M Ě S T S K Á   O P E V N Ě N Í   (A-J)

   Hlavním pilířem sekce Urbicus a vlastně celé rezervní přihrádky, jsou profily evropských městských fortifikací. V následujících pěti galeriích si připomínám 700 navštívených měst s pevnostními prvky, avšak perspektiva dalšího rozšiřování je značná, domácí prostředí nevyjímaje. Vždyť jak je dlouho, co jsem revidoval taková města, jako jsou Brno, Bruntál, Český Brod, Domažlice, Slaný nebo Telč.

   Hvězdička u některých z míst tentokrát není pouhým subjektivním zhodnocením. Přestože výběr zahrnuje hlavně města s dobře zachovalým opevněním, jsou přeci jen některé příklady, kde mají hradby natolik rozsáhlé a úplné, že jsou ještě dnes hlavním historickým i architektonickým magnetem. Nechť prominou města, kde se v excelentní podobě zachovaly jen jednotlivé stavby a části.

AARAU

   Městské opevnění Aarau neurazí, nicméně nijak zásadně nevybočuje z průměru. Půdorys historického města dává o průběhu hradebních zdí tušit. Dochovaly se dvě městské brány, v severním nároží pak nevelký hrad, jehož věž se nachází mezi obrázky.

       

ABENBERG

   Abenberg je malé francké město na trojúhelném půdorysu, jehož hlavní dominantou je hrad na vrcholu v severním hradebním nároží. Opevnění bylo stavěno okolo roku 1300 za biskupa Konráda II. a dodnes se zachovaly obě městské brány a v zástavbě lze rozpoznat nejméně 4 další věže.

       

AGUILAR DE CAMPOO

   Španělské město, které se nachází na půli cesty mezi Palencií a přímořským Santanderem. Obehnáno hradbou bylo ve 14. století a ta se nejlépe dochovala na západní straně. Z původních sedmi bran zůstalo zachováno šest. Zajímavá je Puerta del Paseo Real směřující k premonstrátskému kláštere a Puerta de Reino, kterou podle nápisové desky postavil v roce 1381 žid Don Isaac Zamelek.

       

AHRWEILER*

   V roce 1248 potvrdil kolínský arcibiskup Konrád I. von Are-Hochstaden obyvatelům Ahrweileru městská práva, včetně práva opevnění. Bezprostředně poté začala výstavba hradeb, dokončená už okolo roku 1260. Doposud excelentně dochované hradby vymezily oválný městský půdorys s čtveřicí věžových bran. Delší osu uzavírá Ober- a Niedertor, kratší Adenbachtor a stavebně složitější Ahrtor. Kromě bran zpevňuje hradební okruh několik dalších věží.

       

AIGUES MORTES*

   Svého času jsem byl městem na mrtvých vodách uchvácen. To proto, že jsem do té doby nic podobného neviděl. Vřelý vztah k místu zásadně nepolevil ani po letech. Jen tak snadno nepřestane člověka mrazit, i v tak teplem kraji jako je Camargue, při představě obřích křižáckých armád seřazených na rozsáhlých plochách mokřadu před mocnou hradební zdí.

       

ALBA IULIA

   Kompletně zachované hvězdicové opevnění dělá z Královského Bělehradu nejmonumentálnější pevnost na území Rumunska. Jde o velmi významné město staré dvě tisíciletí. Původně zde stálo dácké město Apulon. Po dobytí Římany zde vzniklo město Apulum, největší polis v římské Dácii. Znovu město povstalo v polovině 10. století, neboť zde vzniklo centrum Gejzova vévodství a byl postaven první kostel v Transylvánii. Za Jana Hunyadi zde byla hlavní základna pro boje s osmanskými Turky.

       

ALET-LES-BAINS

   V roce 813 založil Béra, hrabě z Razés, nedaleko Limoux klášter, který se od počátku těšil přímé ochraně papeže Lva III. Před klášterem se vytvořilo město, které bylo ve 12. století opevněno a vybaveno čtveřicí bran. V roce 1318 bylo v Alet zřízeno biskupství, jehož prvním představeným se stal zdejší opat Barthelemey.

     

ALKEN

   O zařazení opevnění v Alken jsem opravdu dlouho váhal, protože podobně malých podhradních měst nacházíme bezpočet, nejen v Německu. Nakonec Alken docela vítám, protože patří do skupiny v galerii méně zastoupených měst, nadto považuji přeživší zbytky opevnění za celkem malebné. Jde především o okrouhlou věž, lidově zvanou Hexenturm, která dnes osamoceně stojí ve vinici nad městem. O kousek výše stávala podobná věž, která propojovala městské opevnění s hradem Thurant.

       

ALLENDORF

   Městské opevnění ze 13. století se dochovalo po většině městského obvodu, mělo tři brány a 7 věží, ze kterých se v nejlepší kondici nachází Diebesturm s vyhlídkovou plošinou. Allendorf je dnes částí města Bad Sooden-Allendorf.

       

ALNWICK

   Nejsem velkým znalcem městských fortifikací na ostrovech, ale podle dosavadních poznatků (včetně těch teoretických) jde, co do zachovalosti, o podprůměrné teritorium. Nemám ani slabost pro Harryho Pottera, přesto město do galerie zařazuji. Nejvýznamnější památkou je bezesporu původní Bondgate Tower z 15. století se lvem rodiny Percy, která držela sousední hrad. Pottergate pochází z 18. století.

     

ALTDORF BEI NÜRNBERG

   Ve 14. století obdržel Altdorf norimberská městská práva a byl opevněn. Hradba na nepravidelném kruhovém půdorysu byla dlouhá 1200 m a dosahovala výšky 6 m. Měla 8 věží, z nichž přežila pouze Failturm. Chloubou města tak zůstávají obě městské brány Oberes Tor a Unteres Tor.

       

ALTENBURG

   Ačkoliv rezidence vévodů Sachsen-Altenburg stále připomíná hrad, město v podzámčí již dávno svůj pevnostní charakter ztratilo. Hradby stavěné již od konce 12. století se nejlépe zachovaly na jižní straně města. Zachovány zůstaly i dvě štíhlé věže, které byly v pozdním středověku v horních podlažích přestavěny z cihel.

       

ALTKIRCH

   Město v jižním Alsasku vzniklo z předhradí zdejšího hradu za hraběte Frederica z Ferrette před rokem 1215. Přestože hrad zachycený ještě na skice z roku 1826 takřka bezezbytku zanikl, z původního opevnění města několik fragmentu zůstalo. Jde především o věž zvanou Schlaghaus, Belfortskou bránu a nárožní flankovací věž zvanou Bloch.

       

AMBERG*

   Poslouchal jsem kamarádku, jak nadšeně mluvila o návštěvě Ambergu, kde byla se svým manželem. Jsem velkým sympatizantem města a jednoznačným propagátorem, přesto mě hodnocení kamarádky překvapilo a svědčí přinejmenším o její bystrosti a citu k celku. Přeci jen je Amberg takovou šedou myškou bez jednoznačné dominanty („amberské brýle“ můžeme s klidným srdcem pominout), avšak jako celek velmi autentický. Nepřekvapí proto, že i městské opevnění rozsáhlého města se v jisté podobě dochovalo takřka po celém obvodu.

       

AMMERSCHWIHR

   Jen jednotlivé stavby připomínají někdejší opevnění. V prvé řadě jde o Horní bránu ze 13. století a přestavěnou v 15. století. Dále věž Bourgeois z roku 1535 a Tour des Fripons (na obrázku) z roku 1608.

       

AMÖNEBURG

   Historické jádro hesenského města se nachází spolu s hradem na vrcholu kopce poblíž Marburgu. Nejlepší představu o městském opevnění poskytuje rytina Matthäuse Meriana z roku 1655, která zachycuje zdokonalený stav z období třicetileté války.

       

ANAGNI

   Památkové hodnotnému městu vévodí románská katedrála. Nástěnné malby uvnitř krypty jsou dokonce vyspělým příkladem románsko-byzantinského uměleckého stylu na území Itálie. Některé fragmenty opevnění pochází už ze starověku.

       

ANDERNACH

   Andernach je lákavým městem po více stránkách. Nejvíce návštěvníků nepochybně přitahuje nejvyšší studený gejzír na světě, jiné zaujme románský Mariendom nebo bývalý přístavní jeřáb z 16. století. Město se ale může pochlubit i dobře dochovaným opevněním na půdorysu pětiúhelníku. V bloku domů možná přehlédneme Rýnskou bránu, nepochybně ale zbystříme při pohledu na jižní frontu opevnění s areálem bývalého hradu při torze Koblenzské brány. Z opačného nároží města je pak třeba zmínit věž Runder Turm dokončenou v roce 1453.

       

ANGERMÜNDE

   Opevnění je poprvé doloženo k roku 1292 a podle inskripce na jižní hradbě bylo v roce 1600 obnoveno. Město mělo 4 brány a 36 spíše menších obranných věží. Z původní délky hradeb 2,3 km se dnes dochovalo zhruba 570 m včetně Prašné věže, ve středověku zvané Klingelbüdel.

     

ANSBACH

   Na první pohled opevnění města nezaujme, přesto se hlavní hradba ukrývá v zástavbě téměř po celém obvodu i s několika baštami. Jedinou stojící bránou je Herrieder Tor, která byla v roce 1750 přestavěna v rokokovém stylu architektem Steingruberem. Jinou výraznější stavbou je nárožní Dicker Turm, dnes součást budovy gymnázia.

       

ARCO

   Arco se nachází v údolí řeky Sarca poblíž Lago di Garda. Jde o hrad na majestátní skále a nepatrné opevněné město krčící se u paty skály. Výborně středověkou situaci dokumentuje malba Albrechta Dürera z roku 1495 vystavená v muzeu Louvre. Kromě kompletního opevnění hradu se hradba relativně dobře dochovala na severozápadě v ulici Fossa Grande, kde zůstal i portál jedné z bran.

       

AREZZO

   Arezzo bylo opevněno již v etruském období. Dnešní hradby dochované zejména na severní straně města jsou medičejské a pochází až z 16. století. Nejlepším příkladem je brána San Lorentino, které ale byla upravena v 17. a ve 20. století.

       

ARLES

   Asi nejvýznamnějším fragmentem středověkého opevnění Arles je Porta de la Cavalerie v severním cípu města, datovaná do 13. století. Další úseky zdí se dochovaly v jihovýchodním nároží mezi kostely Saint-Blaise a Notre-Dame de la Major.

       

ARNSTADT

   Dvojité hradby jsou ještě dnes dobře patrné na jižním obvodu města, kde se rovněž zachovaly dvě městské brány. Riedtor poblíž kostelní věže sv. Jakuba se poprvé připomíná v roce 1369, Neutorturm pak v roce 1418. V severovýchodním nároží města se pak nacházel hrad Nideck, ze kterého se dochovala okrouhlá věž na posledním obrázku.

       

ASCHERSLEBEN*

   Přestože se z původních 51 věží a bašt dochovalo pouze 15, patří Aschersleben k nejzachovalejším městským opevněním německého středověku. Vnitřní zástavba města je spíše průměrná, proto má 2,3 km dlouhá linie městských hradeb stěžejní historickou hodnotu a je hlavním turistickým lákadlem města. Z městských bran se dochovala pouze 42 m vysoká Johannistor z roku 1380.

       

ASSISI

   Pevnostním symbolem Assisi je nepochybně Rocca Maggiore postavená nad městem arcibiskupem Kristiánem di Maonza ve 12. století. Opevnění města mělo asi 10 bran. Nejznámější jsou Porta San Pietro, Porta San Francesco, Porta San Giacomo nebo Porta Nuova.

       

ASTORGA

   Starobylé opevnění Astorgy se zachovalo po značné části 2.2 km dlouhého obvodu, avšak turisticky nejatraktivnější je v blízkosti katedrály a Gaudího biskupského paláce. Hradba v současném místě vznikla nejpozději ve 4. století a v pravidelných rozestupech byla doplněna o půlkruhové věžice.

       

ATHENRY*

   Athenry je považováno za nejlépe zachovalé středověké město v Irsku. Velkou měrou k tomu přispívá opevnění, které se zachovalo na 70% obvodu, místy i s původním valem a příkopem. Dále stojí pět věží a z původních pěti bran stojí Severní brána, v čase mé návštěvy bohužel pod lešením. K obranyschopnosti města významně přispíval i místní hrad.

       

AUGSBURG

   Hradby středověké megapole obehnaly 4 historická města a dodnes udivují svoji monumentalitou. Město otvíralo 15 bran avšak většina z nich byla odstraněna v 19. století. Ze zbývajících nutno připomenout Wertachbrucker Tor, Rotes Tor, Vogel Tor a Jakober Tor.

       

AVIGNON*

   Přestože se hradby Avignonu dochovaly ve velkém stylu, návštěvníky do města přivádějí jiné pamětihodnosti. Jde především o torzo mostu o čtyřech obloucích ústící do řeky Rhôny a neméně také o papežský palác, který během středověku obývali papežové vyhnaní z Říma a během církevního schizmatu rovněž vzdoropapežové.

       

ÁVILA*

   Nejlépe zachovalá městská fortifikace ve Španělsku zapsaná v roce 1985 na seznam památek UNESCO boduje i v celoevropském kontextu. Město na půdorysu nepravidelného obdélníka lemuje po 2,5 km dlouhém obvodu 88 půlkruhových věží a 9 bran. Pozoruhodnou úlohu v obraně města pak zaujala katedrála. Její závěr prostupuje vnější hradbou, je propojený s ochozem a sloužil jako jedna z bašt. Stavba opevnění byla zahájena v roce 1090 a probíhala až do 14. století.

       

BAD BERGZABERN

   Je malé město ve spolkové republice Rheinland-Pfalz poblíž francouzských hranic. Na lichoběžném půdorysu vyměřeném již ve 13. století se zachovaly tři nárožní věže a ve čtvrtém rohu komplex zámku, který dnes slouží k administrativním účelům. V linii opevnění se rovněž nachází vysoká zvonice při kostele sv. Martina.

       

BAD HERSFELD

   Poslední obrázek zachycuje deštěm zmáčenou okrouhlou věž Klausturm, která pochází ze 13. století, je vysoká 12 metrů a nějaký čas byla využívána jako vězení. Opravena byla v roce 1988.

       

BAD SÄCKINGEN

   Středověké město se nacházelo na říčním ostrově a jeho srdcem byl klášter s ostatky sv. Fridolína. Na severním výběžku se zachovala okrouhlá obranná věž Gallusturm, která byla postavena v roce 1343 po ničivé povodni a měla sloužit také jako vlnolam. Jinou původně obrannou věží je Diebsturm, která se v 17. století stala součástí zámku Schönau a v roce 1864 byl novogoticky přestavěna.

       

BAD SANKT LEONHARD

   Hradby byly postaveny ve 14. století a na několika místech ještě dosahují výšky až 6 m. Na západní straně navazují na hrad Gomar, který je ve zříceninách a na severu se připojují k zámku Ehrenfels. Na jihovýchodě se dále dochovala jedna půlkruhová bašta.

       

BAD URACH

   Malebné město v pohoří Schwäbisch Alb má komplikovaný vývoj a souvisí s několika vrchnostenskými sídly i kolegiátou sv. Amadea. Nevelké pozůstatky opevnění se v podstatě zachovaly jen na východní straně města, kde přežila jedna středověká nárožní věž Zeughausturm a zejména linie vnějšího opevnění, kde je z ulice Ulmer Strasse nejlépe zřetelná okrouhlá věž Dicker Turm.

       

BAD WALDSEE

   Město na břehu Stadtsee bylo opevněné kamennou hradbou již v roce 1283. V roce 1811 začala demolice hradeb, a proto do dnešních dnů mnoho nezbylo. Nade všechno vyniká Wurzbacher Torturm, která vznikla po roce 1400, kdy bylo přihrazeno východní předměstí. Jiná okrouhlá věž zůstala stát na západní straně města.

       

BAD WIMPFEN

   Bad Wimpfen je především bývalá císařská falc, která byla opevněna okolo roku 1200. Z této doby pochází brána Hohenstaufentor nebo také Schwibbogen Tor, kterou se k falci přicházelo od jihu. Z opevnění města budovaného od 13. století do 16. století lze zmínit například jižní dělovou baštu (Kanonenturm) stavěnou v letech 1533-1546.

       

BACHARACH*

   Pozoruhodné opevnění chránilo celní město Bacharach rozložené na břehu Rýna a v údolí levobřežního přítoku. Do ohrazení města byl vložen i vysoko položený hrad Stahleck, proto hradby překonávají značné výškové rozdíly, jak na svazích k hradu, tak na protějším břehu potoka Münzbach.

   Hradbou prostupovalo 15 věží, vesměs hranatých a dovnitř otevřených, (výjimku tvoří půlkruhová věž poblíž hradu a dvojice kruhových věží v nárožích města na straně k Rýnu) z toho bylo 6 bran. Tři doposud stojící brány otevíraly město směrem k přístavu, další dvě zbořené uzavíraly hlavní městskou třídu v ose Rýna. 6. brána, rovněž stojící, otevírala město tam, co potok Münzbach.

       

BARDEJOV*

   Opevnění Bardejova je pravděpodobně nejdokonalejším obranným systémem středověkého Slovenska. Výstavba dvojitého pásu hradeb začala ve druhé polovině 14. století a poslední z bašt byla do hradeb vetknuta až na počátku 16. století. Městské brány se nedochovaly, do těch hlavních, zvané Horná a Dolná, se vstupovalo přes barbakány.

       

BASEL

   Výstavba prvních obranných zdí byla zahájena okolo roku 1080 za biskupa Burkharda z Fenis. Ve 12. a 13. století bylo opevnění rozšiřováno. V roce 1225 byl postaven most přes Rýn a následně přihrazena městská část Klein Basel na protějším břehu. V roce 1356 postihlo kraj katastrofální zemětřesení. Zničené město muselo být znovu vystavěno a v při této příležitosti nově opevněno 4,1 km dlouhou vnější hradbou dokončenou roku 1398. Přestože z celé hradby zůstaly zachovány jen koncové úseky o délce 300-400 m a z původních pěti bran „pouze“ tři, jde stále o impozantní počin středověké pevnostní architektury.

       

BAUTZEN*

   Pro početné věže by Budyšín zasloužil obšírné pojednání, avšak omezíme se pouze na stručný výčet. Na východě jsou to Reichenturm a Wendischer Turm a na severu brány Schülertor a Nikolaitor nebo obranná věž Gerberbastei. Západní straně dominuje opevnění hradu Ortenburg a obranná věž Mühlbastei s Mlýnskou bránou. Dominantou jižní linie je pak kromě Alte Wasserkunst také Fischerbastei a Lauenturm, nejstarší věž ve městě.

       

BEAUVAIS

   Beauvais je padesátitisícové město v departmentu Oise asi 70 km severně od Paříže. Jde o antické město, kde se dodnes dochovaly pozůstatky Galo-románského opevnění. Brána na obrázku je vstupem do starého biskupského paláce a stojí v sousedství katedrály.

       

BĘDZIN

   Slavným datem v historii města je rok 1358, kdy z iniciativy krále Kazimíra III. Velikého došlo ke stavbě hradu a městské fortifikace. Hrad je dodnes významným středověkým monumentem regionu, avšak z hradeb zbyla jen část na jihovýchodním obvodu. Dvě brány (Krakovská a Bytomská) se nedochovaly.

       

BEGUR

   Dominantou města je hrad, resp. jeho ruiny, který vznikl snad už v 11. století. V roce 1607 připadl městu a v roce 1810 byl zničen. Zachovaly se rovněž čtyři okrouhlé věže městského opevnění. To vzniklo v 16. století v reakci na útoky pirátů.

       

BECHYNĚ

   Pozoruhodné městské opevnění není příliš známé neboť se z větší části nachází na nepřístupných soukromých parcelách, a je proto jen velmi obtížně pozorovatelné. V tomto smyslu mluvíme zejména o severní frontě, kde se dodnes v úplnosti dochovalo osm polygonálních věží. Pozdně gotické opevnění vzniklo za Šternberků, kteří přestavovali zdejší hrad.

       

BEILNGRIES

   Našincům neznámé město na řece Altmühl bylo v 15. století obehnáno hradbou. Opevnění na pětiúhelném půdorysu mělo dvanáct bašt a dvě brány. Dodnes se dochovalo devět bašt, které nesou jména svých někdejších uživatelů a nájemníků jako Flurerturm, Rossturm nebo Bettelvogtturm.

       

BEILSTEIN

   Kapesní město v úžlabí pod hradem Metternich na břehu Mosely si zachovalo historickou tvář a je někdy nazýváno „Miniatur-Rothenburg“. V roce 1309 získal Beilstein za Jana z Braunhornu od krále Jindřicha VII. městská privilegia a byl opevněn.

       

BĚLÁ POD BEZDĚZEM

   Nový Bezděz byl založen králem Václavem II. v roce 1304 poté, co se nezdařila lokace města přímo u paty hradního kopce. Během 14. století bylo město opevněno. Do roku 1398 byla Bělá královským městem. Nejvýznamnější památkou je Česká brána dochovaná i s předbraním.

     

BERGHEIM*

   K nejvýznamnějším pozůstatkům městských fortifikací v Alsasku patří nepochybně hradby v Bergheimu, neboť se dochovaly prakticky po celém obvodu včetně parkánu, parkánové zdi a západní věžové brány ze 14. století. Východní brána se nezachovala.

       

BERCHING*

   Berching je perlou mezi bavorskými opevněnými městy, neboť zdejší intaktní hradby se dochovaly po celém obvodu Horního města. Po obvodu města se nachází 12 věží a bašt a rovněž obě původní vstupní brány. Pozornost si zaslouží i jednodušší opevnění chránící východní předměstí, kde přetrvávají obě vstupní brány.

       

BERLIN

   Nevelké úseky zdí připomínají opevnění postavené okolo poloviny 13. století. Hradba byla ve 14. století rozšířena a obehnala městské části Berlin a Cölln. V 17. století bylo opevnění zesíleno bastiony. Poslední berlínská zeď byla postavena v roce 1961. Oficiálně bránila město před nepřítelem, avšak jejím úkolem bylo zadržet vlastní obyvatelstvo před útěkem do západního bloku.

       

BERN

   Výstavba opevnění byla zahájena už na konci 12. století a ačkoliv to dnes vůbec nevypadá, je nejstarším pozůstatkem původní městská brána Zytglogge, dnes hodinová astronomická věž se zvonkohrou. Už ve 13. století bylo město poprvé rozšiřováno. Z této doby pochází druhá stojící brána zvaná Käfigturm.

       

BERNAU BEI BERLIN

   Cihlové opevnění bylo postaveno na přelomu 13. a 14. století v délce půldruhého kilometru. 8 m vysoká hradba měla 42 lughauzů, 2 kruhové věže a 3 brány. Zachovala se Steintor, v roce 1885 zbořená Mühltor byla znovu postavena v roce 2013.

       

BEROUN*

   Po zániku knížecího hradu na Tetíně převzalo centrální funkce v kraji královské město Beroun. Téměř čtvercový půdorys města byl za Václava II. obehnán kamennou hradbou s pravidelně rozmístěnými hranolovými věžemi. Dodnes se zachovaly významné úseky, v posledních letech nadšeně obnovované. Mimo to stojí obě hlavní městské brány, jak Pražská, tak Plzeňská. Právě díky těmto branám získává město na historické hodnotě.

       

BLANKENBURG

   Městské hradby doložené od roku 1305 se nejlépe zachovaly na svazích hradního kopce, neboť s hradním opevněním tvořily jeden celek. Město mělo 4 brány a hradby zesilovalo 19 věží. Neporušené středověké opevnění bylo z velké části rozebráno v 19. a 20. století.

       

BOERSCH

   Hradby na oválném půdorysu vznikly po roce 1340, kdy byl Boersch povýšen na město. Z původních čtyř bran se zachovaly 3. Horní brána s obrazem sv. Medarda, Dolní brána se sochou Panny Marie a Zadní brána.

       

BOJNICE

   Bojnice jsou známé skrze svůj zámek, už méně pro opevnění přihrazeného města, které se dochovalo takřka v celé délce včetně jedné brány. Iniciátorem stavby byl zámecký pán Pavel Pálffi, který zemřel v roce 1653.

       

BOLESŁAWIEC

   Hradby v dolnoslezském městě Boleslawiec si rozhodně zaslouží revizi. Nejenže tři pořízené fotky nejsou příliš reprezentativní, ale neobešel jsem tehdy ani celý hradební obvod. Nejznámější Piastovská bašta ale mezi obrázky nechybí.

       

BOLOGNA

   Ve 20. století bylo opevnění města z větší části odstraněno, přesto se dochovalo 10 z původních 12 bran. Ty byly postaveny už ve 13. století a dnes se v solitérních pozicích motají v rušných křižovatkách.

       

BONIFACIO

   Bonifacio je turistické město, jehož jádro se nachází na dlouhém skalnatém výběžku téměř na samém jihu Korsiky. Citadelu postavili Janované a zpřístupněna byla dvěma schodišti. Od východu je to schodiště sv. Rocha se stále používaným vstupním tunelem a od severu schodiště Rastello. Třetí schodiště krále aragonského vedoucí od moře na jihu vzniklo údajně během jediné noci, když město obléhali aragonští vojáci.

       

BOPFINGEN

   Oválný půdorys města je dobře patrný z ptačí perspektivy a obstojně je dokladován i ulicí Am Stadtgraben, která v místě původního příkopu obíhá téměř celé město. Z kamenné architektury nicméně nezbylo mnoho. Jedna okrouhlá věž se dochovala na severní straně města, nejdelší hradební úsek pak přetrval v sousedství evangelického kostela St. Blasius.

       

BOPPARD

   V místě města Boppard na rýnském limitu se nacházela římská pevnost Bodobrica pro 600 vojáků. Obdélný půdorys o rozměrech 308 x 154 m měl 28 věží a byl postaven ve 4. století. V místě kostela St. Severus stávaly lázně.

       

BOULETERNERE

   Jihofrancouzské město Bouleternére v kantonu Le Canigou bylo ve středověku opevněno hradbou se čtyřmi nárožními věžemi. Dodnes se zachovala okrouhlá věž v severozápadním nároží a půlkruhová věž v jihovýchodním nároží.

       

BRANDENBURG

   Stručně k hlavním zobrazeným dominantám: Nejstarší z brandenburských branských věží je Rathenower Torturm z přelomu 13. a 14. století. Polygonální věž při bývalé Mlýnské bráně chránila přístup od katedrálního ostrova a byla postavena v roce 1411 architektem Mikulášem Kraftem ze Štětína. Cylindrická Plauer Torturm byla postavena okolo roku 1400 a Steintorturm z poloviny 15. století patřila k nejmasivnějším obranným věžím města.

       

BRANIEWO

   Hradby z 1. poloviny 14. století vznikly na místě dřevěné palisády a poprvé jsou připomínány k roku 1393. Po roce 1443 vznikla vnější parkánová hradba. Hlavními dominantami jsou věž Klesza v západním nároží, bašta poblíž kostela sv. Kateřiny nebo brána biskupského hradu ze 13. století.

       

BRAŞOV*

   Fortifikace v Sedmihradsku souvisejí především se saskými osadníky, kteří do oblasti přicházeli od počátku 12. století. Opevněnými hrady, kostely i městy se vymezovali vůči domorodému obyvatelstvu, ale především se chránili proti expanzivním osmanským Turkům. Město v dolině pod horou Tampa bylo přirozeně dobře chráněno, avšak v letech 1400 – 1650 došlo k výstavbě mohutných hradeb v délce cca 3 km. Z původního objemu se zachovala asi polovina včetně několika věží a bastionů. Poslední středověkou bránou je brána sv. Kateřiny z roku 1559, kterou jako jedinou mohli do města vstoupit Rumuni.

       

BRATISLAVA

   Ve 14. století získal Prešpurk právo na vlastní hradby a vymezil se tak vůči sousednímu bratislavskému hradu, což ještě dnes výmluvně dokládá dvojitý pás hradeb s Ptačí věží na západní straně města. Opevnění je rovněž dobře sledovatelné na severu, kde stojí barbakánem opatřená Michalská brána, poslední z bratislavských bran.

       

BRAUBACH

   Marksburg patří k nejmajestátnějším porýnským hradům a jeho význam spočívá ve vysoké míře autenticity, neboť nebyl poznamenán romantickými úpravami. U jeho paty se krčí nenápadné město Braubach rozdělené na Horní a Dolní město a opevněné hradbami. Do obrany města byla zapojena i kostelní věž v západním nároží.

       

BREISACH AM RHEIN

   Za krále Rudolfa Habsburského se Breisach stal roku 1273 svobodným říšským městem. Jako pevnost se uplatnil za třicetileté války, kdy byl po dlouhodobém obléhání protestantskou armádou vévody Bernarda z Výmaru dobyt roku 1638 vyhladověním. Krátce poté připadl Breisach Francii a sloužil jako protihabsburská pevnost. Po uzavření míru v Rijswijcku 1697 připadlo město zpět k říši. Francouzi proto postavili na protějším břehu Rýna Neuf-Brisach, jednu z nejdokonalejších pevností tehdejšího světa.

       

BRNO

   Z monumentálního opevnění Brna, které kdysi odolalo i útoku Švédů, dnes zbyly jen fragmenty. Ty jsou nejlépe zřetelné pod Petrovem, kde je z Denisových sadů dobře vidět i jedna půlkruhová bašta z nejstarší středověké fáze. Další části se zachovaly za dominikánským klášterem a za budovou Nové radnice. Měnínská brána je jedinou stojící z pěti městských bran.

       

BRODNICA

   Opomeneme-li křižácký hrad, který stál mimo městské hradby, má Brodnica pouze 2 významnější fortifikační památky křižáckého opevnění 1. poloviny 14. století. Jde o Chełmiňskou bránu, která v novověku sloužila jako vězení nebo jako váha a o Mazurskou věž, kterou místní obyvatelé nazývali podle čapího hnízda Bociania.

       

BRUCK AN DER LEITHA

   Půdorysně město odpovídá 13. století a v této době také započala výstavba hradeb, které jsou v severovýchodním nároží spojené s hradem Prugg. Dominantami jsou věž při bývalé Vídeňské bráně na západě, věž při Uherské bráně na východě a Prašná věž v jihozápadním nároží.

       

BRUCK AN DER MUR

   Po bitvě u Kressenbrunnu v roce 1260 získal Štýrsko český král Přemysl Otakar II. V roce 1263 založil ve spolupráci s olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburgu nové opevněné město. Předpokládá se, že lokátorem města byl biskupův vazal Herbord z Fulštejna, který byl v letech 1265-1269 zemským soudcem ve Štýrsku. K ochraně města byl zároveň založen hrad Landskron, původně zvaný Prukk. Z hradu se dochovala brána a část obvodových zdí. Hodinová věž je pak bývalou bránou v hradbách spojujících město s hradem.

       

BRUGGE

   Po porážce vlámské armády v roce 1305 nařídil francouzský král zboření městských bran. Ještě ve 14. století však byly tyto brány obnoveny a vylepšeny a některé z nich přečkaly i další demoliční nařízení císaře Josefa II. z roku 1782. Na obrázcích brány Gentpoort a Kruispoort. Ezelpoort a Smedenpoort na západní straně města jsem nenavštívil.

       

BRUNECK (BRUNICO)

   Město bylo založeno spolu s hradem okolo roku 1250 a poprvé je připomínané v roce 1256. Městské hradby byly zřízeny v roce 1305, proti čemuž ostře protestovala hrabata von Görz. V první polovině 14. století brixenští biskupové opevnění dále rozšiřovali a městské zdi byly dovedeny až na hradní vrch. Přestože jsou původní hradby ukryté pod mladšími přístavbami a barevnými fasádami, je jejich průběh díky zachovalým branám velice dobře odtušitelný.

       

BRUNTÁL

   Části středověkého opevnění Bruntálu se zachovaly pouze v severní části jeho oválného půdorysu. V této části města se rovněž nachází zámek, který byl přestavěn z původního hradu. Nejdelší úsek hradeb přiléhá právě k nároží zámku a obsahuje i jednu půlkruhovou věž. Druhá podobná věž s úsekem hradby je přístupná z Partyzánské ulice.

       

BRZEŚĆ KUJAWSKI

   Město na půlkruhovém půdorysu obtáčely cihlové zdi na kamenné podezdívce v délce 1100 m. Pravděpodobně vznikly v době Kazimíra Velikého a částečně zničené byly za švédských válek. Nejvýraznější úsek se dochoval okolo dominikánského kláštera.

       

BUONCONVENTO

   Město vzniklo na soutoku řek Arbia a Ombrone na stezce Via Francigena ze Sieny k Val d´Orcia. Do velkých dějin se zapsalo roku 1313, kdy zde po dobytí města zemřel císař Jindřich VII. Lucemburský. Cihlové opevnění na obdélném půdorysu postavili v roce 1371 obyvatelé Sieny.

       

BURGOS

   Stavba opevnění začala již v 10. století, avšak současná linie, původně dlouhá 3,5 km, byla dokončena až ve 14. století. Hradba měla 93 věží a 12 bran. Ze zachovalých bran stojí za pozornost zejména Arco de Santa Maria, která byla výrazně přestavěná v 16. století a průčelí vyzdobeno významnými postavami z historie města Burgos. Jinou zajímavou bránou je Arco de San Esteban. Tato brána stojí v nejlépe dochované severní linii a byla postavena v mudejárském stylu.

       

BYCZYNA*

   Na Byczynu jsem bez jakékoliv přípravy narazil zcela náhodou a průzkum města byl proto jedním velkým překvapením. Nad ostatní památky zde vynikají především hradby z přelomu 15.-16. století, které dodnes uzavírají ovál o délce přesahující 900 m. V žádném případě ale nejde o žádnou progresivní fortifikaci. Opevnění nemělo parkán (pouze příkop) a hradbu zpevňovaly pouze tři věže, přičemž východní chránila bránu Polskou a západní bránu Německou.

       

BYSTRZYCA KŁODZKA

   Nejvýznamnější městská fortifikace Kladska se nachází v Bystřici. Zdejší hradby byly stavěny po roce 1319, kdy Bystřice získala od krále Jana Lucemburského městská práva. Největšími dominantami jsou Vodní brána a bašty Kladská a Rytířská.

       

CAERNARFON*

   Jednu z nejmonumentálnějších ostrovních pevností nechal v letech 1283-1292 vystavět Edward I. pro anglické osadníky v rámci poroby Walesu. Nákladná stavba, která demonstrovala sílu anglického krále vrcholila majestátním hradem, který chránil město od jihu. Zbývající plochu chránila zeď o osmi věžích a dvou branách, východní Exchequer Gate a západní Golden Gate.

       

CAMON

   Opevnění vznikalo ve třech fázích. První hradba ze 14. století chránila klášter. Na počátku 16. století Phillipe de Lévis rozšířil opevnění o západní předklášteří a postavil Andělskou věž v jižním nároží. Na konci 16. století zesílil opevnění ve třetí stavební fázi kardinál Georges d´Armagnac. Tehdy vznikla i kruhová věž v západním nároží.

       

CANTERBURY*

   Jedna z nejmohutnějších městských fortifikací na Britských ostrovech se v průběhu staletí vyvinula v Canterbury. Z původních sedmi bran se do dnešních dnů zachovala pouze Westgate, která pochází ze 14. století a je zároveň největší stojící městskou bránou v Anglii. Pro nedostatek času jsem památku nenavštívil, a tak mezi obrázky nabízím alespoň bránu katedrály.

       

CARCASSONNE*

   Nepochybně nejznámější městská pevnost v Evropě se nachází v departmentu Aude na jihu Francie. Opevnění keltského oppida zdokonalili ve 3. století Římané. Tato fáze se dodnes dobře dochovala na severu, včetně několika věží. Ve 12. století sem Trencavelové vestavěli hrad a celá pevnost byla v roce 1208 dobyta Šimonem z Montfortu. Když v roce 1240 připadlo Carcassonne francouzskému králi, učinil z města nedobytnou pohraniční pevnost.

       

CASTEL SANT ELIA

   Místo se nachází poblíž Nepi v provincii Viterbo a je známé skrze baziliku Sant´Elia. Přírodou špičkově chráněný hrad s borgem byl v 17. století opevněn zejména na snáze zdolatelné severní a západní straně.

       

CASTELFRANCO VENETO*

   Rodné město benátského renesančního malíře Giorgiona nabízí pozoruhodné zbytky opevnění. Čtvercový areál nevelkého města je především v nárožích zpevněn mohutnými kvádrovými věžemi, které výrazně převyšují přiléhající hradbu.

       

CASTELNOU

   Hrad vicomtů z Vallespir je doložen již na konci 10. století. Na severním úbočí hradního kopce vzniklo město, jehož opevnění se k hradu přimykalo. V úplnosti se zachovalo 6 věží a zajímavá severní brána ze 14. století.

       

CASTIGLION FIORENTINO

   Hradby města pohltila obytná zástavba. Nejlépe je opevnění viditelné na severní straně, kde se dochovala Porta Fiorentina i několik věží. Na jihu se opevnění připojovalo k hradu, ze kterého dnes zbyla jen mohutná Torre del Cassero. Na jižním okraji města se dochovala vnější brána se sochou sv. Michaela.

       

CASTIGLIONE D´ORCIA

   Dlouhodobě rekonstruovaná a nepřístupná zřícenina hradu vévodí městu Castiglione d´Orcia. Opevnění města je ukryto v zástavbě a je špatně přístupné. Dobře je ovšem vidět severní úsek hradby z hradu Rocca d´Orcia, čtverhranná bašta na jižním okraji města a průjezd západní brány.

       

CERNAY

   Město s trojúhelným náměstím kolem kostela sv. Jiljí bylo postaveno na řece Thur a opevněno hradbou na půdorysu téměř pravidelného čtverce. Dodnes se zachovaly nárožní válcové věže, avšak věž v severovýchodním nároží pouze v základech. Hlavní dominantou je ovšem Porte Haute nebo také Porte de Thann, která se zachovala i s předbraním a pozůstatky padacích mostů jezdeckého i pěšího portálu. Analogickou stavbou je brána v Riquewihru.

       

CITTADELLA*

   Dvacetitisícové město nedaleko Padovy upoutá především svým oválným jádrem, které je obestavěno vysokými cihlovými hradbami s 32 pravoúhlými věžemi, které jen mírně předstupují před vnější hradební plášť. Město se světu otevírá čtveřicí bran.

       

CIUDAD RODRIGO*

   Ciudad Rodrigo je město v provincii Salamanca na západě Španělska. Ve 12. století bylo město opevněno a vzniklo zde biskupství s novou románsko-gotickou katedrálou. V 17. století bylo město přestavěno ve vojenskou pevnost. Nové zdi byly doplněny o bastiony, raveliny a dělostřelecké baterie.

       

COCA

   Coca je město v provincii Segovia v autonomní oblasti Castilla y León. Nachází se zde jeden z nejslavnějších a nejvýstavnějších hradů Španělska postavený v mudejárském stylu. Kromě hradu připomíná středověké dějiny města i úsek hradeb, který se zachoval v plné výši na jižní straně města, včetně původní vstupní brány. Na zbytku obvodu opevnění zcela zmizelo.

       

COCHEM

   Městské opevnění vznikalo po roce 1332 z podnětu kurfiřta Balduina Lucemburského a zdokonalováno bylo ještě v polovině 17. století. Asi nejznámější památkou je severní brána Enderttor. Kromě této brány se dochovaly ještě dvě další, Balduinstor a Martinstor.

       

COLMAR

   Štrasburk mám rád a často se sem vracím, avšak srdeční záležitostí je pro mě Colmar, který má nebývalou historickou atmosféru a množství starožitností v jedinečných hrázděných kulisách maloměsta. Pokud máte jen omezené časové možnosti, pátráním po hradbách v tomto městě neztrácejte čas. V kontextu zdejší architektury jde zcela o marginální záležitost.

       

CONVY*

   Je nejen největší středověkou pevností Walesu, ale obstojí i v nejpřísnějším srovnání v celoevropském kontextu. Je nejnákladnějším stavebním projektem krále Edwarda I. v dobytém Walesu a stavěna byla pouhých 5 let. Trojúhelná dispozice má v pravidelných rozestupech 21 věží, 3 brány a ve východním nároží je vyplněna mohutným královským hradem.

       

COUCY-LE-CHÂTEAU-AUFFRIQUE*

   Silně opevněné město využilo ostrožnu na jejímž konci stál od 10. století hrad. Ten byl přestavěn ve 13. století, restaurován v 19. století a zničen v roce 1917 německou armádou. Rozmetaný okrouhlý donjon patřil k největším v Evropě. Jinou dominantou byla La porte de Laon, dnes zřícenina, která měla charakter samostatného hradu. Zbývající městské brány byly pojmenovány po městech Chauny a Soissons.

       

CUÉLLAR

   Na ploše města nebylo detekováno římské osídlení a Cuéllár se jako město stabilizoval zřejmě až v 10. století. Rozvoj Cuéllar zaznamenal až ve 12. století, kdy bylo opevněno horní město. Později bylo opevnění modernizováno a rozšířeno o východní předměstí. Zachovaly se i některé brány jako Arco de San Martino nebo Puerta de San Basilio.

       

CZLUCHÓW

   Czluchów je známý skrze křižácký hrad, který patřil k největším v Pobaltí. Do jeho rozlohy je počítáno i rozměrné předhradí, které hostilo sídliště městského charakteru. Toto město zaniklo, resp. bylo přemístěno více na západ, avšak dodnes se ve zdejším lesoparku zachovaly obvodové hradby, nárožní bašta i pozůstatky brány.

       

ČÁSLAV

   Středověké opevnění Čáslavi se dochovalo především na jižním a západním obvodu města. Zajímavé jsou zbytky Žižkovy brány se schody ke chrámu sv. Petra a Pavla a především 22 m vysoká Otakarova věž v sousedství zbořené kulisové brány, zvané Brodská.

       

ČESKÉ BUDĚJOVICE

   Město založil král Přemysl Otakar II. a opevnění bylo budováno během 2. poloviny 13. století. K této nejstarší fázi patří zejména dvoupatrová Otakarova věž. Koncem 14. století byla hradba zesílena hranolovými věžemi mezi které patří dosud stojící Rabenštejnská věž a Železná panna, ale i zaniklé věže Manda či Lauseck.

       

ČESKÝ BROD

   Biskupské město mělo jednoduché opevnění již od 13. století. Kvalitnějšího provedení se Brod dočkal až v době poděbradské, kdy na hradbách v letech 1451-1487 pracoval mistr Havel. Z původních třech bran se dochovalo jen renesanční předbraní Kouřimské brány.

       

ČESKÝ KRUMLOV

   Přestože patří Český Krumlov k nejhodnotnějším památkovým rezervacím v tuzemsku, středověké opevnění k historickému významu města přispívá jen okrajově. Bývalé opevnění bylo odstraněno v 19. století a do dnešních dnů se dochovala pouze Budějovická brána z přelomu 16. a 17. století, okrouhlá bašta u pivovaru a úsek zdi v Hradební ulici.

       

DACHSTEIN

   Ačkoliv se opevnění Dachsteinu zachovalo téměř po celém obvodu, nachází se na špatně přístupných parcelách a nedůsledným návštěvníkům je takřka celé utajeno. Výjimkou je pouze brána Breuschtor, kterou se dodnes vjíždí do města. Dobře viditelné jsou rovněž dvě okrouhlé věže, které chránily zdejší hrad, dnes soukromý zámek Turckheim.

       

DAMBACH-LA-VILLE

   Dambach se stal městem až ve 14. století a jeho kamenné hradby dokončil v polovině století štrasburský biskup Berthold II. de Bucheck. Hlavním pozůstatkem fortifikace jsou tři branské věže připomínané až v 15. století. Čtvrtá brána na západě zanikla.

       

DELFT

   Během návštěvy města jsem narazil pouze na dvě památky někdejšího středověkého opevnění, které vznikalo po roce 1246, kdy Delft získal městská práva. V prvé řadě jde o Východní bránu (Oostpoort) postavenou kolem roku 1400 a dále o strážní věž (Bagijnetoren) datovanou kolem roku 1500 na opačné straně města.

       

DENBIGH

   Vedle Conwy a Caernarfonu je Denbigh další monumentální pevností v severním Walesu. Město se rozkládá na severním svahu hradního kopce a bylo stavěné od roku 1282 pod dohledem Jindřicha Lacy. Z téměř kompletního opevnění lze vypíchnout Burgess Gate a v zeleni ukrytou Goblin Tower přístupnou jen se zapůjčenými klíči.

       

DIESSENHOFFEN

   Švýcarské město v kantonu Thurgau je spojené krytým mostem přes Rýn s německým Gailingen. V roce 1178 povýšil hrabě Hartmann III. z Kyburgu Diessenhoffen na město, které bylo následně opevněno. Nejprve větší část při hradě Unterhof a později došlo k přihrazení východního předměstí. Hlavní dominantou je štíhlá brána Siegelturm.

       

DINKELSBÜHL

   Průběh původního kruhového opevnění z počátku 13. století prozrazuje dnes jen průběh některých ulic a zdivo z románských kvádrů při Wörnitztor. Po roce 1372 se plocha města téměř ztrojnásobila a došlo k výstavbě nového opevnění, které se v nezměněné podobě dochovalo do dnešních dnů. Stojí všechny hlavní brány, asi 40 bašt a věží a na většině obvodu se zachoval i původní příkop. Zajímavostí je opevněný mlýn, který stojí v sousedství Nördlinger Tor.

       

DOBRE MIASTO

   Dominantou města je gotický areál kolegiátní kapituly ze 14. století. K němu se přimyká město na půdorysu pětiúhelníku. Nejlépe jsou hradby viditelné na severovýchodní straně města. V úplnosti se zachovala okrouhlá východní bašta, zvaná Čapí.

       

DOLLNSTEIN

   Malebný Dollnstein lze definovat i jako opevněné podhradí, neboť vznikl při starobylém biskupském hradě, ze kterého pocházel i papež Viktor II. Hradby, jak je známe dnes, vznikly na konci 15. století za biskupa Viléma z Reichenau. Jednoduchou hradbou na trojúhelném půdorysu prostupovaly prvky aktivní obrany jen velmi sporadicky a východní linie byla těchto prvků zcela prostá. Určitou dominantou je severní věžová brána s obytným patrovým předbraním.

       

DOMAŽLICE

   Pěknou přemyslovskou lokaci 13. století představují pohraniční Domažlice. Město na půdorysu obdélníka tvoří tři takřka rovnoběžné ulice s pravidelně rozmístěnými branami. Střední ulice mezi Hořejší a Dolejší bránou byla v celé délce širší a posloužila jako náměstí. V sousedství zaniklé Hořejší brány přispíval k obranyschopnosti Chodský hrad. Z dalších obranných prvků přetrvala v plné kráse Dolejší brána, jižní Branka, fragmenty hradeb a zbytky valů za augustiniánským klášterem.

       

DONAUWÖRTH

   Opevnění bylo postavené v 15. století a ve velmi dobré kondici se zachovalo na východní a západní straně města. Na jižní straně se pak zachovaly 2 brány. Větší Riedertor s okrouhlými věžemi v nárožích a přestavěná v roce 1810 a menší Färbertor o třech podlažích a s hrázděným patry.

       

DOURDAN

   Dourdan je starobylé město v departmentu Ile-de-France, kde žil a dožil francký vévoda Hugo Veliký, otec Huga Kapeta z dynastie Robertovců. Dourdan se stal královským městem v roce 987, když byl Hugo Kapet korunován králem. Ústřední stavbou města je silně opevněný hrad, který v roce 1220 postavil král Filip II. August. Oválné opevnění města se nejlépe dochovalo v Boulevard des Alliés.

       

DROGHEDA

   Drogheda se pyšní nejmonumentálnější z irských městských bran. Vlastně jde pouze o barbakán, který byl ve 13. století postaven před zaniklou bránu sv. Vavřince. Čtyřpodlažní stavba se skládá ze dvou věží, které jsou v nejvyšším patře propojeny obloukem. Jižně od brány se zachoval úsek původní hradby. Millmount Fort je pak bývalá normanská pevnost postavená na neolitické mohyle. Dobývána byla ještě během občanské války v roce 1922.

       

DROSENDORF*

   K nejucelenějším městským fortifikacím v Rakousku patří i malé město Drosendorf nedaleko moravských hranic. Přirozeně chráněné město bylo už ve 13. století obehnáno mohutnými hradbami, které byly v roce 1278 podrobeny prověrce, když po 16 dní úspěšně odolávaly útokům armády krále Přemysla Otakara II. Součástí zdokonalených hradeb byl hrad, 14 věží a brány Hornská a Raabská.

       

DUDERSTADT

   Městem se Duderstadt stal v polovině 13. století a ve 14. století patřil mezi významná obchodní centra. V této době byl opevněn částečně restaurovanou hradbou s pozoruhodnou věžovitou bránou, která je kryta 30 m dlouhým tordovaným jehlanem ukončeným až ve výšce 52,36 m. Město se od středověku výrazněji nerozrostlo a je proto zajímavou historickou konzervou s řadou cenných staveb, včetně radnice, jedné z nejstarších v Německu.

     

DÜRNSTEIN

   Významným kontrolním bodem na Dunaji v oblasti Wachau byl Dürnstein. U paty skály se na břehu řeky pod románským hradem krčí v úzkém pásu nevelké město, dnes lákavá turistická destinace mezi vinicemi s historickou atmosférou. Dochovala se brána ve směru ke Kremži, z hradeb pak zejména ty úseky, které město spojovaly s hradem.

       

DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM

   Město oválného půdorysu bylo otevřeno čtveřicí bran: Horní, Dolní, Šindelářskou a Hradišťskou. Největší dominantou je kruhová věž při bývalé Šindelářské bráně, na které byly během poslední rekonstrukce zbytečně odstraněny některé autentické prvky.

       

EBERBACH

   Obdélné opevnění malého města není na první pohled příliš zřetelné, přesto je díky dobře dochovaným nárožním věžím jednoduše sledovatelné. Architektonicky nejzajímavější z věží je nepochybně Pulverturm z 15. století, která stojí na půdorysu otevřeného Vé. Lichoběžná Blauer Hut ze 14. století je zakomponována do nárožního bloku domů a okrouhlá Rosenturm ze 13. století je zříceninou. Nejméně nápadnou z věží je ve vnitrobloku ukrytá čtvercová Haspelturm ze 14. století

       

EDIGER

   Historická část města Ediger-Eller na břehu Mosely byla ve středověku opatřena hradbami. Ty se v souvislém pásu zachovaly zejména na severní straně. Z předpokládaných dvanácti věží jich ještě 6 alespoň z části dodnes stojí.

       

EGGENBURG*

   Další velkou městskou pevnost v Rakousku dělá opevnění Eggenburgu. Původní předhradí bylo ve 13. století opevněno a v 15. a 16. století zesíleno. Velmi výhružně dodnes působí zejména severní fronta s dělovými věžemi.

       

EGUISHEIM

   V jedinečném stavu se zachovalo opevnění města Eguisheim, které je dobře čitelné zejména v půdorysu. Opevnění tvoříly dva soustředné kruhy hradeb, na kterých později vznikly hrázděné domy, které se dodnes dochovaly v pozoruhodné celistvosti. Věžové brány prostupující hlavní i parkánovou hradbu na východě a západě byly zbořeny. Ve středu města se nacházel hrad na oktagonálním půdorysu.

       

ECHTERNACH

   Vedle podhradního Viandenu je Echternach další zajímavou městskou fortifikací v Lucembursku. Vznikl už v 7. století jako zázemí opatství sv. Willibrorda, které bylo následně zahrnuto do středověkého organizmu města. Na vyvýšené poloze uvnitř města se nachází opevněný kostel sv. Petra a Pavla.

       

EICHSTÄTT

   Pozůstatky městského opevnění se ztrácí v zástavbě a přístup k původní hradbě je na mnoha místech ztížen. Nejlépe se hradba zachovala pod svahem na severní straně města. Tam se v nejvyšším bodě nachází i nejzajímavější z čtverhranných věží, neboť je v nárožích horní části opatřena válcovými arkýři.

       

EISENACH

   Městské opevnění se lépe zachovalo na západní straně, kde lze ještě dnes napočítat několik věží. Na východě naopak stojí jediná z pěti městských bran Nikolaitor, která vznikla okolo roku 1170 a je tak nejstarší stojící bránou v Durynsku. Opevnění Eisenachu je poprvé doloženo k roku 1216.

       

EISENSTADT

   Opevnění Eisenstadtu je docela nenápadné, avšak dodnes obepíná většinu městského obvodu. Nejlépe jsou hradby viditelné ze zámeckého parku, ale i mezi domy na jihu a kolem burgenlandské katedrály sv. Martina, kde se dochovala pětiboká dělová bašta (Dombastei). Další trojboká bašta (Pulverturm) stojí v severovýchodním nároží.

       

ELLINGEN

   Ellingen byl významným centrem Řádu německých rytířů a později rezidencí bavorských králů, což dokládá monumentální barokně-klasicistní zámek. V předzámčí se pak nachází město s pozůstatky opevnění. Pleinfeldertor na severu byla do dnešní podoby vyvedena v roce 1660. Weissenburgertor na jihu byla zničena v roce 1945 a dochovalo se jen torzo.

       

ELLWANGEN

   Opevněné město vzniklo kolem benediktinského kláštera, který je poprvé připomínán v roce 814 a kde byl v letech 870 – 873 vězněn moravský arcibiskup sv. Metoděj. Z hradeb postavených ve 14. století se zachovaly dvě bašty na východní straně města a dvě na jižní straně. Další úseky s výpadní brankou se dochovaly na severu.

       

ENNS

   Současný Enns vznikl na základech římského města. Z nejstaršího období mnoho vidět není, snad jen základy raně křesťanské baziliky na starším římském templu pod podlahou současného chrámu sv. Vavřince. Hradby středověkého města rovněž nejsou příliš nápadné, nicméně v překvapivém rozsahu se dochovaly pod hávem současné zástavby. Mnohé z bašt jsou uzpůsobeny k modernímu bydlení.

     

ESCALONA

   Město se nachází v provincii Toledo v autonomní oblasti Castilla-La Mancha. Jde o sídliště, které vzniklo na předhradí monumentálního mudejárského hradu vystavěném v 15. století. Hradby se zachovaly na větší části obvodu, avšak nejlépe jsou vidět na jižní straně v exponované poloze nad řekou Alberche. Severní linie je naproti tomu ukryta za řadou domů, ze které vyčnívá pouze těleso brány San Miguel s nastavěnou zvonicí.

       

ESCH-SUR-SURE

   Lucemburské město na ostrožně nad řekou Sauer bylo kromě hradeb, dnes zakomponovaných do lidských příbytků, chráněno rovněž hradem a předsunutou okrouhlou věží v úzké přístupové šíji. Esch je poprvé připomínán ve Zlaté knize echternašského opatství.

       

ESSLINGEN

   Opevnění rozsáhlého města z doby kolem roku 1330 dnes připomínají čtyři hlavní dominanty. První je takzvaný Esslionger Burg, který obsadil vyvýšeninu na severním okraji města. Druhou dominantou je Pliensauturm, která chránila jižní předměstí a most přes Neckar. Třetí stavbou je Schelztor, kterou se vstupovalo do předměstí Pliensau ze západu. Čtvrtou dominantou je Wolfstor, která pochází již ze štaufského období, což připomínají osazení lvi.

       

ÉVORA*

   Hradby Évory patří k nejzachovalejším v Portugalsku a značnou měrou přispívají k historické hodnotě města zapsaného na seznamu kulturního dědictví UNESCO. První hradby souvisí s římským městem, které se rozkládalo na návrší v místech dnešní katedrály. Torre de Quadrangular nebo Torre de Sisebuto pocházejí ze 7. století z éry Vizigótů. Středověké hradby na dnešním půdorysu byly v 17. století doplněny několika bastiony.

       

ÉVREUX

   Évreux je biskupské město v departementu Eure v Normandii. Pozůstatky opevnění jsou skromné a kopírují původní římskou hradbu antického města Mediolanum Aulercorum. Fragmenty hradeb jsou viditelné zejména na západní straně podél řeky Iton, jejíž pravoúhlé ohbí zůstalo do dnešních dnů. Další pozůstatky se nacházejí na jižní straně poblíž katedrály Notre Dame.

       

FALERII NOVI

   Je zaniklé etruské a římské město na slavné antické silnici Via Amerina. Z archeologicky zkoumaného města se dochovaly i některé nadpovrchové části. Jde zejména o 2 km dlouhé hradby na trojúhelném půdorysu s bránou Porta di Giove na západě a amfiteátrem při vnější severní hradbě. Hradby města využili ve 12. století cisterciáci, kteří na ploše zaniklého města zřídili svůj klášter.

       

FERENTINO

   Třetí v pořadí obrázků je Porta Sanguinaria, městská brána velkého historického významu. Pěkně totiž představuje tři stavební fáze, ve kterých bylo město opevňováno. Spodní část z kyklopského zdiva je předřímská. Záklenek brány a kvádrová nástavba je z doby římské. Nejvyšší partie z lomového kamene pak pocházejí ze středověku.

       

FERTÖRÁKOS

   Na hradby v obci Fertörákos na břehu Neziderského jezera jsem narazil docela náhodou a jsem tomu rád, neboť jsou v této galerii vzácným příkladem pevnostní architektury na území dnešního Maďarska.

       

FETHARD*

   Opevnění malého města ze 14. století se zachovalo téměř po celém obvodu, avšak nejpůsobivější je od řeky Clashawley na jižní straně. Zde se zachovala čtverhranná věž poblíž kostela Nejsvětější Trojice i bývalý Edmundův hrad. V sousedství zaniklé Vodní brány můžeme spatřit apotropaický symbol Sheela-na-Gig. Z původních pěti bran se zachovala pouze severní.

       

FEUCHTWANGEN

   Feuchtwangen je doložen jako královské město k roku 1241. Opevnění, jehož pozůstatky stojí zejména v severní polovině města, vzniklo po roce 1395. Z původních tří bran se zachovala Oberen Tor, Unteren Tor byla rozebrána v roce 1869 a ze Spitaltor zůstala gotická nápisová deska zazděná v domě ve Spitalstrasse. Z bašt se zachovaly dvě okrouhlé věže a jedenáct půlkruhových nebo trojúhelných arkýřových bašt na pilíři.

       

FIRENZE

   Do Florencie se kvůli hradbám nejezdí, přestože pevnostní prvky města dosahují úctyhodných měřítek. Lépe se dochovaly na levém břehu řeky Arno, kde stojí dlouhé úseky zdí i např. Porta Romana nebo Porta San Niccolo, která si jako jediná z městských bran uchovala původní výšku.

   Demografická exploze, které ve 13. století město postihla, si vyžádala stavbu nového hradebního systému. Ten dosahoval délky 8,5 km, měl 15 bran a 73 věží. Hlavními architekty byli Arnolfo di Cambio, Giotto a Andrea Pisano.

       

FONDI

   Fondi je italské město v regionu Lazio v provincii Latina. Má starověký původ a nachází se ve strategické poloze na antické silnici Via Appia. Opevnění města je na čtvercovém půdorysu a čitelně odráží hned několik stavebních fází. Na západě je dodnes dobře viditelná megalitická hradba z kyklopského zdiva datovaná do 7. století před naším letopočtem na kterou navazuje římské zdivo opus incertum sledovatelné již takřka po celém obvodu města. Středověkou fázi pak charakterizuje zejména parkánová hradba s nízkými dělovými baštami.

       

FREIBERG

   Historická hodnota tohoto saského města mi byla dlouho utajena, vše se změnilo až během mé návštěvy, kdy jsem s nadšením odkrýval zdejší poklady ulici po ulici. Bohatství Freibergu pramení z hornické činnosti, díky které město prosperovalo po celý středověk. Co se týče městského opevnění, nejvýraznější pozůstatky se dochovaly na východním a severním okraji.

       

FREISTADT*

   Významné středověké město na trase z Linze do Čech dodnes uchovává autentické prostředí s úplným obvodem městských hradeb z průběhu 14. století. Nepravidelný tvar města lemuje zelený, parkově upravený pás, který je původním městským příkopem. V pěti exponovaných nárožích města najdeme obranné věže, v severovýchodním nároží pak městský hrad. Hlavními městskými branami byly na jihu brána Linecká a na severu brána Česká.

       

FREUDENBERG

   Historický Freudenberg byl malým podhradním městem na břehu Mohanu. Jeho význam vzrůstal a padal s významem vrchnosti, která obývala mohutný hrad Freudenburg posazený vysoko nad městem, se kterým byl propojen hradbami v jednu pevnost. Dodnes dobře viditelné jsou zejména hradby táhnoucí se po svazích hradního kopce, ale přetrvávají i v současné městské zástavbě.

       

FREYBURG*

   Přestože se ve městě nachází miniatura naumburského dómu, většina zastavujících návštěvníku míří přímo na hrad Neuenburg s hodnotnou dvoupodlažní kaplí vysoko nad městem. Vývoj města byl těsně spjat právě s hradem. V roce 1261 je poprvé doložena městská zeď, která byla založena nejspíš už na počátku 13. století. Zachovala se celá řada věží a pozůstatky brány (Eckstädter Tor), která se svým barbakánem vykazuje nápadnou příbuznost k naumburské Marientor. Malý Naumburg nelze než doporučit.

       

FRIBOURG

   Není mi známo, jak sami Švýcaři vnímají město Fribourg na styku jazykových hranic, já osobně ho považuji za nejkrásnější z měst této horské země. Body získává především díky historické atmosféře ulic s množstvím románsko-gotických domů a dalších staveb, které jsou zasazeny do dramatické krajiny v ohbí řeky Saane.

       

FRIESACH*

   Lichoběžné opevnění se na západní straně přimyká ke skalnatým vyvýšeninám s pevnostmi Petersberg, Rotturm a Virgilienberg. Hradba dosahující výšky až 11 m je dochovaná takřka v úplnosti, včetně parkánu a dosud napuštěného vodního příkopu. Z pěti bran zůstal pouze průjezd Sacktor.

       

FRITZLAR*

   Impozantní opevnění zasluhuje pozornost zejména díky štíhlým a vysokým obranným věžím. Z původních třiadvaceti se jich dochovalo 10, z toho 4 kolem později přihrazeného Nového města. Značného věhlasu dosahuje Grauer Turm, která se svoji výškou 37 m patří k nejvyšším obranným věžím v městském prostředí.

       

FRÖHNLEITEN

   Fröhnleiten je vlastně jen opevněná ulice. Trhová osada byla založena okolo roku 1280 na důležité obchodní stezce v místě mostu přes Mur. Zbytky hradeb jsou patrné zejména na severu, Stojí kulisová Leobner Tor a věžovitá brána Tabor směrem k řece.

       

FULDA

   O městské hradby se zasloužil ve 12. století opat Marquardt I. ze zdejšího benediktinského kláštera. Zachovala se zejména obranná věž Hexenturm a torzo románské brány Heertor, která je nejstarší městskou bránou v Německu.

       

GALWAY

   Město bylo založeno na počátku 13. století anglo-normanskými dobyvateli. Stavebníkem hradeb byl po roce 1270 Walter de Burgo, syn zakladatele města. Část těchto hradeb se zachovala v nákupním centru Eyre Square, včetně Shoemaker´s Tower a Penrice´s Tower. V 16. století bylo opevnění zdokonaleno a z této doby se zachoval tzv. Španělský oblouk, který je pozůstatkem bastionu chránícího přístav. K dalšímu zesílení došlo po roce 1643 s očekáváním pomsty, neboť se místním podařílo vyhnat královskou správu. Vojska Olivera Cromwella dorazila v roce 1651 avšak město se podařilo obsadit až po devíti měsíčním obléhání.

       

GEITHAIN

   Město ledvinového půdorysu se nachází na soutoku dvou potoků a v jeho obranyschopnosti hrála důležitou roli voda. Původní osada s opevněným kostelem sv. Mikuláše se postupně rozšiřovala a na přelomu 12. a 13. století byla obehnána hradbou. Ze dvou hlavních bran se zachovala Untertor, Obertor byla stržena v roce 1840. Jinou stojící dominantou je Pulverturm ve východním nároží.

       

GEMÜNDEN AM MAIN

   Zejména na středním toku Mohanu leží v krátkých odstupech za sebou celá řada opevněných měst, které svědčí o významu této řeky ve středověku. Jedním z nich je i malé město pod hradem Scherenburgem. Dochovaly se zbytky hradeb spojené s opevněním hradu, jedna ze dvou hlavních brána (Mühltor) a dvě hradební věže (Eulenturm a Hexenturm).

       

GENGENBACH

   Gengenbach leží na řece Kinzig na úpatí Schwarzwaldu. V roce 1231 je poprvé doložen jako město, ačkoliv zdejší prosperující klášter stojí již od 8. století. Středověké opevnění je dobře sledovatelné zejména kolem opatství, kde se nachází původní bašta Prälatenturm. Další stojící věže se jmenují Schwedenturm a Niggelturm. Krom nich stojí také dvě věžové brány. Na severní straně Obertor a na jižní Kinzigtor.

       

GERNSBACH

   Vznik opevnění se předpokládá v polovině 13. století, avšak do dnešních dnů se z hradeb mnoho nedochovalo. Nejvýznamějším pozůstatkem je Storchenturm, která chránila Horní bránu poprvé doloženou v roce 1441. Stavba dendrochronologcky datovaná do roku 1471 má zachovaný vstupní portál, který připomíná výšku původního hradebního ochozu. Jinou stavbou zapojenou do obrany města je zvonice kostela Panny Marie v nejvyšším bodě města. Před touto věží se rovněž dochoval původní šíjový příkop.

       

GŁOGÓWEK

   Fragmentárně dochované hradby budované od 14. století navazují v severozápadním nároží na opevnění hradu. Na severní straně se dochovala Zámecká brána z roku 1700 a středověká čtverhranná věž zvaná Vězeňská.

       

GŁUBCZYCE*

   Během 13. století se stará osada s kastelánským hradem proměnila na město. V roce 1275 potvrdil král Otakar II. stará městská práva a přiřkl Hlubčicím nové právo, známé jako hlubčické. Nový právní stav tak uspíšil stavbu kamenných hradeb. Opevnění mělo tři věžové brány, dnes zaniklé a 19 obranných bašt. 7 půlkruhových a 12 na málo uplatňovaném půdorysu lomeného oblouku.

       

GLURNS (GLORENZA)*

   Jediné město v oblasti Vinschgau, jehož chloubou jsou především v úplnosti zachovalé hradby, svému kraji rozhodně ostudu nedělá. Epesní zdi (přes deset metrů vysoké, se sedmi dělovými baštami a třemi bránami) jsou umocněné i tím, že vnitřní zástavba města doposud nepředstoupila před jejich vnější líc. Opevněné město s trhem je známé už z konce 13. století a toto se nacházelo v dnešní ulici Laubengasse. Až na počátku 16. století za císaře Maxmiliána I. bylo město spojeno s osadou Glurns a obehnáno zmíněnými hradbami.

       

GMÜND

   Korutanský Gmünd leží na soutoku alpských řek Malta a Lieser. Hradby obdélného půdorysu jsou v severním nároží propojené s hradem, který je hlavní dominantou města. Značná část opevnění se dochovala v původní výšce a stojí i 4 brány: Unteres Tor, Oberes Tor, Pankrazitor a Maltator.

       

GNIEW

   Město při slavném křižáckém hradě bylo opevňováno od 14. století cihlovou hradbou na kamenném základě. Mělo 16 otevřených čtverhranných bašt, 2 okrouhlé věže a 4 brány: Malborskou, Gdaňskou, Vodní a Zámeckou.

       

GOLENIÓW

   Během osvobozování Rudou armádou v roce 1945 byla větší část města zničena. V historickém centru se dnes nachází sídliště a mezi paneláky přetrvávají pouze kostel sv. Kateřiny a pozůstatky městského opevnění. Nejlépe se zachovalo západní nároží se dvěma věžemi a na severní straně 26 m vysoká věž Wolińské brány.

       

GOLUB-DOBRZYŃ

   Hradby byly postavené v 1. polovině 14. století ve formě nepravidelného pětiúhelníku. Skládaly se z otevřených kvadratických bašt a čtyřech bran. Cihlové zdi typu opus empluctum byly vyzděny v líci a vyplněny vápennou drtí.

       

GÖRLITZ*

   Městské opevnění ve Zhořelci dodnes připomíná několik dominant. Zde však připomenu jen části zobrazené. Frauenturm pochází z poloviny 13. století a chránila bránu v jihozápadním nároží. Reichenbacher Turm chránila vstup od západu, stejně tak mohutný rondel Kaisertrutz z roku 1490. Volská bašta je pak na východě poblíž mostu přes Nysu.

       

GOSLAR

   V roce 1056 byla dokončena falc, kterou v roce 1005 založil poslední otónský císař Jindřich II. Až do konce 12. století platila za nejvýznamnější z říšských falcí. Císařský sál v patře paláce byl největší v tehdejším Německu a do roku 1219 hostil 23 říšských sněmů. Strmý pád z výšin Goslar každopádně nezažil, o čemž svědčí i dynamický rozvoj města.

   Městské hradby jsou známé už od 12. století a k dokonalosti byly dovedeny na počátku 16. století. Z poslední fáze pochází mohutný bollwerk zvaný Zwinger i zajištění dvojité Široké brány. Vnitřní věžovitá brána z roku 1443 byla chráněna dvěma bollwerky (stojí jeden), vnější brána se pak nacházela mezi další dvojicí mohutných věží (stojí pouze severní Rieslingturm).

       

GRANSEE

   Hradby s 35 vikhauzy a dvěmi branami jsou zachovalé téměř po celém obvodu. Turisticky nejzajímavější část opevnění se nachází na západní straně, kde se vedle výstavní brány Ruppiner Tor dochovala i okrouhlá Prašná věž se zděnou helmicí.

       

GREBENSTEIN

   Velmi přitažlivým opevněním se může pochlubit hessenský Grebensten. Nezaměnitelnou siluetu spoluvytváří 5 štíhlých věží, které se v plné výši dochovaly z původních dvanácti. Pod Burgtorturm se krčí poslední městská brána, kterou se přicházelo k hradnímu návrší.

       

GREDING*

   Dominantou města je bazilika sv. Martina, která se nachází v nároží hradeb vysoko nad rynkem a je nejvýše položenou stavbou města. Hradby, které odtud strmě klesají k řece Schwarzach, rytmizuje v délce 1250 m 21 věží. Autenticitu opevnění z 15. století umocňují tři brány: Eichstätter Tor, Beilngrieser Tor a Nürnburger Tor.

       

GRUDZIĄDZ

   Grudziądz se nachází na pravém břehu Visly u paty křižáckého hradu. Opevnění města se nejlépe dochovalo na jižní straně, kde je sice proluka po zbořené Toruňské bráně, ale dochovala se Vodní brána v jihozápadním nároží a velmi autenticky vyhlíží i jihovýchodní nároží s parkánem a příkopem.

       

GRYFICE

   Město na břehu řeky Rega v severozápadním Polsku bylo opevněno cihlovo-kamennou hradbou na počátku 14. století. Z původních třech bran se zachovaly dvě. Vysoká brána na jižní straně byla po požáru v roce 1658 snížena. Kamenná brána na severní straně rovněž vyhořela avšak byla ji vrácena původní podoba. Jinou dominanto je Prašná věž v severovýchodním nároží.

       

GRYFINO

   Založeno bylo v roce 1254 a na přelomu 13. a 14. století opevněno. V 15. století bylo opevnění modernizováno. Zachovaly se poměrně nízké pozůstatky hradeb, avšak na jihu přetrvala výstavná Baňská brána. Stavba na téměř čtvercovém půdorysu je doplněna o štíhlý okrouhlý tambur se zděnou helmicí. Mostová brána byla zničena již v roce 1640 a třetí z hlavních městských bran ve směru Štětín byla stržena v roce 1876.

       

GUARDA

   Guarda je nejvýše položené město v Portugalsku a jeho opevnění nechal na konci 12. století vystavět král Sancho I. zv. Kolonizátor. Z opevnění se zachovaly tři původní brány, jedna na Largo do Espríto Santo, druhá v ulici Rui de Pina a třetí ve věži Torre dos Ferreiros. Součástí opevnění byla i Torre de Menagem na návrší jihozápadně od katedrály a hlavního náměstí.

       

GUÉMAR

   Opevnění města pochází ze 14. století a nejlépe se zachovalo na jižní straně, kde stojí dvě okrouhlé nárožní věže. Na západní straně dále stojí poslední ze tří městských bran. Horní brána nebo také Porte de Bergheim, se do značné míry zachovala ve středověké podobě. Nad průjezdem zůstal arkýř se střílnou a podsebitím, po stranách drážky pro padací mříž a na věži obranné patro s cimbuřím.

       

GUNDELSHEIM

   V roce 1378 získal Gundelsheim od císaře Karla IV. městská práva. V roce 1398 král Václav práva potvrdil a rozšířil o právo trhu. Následně bylo město obehnáno zdí s věžemi a příkopem a spojeno s hradem Horneck v jeden obranný celek.

       

HAGUENAU

   První opevnění Haguenau vzniklo v polovině 12. století. Druhé rozšíření se uskutečnilo kolem roku 1230 a nové hradby obehnaly staré město, císařský hrad a augustiniánský konvent. V roce 1328 došlo k přihrazení severního předměstí s kostelem sv. Mikuláše. Ze druhé fáze se zachovala cihlová věž Porte des Chevaliers nebo oktogonální Rybářská bašta. Porte de Wissembourg koresponduje se třetí fází, avšak pochází až ze 16. století.

       

HAINBURG AN DER DONAU*

   Když jsem před mnoha lety poprvé navštívil Hainburg, spíše než městu jsem pozornost věnoval hradu, kde se roku 1252 oženil Přemysl Otakar II. Nafotil jsem tehdy i část městského opevnění v okolí Uherské brány, neboť jsem přijel od Bratislavy a stejným směrem město zase opouštěl. Unikla mi tak většina ostatních pevnostních prvků včetně slavné Vídeňské brány.

       

HALBERSTADT

   Skromné pozůstatky městského opevnění jsou nejlépe viditelně na východním obvodu. Nachází se zde Wassertorturm, která chránila jednu ze sedmi městských bran, byla postavena v roce 1444 a je nejvýznamnější fortifikační památkou města.

       

HANN.MÜNDEN*

   Parádní příklad městského opevnění představuje Hannoversch Münden na soutoku Werry a Fuldy. Vznik opevnění se předpokládá okolo roku 1200, avšak poprvé je doloženo až k roku 1378. Dvojitý pás hradeb obíhal město v délce 1, 7 km a byl vybaven 26 prvky aktivní obrany. V severovýchodním nároží se na obraně města podílel hrad Welfenschloss a přes Werru se klenul opevněný most. Celou fortifikaci pěkně vykresluje rytina Franse Hogenberga z roku 1584.

   Většina měst se v 19. století horečně zbavovala starých nepoužitelných hradeb, které město utlačovaly a bránily v rozvoji. V Hann.Mündenu šli proti proudu a dvě věže zde byly ještě o třetinu navýšeny, avšak nikoliv z obranných důvodů. Fährenpfortenturm např. byla využita k průmyslovým účelům, kdy zde firma Haendler & Natermann vyráběla pádem z výšky olověné projektily.

       

HARTBERG

   Hartberg se nachází v blízkosti historické hranice mezi Rakouskem a Uherskem. Založen byl markrabětem Leopoldem I. v 1. polovině 12. století a jako město je poprvé připomínán v roce 1286. Z opevnění se dochovalo nemnoho. Části hradeb s věžemi Reckturm a Schölbingerturm.

       

HAVLÍČKŮV BROD

   Opevnění z první poloviny 14. století bylo rozšiřováno v 15. století. Nejlépe se hradby zachovaly na východní straně a v jihozápadním nároží. Přetrvalo i několik bašt, přičemž nejznámější z nich je tzv. Štáflova věž, která slouží jako památník malíře Otakara Štáfla.

       

HEIDELBERG

   Z pevnostních prvků Heidelbergu lze zmínit hned několik staveb. V prvé řadě je to zdejší štaufský hrad, bývalá zbrojnice z počátku 16. století zvaná Marstall, městské brány Klingentor a Brückentor nebo jihozápadní nárožní věž zvaná Hexenturm v budovách univerzity.

       

HEILBRONN

   Kolem roku 1100 je zde doložen trh, mincovna a přístav. Město je poprvé zmíněno v roce 1241, avšak soudě podle nejstarší pevnostní architektury, vznikly kamenné hradby až na konci 13. století. V roce 1482 bylo opevnění modernizováno. K další modernizaci došlo po třicetileté válce. Tři městské brány byly zbořeny na začátku 19. století.

     

HERRLISHEIM

   Pozůstatky opevnění jsem nejprve marně hledal v Herrlisheimu nedaleko Štrasburku. Záhy se ukázalo, že bude třeba prozkoumat stejnojmennou obec jižně od Colmaru, kde jsem v zástavbě skutečně hledané pozůstatky našel. Jde o 16 m vysokou Tour des Voleurs (Schelmenturm) a okrouhlou věž jihozápadního nároží. Dalším dokladem opevnění je dlouhá, do oblouku vedená Rue du Fossé. Ostatní zaniklo, včetně obou vstupních bran.

       

HILPOLTSTEIN

   Přestože se opevnění města zachovalo téměř po celém obvodu, je atraktivita této památky poměrně nízká, neboť jde povětšinou o pasivní obrannou linii. Historie města je těsně spjata s hradem postaveným z kamene již v 11. století. Kamenné hradby z pískovcových kvádrů kolem města jsou pak datovány do 1. poloviny 13. století.

       

HIRSCHHORN

   Kolem roku 1200 postavili páni z Hirschhornu hrad nad řekou Neckar. Na východním úbočí pak vzniklo město, které v roce 1391 získalo od krále Václava právo opevnění. V 15. století se pak město rozšířilo o jižní předměstí a vznikl zde klášter karmelitánů.

       

HLUČÍN

   Kamenné hradby v Hlučíně byly postaveny až v 16. století, snad za Bernarda ze Zvole. Z původních třinácti půlkruhových bašt jich dodnes stojí nejméně 5. Dvě brány, Opavská a Ostravská, byly zbořeny v 19. století.

       

HORAŽĎOVICE

   Možná nejstarší, každopádně nejstarší dochované poddanské město opevněné kamennou hradbou, jsou Horažďovice, které patřily mocnému rodu Bavorů ze Strakonic. V roce 1279 je doloženo opevnění s příkopy dokončené nejpozději roku 1307, kdy Horažďovice obléhal Rudolf I. Habsburský. Do druhé poloviny 13. století jsou datovány 2 dochované brány Pražská a Prácheňská v hlavní hradbě. Vnější pás se čtvercovými baštami vznikl za Racka z Kocova po roce 1458.

       

HORB AM NECKAR

   Opevnění města je datováno do 15. století a dochovalo se v několika pozoruhodných fragmentech. Souvislá linie hradeb se dvěmi okrouhlými věžemi se zachovala na severozápadní straně. Vysoká věž Schurkenturm v nejvyšším bodě města je pozůstatkem hradu. Dále se zachovaly tři věžové brány, avšak pouze bránou Ihlinger Tor se stále vchází do města. Mosteckým věžím Wassertor a Gaistor na jihozápadním předměstí dnes již chybí mosty a jsou využívány k obytným účelům, resp. jako garáže.

       

HORN

   Městská práva obdržel Horn v roce 1282 a jeho hradby jsou poprvé doloženy k roku 1304. Zlepšovány byly v 15. století a znovu na přelomu 16. a 17. století. Dochovaly se takřka po celém obvodu včetně několika věží. Brány byly zbořeny.

       

HÖXTER*

   Dějiny města jsou úzce spjaty s klášterem Corvey, který byl založen v roce 822 za Ludvíka I. Pobožného. Nejstarší doklad o městském opevnění pochází z roku 1152, šlo však pouze o valové opevnění s dřevěnou palisádou. Kamenná hradba vznikla až v polovině 13. století a ač snížená se dochovala (kromě strany přiléhající k Vezeře) po celém obvodě. Jedinou vyšší stavbou je Červená věž, která je však i tak dobře ukryta za mohutným zemním valem.

       

HRANICE

   Jednoduché opevnění existovalo v Hranicích už na sklonku 13. století. Zřejmě až Cimburkové obehnali před polovinou 15. století město kamennou hradbou a vystavěli při severní bráně hrad. Pernštejnům se pak připisuje vnější hradba s baštami datovaná do 16. století.

       

CHAM

   Cham byl opevněn kamennou headbou v polovině 13. století. Tato vnitřní hradba je dnes téměř neznatelná, avšak o něco lépe se dochovalo vnější opevnění budované kolem roku 1430. Z jednotlivých staveb zaujme zejména Biertor lemovaná okrouhlými věžemi a dále čtverhranná věž Straubinger Turm na jihu nebo okrouhlá bašta v severozápadním nároží.

       

CHÂTEAUNEUF-DU-RHÔNE

   Středověké hrad byl situován nad úžlabinou, kterou prostupovala stezka vedoucí po levém břehu řeky Rhôny. Cesta zde byla zatarasena dvojicí hradeb, které ohraničovaly původní podhradní město, dnes Rue du Portail. Opevněna byla i severní část města na silniční křižovatce kolem kostela sv. Mikuláše.

       

CHEB

   Město na předhradí štaufské falce bylo opevňováno od 13. století a během staletí dovedeno až do bastionové fortifikace 18. století. V 19. století bylo opevnění rozebráno. Nejlépe se opevnění dochovalo v okolí chebského hradu a na západní a jižní straně města, včetně několika středověkých věží. Z bran zůstala jen Písečná brána, které však pochází až z nejmladší opevňovací fáze.

       

CHEŁMNO

   Hradby byly stavěny na přelomu 13. a 14. století a dosáhly délky 2270 m. K významným památkám opevnění patří brána Grudziądzká a Merseburská a bašty Dominikánská, Panenská a Prachová. O Prachové baště se pak vypráví legenda, se kterou je spojen duch Bernarda Szumborského, člena Řádu německých rytířů.

       

CHESTER

   Z velké části zemní opevnění Chesteru vznikalo postupně už od 1. století našeho letopočtu. Zrušeno bylo v 18. století, kdy byla po koruně obezděného valu zřízena 2 míle dlouhá promenáda. Chybějící brány byly překlenuty elegantními oblouky a hradby se staly lákavou rekreační atrakcí.

       

CHICHESTER

   Římské hradby obkroužili Chichester už ve 3. století, aby chránily obyvatelé před útočníky z moře. V 11. století bylo opevnění obnoveno a v severovýchodním nároží postaven normanský hrad. Hradby se dodnes dochovaly téměř po celém obvodu.

       

CHOJNA

   Opevnění města bylo stavěno ve třech etapách od počátku 14. století do první čtvrtiny 16. století. Ačkoliv bylo město kompletně zničeno za 2. světové války, zůstaly zachovány hradby o délce 1800 m a asi čtyři bašty. Chloubou města jsou pak dvě restaurované brány Świecká a Barnkowská.

       

CHOJNICE*

   Pěkný fortifikační systém se dochoval ve městě Chojnice na severu Polska. Nepochybně největší dominantou je Człuchowská brána, poslední ze tří městských bran. Byla postavena ve 14. století a přestavována v 16. a 19. století. Po ztrátě militární funkce sloužila jako věznice a zhruba od roku 1940 jako zvonice protestantských kostelů.

       

CHOMUTOV

   Chomutov je poprvé doložen roku 1252, kdy byl s veškerým příslušenstvím darován Řádu německých rytířů. Řád zde postavil opevněnou komendu a zasloužil se o rozvoj města. Hradby dokládá městský erb doložený k roku 1396, ke je vyobrazena kamenná hradba s bránou a cimbuřím a dvě věže v pozadí. Chomutovské opevnění se dochovalo jen ve fragmentech, výraznější stavbou je pouze jedna z věží v budově jezuitského gymnázia, která byla adaptována na astronomickou pozorovatelnu.

       

CHRUDIM

   Město vzniklo na ostrožně nad řekou Chrudimkou a opevněno bylo již ve 13. století. Hradby se kromě východní strany, kde se nacházelo opevněné předměstí, zachovaly po celém obvodu starého města, avšak jen v málo autentické podobě, neboť byly ve 20. století takřka kompletně přezděny. Chloubou opevnění jsou tak dvě fortny (Pardubická a Tmavá), které dodnes dokáží v celku věrně navodit historickou atmosféru.

       

INGOLSTADT*

   Ingolstadt patří k nejmonumentálnějším městským fortifikacím v Bavorsku a jeho opevnění vzniklo ve čtyřech fází. První fáze z poloviny 13. století uvnitř historického centra zmizela prakticky bezezbytku. V důsledku lidnatosti bylo město rozšiřováno a po roce 1360 nově opevněno hradbou s bezmála stovkou věží. V první polovině 16. století bylo toto opevnění zesíleno bastiony. Ve čtvrté fázi po třicetileté válce pak došlo k rozsáhlé modernizaci a Ingolstadt proměněn v sofistikovanou hvězdicovou pevnost.

       

ISTANBUL*

   Chráněno bylo již řecké město Byzantion a za Septimia Severa došlo k prvnímu rozšíření. Zásadní proměnou prošlo město za Konstantina I., který zde vybudoval Nový Řím. Na počátku 5. století došlo k dalšímu rozšíření a vznikly Theodosiánské hradby, největší pevnostní dílo starověku. Další fortifikační rozšíření jsou v tomto půdorysu takřka neznatelná. Zmínit můžeme snad jen Galatskou věž, která je pozůstatkem opevnění ze 14. století postaveném na severní straně Zlatého rohu.

       

ITRI

   Rozvoj města na antické cestě Via Appia začal ve středověku. Hlavní obrannou dominantou se stal hrad, který je znám už v 9. století. Pozoruhodnou stavbou je Krokodýlí věž, která je přístupná hradebním koridorem přímo z hradu a bezprostředně kontrolovala probíhající stezku.

       

IVANČICE

   Zběžný návštěvník Ivančic si nemusí městských hradeb vůbec všimnout, neboť většina dochovaných částí je před zraky kolemjdoucích dokonale ukryta v soukromých a nepřístupných zahradách. Odtušit jde místa původních městských bran v čele s Novou bránou a pokochat se úsekem s půlkruhovou baštou na jižní straně města přístupným z Mlýnské ulice.

       

JELENIA GÓRA

   Obecně vzato, pozůstatky středověkých hradeb se zachovaly pouze na severní straně města. Dáno je to především rozvojem města, neboť řekou Bóbr limitovaná severní strana rozšiřování zástavby neumožnovala. Největšími dominantami jsou věž Wojanowské brány na východě s barbakánem přestavěným na kapli sv. Anny, věž Zámecké brány na západě a nedaleká bašta Grodzka.

       

JEMNICE

   V roce 1227 nařídil Přemysl Otakar I. správci bítovského panství Petrovi, aby opevnil Znojmo a Jemnici. V roce 1327 vydal Jan Lucemburský velké privilegium, kde se Jemnice připomíná jako plně opevněné město. V následujících stoletích byly do hradeb přidávány další prvky aktivní obrany. Zachoval se trojúhelný barbakán s mostem, západní branka s reliéfem kamenné panny, torzo západní brány zbořené po tragickém požáru roku 1832, okrouhlá bašta v jižním opevnění nebo názvy ulic dokládající dvojité valové opevnění na severu.

       

JENA

   Okolo roku 1230 obdařili pání z Lobdeburgu Jenu městskými právy, včetně práva opevnění. Hradba dokončená koncem 13. století vymezila nevelký čtvercový půdorys, vybavený okrouhlými věžemi v nárožích a čtveřicí nepravidelně umístěných bran ve směru hlavních světových stran. Dodnes se nejlépe dochovala západní linie opevnění, včetně Johannistor, poprvé zmiňované už v roce 1304. Zachoval se rovněž spodek Anatomieturm v jihozápadním nároží a především rondel s Prašnou věží, která je dodnes spojena se zmíněno bránou obranným ochozem. Červená věž stoji v jihovýchodním nároží.

       

JEVÍČKO

   Jednoduché zdi nahradily ve 14. století původní dřevěné ohrazení. Oválný půdorys dodnes nejlépe připomíná Okružní ulice, která prochází původními příkopy. Tři brány byly zbořeny v 19. století a čtvrtá v sousedství Městské věže, která byla rovněž součástí opevnění, byla rozebrána v roce 1907.

       

JIČÍN

   Dominantou jičínského opevnění a celého města je především Valdická brána postavená ve 2. polovině 16. století. Nachází se na východní straně města, kde se opevnění dochovalo nejlépe. Okrouhlá bašta je sice ukrytá ve vnitrobloku, ale bastion z 1. poloviny 17. století v jihovýchodním nároží je dobře zpřístupněn z vnitřní i vnější strany.

       

JIHLAVA

   Schopnost tohoto města přežít a především jeho schopnost udržet si vedoucí postavení je přinejmenším pozoruhodná. Město se nachází v nepříliš pohostinné krajině, v relativně vysoké poloze na hranici Čech a Moravy. Hospodářský rozvoj města určovala rozsáhlá naleziště stříbra, ale ani po vyčerpání ložisek město neupadlo v zapomnění, podobně jako jiná horní města, a dále se rozvíjelo. V současném politicko-správním rozdělení země je proto zaslouženě krajským městem.

       

JÜTERBOG*

   Ačkoliv se hradby nezachovaly do původní výše, nadále obepínají téměř celé město a zejména trojice bran (Zinnauer Tor, Neumarkttor, Dammtor) a několik věží řadí Jüterbog k nejvýraznějším středověkým fortifikacím v Braniborsku.

       

© burda 2008-019