M Ě S T S K Á   O P E V N Ě N Í   (K-P)

KADAŇ

   Jedno z lepších opevnění se dochovalo v Kadani. Body získává především díky mohutné Mikulovické bráně. Z dalších stojí za pozornost barbakán zbořené Žatecké brány a Katovská fortna ústící do hradebního parkánu. Z náměstí vede do fortny úzká ulička ze 14. století s řadou prampouchů a nezaměnitelným odérem. Jako součást opevnění byl do nároží města vetknut královský hrad, jehož dochovaná hmota patří k nejlepším ukázkám svého druhu na našem území.

       

KAHLA

   Výběr obrázků představuje tři kruhové věže na jižní straně města, přičemž nejvyšší z nich Marterturm, někdy také Löfflerturm přehled otevírá. Čtveřici uzavírá místo Jenské brány, která byla původně nazývána Mlýnská. Saaltor, jediná stojící brána Kahly, se mezi obrázky nevešla.

       

KALISZ

   Z původního 1600 m dlouhého opevnění se dnes dochovalo pouhých 350 m a poblíž farního kostela zůstala stát i jedna půlkruhová bašta zvaná Dorotka. Cihlové opevnění na kamenném základě pochází ze konce 13. století. Podle dokumentu z roku 1731 byly hradby vysoké 9,5 m.

       

KAMENZ

   Z někdejšího opevnění města zbyly jen části. Nejstarší stavbou z poloviny 14. století je opevněný kostel (Katechismuskirche), který obsahuje tři střelecká patra. Další stavbou je Červená věž, která do roku 1835 chránila městskou bránu (Pulsnitzer Tor). Pichschuppen postavená okolo roku 1600 je poslední z dvanácti bašt. Úsek hradby (Mönchsmauer) za františkánským klášterem pochází z počátku 16. století.

       

KARLSTADT

   Na strmé skále nad Mohanem vznikl v polovině 8. století karolínský hrad würzburských biskupů. Pod Karlsburgem se nacházelo významné sídliště s klášterem a říčním přístavem. Město na druhé straně řeky bylo založeno až na počátku 13. století biskupem Konrádem z Querfurtu. Ve městě na půdorysu šachovnice se dochovalo opevnění především na nábřežní straně.

       

KAYSERSBERG*

   Hrad a k němu připojené město vděčí za svůj vznik císaři Fridrichu II. Nejstarší zdi postupně se rozrůstajícího města pocházejí již ze 13. století. Zachovalo se několik věží (Tour des Sorciéres, Tour Kessler) i kdysi opevněný most.

       

KELHEIM

   Opevnění města vzniklo ve 2. polovině 13. století a nejzajímavějším pozůstatkem jsou nepochybně ladně štíhlé městské brány Donautor, Mittertor a Altmühltor. Zajímavá je rovněž bateriová věž Schleiferturm postavená v nároží při Dunaji v letech 1476-1486.

       

KEŽMAROK

   V roce 1380 se Kežmarok stal svobodným královským městem. V té době již šlo o opevněné město obdařené řadou výsad. V 1. polovině 15. století vzniká při Dolní bráně hrad, který měl pomoci s obranou města. Opak se ale stal pravdou. Na téměř 250 let se rozpoutal boj mezi měšťany a majiteli hradů, kteří se snažili posílit vlastní práva na úkor města a připravit Kežmarok o vydobytá privilegia. Nepřekvapí tak, že kežmarský hrad je snad lépe opevněn vůči městu než proti vnějšímu světu. Z městského opevnění se dochovalo nemnoho. Dominuje jedna obdélná frankovací věž a torzo předbraní Dolní brány.

       

KIENTZHEIM

   Město bylo opevněné až po první invazi Angličanů v roce 1365. V 16. století bylo opevnění zdokonaleno z podnětu Lazara de Schwendi. V roce 1875 byla rozebrána Horní brána. Dolní brána, někdy zvaná Lalli, stále stojí.

       

KLATOVY*

   Městské hradby pocházejí ze 13. století a vznikly záhy po založení Klatov Přemyslem Otakarem II. Hlavní hradba měla 24 věží a 3 hlavní brány (Pražskou, Říšskou a Lubskou). Před touto hradbou byl příkop a vnější hradba s dalším příkopem. Vnější hradba měla 13 podkovovitých bašt. Nejlépe se opevnění zachovalo na východní straně.

       

KOLÍN

   Opevnění města vzniklo ve 13. století a dodnes se z velké části skrývá za kolínskými domy. 2 pásy hradeb na půlkruhovém půdorysu otevíraly 4 hlavní brány. Zachovala se pouze západní Klášterská brána, která byla v 15. století začleněna do paláce nově založeného hradu Lapis refugii a nahrazena Novou (Pražskou) bránou. Stojí rovněž 3 z původních dvanácti bašt. Jedna stojí v ulici Na Valech, další se zachovaly v blízkosti kostela sv. Bartoloměje v budovách staré školy a kostnice.

       

KÖLN

   Opevnění římského města pochází z 1. století a poprvé rozšiřováno bylo v 10. století. Na přelomu 12. a 13. století se z Kolína stala jedna z největších pevností v zaalpském prostoru. Nejvýznamnější z 12 městských bran byla Hahnentor, kterou nově korunovaní králové přijížděli z Cách uctít ostatky Třech Mágů. Další významnou bránou je Eigelsteintor.

       

KONSTANZ

   Když se na výzvu papeže Jana XXIII. sešel v Kostnici koncil, zářily právě dokončené hradby novotou. Až do poloviny 15. století se ještě pracovalo na hradbách předměstí, nicméně dodnes se z rozsáhlé fortifikace mnoho nedochovalo. Z konce 13. století zůstaly stát brány Rheintor a Schnetztor poblíž domnělého Husova domu a jedna nárožní věž zvaná Ziegelturm na břehu Rýna z roku 1321.

       

KÖSZEG*

   Téměř čtvrtinu plochy středověkého Köszegu vyplňuje hrad (Jurisics-vár), který je pojmenovaný po statečném kapitánovi, který s hrstkou vojáků ubránil v roce 1532 město proti Turkům táhnoucím na Vídeň. Turci se od hradeb vzdálili 25. dne o 11. hodině a tuto událost pravidelně připomínají zvony o jedenácté. Památkou na obléhání je také eklektická brána postavená o čtyřstém výročí v roce 1932 na místě Dolní brány zbořené roku 1880. Po celém obvodu nicméně najdeme i autentické pamětníky v podobě kamenných zdí.

       

KOŠICE

   Fragmentárně dochované opevnění má počátky na konci 13. století, kdy Košice získaly městská práva. Ve 14. století bylo celé město obehnáno parkánovou hradbou a vodním příkopem. Z 15. století pochází mohutná bašta (původně barbakán Malované brány) zvaná Katova bašta nebo barbakán Dolní brány s opevněným mostem. Od 16. století vznikal sofistikovaný bastionový systém.

       

KOUŘIM*

   Sice se kouřimské hradby nedochovaly v plné výšce, zato jsou pozorovatelné téměř po celém obvodu města. Dva pásy hradeb se 14 m širokým parkánem mají po obvodu délku 1250 metrů a patří tak k našim nejdelším. Bez pozornosti nesmí zůstat ani poslední ze čtyř městských bran. Raně gotická věžovitá brána, zvaná Pražská, patří k nejlépe zachovaným ve střední Evropě.

       

KOWALEWO POMORSKIE

   Z kdysi mohutného hradů křižáckých komturů zbyl jen pilíř záchodové věže. Z opevnění přihrazeného města podobně nemnoho. V úseku několika desítek metrů lze sledovat hradbu v západním nároží, v jižním nároží se pak dochovala okrouhlá bašta.

     

KRAKÓW

   Na severním obvodu středověkého městského jádra se dochoval úsek hradeb s trojicí věží a 33 m vysokou Floriánskou bránou. Do ní se později vstupovalo mohutným barbakánem z konce 15. století, který se rovněž dochoval. Nevelký soubor pozůstatků opevnění svědčí o velkolepém pojetí obrany města.

       

KRAPKOWICE

   Opevnění pochází z 2. poloviny 14. století, avšak v 19. století bylo z velké části rozebráno, včetně všech čtyřech bran. Zůstala stát pouze věž při Horní bráně, která je dnes dominantou města. Třípatrová hranolová věž byla upravena okolo roku 1580.

     

KREMNICA

   Kremnici jsem navštívil o několik let dříve než Banskou Štiavnici a okamžitě jsem si tohle hornické město zamiloval. Dnes už je to slovenská dvojka, ale navždy město, kde bych v okně jednoho z měšťanských domů mohl zemřít. Dochovaly se zde zbytky opevnění, zejména jedna z bran, ale především opevněný kostel, resp. hrad, charakteristický pro středoslovenská hornická města.

       

KRUPINA

   Kamenné bastionové opevnění se dvěmi branami získala Krupina až v 16. století. Od 13. století tu však stál kostel, který byl v polovině 15. století opevněn čtyřmi nárožními věžemi. Zajímavým dokladem ochrany obyvatelstva je i signalizační věž Vartovka postavená okolo roku 1564.

       

KUTNÁ HORA

   Těžba stříbra zapříčinila vznik a po roce 1300 i nebývalý rozvoj hornického města. Významu odpovídalo i rozsáhlé opevnění, ze kterého se žel do dnešních dnů mnoho nedochovalo. Za zmínku stojí bašta a předbraní bývalé Kouřimské brány, rekonstruované hradby pod Vlašským dvorem nebo mohutné zemní opevnění na západě města.

       

KYRITZ

   Ve středověku byl mokřady chráněný Kyritz opevněn dvojitým valem a cihlovou hradbou. Nejlépe se hradba zachovala na jihovýchodní straně města, kde stojí i jediná úplná bašta. Opevnění bylo v nedávné době zrekonstruováno.

       

LA FERTE-MILON

   La Ferté-Milon se nachází v departmentu Aisne a je známé skrze torzo svého nikdy nedokončeného hradu z přelomu 14. a 15. století. Z opevnění města se nejlépe zachovala nepřístupná část na jižní straně s několika věžemi a postranní věže dvou bran.

       

LAGRASSE

   Lagrasse se rozkládá na řece L´Orbieu v jihofrancouzském departmentu Aude. Na levém břehu se nachází slavné benediktinské opatství a na pravém břehu opevněné město. Největší dominantou je torzo jižní věže (La tour de Plaisance) v ulici Chemin de la Tour.

       

LAON

   Hradby Laonu lemují v nepravidelném obvodu vrchol kopce na kterém se starobylé město rozkládá. Zachovaly se tři městské brány, Porte de Soissons, Porte des Chanizelles a Porte d´Ardon. Zajímavá je rovněž šikmá věž v jihozápadním výběžku.

       

LAUF AN DER PEGNITZ

   Město leží na staré kupecké stezce z Prahy do Norimberka a za svůj věhlas vděčí především císaři Karlu IV., který město významně zvelebil a učinil z něho centrum „Nových Čech“. Při hradbách města pak znovu vystavěl vodní hrad Wenzelschloss se slavným sálem s erbovní galerií české a moravské šlechty. Pro našince stojí za pozornost také Norimberská městská brána, kde si názorně můžeme prohlédnout, jak vypadaly pražské novoměstské brány, včetně brány do Vyšehradu.

       

LAUCHA*

   Laucha je nenápadné saské město ve stínu Freyburgu a především světoznámého Naumburgu. Prakticky v úplnosti se tu nicméně dochovala městská zeď, vedená půlobloukem od břehu ke břehu řeky Unstrut, která chránila město od severu. Jde o opevnění spíše symbolické, bez početnějších prvků aktivní obrany a s ochozem ve výšce pouhých 2-3 metry. Kdy byly hradby zřízeny není jasné, nejpozději však na počátku 15. století. Pro svou jednoduchost je pozoruhodná i intaktně zachovalá Horní brána s barbakánem.

       

LEBORK*

   Hradby města představují jeden z nejlépe dochovaných obranných systému v Pomoří. Vystavěny byly křižáky na půdorysu čtverce v polovině 14. století. 6 m vysoké zdi měly 32 bašt a 2 hlavní brány Gdaňskou a Słupskou. Dominantou je polygonální věž severního nároží zvaná Bluszczowa. Křižácký hrad ve východním nároží patří naopak k těm méně lákavým.

       

LEIDEN

   Leiden měl původně osm bran, nicméně dnes stojí pouze dvě. Byly postaveny městským architektem Willemem van der Helmem v manýristickém stylu. Zijlpoort vznikla v roce 1667 a Morspoort v roce 1669. Celé město dodnes chrání vodní opevnění.

       

LEOBEN

   Štýrské město na čtvercovém půdorysu opevnil král Přemysl Otakar II. V nárožích byly vystavěny mohutné obranné věž, přičemž nejlépe se dochovala Freimannsturm v jihozápadním nároží. Z bran zůstala stát Schwammerlturm, kterou v roce 1615 přestavěl Peter Carlone.

       

LEVOČA*

   Jedno z historicky nejhodnotnějších měst na Slovensku zapsané do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Za hradbami středověkého města stojí na ploše náměstí kostel sv. Jakuba. V jeho interiéru najdeme nejvyšší gotický oltář na světě. Špičkovou dřevořezbu provedl Majster Pavol z Levoče.

       

LIDZBARK WARMINSKI

   Obtáčení města hradbami bylo započato krátce po polovině 14. století v návaznosti na opevnění hradu warmiňských biskupů. Kromě tohoto hradu je významnou památkou města také jediná ze tří městských bran zvaná Vysoká, která byla vystavěna v letech 1466-1478 a která patří k nejmonumentálnějším v celém Pobaltí.

       

LIMBURG

   Úchvatné hrázděné město chrání od 13. století asi kilometr dlouhá linie hradeb. V ní bylo vetknuto několik věží a bran, z nichž stojí za pozornost okrouhlá bašta Katzenturm, poprvé doložena roku 1432. Zajímavá je rovněž Brückenturm z 1. poloviny 14. století, která však stojí na druhém břehu řeky a bránila vstup na most přes Lahn.

       

LINZ AM RHEIN

   V roce 1320 byl Linz povýšen na město a byla zahájena výstavba opevnění. Z původních čtyřech bran zůstaly zachovány pouze Neutor a Rheintor. Kromě bran zpevňovalo hradby několik dalších prvků aktivní obrany. Na Rýnské straně šlo především o areál hradu a Prachovou věž v jižním nároží. Další věž se nacházela poblíž kostela sv. Martina nebo mezi hradem a bývalou bránou Grabentor.

       

LIPNICE NAD SÁZAVOU

   Opevnění Lipnice úzce souvisí se slavným šlechtickým hradem vystavěným ve 14. století. Původní podhradí povýšil Karel IV. v roce 1370 na město a měšťanům povolil vařit a prodávat pivo. Následně došlo i k výstavbě opevnění, což dokládají gotické základy městské brány se zbytky ostění. Jiným dokladem opevnění je torzo Bílé věže, předsunutého opevnění hradu a města.

       

LIPNÍK NAD BEČVOU*

   Jako celek je Lipník jednou z nejlépe zachovalých městských fortifikací na Moravě. Vnitřní i vnější hradební okruh je sledovatelný téměř po celém obvodu a dodnes stojí 7 bašt různých půdorysů. Hlavní brány Hranická a Osecká byly zbořeny v roce 1840.

       

LITOMĚŘICE

   Pokud se u českých měst ve větší míře dochovalo opevnění, tak buď jde o města, kde přetrvaly „jen“ brány a nebo města, kde zůstaly zachovány „jen“ hradby. Vzornou ukázku obojího nejsou ani Litoměřice. Zde přetrvaly „jen“ hradby s celou řadou věží, avšak ani jedna brána. Věže přežily, protože v dobách mladších se pro ně našlo využití. Sloužily jako obydlí, sklady, vězení, kaple, vyhlídka, hvězdárna nebo jako restaurace.

       

LITOVEL

   Královské město Litovel bylo chráněno zejména vodu z rozvětvených ramen řeky Moravy, avšak v roce 1327 získalo právo na stavbu kamenných hradeb. Ty se dodnes v souvislejším úseku dochovaly na jihovýchodním obvodu takřka čtvercového města. Část hradby včetně původního ochozu se dochovala v protilehlém nároží v místě někdejšího domu soukenického cechu. V poslední přeživší baště dnes sídlí městské muzeum.

       

LITSCHAU

   Mědirytina Georga Matthause Vischera ze 17. století zachycuje vedutu Ličova nedaleko českých hranic. Zde je kromě mohutného hradu ze 13. století zachyceno také opevněné podhradní město s věžovitou západní bránou. Ta sice zanikla, ale na opačné straně města lze dodnes projít portálem druhé z městských bran.

       

LOKET

   Město se vyvinulo z podhradí královského hradu Loket a bylo přístupné pouze jednou Dolní bránou. S obranou této brány souvisí polookrouhlá bašta, která měla svůj protějšek na druhé straně Masarykovy ulice. Se zajištěním brány rovněž souvisela hranolová Černá věž. Jinou obrannou věží je Robičská věž v jižním hradebním obvodu.

       

LOUNY

   Jen torzálně se dochovalo lounské opevnění. Ucelenější usek je viditelný na severní straně města při toku řeky Ohře. Turisticky nejzajímavější je však asanovaná západní část, kde byla odstraněna mladší parazitní zástavba. Vynikají tak dvě obranné bašty a zejména předbraní původní žatecké brány.

       

LÜBECK

   Jsem velkým obdivovatelem tohoto slavného přístavního města a části bývalého opevnění k mému postoji nepochybně přispívají. Nejstarší zmínku o městské fortifikaci přináší kronikář Arnold z Lübecku v souvislosti s obléháním města Fridrichem I. Barbarossou v roce 1181.

   Město otevíraly tři hlavní brány a řada menších forten, které usnadňovaly komunikaci s přístavem a urychlovaly přesun zboží. Nejslavnější z bran je Holštýnská, která je však jen torzem původního branského komplexu skládajícího se ze čtyř samostatných částí. Podobně je na tom i druhá stojící Hradní brána, která bývala až třetím vnějším vstupem do města. Mlýnská brána se nedochovala vůbec.

       

LUBLIN

   Zděné hradby města byly vybudované mezi roky 1341-1370 poté, co Lublin obdržel městská práva. Dvě hlavní brány otevíraly město na západě ke krakovskému předměstí a na severovýchodě k lublinskému hradu.

       

LUCCA*

   Ucelené opevnění řadí Luccu k nejvýznamnějším pevnostem v Toskánsku. Bastionové opevnění bylo postaveno v 16. a 17. století, avšak uvnitř města se v zástavbě dochovaly dvě brány, které připomínají původní středověké uspořádání. Na severu je to Porta dei Borghi postavená mezi léty 1198-1265 a na východě Porta San Gervasio dokončená v roce 1255.

       

LUCIGNANO D´ARBIA

   Miniaturní borgo se nachází na trase Siena-Buonconvento v italském Toskánsku. Zachovaly se dvě brány s cimbuřím, které pocházejí ze 14. století. Uvnitř hradeb se nachází kostel sv. Jana Křtitele.

       

LUXEMBOURG

   Vzhledem ke strategické poloze mezi dvěmi velmocemi vyrostla z Lucemburku do 18. století jedna z nejvýznamnějších pevností Evropy. V souvislosti s neutrálním postavením samostatného velkovévodství muselo být v roce 1867 opevnění odstraněno.

       

LUZERN*

   V mlhách položené město se rozkládá na výtoku řeky Reuss z Jezera čtyř lesních kantonů. Už ve 13. století bylo na obou březích opevněno hradbou a okolo roku 1365 obě pevnosti propojeny slavným krytým mostem Kappellenbrücke při oktagonální věži zvané Wasserturm. Druhý most pevnostního charakteru vznikl na západním okraji v roce 1408. Na rozdíl od prvního, který v roce 1993 vyhořel, se tento dochoval v autentické podobě.

   Nejpozději v roce 1370 začala výstavba 870 m dlouhé štítové hradby zvané Museggmauer, která se protáhla až do poloviny 15. století. Impozantní stavba zaujala pozici na vyvýšeném hřebeni nad severním okrajem města a vybavena byla devíti věžemi o průměrné výšce okolo 30 metrů. Nejvyšší z věží Luegisland pak dosahuje výšky přesahující 52 m. Ze starších věží se dochovala už jen Baghardsturm a nenápadná Mühletor na půdě severního města.

       

LWÓWEK ŚLĄSKI*

   Hradby města patří k nejlépe zachovalým v Dolním Slezsku. Jedno z nejstarších měst vojvodství obíhá dvojitý pás hradeb, který vznikal ve dvou stavebních etapách. Vnitřní okruh ze 2. poloviny 13. století zpevňovalo 23 čtverhranných věží (15 doposud stojí), vnější okruh z 15. století pak bránilo 11 polookrouhlých bašt.

   Nejvýraznější z věží (okrouhlé na čtverhranné základně) nacházíme při bývalé Boleslawiecké a zejména Lubańské bráně. Ani třetí z městských bran, brána Zlotoryjská, se nedochovala. Shodou okolností vedly cesty z bran k městům, kde rovněž přežívají části městských fortifikací, a které do této galerie nebyly zařazeny jen z nedostatku místa.

     

MAASTRICHT

   Městské opevnění vzniklo již ve 13. století, avšak dodnes se z původní hradby dochovaly jen části. Nade všechny vyniká Helpoort na jihovýchodním okraji levobřežního města, která je zároveň nejstarší bránou v Nizozemsku. V 16. a 17. století bylo opevnění modernizováno.

       

MAINZ

   Opevnění římského města Mogontiacum vzniklo ve druhé polovině 3. století. V 9. století byly hradby opraveny a ve 13. století dostalo rozrůstající se město nové zdi zdokonalené v 15. století. Z této doby se dochovala Alexanderturm a brány Eisenturm a Holzturm. Brána Gautor pochází ze 17. století, kdy město získalo nové barokní opevnění.

       

MALBORK

   Za 2. světové války těžce poškozené město leží ve stínu slavného a pečlivě obnovovaného křižáckého hradu. Jen zlomek turistů přichází obdivovat gotickou radnici, Garncarskou bránu při zaniklém špitále sv. Ducha nebo Mariackou bránu na jihu města.

       

MARCHEGG

   Město na uherské hranici založil český král Přemysl Otakar II. ve spolupráci s olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburgu. Velkorysá lokace však nikdy nesplnila očekávání a vyměřená plocha nikdy nebyla zastavěna. Do rozvalených hradeb se tak i dnes vejde celé město.

       

MARIENBERG

   Dominantou krušnohorského města je Zschopauer Tor postavená roku 1545, poslední z pěti městských bran. Podobný osud má i východní Červená věž, která je poslední ze čtyř nárožních věží, neboť po požáru z roku 1610 byla jako jediná opravena. Zelená věž stála na jihu, Bílá na západě a Černá na severu.

       

MASSA MARITTIMA

   Massa Marittima se skládá ze dvou samostatně opevněných měst. Opevnění starého města vzniklo už na přelomu 12. a 13. století, kdy byl zdejší hrad sídlem biskupů. Hradby nového města pak vznikly během 14. století. Zajímavá je dvojitá brána (Porta alle Silici), která obě města propojovala. Poblíž této brány se nachází Torre del Candelliere, která vznikla v roce 1228 a patřila původnímu hradu. Tato věž je přístupná z hradeb klenutým obloukem, jehož rozpětí dosahuje téměř 22 m.

       

MAUTERN AN DER DONAU

   Zbytky hradeb v Mautern an der Donau nejsou pozůstatkem městského opevnění, nýbrž římského kastelu Favianis, který byl součástí dunajského limitu, a který pravděpodobně chránil brod přes Dunaj. V polovině 5. století zde vznikl klášter.

       

MAYEN

   V roce 1281 získalo Mayen od Rudolfa Habsburského městská práva a začala výstavba městského opevnění, dokončená okolo roku 1326. V 15. a 16. století došlo k navýšení a dalšímu rozšíření. Hradební okruh o délce 1660 m začínal a končil u zdí hradu Genovevaburg a měl 4 brány a 16 věží. Část hradeb se dochovala dodnes. Zrekonstruován byl úsek poblíž hradu (včetně krytého ochozu) a zejména brány Obertor a Brückentor.

       

MEAUX

   Meaux se nachází v severofrancouzském departmentu Seine-et-Marne a jeho historické jádro s biskupskou katedrálou v meandru Marny bylo situováno do Galo-římských hradeb, které se včetně několika půlkruhových bašt dochovaly v severní části města.

     

MEISSEN

   Hradby Míšně v průběhu staletí celkem dokonale zmizely. Na jediný větší úsek jsem narazil pouze v sousedství augustiniánského kláštera Sankt Afra z počátku 13. století, kde se nachází půlkruhová bašta Pönitenzturm. Zbývající fotky ukazují gotickou hradní bránu a celkový pohled na Albrechtsburg, nepostradatelnou městskou pevnost.

       

MĚLNÍK

   Mělník vznikl poblíž soutoku Vltavy a Labe v místě původního slovanského hradiště a jako město je poprvé doložen roku 1274. Opevnění dokončené v 15. století obepínalo město na přístupnější severní a východní straně ve třech pásech. Hlavní hradba byla prostoupena půlkruhovými věžemi a dvěmi branami, Pražskou a již zbořenou Labskou. Nejlépe se zachovala parkánová hradba s polygonální baštou na severu. Zajímavou stavbou je rovněž Vodárenská věž na Pražském předměstí, které se rovněž přisuzuje obranná funkce.

       

METZ

   Starobylé město nezapře svůj antický původ. Dokladem jsou nejen pozůstatky opevnění v terasách na břehu Moselly a Seilly, ale především bazilika Saint-Pierre-aux-Nonnains ze 4. století, která je zároveň nejstarším chrámem ve Francii. Ze středověkých památek nepřehlédneme katedrálu sv. Štěpána, vynechat bychom ovšem neměli ani pozůstatky opevnění, konkrétně unikátní pevnostní most, tzv. Německou bránu (Porte des Allemands) ze 13. století.

       

MIKULOV

   Středověký Mikulov bylo nevelké poddanské město, které se přimykalo k patě hradního kopce a s hradem bylo zřejmě už od 14. století spojené hradbami. Brněnská ani Vídeňská brána už nestojí. Zachovala se jen fortna ve Vrchlického ulici, úsek rekonstruované severní hradby a zejména hradba s poslední půlkruhovou baštou na východě.

       

MILTENBERG

   Opevněné město vzniklo na břehu Mohanu pod hradem Miltenburg již ve 13. století, brzy se ale rozrostlo o dvě opevněná předměstí, kde se dodnes dochovaly původní pětipodlažní brány z počátku 15. století. Jde o bránu Mohučskou na západě a Wüzburskou na severovýchodě.

       

MINERVE

   Minerve se nachází na přírodou zdařile chráněné ostrožně, avšak protější břehy okolních roklí dosahují podobné výšky, čehož v roce 1210 využil Šimon z Montfortu, který na jejich okraje umístil čtyři obléhací praky. Obléhatelům se proto záhy podařilo zničit koridor, který umožňoval přístup k jedinému zdroji vody. Žízeň donutila obránce po několika týdnech bojů Minerve vydat.

       

MODRA

   V roce 1607 získala Modra od císaře Rudolfa II. statut svobodného královského města. Odtud plynula potřeba opevnění, a proto v letech 1610 – 1646 obkroužila město nová hradba se třemi branami. Dominantami jsou dodnes Horní brána a bašta s galerií Ignáce Bizmayera.

       

MOHELNICE

   Mohelnické opevnění dokončené v 1. polovině 16. století je velmi nenápadné, avšak sledovatelné po značné části obvodu. Ze třech bran se zachovala jediná zvaná Vodní (Severní), z obranných bašt rovněž jediná v jihozápadním nároží.

       

MONTAGNANA*

   Nejenže se opevnění severoitalské Montagnany dochovalo v ucelené podobě, je také velmi přehledné a vizuálně působivé. Co do rozsahu chráněné plochy, i co do počtu prvků aktivní obrany jde o nejmonumentálnější městskou fortifikaci, kterou jsem doposud navštívil. Polygonální dovnitř otevřené věže lemují v pravidelných rozestupech celý středověký obvod města a dvě ze tří městských bran chrání do hradeb vestavěné pevnosti, jedna z nich je součástí obrázkové přílohy.

       

MONTALCINO

   Město je poprvé doloženo ve 12. století a během středověku komplikovaně obhajovalo svoji svobodu vůči expanzivní Sieně. Symbolem odporu se stal hrad, který však často měnil majitele a po polovině 14. století definitivně připadl Sieně. Hrad na půdorysu pětiúhelníku s nárožními věžemi je hlavní fortifikační dominantou města.

       

MONTBLANC*

   Navzdory památkové obnově z 2. poloviny 20. století patří Montblanc k nejautentičtějším městským fortifikacím ve Španělsku. Ve 14. století se řadil k největším městům v Katalánsku a byl opevněn hradbou, která měla 32 věží vesměs trojbokých a dovnitř otevřených. Výjimkou je Portal de Bové, který má uzavřenou i vnitřní stranu nebo pětiboká věž v severovýchodním nároží.

       

MONTECARLO

   Hrad a město bylo založeno v roce 1333 a hrálo důležitou roli ve válkách mezi Pisou, Luccou a Florencií. Za Karla IV. byla pevnost renovována a po císaři získala i nové jméno. Pevnost až na několik věží zůstává dodnes jako celek zachována.

       

MONTEPULCIANO

   Je jedním z mnoha toskánských výšinných měst, které se těší pozornosti široké veřejnosti. Zachovalo se zde několik bran, avšak návštěvníci znají zejména bránu Porta al Prato, kterou se do města vstupuje pozvolně stoupající cestou od hlavního záchytného parkoviště.

       

MONTERIGGIONI*

   Toskánské výšinné město Monteriggioni vzniklo na počátku 13. století jako refugium sienských měšťanů. Příčinou byl odvěký konflikt s Florencií, která měla vůči Sieně expanzivní tendence. Město je zdaleka viditelným historickým monumentem první kategorie a momentálně mě nenapadají žádné analogie. Celkové pohledy na město jsou fascinující a jednoduše neomrzí.

       

MONTICCHIELLO*

   Se nachází mezi městy Pienza a Montepulciano a od konce 12. století je pevností na východní hranici sienského městského státu. Během své historie se tak Monticchiello nevyhnulo válkám a dobývání. Bude to nejspíše důvod, proč se město nerozvíjelo a jeho hradbou vymezená plocha nebyla nikdy zastavěna.

       

MORAVSKÁ TŘEBOVÁ

   Město na čtvercovém půdorysu bylo na počátku 16. století obehnáno vnitřní a vnější hradbou s branami a 11 baštami. Nejautentičtější jsou v tomto smyslu pozůstatky na severním obvodu města, kde se zachovala i jedna z bašt. Další dvě renovované bašty jsou v západní frontě.

       

MORNAS

   Strategicky významná pevnost na řece Rhôně je doložená už v 9. století jako Rupea Morenata. Stojí na kolmém, 137 m vysokém útesu, u jehož paty se krčí opevněná ulice, která lemovala původní koryto řeky. Relativně dobře dochované opevnění města i hradu bylo částečně poškozeno stavbou železnice.

       

MOSSET

   Malebné výšinné město jakých je na jihu Evropy bezpočet. Od 11. století zde stával hrad, který byl později rozparcelován a využit soukromými majiteli k bydlení. Opevnění města se nejlépe dochovalo na západní straně, kde je k vidění brána a jedna bašta. Tour de Mascarda z roku 1242 pak chránila přístup k městu od Col de Jau.

     

MÜNSTERMAIFELD

   Westwerk kostela St. Martin a St. Severus patří ve svém jádru předchůdci, který byl vysvěcen trevírským arcibiskupem v roce 1103. Opevnění tohoto kostela bylo v polovině 13. století rozšiřováno kurfiřtem Arnoldem II. z Isenburgu. Nejvýraznějším pozůstatkem je Eulenturm v západním nároží.

       

NAARDEN

   Město s nenápadným mauzoleem Jana Amose Komenského je slavné i svým intaktním hvězdicovým opevněním. Fortifikace dokončená v roce 1685 se řadí k nejlepším přeživším ukázkám barokního opevňování v Evropě.

       

NÁCHOD

   Hradby Náchoda pocházejí ze 14. století a byly spojeny s hradem na Zámeckém vrchu. Měli 24 bašt a dvě brány zbořené v roce 1827. Nejlépe se dochovaly úseky stoupající po hradním kopci, dnes Regnerovy sady a jedna bašta v Hradební ulici.

       

NAMYSLÓW

   V roce 1348 byl v Namysłowě uzavřen mír mezi polským králem Kazimírem Velikým a císařem Karlem IV. na jehož základě zůstávalo Slezsko součástí Čech. Už v roce 1350 byl Namysłów obehnán hradbou dokončenou v roce 1359 a bezprostředně poté založil Karel IV. na západním okraji města nový hrad, dnes dokonale ukrytý za původním zámeckým pivovarem.

   Z původních čtyřech bran se nejlépe dochovala východní, tzv. Krakovská, bráněna 36 m vysokou věží. Zajímavý je i městský mlýn uvnitř opevnění, k jehož kolům byla skrze hradbu vedena voda z řeky Widnawy. Výpusť opodál pak byla řešena zdvojenou arkádou.

       

NAUMBURG

   Středověký Naumburg vyrostl ze dvou samostatně opevněných sídlišť, která se rozvinula kolem trhu s pozdějším kostelem sv. Václava (Ratsstadt) a kolem původního biskupského dvora s dómem sv. Petra a Pavla (Domstadt). Až v 15. století bylo dvojměstí obehnáno společnou hradbou. Vnitřní okruh byl vybaven 18 věžemi, vnější 16 věžemi a město bylo přístupné 5 branami. Opevnění bylo z větší části zbořené v roce 1835. Zůstal pouze úsek vnitřní hradby a jediná brána Marientor opatřená jednoduchým barbakánem.

       

NEPI

   Je město v provincii Viterbo známé skrze hrad postavený ve 12. století. V 15. století byl hrad přestavěn kardinálem Rodrigem Borgia, pozdějším papežem Alexandrem VI., a je proto někdy označován jako Castello Borgia. Tento hrad sehrál důležitou roli v obraně města, neboť to se nachází v jeho týlu na přírodou dobře chráněné ostrožně.

       

NEURUPPIN

   Město založila hrabat Lindow-Ruppin, která sídlila v nedalekém Altruppin. Město se rozvíjelo kolem dominikánského kláštera a v roce 1256 získalo stendalská městská práva. Dřevěné opevnění vzniklo již ve 13. století, avšak k úplnému obkroužení cihlovou hradbou došlo až na konci 15. století.

       

NIDZICA

   Křižácký hrad byl postaven v polovině 14. století a pod ním se rozvinulo město opevněné do konce století. Na východní straně města se dodnes dochovaly tři kvadratické bašty. Bašta v jihovýchodního nároží se později stala součástí budovy zvané Klasztorek. Jiná bašta slouží jako obchod, toho času sportovními potřebami.

       

NIEMCZA

   Písemné prameny si Niemczy všímají již v 10. století, kdy zde stál slovanský hrad, který v roce 1017 obléhala vojska císaře Jindřicha II. V roce 1282 získala Niemcza městská práva a následně byla opevněna. Současné zdi vznikly až po husitských válkách. Dolní brána a bašta při bývalé Horní bráně jsou dílem 20. století.

       

NIEMODLIN

   Hradeb hornoslezského Niemodlina si zběžný návštěvník nemusí vůbec všimnout. Výraznější úsek s několika vikhauzy se nachází v zástavbě na jižní straně. Na východní straně navazovalo opevnění na hrad, který se v renesanční podobě dodnes dochoval. Ve městě se rovněž zachovala budova zbrojnice z 18. století.

       

NIJMEGEN

   Prašná věž (Kruittoren) v Nijmegenu je nejvýraznější památkou někdejšího opevnění. 30 m vysoká věž byla postavena jako nárožní v roce 1425 a v pozdním středověku byla jednou z 25 věží, které po obvodu 6 km obklopovaly celé město.

       

NOLI

   Noli je město na pobřeží Ligurského moře v provincii Savona. Původně se nacházelo na Monte Ursino, kde je poprvé doloženo v roce 1004 jako opevněné město. Hora je dnes prakticky bez zástavby. Zůstal zde hrad a v přestavbách se dochoval i biskupský palác. Na stráních nicméně zůstávají dlouhé úseky hradeb s množstvím bašt.

       

NORDHAUSEN

   Nordhausen, svobodné říšské město, bylo během vrcholného středověku náležitě opevněno. Mělo 4 hlavní brány, asi 20 věží a 2 masivní bolverky. Zasypané příkopy jsou parkově upravený a umožňují obhlídku větší části původních hradeb.

       

NOVÉ HRADY

   Nové Hrady byly přihrazeny ke stejnojmennému hradu z 2. poloviny 13. století zřejmě až o století později. Jednoduché, až 2 m silné, zdi se relativně dobře dochovaly dodnes. Na severním obvodu města jako součást domů, na jižní straně v soukromých zahradách. Na západní straně se dochovala novověká forma městské brány.

       

NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ

   Historické město s opevněním bylo spolu s hradem založeno na počátku 16. století a dokončeno před polovinou století pány z Pernštejna. V zásadě jde o opevněné náměstí s hradním komplexem v západním nároží. Dominantou opevnění je věž Zázvorka v sousedství zbořené Krajské brány a exponovaná polygonální bašta z 1. poloviny 18. století.

       

NOVÝ JIČÍN

   Původní hlavní hradba je v půdorysu města relativně dobře uchována, leč její fragmenty jsou povětšinou ukryty uvnitř vnitrobloků. Jižní nároží města je tvarováno žerotínským zámkem, ve východním nároží pak stoji šestiboká věž z roku 1613. Městské brány byly zbořeny v roce 1842.

     

NOWE MIASTO LUBAWSKIE

   Obranný systém města vznikl v 1. polovině 14. století. Hradby silné kolem 1 m měly výšku 7 m. Dochovaly se dvě věže městských brán: Lubawská, původně vybavená barbakánem a Brodnická, kterou se přicházelo k hradu zničenému v 17. století.

       

NOZZANO

   Nozzano je malé město poblíž Luccy, které vzniklo ve výšinné poloze kolem hradu, který je jeho ústřední stavbou. Elipsový půdorys je otevřen jedinou branou a po obvodu je rozmístěno několik obranných věží. Město bylo mnohokrát obléháno a dobyto pisánskými nepřáteli. Jeho hlavním úkolem byla kontrola říční plavby ve směru Lucca.

       

NÜRNBERG*

   Díky strategické poloze na křižovatce dálkových cest vzniklo obchodní centrum, které ve středověku patřilo k největším evropským metropolím. O intenzivní potřebě chránit město dodnes svědčí mohutné dělostřelecké bašty a zbytky hradeb, kterým vévodí slavný císařský hrad.

       

NYMBURK*

   Nepochybně nejznámější české hradby, které všichni důvěrně známe alespoň ze školních učebnic. Své jedinečnosti skutečně mají. Jde o nejdochovalejší cihlové hradby středověku na našem území s unikátními pozůstatky valového opevnění s příkopy napájenými z labského řečiště. To vše dobře patrné na severním a zejména západním obvodu města. Ty části hradeb, totiž ty na jihovýchodní straně s dlátkama a cimbuřím, které tak dobře známe, jsou jen romantickou rekonstrukcí od architekta Ludvíka Láblera z počátku 20. století. Tohle nám ale naše paní učitelka určitě neříkala.

       

OBERNAI*

   Zajímavostí Obernai je zejména zemní val, který se viditelně dochoval téměř po celém obvodu. Nechybí samozřejmě ani hlavní hradba, kde je ještě dnes pěkně vidět nejméně 15 věží. Nezachovala se ovšem žádná z městských bran.

       

OBERWESEL*

   Nejkomplexněji zachovalou městskou fortifikaci na Středním Rýnu je pravděpodobně Oberwesel. Pravděpodobně proto, že analogickými kvalitami se prokazuje i sousední město Bacharach a rozhodnutí proto může být subjektivní. Osobně mám raději právě Bacharach, ale domnívám se, že pokud budu hodnotit pouze podle kvalit opevnění, je Oberwesel opravdu o kousek hodnotnější i autentičtější.

       

OLEŚNICA

   Tři ze čtyř městských bran byly odstraněny v roce 1868. Na přímluvu pozdějšího pruského krále Fridricha III. byla uchována pouze brána Wroclawská. Jako zděná stavba vznikla snad už ve 13. století, ale její současná podoba je až pozdně gotická. Zázračně přečkala i útrapy druhé světové války a dnes patří k hlavním památkám města.

       

OLOMOUC

   Město se rozvíjelo od 11. století v zázemí biskupského hradu. Celistvé opevnění města zřejmě z konce 13. století je poprvé doloženo k roku 1321. V následujících staletích bylo opevnění rozšiřováno a v 18. století byla Olomouc proměněna na bastionovou pevnost, která byla v roce 1886 z císařského nařízení zrušena. Středověké opevnění se částečně zachovalo okolo hradu, v Koželužské ulici na severní straně města a v Bezručových sadech, odkud je vidět i Židovská brána nejlépe přístupná skrze jezuitský konvikt.

       

OLSZTYN

   Hrad warmiňské kapituly vznikl spolu s městem v polovině 14. století. Cihlové hradby na kamenné podezdívce obkroužily město snad do konce století. Fragmenty opevnění se dochovaly poblíž hradu, dále při kostele sv. Jakuba a na severu města, kde se nachází věž Horní brány s archeologicky odkrytým barbakánem. O pozvolném rozpadu hradeb svědčí historka z roku 1709, kdy do uzavřeného města v čase morové epidemie pronikl nakažený venkovan.

       

OLSZTYNEK

   Opevnění města nevyhlíží nikterak velkolepě, avšak je sledovatelné takřka po celém obvodu, včetně několika bašt, vesměs pravoúhlých. Hradby vznikly v 15. století a prostupovaly jimi dvě brány. Nidzická i Vysoká brána byly rozebrány na počátku 19. století.

       

OPOLE

   Pozůstatky opevnění v Opoli nejsou příliš výrazné. Za pozornost stojí úsek cihlové zdi s jednou baštou nedaleko průčelí katedrální baziliky Povýšení Svatého Kříže. Druhá vysoká okrouhlá věž na obrázku je pak jediným pozůstatkem starého piastovského hradu.

     

OPPÉDE-LE-VIEUX

   Oppéde se někdy přezdívá jako město duchů, neboť od 16. století bylo pro nepříhodnou polohu pozvolna opouštěno a dnes se nachází z větší části v rozvalinách. Přirozeně skvěle bránitelná poloha byla chráněna hradbou pouze na severní straně. Tudy stoupala cesta k hradu, kterým celé sídliště vrcholilo.

       

OPPENHEIM

   V roce 1226 vydal císař Fridrich II. privilegium, ze kterého mimo jiné vyplývá, že Oppenheim je zbaven placení daní ve prospěch výstavby opevnění. Zesíleno bylo v 15. a 16. století. Jedinou stojící bránou je Gautor. V jádře stavba ze 13. století byla upravena v roce 1566 a 1724.

       

ORVIETO

   Město na stolové hoře je výtečně chráněno kolmými skalními stěnami po celém obvodu. Do města se dalo vstoupit skalní rozsedlinou na západní straně, která je dodnes zaslepena masivní kulisovou bránou. Další vstup řešený pomocí ramp existoval na opačném konci města v sousedství hradu.

       

OSTERODE

   Městské hradby jsou poprvé připomínány v roce 1233. Do roku 1330 byly k původnímu městu přihrazeny další části a obvod hradeb se pohyboval okolo 1700 m. Opevnění mělo 4 brány a nejméně deset věží a chráněno bylo rovněž soustavou příkopů a rybníků. V předpolí se nacházela řada předsunutých opevnění, přičemž některé strážní věže se dodnes zachovaly. V obraně města sehrál podstatnou roli i hrad Alte Burg na pozadí posledního obrázku.

       

PACZKÓW*

   Další z ucelených městských fortifikaci v Polsku je Paczków. Poláci se nejspíše vzhlédli v jihofrancouzském Carcassonne, a tak městu na Nyse říkají podobně jako dalším městům „Slezské Carcassonne.“ 1200 m dlouhý obvod hradeb člení 19 (původně 24) výškově i tvarově rozmanitých bašt a věží.

       

PADERBORN

   Starobylé karolinské město na mocném vývěru řeky Pader (nejkratší německé řeky) je poprvé písemně doloženo roku 777. Do Paderbornu byl několikrát svolán říšský sněm a v roce 799 hostil Karel Veliký na své falci papeže Lva III. Tehdy bylo ustanoveno nové biskupství a ujednána Karlova císařská korunovace, která se měla konat příštího roku v Říme.

   Prvním biskupem se stal Hathumar, byl založen předchůdce dnešního dómu a celý okrsek opatřen kamennou hradbou. Později bylo opevněno i celé vrcholně středověké město. Přestože Paderborn na svém významu neztrácel, dozajista překvapí, že jeho hradby jsou spíše křehčí konstrukce, o čemž svědčí především nevysoké subtilní věže.

       

PALS

   Hradba kruhového půdorysu obíhá kolem vrcholu kopce, jehož dominantou je románská hodinová věž, jeden z hlavních pozůstatků někdejšího hradu. Hradba obsahuje čtyři hranolové věže, které bývají datovány do 4. století.

       

PARDUBICE

   Renesanční opevnění Pardubic si můžeme dobře představit, když se projdeme po valech kolem pardubického zámku. Zemní rondely kolem města již nejsou patrné, a tak lze obdivovat pouze fragmenty středověké hradby a zejména komplex Zelené brány, která se dochovala včetně předbraní, nebo tzv. Přihrádek, ve kterém se lomila přístupová cesta k zámku.

       

PASSAU

   Asi nejlépe se pasovské městské opevnění dochovalo v části Innstadt na pravém břehu Innu. Zde se zachovalo předbraní západní brány Severinstor z roku 1412 a v sousedství okrouhlá věž Peichterturm z roku 1403. Další bašty se pak dochovaly v navazující hradbě. Dominantou staroměstské části Pasova je pak Schaiblingsturm postavená k obraně města v polovině 13. století.

       

PEGAU

   První zmínka o Pegau je z roku 1096, kdy zde byl založen benediktinský klášter v jehož sousedství se postupně rozvinulo město. Jeho cihlová hradba na kamenném základu pak vznikla v 15. století. Hranolová věž v severozápadním nároží, dnes asi největší pevnostní dominanta města, je datována k roku 1430. Jinou dominantou je rekonstruovaná podkovovitá bašta v jihozápadním nároží.

       

PELHŘIMOV

   Nezanedbatelné úseky hradeb se dochovaly i kolem středověkého jádra Pelhřimova. Nejzajímavější architekturou jsou však původní městské brány. Mohutná Jihlavská brána na severovýchodě, menší Rynárecká brána na jihu a nejmenší Solní branka na západě.

       

PEMBROKE

   Město nechal koncem 13. století obehnat hradbami William de Valence, první hrabě z Pembroke, avšak stavba se zřejmě táhla více než 100 let. Skromné pozůstatky dnes nejlépe reprezentuje Barnard´s Tower v severovýchodním nároží a bašta s novověkou polygonální nástavbou v jižní linii.

       

PERATALLADA*

   Malebné středověké město s vysokou mírou autenticity si pozvolna zvyká na zájem turistů a je pravda, že zdejší hrad z 11. století, který je ústředním bodem města, byl ve 20. století upraven na hotel. Impozantní je rovněž ve skále vyhloubený příkop, který dosahuje největší hloubky před severní bránou Portal de la Virgen.

       

PERNES-LES-FONTAINES

   Opevnění bylo postaveno ve 14. století a zdokonaleno v 16. století. Dodnes se zachovaly tři středověké brány. Na severu je to brána Notre Dame dokončená roku 1548 s mostem přes La Nesque, na jihovýchodě Porte Saint-Gilles a na západě Porte Villeneuve.

       

PERPIGNAN

   Středověké opevnění Perpignanu bylo modernizováno v roce 1540 za císaře Karla V. Na konci století byla před starou hradbou zahájena stavba nového bastionového opevnění, na jehož dokončení se podílel i architekt Vauban. Významnou památkou je monumentální brána ze 14. století zvaná Castillet, která později sloužila jako vězení.

       

PERÚGIA*

   Hlavní město Umbrie se rozkládá ve velmi členitém terénu a rovněž i jeho historický půdorys je stručně nepopsatelný. Město opevněné již Etrusky uchovává řadu fortifikačních staveb. Zmíním alespoň brány Porta Augusta, Porta San Ercolano, Porta Marzia nebo středověkou bránu Porta Sant Angelo.

       

PEZINOK

   První doklad opevnění města pochází z roku 1482, avšak současné hradby, vznikly až v 17. století, neboť v roce 1647 byl Pezinok povýšen na svobodné královské město. Město na půdorysu obdélníka mělo 10 polygonálních bašt, jednu půlkruhovou baštu a 3 brány. Obranný systém byl doplněn vodním příkopem napájeným z Cajlanského potoka.

       

PIENZA

   Původní název města zněl Corsignano. K přejmenování došlo až v 15. století, kdy město renesančně přestavěl papež Pius II., který se zde v roce 1405 narodil. Enea Silvio Piccolomini byl významným diplomatem a humanistou, je autorem díla Historia Bohemica a byl v nepřátelství s českým králem Jiřím z Poděbrad.

       

PISA

   Hradby se nejlépe zachovaly na pravobřežní části města, kde v plné výšce lemují zejména severní a východní okraj. Za pozornost stojí i bývalá mostecká brána při někdejší citadele. V levobřežní Pise jsou hradby v dobré kondici v jihozápadním nároží. Opevnění bylo postaveno v polovině 12. století.

       

PÍSEK

   Lichoběžný půdorys města s hlavní hradbou a třemi branami vznikl kolem poloviny 13. století. Části hradeb se dodnes dobře dochovaly, včetně cimbuří, které bývá považováno za nejstarší v městském prostředí na území Čech. Nejlépe se zachovaly hradby v jihozápadním nároží v sousedství Putimské brány a v severovýchodním nároží dodnes stojí věž zvaná Baba.

       

PISTOIA

   Půdorys města se blíží rovnoběžníku a je vybaven nárožními bastiony. Neměl jsem čas celou dispozici obejít a musel jsem se spokojit pouze s jižní stranou, kde se nacházejí 2 okrouhlé věže a pevnost Santa Barbara v jihovýchodním nároží.

       

PLAUEN

   Opevnění Plavna se dochovalo jen velmi fragmentárně. Asi nejlépe se v několika úsecích zachovala západní hradba. V ulici Unterer Graben stoji okrouhlá věž severního nároží. Základy opevnění jsou pak k vidění i v blízkosti komturství Řádu německých rytířů.

       

PLZEŇ

   Z městského opevnění zbořeného v 19. století se dodnes dochovaly jen málo přesvědčivé partie. Nejvíce patrné jsou na východní straně města, kde se v Křižíkových sadech zachoval úsek s několika střílnami a vodárenská věž, která původně zřejmě jistila zbořenou Pražskou bránu. Odstraněny byly i brány Říšská a Malická, avšak dodnes se v přestavbě zachovala boční věž Litické brány na jihu města. Autentický pozůstatek středověké hradby včetně původní dlažby průběžné uličky se dochoval v areálu františkánského kláštera.

       

PODOLÍNEC*

   Domnívám se, že Podolínec patří mezi opomíjená slovenská města, přestože jde o hodnotné město na středověkém půdorysu s výjimečně dobře zachovalým opevněním. Je to možná dobře, protože tu alespoň dál plyne přirozený život na hradebních zdech, které stále lemují prašné cesty. Dvě hlavní brány ustoupily dálkové komunikaci, dnes asfaltové silnici, která město protíná. V klášterní zahradě za doprovodu kytary zpívají děti písně o Hospodinu, jiné bosé děti zpívají opodál na rampě nákupního střediska.

       

POLIČKA*

   Nenápadné město na okraji Vysočiny se může pochlubit rodnou věží světoznámého hudebního skladatele Bohuslava Martinů a rovněž i svými hradbami. Mám podezření, že díky své poloze mimo hlavní komunikační tepny a turistické destinace není město české veřejnosti příliš známé, přesto se královská Polička pyšní naším nejdochovalejším městským opevněním, které obstojí i v celoevropském kontextu. Částečně restaurované hradby stojí v celé délce a prostupuje jimi 19 polookrouhlých bašt, žel, nedochovala se žádná z hlavních městských bran.

       

PONTASSIEVE

   Je město, které vzniklo na místě hradu San Michele Arcangelo al Ponte a Sieve. Zachovaly se zbytky hradeb, ale především 3 brány postavené ve 14. století. Na východě je to Porta dell´Orologio, na jihu Porta di Filicaia a na západě Porta Fiorentina.

       

POPPI

   Přirozeně dobře chráněnému výšinnému městu vévodí hrad hraběcí rodiny Guidi z 12. století. Na obrázcích je kromě hradu také brána při kostele San Fedele a hlavní městská brána na jižní straně chráněná mohutným polygonálním tělesem.

     

PÖSSNECK

   Kamenné hradby čtvercového města jsou datovány do počátku 14. století. Dodnes ze zachovaly zejména nárožní věže ze kterých je nutné vypíchnout tu v jižním nároží. Podle barvy omítky se nazývá Bílá, je nejmladší ze všech (postavena 1453) a stále stojí do původní výšky přes 30 m.

       

POZNAŇ

   První zmínka o hradbách v Poznani pochází z roku 1297 a šlo o cihlové zdi na kamenné podezdívce. Druhá linie hradeb byla stavěna po roce 1431. Nejlépe se středověké opevnění dochovalo na severozápadní straně, kde přečkala demolice i jediná stojící bašta Katarzynek.

       

PRAHA

   Středověké opevnění Prahy se nejlépe dochovalo na Malé Straně, kde je známé jako Hladová zeď. Na Starém Městě zůstaly zachovány dvě věže ve vnitrobloku v Bartolomějské ulici a reprezentativní Prašná brána. Opomenout nelze ani opevněný most mezi Starým Městem a Malou Stranou. Na Novém Městě se pak zachovala jižní hradba navazující na opevnění Vyšehradu.

   Barokní bastionové opevnění zůstalo zachováno (opomeneme-li Vyšehrad) takřka výhradně v levobřežní Praze a je známé jako Mariánské hradby. Táhne se od Petřína přes Pohořelec až k Prašnému mostu a další část se nachází před Chotkovými sady, kde se dochovala Písecká brána z roku 1721.

       

PRACHATICE*

   Kamenné hradby byly v Prachaticích postaveny v první polovině 15. století a vybaveny bránou Píseckou (Dolní) a Pasovskou (Horní), která zanikla v roce 1859. O století později bylo město obehnáno druhým okruhem se sedmi dělovými baštami. Tento pás hradeb je z větší části dodnes dobře dochován včetně komplexu Dolní brány.

       

PRATO

   Město na půdorysu nepravidelného šestiúhelníku patří k zajímavým fortifikacím. Jádrem pudla je hrad, který nechal ve 13. století postavit císař Fridrich II. Štaufský. Hrad původně stavěný v nároží se při rozšiřování města ocitl v jeho centru a s vnějšími hradbami byl následně spojen hradebním koridorem.

       

PRENZLAU*

   V roce 1287 obdrželo Prenzlau od braniborského markraběte právo opevnit město kamennou zdí. Nejstarší fáze je dobře patrná na Štětínské bráně, kde je patrný ochoz s cimbuřím v původně hranolové věži, později přestavěné na válcovou. K dalším dominantám dodnes uceleného opevnění patří Mitteltorturm, Schwedler Torturm nebo Hexenturm, která sloužila jako věznice.

       

PREŠOV

   V roce 1374 získal Prešov od krále Ludvíka I. právo na stavbu opevnění, které bylo dokončeno až na počátku 16. století. Dvojitý pás hradeb je nejlépe patrný na jihovýchodě. Na západě stojí Floriánova brána a na severu polygonální Bašta s restaurací a bašta Kumšt přeměněná na vodní věž.

       

PROSTĚJOV

   Za Vratislava z Pernštejna došlo v roce 1495 k založení nových městských hradeb na obdélném půdorysu. Hlavní hradba byla členěna čtverhrannými a polygonálními baštami a čtyřmi branami. Celek byl obehnán parkánovou zdí a dvojicí vodních příkopů. Dnes je tento stavební počin částečně patrný jen na severní straně.

       

PROVINS*

   Provins patří k nejlépe zachovalým středověkým městům ve Francii, což umocňují zejména impozantní hradby, které v první polovině 13. století nechal postavit šampaňský hrabě Thibaut IV. Zachovaly se zejména na západě horního města, kde hned za příkopem přechází město ve volnou krajinu a zvyšuje tak pocit historické autenticity. Ze 14. století pocházejí brány Porte de Jouy a Porte Saint-Jean.

       

PRUDNIK

   Hrad a město založil nejvyšší český maršálek Vok I. z Rožmberka. Městské opevnění spojené s hradem je vzpomínané až v roce 1327. Kromě válcové hradní věže se v nároží dochovaly dvě bašty z 15. století a věž Dolní brány, která se poprvé připomíná v roce 1481.

       

PŘEROV*

   Zajímavou fortifikací je opevnění v Přerově které v kapkovitém tvaru obíhá pouze průchozí Horní náměstí s přerovským hradem. Kapesní město mělo kromě dvou hlavních bran i dodnes zachovalou severní fortnu k řece Bečvě.

       

PURBACH

   Hrad Purbach doložený k roku 1270 byl již v roce 1273 zničen Přemyslem Otakarem II. K opevnění trhové osady došlo až v letech 1630-1634 z důvodu přetrvávajícího tureckého nebezpečí. Navzdory rustikálnímu vzhledu je opevnění Purbachu nejzachovalejší v celém Burgenlandu. Dodnes stojí brány Türkentor, Brucker Tor a Ruster Tor.

       

© burda 2008-017