedinečnou enklávu skalních hradů, která v rámci Evropy snesou srovnání pouze s hrady na českých a saských pískovcích. K nahlédnutí doporučuji galerii Wasgau a Pfälzerwald v sekci Burgiwej.


  F L O C H B E R G

    Stejné argumenty, které jsem prezentoval na hradě Dinas Bran. Holý kopec, muže udělat divy i z obyčejných zdí. Když si k tomu člověk zvolí vhodný pozorovací bod, může se z několika málo zdí stát monumentální zřícenina. Nádherné místo, které nelze než doporučit.


  F L O S S E N B Ü R G

    Tak tohle je perla, kterých má Německo opravdu málo. A za všechno může jen a jen poloha. Nekompaktně působící skála vypadá jako uměle navršený mužík s tím, že tvůrce se odvážil větší z kamenů vložit na samotný vrchol pyramidy. V takto odvážné poloze si člověk postavil hrad, který dodnes zázračně ční vysoko nad okolní krajinou. Je to kousek za čárou, kdo nezná neváhej.


  F R A N C H I M O N T

    Belgii zastupují pouze dva reprezentanti. Lepší Montaigle a o něco horší hrad Franchimont. Horší proto, že památkové zásahy zde učiněné považuji za málo šťastné až nevhodné. Z architektonického hlediska jde však o fortifikační špičku. Překvapí původní donjon s věžicemi a tupým břitem proti nejohroženější straně, stejně tak nízké dělové bašty u paty hradby přístupné dlouhými kasematovými schodišti.


  F Ü Z É R

    Je zde mnoho věcí ke kritice, ale pozitivní postřehy i zážitky z hradu jsou v přesile. Tak především sama poloha na strmé vyvřelině, kam i sami majitelé museli chodit pěšky, dává hradu punc nedobytnosti. V druhé řadě pak jedinečná možnost na hradě přenocovat. Byť jako nezvaný host, měl jsem pro sebe celý hrad, včetně komnaty s postelí a krbem. Té noci řádila nad Füzérem suchá bouře, pravý čas pro návštěvu širokými okny bez výplní otevřené kaple.


  G A I L L A R D

      „Jak krásná je má roční dcerka, jako Châteaux Gaillard.“ Ricardi Cor Leonis.


  G O L U B A C   &   S Z E N T L Á S Z L Ó V Á R

    První z dvojice hradů jsem osobně nenavštívil, čistě pohledově si jej však dovoluji zařadit mezi nejpřitažlivější hrady. Jde tady vlastně o celkový sídelní kontext, který je z mého hlediska tolik přitažlivý. Dvojici uherských hradů, které střežily divokou soutěsku jinak líného Dunaje skrz karpatský oblouk, dnes dělí kromě kontroverzního vodního díla také evropská hranice. Zatímco Lászlóvár najdeme v Rumunsku, Železnými vraty částečně zaplavený Golubac patří již Srbsku.


  G O O D R I C H

    Číslo tři patří normanskému hradu Goodrich v jižní části Herefordshiru. K nejkrásnějším britským hradům ve Walesu je odtud již jen kousek.


  G R Y F

    Nejvyšší koncentrace hradů v Polsku je v západní části Slezska. Za nejinspirativnější dolnoslezský hrad považuji Gryf nad vesnicí Proszówka. Z dalších krasavců stojí za zmínku Niesytno, Świecie nebo Świny.


  G U T E N S T E I N

    Skupinu velmi přívětivých hradů hostí pás Vídeňského lesa. Kromě Gutensteina zde najdeme další špičkové zříceniny jako je Emmerberg, Starhemberg, Merkenstein nebo Rauhenstein. Gutenstein se v současnosti opravuje. Dle nálezu rok prošlé šunky v hradní kuchyni tuším, že práce postupují spíše zvolna.


  G U T Š T E J N

    Jedna z posledních českých zřícenin navštívená až roku 2012. Nikdy bych si nemyslel, že si to nejlepší skutečně nechávám až na samotný konec svého putování, jako onu pověstnou třešinku.


  G Ý M E Š

    Gýmeš si náramně vychvalovali moji přátelé z hradu Tematína. Trvalo ještě celé dva roky, než jsem se na hrad dostal. Musím však uznat, že veškerá chvála byla vskutku oprávněná. Bude mi ctí znovu stanout.


  H A M M E R S H U S

    Hrad mimořádného postavení se nachází na odlehlém dánském ostrově Bornholm. Asi málo kdo by čekal, že zde najde osamocenou zříceninu královského hradu, který je největší středověkou fortifikací ve Skandinávii. Ve stejném prostoru pak figuruje jako nejinspirativnější zřícenina.


  H A R D E N B U R G

    Fantastický jihotyrolský hrad strážící stezku mezi Tridentem a Bolzanem. V den naší návštěvy měl bohužel zavřeno, což mu paradoxně přidalo na přitažlivosti. Vždy je pro mě velkou výzvou zmocnit se nedostupného hradu. Napětí, které člověka během průzkumu starých prostor doprovází, bývá obvykle mimořádně vzrušující (autor obrázku Václav Peškar).


  H A R L E C H

    Papírově figuroval hodně vysoko, ale vzpomínám si, že mě osobní návštěva nijak zvlášť neoslovila. To ale neznamená, že tomuto skvostu nenáleží místo mezi nejlepšími hrady Evropy. Vždyť je to hrad, který je na seznamu světového dědictví UNESCO.


  H A W A R D E N

    Mám takového kapesního průvodce po velšských hradech. U hesla Hawarden je obrázek zavřené brány do parku, v jehož hloubi se hrad nachází. Obrázek rozhodně k návštěvě nezláká, a tak návštěva hradu byla velká loterie. Autor publikace zjevně neměl čas vyjednat návštěvu a ani odvahu přelézt zeď parku. My ano a odměnou nám byl jedinečný dobrodružný zážitek s přenocováním. Má vlastní žena si i po letech na krásu tohoto fantastického hradu vzpomene.


  H Á Z M B U R K

    Nezaměnitelná krajinná dominanta, symbol hradů Českého středohoří a pamětník mnohých životních situací. Pro více tamních hradů volte zpět a ikonu o pár řádků níže.


  H E I N F E L S

    Zatím jediným tyrolským zástupcem na rakouské straně je hrad Heinfels v okrese Lienz. Nachází se v té části Tyrol, které se někdy říká východní Tyrolsko. Ze zřícenin pak mám velké očekávání od dosud nenavštíveného hradu Ehrenberg.


  H E L F E N B U R K

    Vedle Maidštejna jde o druhou impozantní stavbu zastupující jižní Čechy. Oba hrady mají mnoho společného i z hlediska stavebního, zejména pokud jde o komfort obou protilehlých paláců. Nevím jak dnes, ale svého času bývalo pobývání v útrobách velkou romantikou.


  H E L F E N B U R K

    Vedle hradů s názvem Falkenstein nebo Brandenburg se v galerii nejinspirativnější dobře uplatňují i hrady s názvem Helfenburk. Tento druhý se nachází v severních Čechách a jeho architektura z konce 14. století představuje víkendovou chalupu pražských arcibiskupů.


  H O H E N F R E Y B E R G

    K nejinspirativnějším zříceninám Bavorska řadím i mohutný hrad Hohenfreyberg v alpské oblasti Allgäu, historicky prvního německého reprezentanta v této galerii. K výběru přispěla nejen výrazná architektura a působivá krajina pod příkrou stěnou Alp, ale také blízkost neméně dominantní zříceniny hradu Eisenberg, ze které Hohenfreyberg právě sledujete.


  H O C H K R A I G   &   N I E D E R K R A I G

    Velmi zajímavé souhradí se nachází v Korutanech poblíž města Sankt Veit an der Glan. Na obrázku je hrad Hochkraig. V jeho blízkosti se pak nachází hůře přístupný hrad Niederkraig a hrad zvaný Turmburg, který slouží rekreačním účelům.


  H O M B U R G

    Občas se mi stane, že natrefím na dvojici uprostřed radovánek. Kdo ale mohl tušit, že zrovna dnes jsem si na jednu noc vybral Homburg za domov. Nicméně proto určitě hrad nepatří mezi nejmilejší.


  H R I Č O V

    Pro pocit dravce kroužícího po nebi, pro první kontakt s indiány, pro peřiny ranní mlhy jen metr pod nohama (autor obrázku Kamil Bednář).


  H U N E D O A R A

    Obecně je v Rumunsku hradů poměrně málo a těch stojících ještě výrazně méně. Aktuální trendy však velí k mohutné dostavbě přeživších zřícenin, a tak tempo přírůstku nových hradů je v této zemi jedno z nejrychlejších. Hunedoara byla po požáru rovněž ruinou, avšak rekonstrukce proběhly před stoletím a hrad má již patřičnou patinu. Ve své zemi je nejpůsobivějším stojícím hradem.


  C H Ę C I N Y

    Od hradu Chęciny jsem vždy hodně očekával a dlouho jsem se na jeho návštěvu těšil. Možná proto jsem byl na hradě samém docela zklamán. Není tam takřka nic. I přesto řadím hrad do výběru těch nejinspirativnějších. Dálkové pohledy na trojici subtilních věží jsou totiž neopakovatelné, nadto byl krásný podzimní den.


  C H I L L O N

    Nejslavnější ze švýcarských hradů najdeme na břehu Ženevského jezera. Svou návštěvou jsem ho poctil již dvakrát, ale podle všeho, nejraději vzpomíná na návštěvu lorda Byrona z roku 1816. Ten svým dílem Chillonský vězeň hrad proslavil a přivedl k němu množství návštěvníků.


  I V A N G O R O D   &   N A R V A

    Ruská pevnost Ivangorod v této galerii je určitým zpestřením neboť jsem tuto lokalitu podobně jako hrad Golubac nenavštívil, nýbrž jen pozoroval z protilehlého břehu a zároveň ze sousedního státu. V tomto případě z estonského města Narva, kde se nachází zajímavý hrad, který se nad rozložitou pevností snaží vyzrát svou výškou.


  J A D R A Q U E

    Jedna z mých největších cest po Pyrenejském poloostrově začala na hradě Jadraque, kam jsem vlakem dojel z madridského letiště. Přespal jsem tam tehdy v parkánu a druhý den pokračoval dál k severovýchodu. Vzduch prosycený očekáváním a celé dlouhé týdny přede mnou.


  J A N O W I E C

    Janowiec je opevněný renesanční zámek postavený na počátku 16. století. Nachází se na Visle poblíž historického města Kazimierz Dolny. Na zámku mám nejraději východní průčelí, kde je nejlépe vidět inspirativní povrchová úprava z červených a bílých pruhů doplněná o postavy zbrojnošů.


  K A L L M Ü N Z

    Objektivní příčiny zařazení tohoto hradu bude těžké popsat, ale bylo tam tak nějak milo. Atmosféře určitě přispělo i nečekaně příjemné podhradní město se skalním bytem, kamenným mostem či zbytkem románské brány.


  K A L N I K

    Díky skále na které se hrad vypíná patří k nejfotografovanějším hradům v Chorvatsku. K moři je odtud ještě daleko, avšak celá Panonie jako na dlani.


  K A P U Š A N Y

    Pozoruhodným pohořím na hrady jsou Slánské vrchy, které se táhnou od Prešova až po Tokaj (Eperjes-Tokaji-hegység - Prešovsko-tokajská vrchovina). Co do počtu jde o oblast průměrnou, avšak pozoruhodná je kvalita některých zdejších hradů. Kapušany sice stojí za hranicí této geografické oblasti, avšak začíná se zde 90 km dlouhá šňůra, která přes Slanec a Füzér vede až k hradu Boldogkö.


  K A T S C H

    Svého času jsem byl hodně pohnut skutečností, že lze v Rakousku dodnes vidět úchvatné autentické zříceniny bez stavebních zásahů moderního člověka. A nejde o ojedinělé případy ani nějaké zapadlé miniaturní zříceniny. Jmenovat můžeme Pottenburg, Kaisersberg, Spielberg a celou řadu dalších. Patří sem i hrad Katsch, který navíc uchvacuje z části v úplnosti dochovanými gotickými interiéry.


  K I D W E L L Y

    Kidwelly je honosný hrad v jižní části Velsu, který ve 12. století postavili Normané na obranu proti domorodým Velšanům. Čtvercové jádro s nárožními věžemi je obehnáno půlkruhem vnější hradby se severní a jižní bránou. Od východu byl hrad chráněn řekou Gwendraeth Fach.


  K L A M M

    Hrad je v soukromém vlastnictví a za jeho zdi se lze dosta jen se značnými obtížemi. Poloha hradu na strmé skále je ovšem čarovná a místo si člověk snadno zamiluje, aniž by musel vstoupit. Hradní vyhlídka nad soutěskou je dostatečným důvodem k výletu.


  K O L L M I T Z

    O úspěchu hradů v Podyjí již byla řeč a zájemce rovnou odkazuji na galerii v sekci Burgiwej. Velmi působivou a fotogenickou stavbou je rozsáhlý hrad Kollmitz nedaleko Kosmových Rakús.


  K O S T O M L A T Y

    Výsledek úvahy nad krásnými hrady v naší vlasti přinesl dalšího zástupce z Českého středohoří. Dávno jsem na hradě nebyl, avšak dosud jsem nezapomněl na tesknivou píseň, se kterou mě zasypával písek vydrolený z hlubokých spár (autor obrázku Kamil Bednář).


  K R O N S E G G

    Nasát středověkou atmosféru lze pohodlně ve zcela autentických kulisách hradu Kronsegg. Sání umožňují vlhká a stísněná nádvoří s pozůstatky cisterny, pekárny, kuchyně a jiných provozních částí přímo pod okny hradního paláce. Zajímavé jsou i některé interiéry, zejména gotická kaple s fragmenty maleb ve východní věži. To vše zcela zdarma.


  K U N Š P E R K

    Slovinsko zastupují v galerii hrady tři. Posledním přírůstkem je hrad Kunšperk, ke kterému se váže podobný zážitek jako ku hradu Durban, avšak ještě mladšího data. První informace o hradě, včetně obrázku, jsem získal na turistickém panelu v Bistrici ob Sotli, kterou jsem se vracel ze své cyklistické pouti do Záhřebu. Právě obrázek rozhodl o drobné změně trasy.


  K W I D Z Y N

    Symbol jedinečného a nikdy nezopakovaného výletu do Polska. Špatně se mi tehdy při pohledu na největší dansker, který je chodbou na několika obloucích propojen s řádovým hradem vyvrcholeným biskupskou katedrálou, zatahoval zip stanu (autor obrázku Kamil Bednář).


  L A N D S K R O N

    Zvýšená koncetrace hradů je kolem švýcarské Basileje. Ubytoval jsem se zde na několik dní, aby v klidu prochodil město i okolí. Zimní dny jsou krátké, přesto jsem právě zde udělal dosud nepřekonaný rekord, kdy se mi bez použití jakéhokoliv dopravního prostředku podařilo za jediný den (11 hodin) navštívit hned 13 hradů. Na první jsem došel ještě za tmy a jen co bylo trochu možné fotit, vyrazil jsem na lov. Vzhledem k tomu, že návštěvy hradů nerad šidím, musel jsem na Landskron zavítat už o den dříve, tušil jsem, že bude vyžadovat pozornosti mnohem více.


  L A S T O U R S

    Mnoho hradů vybírá peníze za vstup do kulis, kde v podstatě není ani co zajímavého spatřit. Dálkové pohledy, které jsou nezřídka mnohem zajímavější, nechává bez povšimnutí. Na souhradí Lastours, kde je mimochodem mnoho zajímavého i uvnitř, tuto skutečnost velmi dobře pochopili a zpoplatnili unikátní vyhlídku na skupinu čtyř hradů z jižních svahů. Severní vyhlídka, kde jsou hrady seřazeny v pravidelných rozestupech (z leva: Quertinheux, Surdespine, Tour Régine a Cabaret), je zatím zadarmo.


  L A I U S E

    Z hradu livornských rytířů, který byl postaven na lichoběžném půdorysu se zachovaly dvě nárožní věže, západní hradba s bránou a torzo palácové stavby na jižní straně dispozice. Na hradě jsem přenocoval, avšak v autě, neboť do hradu se nechá pohodlně vjet.


  L I E T A V A

    Vzpomínka na první špacír po slovenských hradech, na Václava, na Chobota a jeho šikovné chlapce, renesanční obloučkovou atiku, svobodné ostění okénka arkýře, bránu do prázdna (autor obrázku Václav Peškar).


  L I C H T E N B E R G

    Regionem s nejvyšší koncentrací hradů na světě je Tridentsko. V oblasti rozsáhlé pouhých 13 600 km2 (včetně rozsáhlých horských pásem) se dodnes dochovalo na 200 hradů a tvrzí, které jsou situovány především v dolinách směřujících k horským průsmykům. Hrady jsou všudypřítomné a nezřídka jich z jednoho místa můžeme spatřit třeba i deset. Obzvláště krásné příklady lze nalézt v provincii Bolzano, oblast Alto Adige (Jižní Tyrolsko), kde je doma i mohutný hrad Lichtenberg.


  L I C H T E N F E L S

    Hrad na pěkném rekreačním místě na břehu vodní nádrže Ottenstein je rozsáhlou a neudržovanou stavbou. Místo jsem navštívil dvakrát, a přestože jsem v obou případech neměl ideální počasí, hrad si dokázal získat místo v prestižní galerii.


  L I N D E K

    Do nedávna jsem na tomto místě prohlašoval, že mezi slovinskými hrady mě už nemůže nic překvapit. Mýlil jsem se. Platné nicméně nadále zůstává, že je Lindek mým nejmilejším hradem v této zemi a zároveň patří mezi nejkrásnější hrady střední Evropy (autor obrázku Matjaž Založnik).


  L I T E N I

    Jak klamavá může být teoretická příprava, dokládá zřícenina hradu Liteni, kterou jsem vzhledem k papírovým posudkům málem ani nenavštívil. Nakonec se ukázala být jednou z nejinspirativnějších lokalit v Rumunsku, a to se z hradu zachovaly jen skromné pozůstatky. Příčinou je úchvatná okolní krajina a výhledy, ze kterých vidíme hrad jako na dlani.


  L L A W H A D E N

    Řeklo by se hrad, jako každý jiný. Tento má ale nepopsatelné genius loci, které z prezentované fotografie rozhodně není vidět. Subjektivní hodnocení se zde projevuje více než kde jinde. Je nevím, asi ta brána.


  L U D Z A

    Lotyšské hrady jsou relativně zajímavé, avšak vstupenku mezi nejinspirativnější si v zásadě zařídit nedokáží. Způsobeno je to zejména malým rozsahem zřícenin a necitlivými zásahy do architektury. Zástupcem reprezentujícím Lotyšsko je Ludza, která má více z prvního a méně z druhého.


  M A N D E R S C H E I D

    Nejinspirativnější hrady v Německu zatím objevuji především ve spolkové zemi Rheinland-Pfalz. Přestože je spíše menší spolkovou zemí, co do pokrytí hrady patří k těm nejzahuštěnějším. Hradní dvojice poblíž města Manderscheid je důkazem, že i málo oblíbené německé hrady mohou být neodolatelné.


  M I D D L E H A M

    Přepěkný hrad mezi kravičkami v severním Yourkshiru je místem, kde strávil dětství anglický král Richard III., poslední Plantagenet na anglickém trůně.


  M I R Ó W

    Úskalí abecedy nedovolují postavit hrad na žádné z předních míst. Ovšem právě Mirów tvoří onen vrchol pyramidy sestavený z nejdokonalejších hradů. V konkrétních číslech je to trojka (1. místo v letech 2009-2012), a to vše pro své umístění v krajině, bělavou čistotu, dokonalou symbiózu s okolní přírodou, subtilitu zaoblených stěn, zdánlivou nedostupnost a jistě i pro aktuálně ohroženou autentičnost. Rekonstrukční práce byly započaty a hradu reálně hrozí nebezpečí, které před časem potkalo nedaleké Bobolice. Historická podstata Bobolic jako hradu zcela zhynula a já ze srdce přeji Mirówu, aby mohl dýchat.


  M O N R E A L

    Monreal je velmi malebné město na řece Elz. K jeho památkovému fondu patří i dvě hradní zříceniny. Rozsáhlejší Löwenburg a menší Philippsburg. Opět příklad, kdy elitní pozici nezískává pouze hrad, ale celý památkový soubor.


  M O N T A I G L E

    Současná jednička mezi belgickými hrady. Řekl bych, že přehled mám, nicméně do budoucna nevylučuji překvapení, které přinesl například Kormont Burcht s hnízdem dravého ptáka.


  M O N T A L B Á N

    Šťastné události zapříčinily, že jsem mohl i na tomto fenomenálním křižáckém hradě nocovat. Ve městě Polán jsem se dočkal autobusu, který mě navzdory očekávání dovezl pouze do města Gálvez. Matka jediného anglicky hovořícího chlapce v celém autobuse mě pak dovezla do obce San Martin de Montalbán. O hradě neměl nikdo z posádky žádné ponětí, a tak jsem se jej vydal hledat. Unavený z celého dne a po náročném nočním pochodu se přede mnou vynořila černá silueta. Euforický zážitek byl nadosah.


  M O N T E C C H I O   V E S P O N I

    Italská středověká architektura je známá skrze štíhlé a vysoké věže, které charakterizobvaly zejména siluety měst. Jedna taková věž stojí i na hradě Montecchio Vesponi, který si s žádným jiným hradem nelze splést. Hrad v olivových sadech není přístupný, avšak dostatečný počet bodů získává již ze vzdálených míst.


  M O N T E M O R - O - V E L H O

    Další z několika příkladů, který člověk vůbec nemusí navštívit, a přesto zapůsobí. Monumentální portugalský hrad jsem navštívil po uzavření a opustil před otevřením, ale mezi spací ho s čistým svědomím zařadit mohu.


  M O N T U E N G A

    Přestože je hrad poměrně malý, díky svým dvěma věžím a holému okolí působí jako krajinná dominanta. Jde o jednu z mých nejoblíbenějších zřícenin vůbec. Zároveň jde o další ze spacích hradů, což v této galerii již nepřekvapuje.


  M O T A

    Hrad se nachází ve městě Medina del Campo a patří k nejpozoruhodnějším stavbám ve Španělsku. Monumentální pevnost byla vystavěna v mudejárském stylu a je hlavním turistickým lákadlem celkem fádního města.


  N E U - F A L K E N S T E I N

    Neu-Falkenstein zastupuje švýcarské zříceniny, avšak věřím, že k nějakým objevům v této zemi ještě dojde. Pohledově krásný hrad je bohužel po rekonstrukci zcela bez ducha, což je stav pro švýcarské hrady charakteristický. Místo pro grilování je to ale skvělé.


  N E U S C H A R F E N E C K

    Neu-Scharfeneck dovoluje ve svých zříceninách zažít díky skalním úpravám neopakovatelnou historickou atmosféru. Obdivovat můžeme precizně provedenou strážnici vrátného, systém rozvodů vody nebo celý vnitřní hrad a široké okolí z masivní štítové zdi.


  N I E D E R H A U S   &   H O C H H A U S

    Z Německa se v galerii nejinspirativnějších často objevují hradní dvojice, protože samostatným hradům se po razantních památkových úpravach z pravidla výrazně snižují šance. Na obrázku je hrad Niederhaus obdivovatelný zejména z dálky. Hochhaus na nedalekém návrší působí autentičtěji, avšak je zcela ukryt mezi vzrostlými stromy.


  O D R Z Y K O Ń

    Odrzykoń, známý také jako Kamieniec, jsem navštívil jako poslední z papírově silných hradů. Očekávání se naplnilo, avšak probíhající rekonstrukce hradu z estetického hlediska velmi škodí. Osamocené hrady bývají středem pozornosti a o negativní průvodní jevy nemívají nouzy.


  O G R O D Z I E N I E C

    Takový polský Spišský hrad. V Čechách bychom podobné přirovnání mohli hledat u Rabí. I když vlastně nevím, co se naším slovanským národům vybaví, když se řekne zřícenina hradu? A když se řekne jenom hrad? Že by Malbork, Karlštejn nebo snad vyhořelá Krásna Hôrka?


  O K I Č

    Na hradě, v okolních kopcích, i blízkých vesnicích jakoby se zastavil čas tak před sto, sto padesáti lety. Nezmění na tom nic ani na dohled přítomná chorvatská metropole.


  O L S Z T Y N

    Vedle jasnohorského chrámu další dominanta krajiny, kde se v trávě s ryzími skalami snoubí kamenná architektura s cihlovou. Je možné, že Polsko ještě s něčím překvapí, nicméně po návštěvě hradu Chęciny už nemám jednoznačný typ.


  O P O U L

    Hrad aragonských králů byl postaven na stolové hoře ohraničené kolmými skalními stěnami. Byl částí mnohem většího sídelního celku, jehož součástí byla i nová, dnes však zaniklá, vesnice.


  O P P É D E - L E - V I E U X

    Oppéde se někdy přezdívá jako město duchů, neboť od 16. století bylo pro nepříhodnou polohu pozvolna opouštěno a dnes se nachází z větší části v rozvalinách. Přirozeně skvěle bránitelná poloha byla chráněna hradbou pouze na severní straně. Tudy stoupala cesta k hradu, kterým celé sídliště vrcholilo.


  O R A V S K Ý   H R A D

    Inspirativních zřícenin je na Slovensku mnoho, inspirativních hradů o poznání méně. Způsobeno je to tím, že většina zdejších hradů se již rozpadla a zbývá jich tu asi jen 10. Zvolit Oravský hrad za nejinspirativnější proto nebylo nic složitého (autor obrázku Kamil Bednář).


  O R T E N B O U R G

    Nejenže výškově předimenzovaná věž s břitem a ochozy efektivně plnila obrannou funkci, ale hrála i značnou roli psychologickou. Případným oblehatelům měla jasně ukázat převahu obyvatel v jejím týlu a zpochybnit legitimitu jakýchkoliv obléhacích pokusů, které více než zjevně nemají naději na úspěch.


  O U R É M

    Nádherné místo s dalekými výhledy je původním městem Ourém. Na vrcholu kopce se nachází trojúhelná dispozice původního hradu z 12. století. Jižně od něho vznklo v 15. století pozoruhodné opevnění s dvojicí pentagonálních věží a luxusním palácem.


  P E M B R O K E

    Rozsáhlý hrad anglických velmožů na břehu fjordu se nachází v jižním Velsu. Standartní rozmístění obranných věží s rozložitou bránou vymezuje oválnou dvojdílnou dispozici. V jádře se nachází mohutná okrouhlá věž s 6 m silným zdivem v základu.


  P E Ň A F I E L

    Extrémně protáhlá dispozice hradu v dominantní poloze umožňuje měnit tvář. Ústřední stavbou hradu je mohutná obytná věž, která rozděluje prostor na dvě části. S věží provázaná hradba je na obou pólech vybavena věžemi a po obvodu dvaceti malými a šesti velkými věžicemi.


  P E Ň A S   N E G R A S

    Fenomenální hrad s nebývalým potenciálem. Bohužel, před mnoha lety začala jeho rekonstrukce, která zatím nebyla dokončena. V tom by problém nemusel být, ale hrad je aktuálně zpustlým staveništěm, které hyzdí stavební materiál, jeřáb, plechové boudy i lešení kolem hradní věže. Výhodou pak je, že skrze lešení lze navštívit patra věže nebo se dostat na poslední klenbu.


  P E N N A R D

    I velmi malé hrady mají šanci na uplatnění v elitní skupině. Pennard je tím příkladem. Hrad obklopený golfovými hřišti se nachází nad nádhernou zátokou Three Cliffs Bay. Z pláží hrad vypadá mnohem větší, než je.


  P E R N Š T E J N

    Pernštejn zastupuje nejinspirativnější stojící hrad na Moravě. Poprvé jsem hrad navštívil v roce 1992, podruhé v roce 1998 a potřetí až v roce 2017, avšak pouze exteriéry. Nemusí být vždy prospěšné korigovat dětské vzpomínky.


  P E Y R E P E R T U S E

    Po kontroverzním křížovém tažení proti katarům nechal francouzský král Ludvík IX. na nové francouzsko-aragonské hranici postavit linii nových královských pevností. Známe je pod označením 5 synů Carcassonne, přičemž čtyři z nich to dopracovaly až do galerie hradů nejinspirativnějších. Kromě dvojhradu Peyrepertuse sem patří Aguilar, Puilaurens a Quéribus.


  P L A V E C K Ý   H R A D

    Plavecký hrad zastupuje nádherné západoslovenské pohoří Malé Karpaty, kde se v dlouhém pásu od Bratislavy až po Nové Mesto nad Váhom nachází hned několik aspirantů k zálesáckým aktivitám. Osobně vyzkoušené mám kromě Plaveckého hradu i hrady Pajštún, Korlátka, Ostrý Kameň nebo Dobrá Voda (autor obrázku Kamil Bednář).


  P L A V E Č

    Jedno torzo plavečského hradu vypadá jako panáček, kterým jsem se prezentoval na stránkách internetu. Rekonstrukce hradu byla započata, a tak jsem chtěl ještě jednou spatřit svého panáčka v autentické podobě. A taky udělat pár fotek, protože první návštěvu doprovázela hustá mlha.


  P O T T E N B U R G

    Legendární hrad, který se stal prvním spacím hradem Rakouska. Vzhledem k prostoru v prvním patře věže pod gotickou žebrovou klenbou jde dodnes o jedno z nejimpresivnějších nocležišť. 11 let poté jsem na stejném místě přespal znovu. Určitě se zase vrátím.


  P R A N D E G G

    Prandegg je po hradě Schaunberg druhou největší zříceninou v Horním Rakousku a právě s tímto hradem soupeří o prvenství. No nerozhodnu o tom, protože obvykle nadržuji hradu, který se mi více uložil v paměti. Bývá to ten poslední navštíveny, v tomto případě Prandegg.


  P U I L A U R E N S

    Na hradě Puilaurens mě fascinuje zejména úsilí, které stavitelé hradu věnovali hradnímu opevnění. Kromě klikaté přístupové cesty a předimenzované vnější hradbě s prvky aktivní obrany v supí poloze, utkvěla moje pozornost na dvouetážové bráně, jejíž horní částí vcházíme k obytnému donjonu a věži Bílé paní.


  Q U É R I B U S

    Nejslavnějším katarským hradem je nepochybně hrad Montségur, velmi známý je ale i hrad Quéribus, který se stal poslední katarskou baštou a dobyt byl až v roce 1255. Architektonicky nejzajímavější částí hradu je přízemí nepravidelně hraněného donjonu s pilířovým sálem, jehož matoucí vnitřní uspořádání mi dosud vrtá hlavou.


  R A B Í

    Klenotem mezi českými hrady je Rabí. Oslovilo mě jako malého kluka, příznivcem zůstávám i po více než dvaceti letech. Obdivuji monumentalitu hradu, líbí se mi kontrast hmotné stavby s drobnými domky v podhradí.


  R A D Z Y Ń   C H E Ł M I Ń S K I

    Nejkrásnější zřícenina hradu Řádu německých rytířů v Pobaltí. V roce 1410 držel hrad několik dní Jan Sokol z Lemberka, který po bitvě u Grunwaldu dobýval pro polského krále křižácké hrady. Svěřeného majetku si příliš neužil, neboť krátce poté byl za nejasných okolností otráven v Toruni


  R A K V E R E

    Pohledově nádherný hrad v typickém křižáckém stylu. Důrazně nedoporučuji se ke hradu přibližovat a už vůbec ne vstupovat. Veškeré pozitivní dojmy se snadno mohou rozplynout neboť jde jen o zaprodanou kulisu bez výpovědní hodnoty. Jen slabost pro estonské hrady dovolila umístění v prestižní galerii.


  R A N D E C K

    Dojmy z hradu Randeck byly velkým a veskrze pozitivním překvapením. Tenkrát jsem ani nečekal, že bude hrad otevřený a volně přístupný včetně věže. Překvapilo mě rovněž podhradní město Essing, které atmosféru místa skvěle doplňuje.


  R A P P O T T E N S T E I N

    Dolní Rakousko je zemí nejen krásných zřícenin, ale najdeme tu i spoustu zajímavých hradů neporušených. Kromě Rappottensteina jmenuji hrady Heidenreichstein nebo Seebenstein a s trochou opatrnosti i pseudoslohový hrad Liechtenstein.


  R A U H E N S T E I N   &   R A U H E N E C K

    Z hradní dvojce poblíž Badenu mám osobně radši ten níže položený, který je na snímku zachycen z unikátní trojboké věže hradu Rauheneck. Oba hrady mají krásné kaple. Na Rauhensteině je sice méně zřetelná, zato je zde pěkný palác, na nádvoří krásný strom a ve věži se dobře spí.


  R E G É C

    V době mé návštěvy byla obnova hradu teprve v počátku. Je to důvod, proč se Regéc mohl dostat do výběru, neboť maďarská památková péče je pověstná svou necitlivostí k historickým konstrukcím.


  R E V I Š T E

    Jsou hrady hraniční u kterých není jasné, jestli patří sem, nebo už by radši měli zůstat tam. Revište je takový hraniční objekt, ale i na něm je samozřejmě co obdivovat. Do úžasu mě dovádí několik torz hradního zdiva, které musí držet a tak vysoko čnít jedině zázrakem.


  R I F N I K

    Být slovinskou dvojkou nemusí v celoevropském kontextu mnoho znamenat. Na Rifnik by si v první stovce zřejmě vzpomněl jen málokdo. Subjektivní dojmy jsou ošemetné, někdo by podobně mohl hovořit třeba o mém Lindeku.


  R O C K   O F   D U N A M A S E

    Nejinspirativnějším hradem Irska je Rock of Dunamase, který se svou vrcholovou polohou vymyká průměrným ostrovním hradům. Z působivých rozvalin vystupují trosky paláce, obvodových zdí i hradních bran. Hrad leží zcela mimo zájem turistů.


  R O C H E

    Druhým charizmatickým zástupcem Irska je hrad nazvaný jednoduše Roche. Nachází se na hranici se Severním Irskem a rovněž i on odolává zájmu turistů. Pěstuje se zde dokonce divoké kempování, neboť v nádvoří si postavila stan nějaká rodina.


  R O C H E C H I N A R D

    Z českého pohledu jde nejspíš o jeden z nejméně známých hradů v galerii. Nachází se ve francouzském departementu Drome nad údolím řeky Isére a je charakterizován trojicí věží, kterými stavitelé řešili především nedostatek místa na staveništi.


  R O C H E M A U R E

    Hrad Rochemaure znám řadu let. Narazil jsem na něj v černobílé brožůrce, kterou jsem vylovil v knihovně starého domu v nepatrné vesničce v horách Ardéche, kde nás hostila naše milá kamarádka. Tehdy se hrad navštívit nepodařilo, avšak bezpečně jsem jej uložil ve své paměti.


  R O K Š T E J N

    Někdo se zamiluje hned na poprvé. Celá řada míst si vás ale podmaní až s časem. Mezi inspirativními hrady je možná příliš našich hradů. Je to zajisté způsobeno jejich kvalitou, ale také dostupností a tedy možností se vracet. Na Rokštejn se vracím rád.


  R O Q U E F I X A D E

    Jméno hradu je odvozeno od hluboké pukliny, která rozděluje skálu s jádrem hradu. V základech paláce se dodnes dochoval odlehčovací oblouk, který obě části sjednotil.


  R O Q U E M A R T I N E

    Jen velmi pozorný čtenář (nebo naopak ten náhodný) zaznamenává tento odstavec. Svou strohostí je podobný všem ostatním, leč patří hradu, který je v současnosti dvojkou v galerii (jednička v letech 2012 - 2017). Jde o hrad Roquemartine, který jsem si zamiloval především pro jeho polohou ve vyprahlé pustině. Mohutný hrad s kostelem se pozvolna rozpadá. Leží daleko od lidských příbytků a tiché volání se jen odráží od okolních skal.


  R O T U N D   &   R E I C H E N B E R G

    Na dohled karolínského kláštera Müstair stojí ruiny hradu Rotund. Kromě puklé okrouhlé věže, která připomíná rozkvétající se tulipán a mohutné dělové bašty se z hradu dochoval také pozoruhodný systém schodišť. Spolu s hradem Reichenberg střeží vstup do oblasti Vinschgau, regionu s četnými románskými kostely a centry ve městech Glurns a Mals. Rotund je v pořadí 276. spacím hradem.


  S A A L E C K   &   R U D E L S B U R G

    Rudelsburg působí ještě pár metrů před vstupem velice krásně. Po průchodu branou však už vyloženě budí hrůzu. Saaleck je rovněž krajinnou dominantou, navíc nabízí v obou svých okrouhlých věžích starožitnou atmosféru.


  S A N   S I L V E S T R E

    Velmi zajímavý hrad je situován na vyvýšené planině a chráněn zejména vyhloubeným příkopem. Vlastně to vypadá, jako by hrad byl vystavěn v jámě, což částečně dokládají rozsáhlé suterény. Zajímavé jsou flankovací věže se střílnami, ochozy a cimbuřím. Vnitřní prostor je prázdný.


  S A N T   S A L V A D O R

    Analytik této galerii jistě zpozoroval, že nejinspirativnější zříceniny západní Evropy se nalézají ve Francii. Bude to nejspíš tak, přesto poslední cesty prokazují, že nebývalý potenciál má i Španělsko. San Salvator je v tuto chvíli jediným dvouhvězdičkovým hradem v Katalánsku.


  S C H A U N B E R G

    Přestože jde o největší hornorakouskou zříceninu, vzpomínám si, že ještě pár metrů od hradu jsem se musel ptát na cestu. Pravda, přicházel jsem po nějaké polní cestě, ale pocitu pramalé propagace jsem se nezbavil ani dnes. Členitý hrad nabízí nepřeberné množství detailů včetně vyhlídky ze zpřístupněného střepu věže.


  S I R I A

    Přestože z hradu mnoho nezbylo, je vzhledem ke své poloze v holině velmi působivým místem. Z hradu v pohoří Zarandului je nádherný výhled do Panonské pánve. Expedice po rumunských hradech začala právě zde.


  S L A N E C

    Při vzpomínce na Slanec se mi i po mnoha letech rozbuší srdce. Na bláznivé skákání po visutých krakorcích posledního patra věže Nebojsa se jednoduše nedá zapomenout. Podruhé jsem se na hrad vypravil v roce, kdy mělo dojít k opravě a zastřešení zmiňované věže. Chtěl jsem ještě naposledy zažít původní atmosféru místa, které mám tak intenzivně spojené s nerozvážným mládím. Práce byly započaty a já měl možnost vstoupit do krovu. Stál jsem ještě o kus výše než tehdy a svět se semnou nebývale roztočil.


  S O I M O S

    Soimos považuji za druhou nejkrásnější zříceninu v Rumunsku. Přestože zřícenina prodělala určitá statická zajištění, je stále plná autentických partií a architektonických detailů. Velmi zajímavé jsou hradní brány, které dokládají změnu komunikačního schématu již během středověku. Velkolepým zážitkem je pak partizánský výstup na hradní věž vedený částečně schodištěm v síle zdiva.


  S O M L Ó

    Maďarsko jsem navštívil několikrát a pravidelně se zde pokouším najít ten nejkrásnější hrad. Do osobní návštěvy místa jsem čistě teoreticky uvažoval o prvenství hradu Csesznek, leč očekával jsem od něho zřejmě příliš mnoho a uškodilo mu i nepříznivé počasí. Prozatímně jsem proto do čela ustanovil hrad Somló, který hájil prvenství až do roku 2012. Přestože už není tím nej, místo v elitní galerii si nepochybně zaslouží. Ztráta za vítězem rozhodně není veliká.


  S O R A

    K italským hradům si zatím prošlapávám cestu velmi obtížně. Nebýt hradů v Tridentsku, byla by Itálie na chvostu Evropy. Pravdou ale je, že mi k celkovému obrazu ještě mnoho hradů chybí a aktuální soubor bezesporu není konečný.


  S P I Š S K Ý   H R A D

    Přítomnost Spišského hradu může ledaskoho překvapit. Vždyť je to turistická výkrmna, plná dlážděných chodníčků, prodejních stánků a zakonzervovaného zdiva. Souhlasím, ale pro takové důvody k nejinspirativnějším nepatří. Jeho předností jsou dálkové pohledy, které lze zažít ze všech světových stran a různých výškových úrovní. Pro svou dominantní polohu, mohutnost a rozsah hrad vždy ohromí. Důležitou roli hraje i krajina travertinových kup s množstvím unikátních památek, ve které je hrad zasazen. Někdy se nadšení těžko vyjadřuje slovy. Podobně projevuji svou radost i z jiných inspirativních hradů.


  S T A R Ý   H R A D

    První hrad, o kterém jsem dokázal jednoznačně říci, že je mým nejoblíbenějším. Dnes už je to čtyřka, ale na prvním místě se s dílčími výkyvy udržel plných 10 let. Všechny jeho vnady, dramatická poloha, subtilita, členité interiéry, autentičnost, chatrnost a hmatatelná pomíjivost, naštěstí stále platí.


  S T E I N S C H L O S S

    Rozsáhlý hrad na vysokém kopci tam někde uprostřed hor. Mezi štýrskými hrady prozatím číslo jedna, ale s dechem ruiny Katsch v zádech. Tušil jsem, že bude dobrý.


  S T Ř E K O V

    Zcela jistě poloha nad širokým tokem Labe a nezaměnitelné tvary předurčují hradu úspěch. Možná právě proto (a nebo možná kvůli názvu) jsem si hrad jako malý Čechoslovák pletl v pexesu s povážským Strečnem.


  Š Á Š O V

    Snad nikoho nepřekvapila hojná účast slovenských hradů v této galerii. Je to tak, největší koncentrace těch nejkrásnějších hradů je právě na malém Slovensku. I zde se však zásoby povážlivě ztenčují. Na vlastní oči jsem neviděl už jen několik desítek slovenských hradů, prakticky všechny jsou ale bez nadzemních pozůstatků zdiva.


  Š U M B U R K

    Egerberg a Šumburk jsou dva sousedící hrady, které v přehledu bez sebemenších problémů obstojí samostatně. Oba hrady jsem navštívil už v roce 2004 za nepříliš dobrého počasí, a proto by si nepochybně zaslouží druhou návštěvu. Také proto, že si reprezentativní obrázky musím půjčovat od šťastnějších fotografů (autor obrázku Kamil Bednář).


  Š V I H O V

    Ze stojících českých hradů je Švihov mým nejoblíbenějším. Vnímám ho asi jako švýcarský milovník hradů Chillon nebo španělský milovník Cocu.


  T A N T A L L O N   &   D I R L E T O N

    Skotských hradů jsem zatím navštívil asi 20 a doufám, že mě v této zemi čekají ještě nějaká překvapení. Jedno takové poskytl hrad Dirleton. Zvenčí nenápadný objekt totiž ukrývá senzační interiéry. Kvality pohledově monumentálního hradu Tantallon se naopak daly tušit předem. Oba hrady prozatím řadím pospolu, protože je od sebe dělí pouze město North Berwick.


  T E M A T Í N

    Na hradech přespávám často a rád, ale že bych někde zůstával na dvě noci, to se podaří jen málokdy. Pokud to nebylo plánované, šlo vždy a pouze o slovenské hrady. Vedle Tematína to byly Čachtice, Lietava nebo Uhrovec.


  T E M P L Š T E J N

    Templštejn zastupuje moji nejmilejší moravskou zříceninu. Jde o hrad opředený tajemstvími a četnými legendami a i z osobního hlediska je to hrad kouzelný.


  T E N C Z Y N

    Co do počtu najdeme polské inspirativní hrady ve značném odstupu za těmi českými. Kdybych byl Polák, nejspíš bych Čechům jejich hrady záviděl. Minimálně to, že v Čechách jsou na každém kroku, zatímco v Polsku je třeba překonat někdy i velké vzdálenosti. Ve 4x větším Polsku je asi tolik hradů, co u nás. Přesto najdeme srovnatelné regiony, ať už jde o Dolní Slezsko nebo právě okolí Krakova.


  T H E R N B E R G

    Jeden z posledních dolnorakouských mohykánů, který měl jisté místo v galerii hradů nejinspirativnějších. Příčinou byla zejména jedna z nejlepších světnic dochovaná v torzální architektuře, ale na místě překvapilo množství dalších detailů a schodištních systémů. Žel jde zároveň o hrad, kde jsem si roztřískal svůj sedmý foťák.


  T I N T A G E L

    Obrázek pochází z místa, na kterém mi kamarádka, která navštívila hrad asi o tři týdny dříve, uschovala poklad. Navzdory zvýšenému pohybu turistů přežil v poživatelné kondici.


  T O Č N Í K   &   Ž E B R Á K

    U německých hradů to dělám zcela běžně, tak proč nevyzdvihnout také nějakou hradní dvojici z Čech. V úvahu přícházejí zejména královské hrady Žebrák a Točník. Zejména Točník je pak pozoruhodný svými interiéry, které připomínají stihomamen postiženého krále Václava IV.


  T O O L S E

    V Itálii mají nekonečné písčité pláže, v Chorvatsku oblázkové zátoky plné ježků a v Estonsku břehy zarostlé rákosím a kopřivami. Na jednom takovém se ale nachází nejkrásnější estonský hrad.


  T R A K A I

    Litva je stát, kde se hrady prakticky nevyskytují. Hůře na tom je snad jen Norsko, které se v této galerii neprojevuje vůbec. V celé zemi jich napočítáme asi 10, avšak jen jeden zasluhuje zvýšenou pozornost. Kdysi zřícenina, dnes velkolepě zrestaurovaný hrad Trakai v jezeře Galvés.


  T R A S C A U L U I

    Nejinspirativnější zřícenina Rumunska se nachází poblíž vesnice Coltesti v pohoří Apuseni. Byla to cesta na jistotu, přesto se v hradní věži naskytlo překvapení, se kterým jsem nepočítal. Nečekejte žádné tajemno, pouhý negativ hradní světnice.


  T R I M

    Hrad Trim se absolutně vymyká pravidlům irské hradní architektury neboť byl postaven invazivními Normany. Připomíná nejlepší středověké pevnosti na pevnině, jak Irové přezdívají největšímu z Britských ostrovů. Unikátní je zejména čtverhranná obytná věž doplněná o 4 rizality ve středu obvodových stěn.


  T R O I S   C H Â T E A U X   D´ E G U I S H E I M

    Parádní areál trojhradí, který bychom v našich podmínkách jen těžko hledali. Hledajícím prozradím, že našim pěkným dvojhradem, avšak se společným předhradím je třeba Choustník, trojici feudálních sídel nižšího typu nabízejí Kestřany. Tady nad městem Eguisheim jsou na sebe nalepeny tři hrady s vlastní obytnou, obrannou i provozní složkou. Každý hrad má svoji bránu i svůj název.


  T R O S K Y

    Zcela jedinečná silueta hradu je symbolem Českého ráje a nemít Hradčany, byla by snad symbolem i celého Česka. Snoubí se zde architektura mocných s výraznou přírodní památkou, která v podobné kompozici nemá ve světě obdoby. Hrad je viditelný na velké vzdálenosti a navštívil jsem jej již třikrát, přesto nedokáži najít pěknou fotografii (autor obrázku Kamil Bednář).


  T R O S T B U R G

    Ze zachovalých hradů Jižního Tyrolska mi udělal největší radost hrad Trostburg. Na hradě se stále hospodaří. Po nádvoří běhají slepice, ze stájí se ozývá bučení krav. Mísí se zde podmanivé vůně venkova, dřeva i konzervačních látek. Z Ponte Gardena vede ke hradu opuštěná středověká cesta a v hradních sadech padají přezrálé švestky.


  T U R N I A N S K Ý   H R A D

    Pro slovenské prostředí je vzhledem k vysoké autenticitě hradních zřícenin velmi těžké stanovit hranici pro přijetí. Jak velký je rozdíl mezi Turňou, která místo dostala a hrady jako Oponice, Jasenov nebo Vinné, kteří zatím čekají před branou (autor obrázku Kamil Bednář).


  U H R O V E C

    Počáteční zklamaní vystřídalo už druhý den horečné nedšení. No vlezte si o půlnoci do krypty v intaktně dochované románské kapli, na Slovensku zcela ojedinělé. Exkluzivní byla i královská hostina. Naservírovali nám kuře v popelu připravované pomocí ministerské lopaty a k tomu hruška. Jedinečný gurmánský zážitek (autor obrázku Václav Peškar).


  U L R I C H S B O U R G

    Ohromný potenciál v posledních letech objevuji především ve Francii. Nefandím hradům na Loiře, fandím hradům na Rhôně, fascinují mě hrady v Languedocu nebo ve Vogézách. Uchválila mě alsaská města, věže hradeb a románských kostelů. Ulrichsbourg patří právě sem, nad červené město Ribeauvillé, do svahů Vogéz, do sousedství hradů Ribeaupierre a Girsberg.


  V A L E Č O V

    Dle mého názoru je Valečov nejzajímavějším skalním hradem v Česku. Kromě skalních světniček a vstupního schodiště se zde v nadprůměrné míře zachovala i zděná architektura a nepřeberné množství skalních staveb v zázemí. Z našich skalních hradů stojí vedle Valečova za zmínku snad jen Rotštejn, Jestřebí nebo Frýdštejn, z evropských např. Regenstein, Drachenfels, Froensbourg, Fleckenstein nebo Baux. Skalní hrady budou vlastní galerii potřebovat (autor obrázku Kamil Bednář).


  V A L K E N B U R G

    Znalcem nizozemských hradů jsem jen teoreticky, dá se totiž říci, že jsem osobně žádný nenavštívil. Valkenburg je taková velká výjimka. Chtěl bych psát malá, ale z toho, co jsem nastudoval o zdejších hradech, bude skutečně patřit k tomu nejzajímavějšímu, co Nizozemci mají. Možná i proto, že hrad je prakticky jedinou vrcholovou fortifikací, kterou v jinak plochém státě můžeme najít. Však se také podhradní město prezentuje jako malebné, takřka podhorské středisko. Však je to pěkná křeč, podobná té ze Špindlu a jemu podobných.


  VASTSELIINA

    Na hrad jsem narazil až v konečné fázi přípravy cesty do Pobaltí. Dodnes mi vrtá hlavou, jak se tak mohlo stát a proč je hrad tak málo propagován. Nachází se sice v odlehlé části Estonska, ale rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co v zemi můžeme z hradní architektury vidět.


  V E Ľ K Ý   K A M E N E C

    Nevelká východoslovenská zřícenina je díky odlesněnému návrší pěkně přehledná. Jako nejreprezentativnější obrázek jsem vybral pohled, který ve svém archivu samozřejmě nemám (autor obrázku Kamil Bednář).


  V E R N É G U E S

    V době návštěvy byl hrad pro veřejnost uzavřen. Zjevně pro havarijní stav, neboť podepřené tu bylo kde co. V dobré kondici není ani okolní vesnice, neboť tu i s hradem pobořilo v roce 1909 zemětřesení.


  V E R R U C A

    Středověká pevnost v extrémní poloze je fascinující zejména skrze nádherný výhled s Pisou jako na dlani. Na hrad jsem stoupal z kartouzy poblíž Calci a z hradu klesal do města Vicopisano. Jedna z mnoha kót na nezapomenutelné cestě do Říma.


  V E V E Ř Í

    Mezi nejinspirativnější doposud stojící hrady na Moravě patří Veveří. Objektivně neumím hrad dobře posoudit, protože jsem s ním až příliš osobně provázán. Vždy mi bude připomínat má gymnaziální léta a první kroky do širšího světa hradů. Návraty na Veveří jsou vždy velkou nostalgií.


  V I K Š T E J N

    Nejkrásnější hrad Českého Slezska je Vikštejn. Je možné, že se na tomto tvrzení shodnu i s dalšími, protože v tomto kraji není příliš konkurenceschopných hradů. Zároveň jde o vůbec první hrad, kde jsem v roce 2001 přenocoval. Vzhledem k hejkající partičce na baště to nebyl zrovna příjemný zážitek. V roce 2012 jsem přenocoval podruhé.


  V I T Á N Y

    Jeden z posledních větších hradů v Maďarsku, který dosud uniká pařátům národní památkové obnovy. Svému nejoblíbenějšímu hradu přeji výdrž odolávat nejen erozi a zubu času, ale i necitlivým stavebním zásahům, které jsou v této zemi vždy doprovázeny výraznými dozdívkami a nahrazováním původních konstrukcí (autor obrázku Kamil Bednář).


  W A S I G E N S T E I N

    Pro svou výjimečnost dávám hradům Wasgau prostor na jiném místě. Mezi absolutní špičku však s jistotou řadím jen osobně zajímavý hrad Wasigenstein. Opatrný jsem proto, že již nyní má Francie nejpočetnější zastoupení v galerii.


  W A X E N B E R G

    Po hradech Falkenstein, Prandegg a Schaunberg čtvrtá hornorakouská perla. V podstatě jen okrouhlá věž, předsunutá bašta, několik subtilních střepů paláce a tolik parády.


  W E I S S E N S T E I N

    Skalní hrad se nachází v Horní Falci nedaleko české hranice ve výšce 863 m. Pokud se člověk nepřiblíží autem, je zdolání hradní polohy slušným sportovním výkonem. Osobně jsem málem vypustil duši. Odměnou mi byl nečekaně malebný hrad střeženy bronzovou divoženkou.


  Z B O R O V

    Nejseverněji položená zřícenina hradu na Slovensku se nachází v okrese Bardejov a veškeré mé vzpomínky převyšuje jediná. Našel jsem zde pepřový sprej, který jsem si obratem vyzkoušel. Pak jsem se jen prstem poškrábal kdesi pod okem a od těch dob nemám o účinnosti žádnou pochybnost.


  Z L E N I C E

    Starý hrad byl první definovaná jedníčka známá od roku 1995 a navštívená v roce 1999. Určitým předchůdcem je ale hrad Zlenice, který znám od počátku devadesátých let ze své první knížky o hradech, a který jsem poprvé navštívil v roce 1997. Pro svou dostupnost je hrad nejnavštěvovanější lokalitou této galerie a dokonce jsem měl tu čest na hradě kopat s profesorem Durdíkem.


  Z U B Š T E J N

    Mezi moravské reprezentanty dodatečně zařazuji dávno navštívený hrad Zubštejn. Zastupuje soubor inspirativních hradů na řece Svratce, kterých ovšem není dost na to, aby mohly vytvořit vlastní Burgiwej. Snad jen se Svitavou, Bobrůvkou a celou Drahanskou vrchovinou.


  Z V Í K O V

    Jeden z nejlepších příkladů přemyslovské hradní architektury. Zaujme kaple, obkročmo klenutá chodba kolem nádvoří nebo starší Hlízová věž se známým souborem kamenických značek.


  Z V Í Ř E T I C E

    Soubor uzavírá zřícenina renesančního zámku, někdejšího hradu pánů ze Zvířetic. Dominantou zámku je torzo okrouhlé věže, která byla upravena na vyhlídku.


© burda 2008-019