M Ě S T S K Á   O P E V N Ě N Í   (Q-Z)

QUEDLINBURG*

   Hlavním lákadlem mimořádně malebného a historicky hodnotného města je klášter, v jehož kryptě odpočívá první německý král Jindřich I. Ptáčník. Prostor je to krásný, přesto tmavé kamenné zdí dosud přesvědčivě nezbavují pocitu, že se zde ještě nedávnou sloužilo temnému kultu. Pod klášterním vrchem se rozkládá Staré Město, jehož opevnění je doložené k roku 1179. V téže době také začala výstavba samostatně opevněného Nového Města. V jeden právní celek byla obě města spojena až v polovině 17. století. Z 27 věží stojí 8, z šesti bran se nedochovala žádná.

       

RAABS AN DER THAYA

   Hrad Rakous je poprvé připomínán k roku 1100 v Kosmově kronice a z podhradí na druhém břehu řeky Dyje se v následujících staletích rozvinulo opevněné město. Hradby s cimbuřím se do původní výšky dochovaly zejména na západě, v jižním nároží pak přežívá okrouhlá věž z poloviny 14. století. Západní brána (Spitzertor) byla zbořena v roce 1855 a Východní (Uhrtor) v roce 1895.

       

RABŠTEJN NAD STŘELOU

   Vznik opevnění může být spojován nejdříve s Oldřichem Pluhem, který v roce 1321 koupil hrad Rabštejn a v jeho podhradí založil město, kterému vymohl v roce 1337 městská práva. Z opevnění stojí část barbakánu Dolní brány, hradba spojující Horní bránu s hradem a předsunuté opevnění zvané Sychrov.

       

RADOLFZELL

   Od roku 1100 byl Radolfzell trhem opatství Reichenau. Až v roce 1267 získal městská práva, avšak hradební okruh již tehdy existoval. Nejlépe se hradby zachovaly na východní straně, kde stojí věže Höllturm a Pulverturm. Zachoval se i most v městské zahradě, který vedl přes bývalý příkop do stržené Horní brány.

       

RAKOVNÍK

   Původní jednoduché opevnění města bylo nahrazeno kamennou hradbou až na počátku 16. století. Nové opevnění však nebylo nikdy plně dokončeno a už během své výstavby vykazovalo známky zastaralosti. Ze čtyř hlavních bran doposud stojí dvě, Pražská a Vysoká. Umělecky hodnotná je monumentální pětipatrová brána Vysoká postavená v nejvyšším bodě města. Branská věž zároveň plnila strážní funkci, protože odtud bylo dobře kontrolovatelné nejen celé město, ale i široké okolí.

       

RAVENSBURG*

   Počátky města jsou spojeny s hradem, který na vrchu Veitsberg vystavěl ve 2. polovině 11. století bavorský vévoda Welf IV. Kolem roku 1200 došlo k výstavbě opevnění horního města a v roce 1276 se Ravensburg stal svobodným říšským městem. V 1. polovině 14. století se město rozšířilo o Unterstadt, který byl rovněž opevněn. V 15. století došlo k výstavbě vysokých věží mezi kterými dominuje 51 m vysoká Mehlsack.

       

REGENSBURG

   V Řezně se dochovalo 5 bran. Nejstarší Porta Praetoria pochází z doby kolem roku 179, kdy císař Marcus Aurelius zřídil legionářský tábor Castra Regina. Ostentor na východním předměstí byla postavená kolem roku 1300, Brücktor původně ze 14. století byla znovu vystavěna v roce 1648 a věže Jakobstor na západě pocházejí ze 13. století. Mimo obrázky pak stojí Emmeramer Tor na jižním okraji.

       

REICHSHOFFEN

   Hradby skryté v zahradách a domech zdejších obyvatel stále prozrazují velikost středověkého města. Nejlépe se zachovala východní hradba, která byla v nárožích zpevněna kruhovými věžemi. Další okrouhlá věž se zachovala na západní straně. Na jižní straně se nacházel hrad zbořený v 18. století. Zbořené byly i obě městské brány Porte de Woerth a Porte de Bitche.

       

REMDA

   Remda je malé durynské město a první zmínka o městských hradbách pochází z roku 1367. Hradby se nejlépe zachovaly v severozápadním nároží, kde přežívá poslední okrouhlá věž.

       

RENNERTSHOFEN

   Takřka neznámá bavorská ves se nachází v polovině cesty mezi městy Ingolstadt a Donauwörth. Starobylá osada obývaná již v 7. století získala v roce 1335 právo trhu. Kolem města se zachovaly jednoduché zdi a dvě vstupní brány, které dali městu vzhled opevněné fortifikace. Ve skutečnosti šlo o křehké kamenné ohrazení, které by žádnému útoku neodolalo.

       

RESZEL

   Výstavba opevnění byla zahájena v roce 1372 a k další modernizaci došlo v 16. století. Město mělo tři brány: Královeckou, Vysokou a Rybářskou. Opevnění se zachovalo fragmentárně. Impozantní je příkop s gotickým mostem v severovýchodním nároží. Jedna bašta přestavěná k obytným účelům zůstala zachována na západní straně.

       

RETZ*

   Retz založil v roce 1279 hrabě Berchtold z Rabenswalde a jeho choť Walburgis z Hardeggu. Město bylo obehnáno dvojím pásem hradeb, příkopem a obezděným valem. Nejlépe se hradby dochovaly kolem západní poloviny města. Dominantami opevnění jsou nárožní okrouhlá věž Haberfelder Turm, severní Znojemská brána a jižní Nalber Tor

       

REUTLINGEN

   Nejvýraznější pozůstatky městských hradeb se nacházejí v blízkosti Albtorplatz na východní straně historického centra. Vidět zde můžeme dvě okrouhlé bašty původní parkánové hradby a v ulici Jos Weiss Strasse hlavní hradbu rozrušenou parazitní zástavbou, včetně nárožní věže Kesselturm. Jinými dominantami jsou Gertentor poprvé zmíněná roku 1392 a Tübinger Tor postavená v letech 1220 – 1240.

       

RHEINFELDEN

   Opevnění švýcarského města na levé straně Rýna bylo vedeno v půloblouku od břehu ke břehu. Pevnostní most, který spojoval město s druhým břehem, procházel přes ostrov s celním hradem Stein. Hradby stavěné od 12. století se dodnes v pozdějších úpravách dochovaly. Kupfertorturm pochází z roku 1360 a druhá z městských bran Obertorturm z roku 1330.

       

RIBEAUVILLÉ

   Tour des Bouchers je hlavním pozůstatkem městského opevnění a jednou z hlavních dominant alsaského města. Řeznická věž byla hlavní bránou horního města a konečnou podobu získala v 16. století. K obraně města přispívaly i hrady Ulrichsbourg, Giersberg a Ribeaupierre.

       

RIGA

   V Rize se zachovaly nejen novověké zemní bastiony, ale i úseky středověkých hradeb. Ty lze pozorovat zejména na severní straně města, kde se nachází i jediná městská brána zvaná Švédská z roku 1698 nebo okrouhlá 25 m vysoká Prašná věž, která je poprvé doložena v roce 1330.

       

RIQUEWIHR*

   Je jedním z nejmalebnějších měst vinařského Alsaska se silnou atmosférou středověku. Městské opevnění bylo dokončeno kolem roku 1500. Dolder Turm pochází z roku 1291 a její předbraní je dosud vybaveno padací mříží a mechanismem padacího mostu.

       

ROCHEMAURE

   Hlavním obranným prvkem je hrad postavený ve 12. století na impozantní sopečné vyvřelině pod kterou se krčí nepatrné podhradní město, které bylo ve 13. století v dlouhých hradebních liniích s hradem spojeno.

       

ROMA*

   Ve 4. století před naším letopočtem opevnil Řím etruský král Servius Tullius. Serviova hradba byla dlouhá 11 km a měla 16 bran. Ve 3. století našeho letopočtu se město natolik rozrostlo, že bylo císařem Aurelianem opevněno novou vnější hradbou. Aureliánova hradba byla 19 km dlouhá, měla 23 bran a téměř 400 věží. Římanům sloužila až do 19. století a dodnes je velmi dobře zachovaná.

       

ROMONT

   V dokumentech opatství Hauterive je Romont v roce 1177 připomínán ještě jako pouhý zalesněný vrch. V roce 1239 získává horu Petr II. Savojský a následujícího roku zakládá hrad, který je dodnes ústřední stavbou města. Následuje výstavba podhradí a městských hradeb s trojicí bran. Ty byly z větší části zbořeny v letech 1842-1854.

       

ROSHEIM*

   Hradby Rosheimu pocházejí ze 13. století o zdokonalovány byly ještě po roce 1622, kdy město dobylo Mansfeldovo vojsko. Přestože v novověku došlo k rozebírání hradeb, dochovaly se dodnes hned 4 brány. Pátá brána Westtor byla rozebrána v roce 1835.

       

ROSTOCK

   Zhruba 3 km dlouhá linie opevnění z poloviny 13. století vzniká po ujednání společného postupu třech původních sídlišť v jednom z fjordů Baltského moře. Hanzovní město otevíralo více než 20 bran, přičemž nepřekvapí, že většina z nich směřovala na mola městského přístavu. V plné kráse se zachovaly pouze tři.

   Nejstarší je Kuhltor, která má podobu ještě ze 13. století. 54 m vysoká Kröpeliner Tor byla přestavěna okolo roku 1400 a byla nejreprezentativnější z roztockých bran. Stentor získala svůj vzhled v letech 1574-1577. Pro úplnost ještě připomenu klasicistní Mönchentor, která stojí v místě jedné z přístavních bran.

       

ROTH

   Roth je průměrné bavorské město, jehož středověký původ dokládají zejména pozůstatky hradeb včetně několika věži původem ze 14. století, kdy získal Roth městská práva. Od roku 1349 je zde doloženo leprosárium a v 16. století byl v jihozápadním nároží postaven markraběcí lovecký zámek Ratibor.

       

ROTHENBURG OB DER TAUBER*

   Všechna chvála oprávněná. I já musím uznat, že navzdory turistickému ruchu patří město k těm nejkrásnějším skanzenům německé architektury. Osobně bych se nebál město díky rozmanitosti památkového fondu a strhujícím panoramatům z věží, hradeb i dvoupatrového mostu přes Tauberu považovat za vůbec nejkrásnější. Tím ovšem nechci snižovat kvality dalších mých oblíbených měst, jako je Bamberg, Míšeň, Lübeck a řady dalších.

       

ROTTENBURG AM NECKAR

   Středověké město s dlouhou sídelní tradicí vzniklo koncem 13. století. Nacházelo se na levém břehu Nekaru a později bylo rozšířeno o předměstí Ehingen na opačném břehu řeky. Hradby se nejlépe zachovaly na západní straně, kde stojí Kalkweiler Tor a Kapuzinertor nebo věže Pulverturm a Gaisholzturm. Na východní straně stojí za pozornost úsek hlavní hradby, parkánu a původního příkopu.

       

RÖTTINGEN*

   Malé venkovské město s překvapivě ucelenými pozůstatky vnějšího opevnění, včetně hradu v jednom z městských nároží. Leží na řece Tauber v okrese Würzburg a já pevně doufám, že podobně milých měst v Evropě objevím ještě spousty.

       

ROUDNICE NAD LABEM

   Roudnice je písemnými prameny připomínaná ve 12. století, kdy zde pražský biskup Jindřich Břetislav založil hrad. Rozkvět zaznamenala Roudnice ve 14. století, kdy za Jana IV. z Dražic došlo ke stavbě špitálu s kostelem sv. Václava, mostu přes Labe a augustiniánského kláštera. Za Jana Očka z Vlašimi došlo k založení Nového města a modernizaci opevnění. Pozůstatkem opevnění je věž Hláska a zbytky hradeb jsou nejlépe vidět v zahradách nad Rváčovem.

       

ROUFFACH

   Ačkoliv není opevnění Rouffachu nikterak výrazné, dobře ho lze dodnes sledovat na větší části městského obvodu. Bylo postaveno ve 13. století štrasburskými biskupy a z této doby pochází i základ nejvýraznější dominanty Tour des Sorciéres, která se později stala součástí radničního komplexu. Ve 14. století bylo opevnění propojeno s hradem Isenbourg.

       

RUST

   Zběžný návštěvník města si hradeb příliš neužije, neboť ač dobře zachovalé, jsou ukryté v privátních zahradách a přístup k nim vyžaduje značné úsilí. Projít ale můžeme jednou ze tří městských bran a obdivovat lze i polygonální baštu v severovýchodním nároží. Opevnění bylo postaveno na počátku 16. století a obnoveno o století později.

     

SAALFELD*

   V průběhu 13. století vzniklo opevnění, které je poprvé doloženo až v roce 1363. Mělo 37 věží a 5 hlavních bran, které se až na jedinou dodnes dochovaly. Stavebně nejstarší branou je Darrtor ze 14. století, Saaltor u mostu přes řeku je doložená již v roce 1365, Blankenburger Tor se připomíná v roce 1372 a Oberes Tor až v roce 1429.

       

SABINOV*

   Invaze panelové zástavby do historického jádra města Sabinovu možná pomohla vyřešit bytovou otázku, nicméně nenávratně rozrušila původní atmosféru patrnou třeba ještě v legendárním oskarovém snímku Jána Kadára a Elmara Klose Obchod na korze.

       

SACHSENBURG

   Pod hradem Sachsenburg se od 13. století rozrůstalo sídliště, které v roce 1326 získalo od salzburského arcibiskupa městská práva a bylo opevněno. Vlastně jen opevněný trh jednoduchou hradbou s cimbuřím, kdy se do hradeb nevešel ani farní kostel, dobře dokumentuje rytina Janeze Vajkarda Valvasora z roku 1681.

       

SAINT-HIPPOLYTE

   Zpočátku se osídlení koncentrovalo kolem kostela s ostatky sv. Hippolyta. Opevnění vzniklo v roce 1316 a později bylo rozšiřované. Dvě brány a obranné věže byly zbořeny v 19. století. Dnes existuje pouze Čapí věž (Tour des Cigognes) v jižním nároží.

     

SAISSAC

   Hrad Saissac se nachází na ostrožně a byl přístupný skrze předhradí na severu, které se rozvinulo v opevněné město. Město mělo 2 brány a zachovalo se několik obranných věží. Nejmohutnější z nich se příznačně jmenuje Grosse.

       

SAN QUIRICO D´ORCIA

   Město leží na starobylé poutní cestě do Říma a je etruského původu. Jméno je písemně doloženo k roku 712 při sporu diecézí Siena a Arezzo. Velká část hradeb dosud stojí včetně 14 věží. Zachovala se rovněž východní brána Porta Cappuccini.

       

SANDWICH

   Ve středověku významné přístavní město, kde v roce 1194 zakotvil král Richard, který se vrátil ze zajetí nebo kde byl v roce 1255 vyložen první slon, jako nevídaný dar anglickému králi. Z opevnění lze zmínit Rybářskou bránu, která pochází z roku 1384 nebo Barbican, který stál na konci mostu přes řeku Stour.

       

SANKT GOARSHAUSEN

   Je jediné město ve výběru, které jsem osobně nenavštívil a zobrazené pevnostní prvky jsem fotil z protějšího břehu Rýna. Město je poprvé doloženo k roku 1222 a městská práva získalo od krále Ludvíka IV. v roce 1324. Nad městem se nachází hrad Katz, který vznikl jako protiváha arcibiskupskému hradu Maus.

       

SANKT VEIT AN DER GLAN

   Opevnění korutanského města je poprvé doloženo k roku 1228. Hradby, které dodnes lemují téměř celé historické jádro pocházejí z 15. století a v severním nároží navazují na vévodský hrad. V západním rohu se dochovala dělová bašta předsunutá do vodního příkopu.

       

SANTARÉM

   Scalabis je název města, které v 2. století před n. l. založili Římané. V roce 460 obsadili město Vizigóti, kteří byli v 8. století nahrazeni Maury. V roce 1147 obsadil město portugalský král Alfonso I. Dobyvatel, neboť jeho muži přes noc přelezli hradby a otevřeli brány. Opevnění se dochovalo na ostrožně v místě hradu, kam střežila vstup dosud stojící Torre das Cabaças. Další zdi stojí na západní straně města.

       

SEBEŞ

   Mühlbach byl ve 12. století osídlen Sasy a poprvé je připomínáno v roce 1245. Výstavba městského opevnění započala v roce 1387. Po válečných poškozeních bylo opevnění v roce 1571 modernizováno. Hradba, která je v zahradách městských parcel dodnes dobře viditelná, se místy zachovala do původní výšky včetně cimbuří a smolných nosů. Obdélný půdorys měl čtyři brány a osm věží.

       

SEGOVIA*

   Římské opevnění města bylo postaveno ve 2. století. V 11. a 12. století došlo k výstavbě románských hradeb, které se dodnes z velké části zachovaly. Souvislá hradba se táhne na severní straně, kde svah ostrožny příkře spadá do údolí řeky Eresma. Pozoruhodnými stavbami jsou brány svatého Jakuba a svatého Ondřeje.

       

SELIGENSTADT

   Město vzniklo v zázemí benediktinského opatství, které bylo založeno na počátku 9. století. Městská práva získal Seligenstadt v roce 1175 a následně byl opevněn. Opevnění bylo zesíleno ve 2 polovině 15. století. Z této doby pocházejí obranné věže Stumpfaul, Pulverturm a Bollwerkturm stojící na místním hřbitově. Steinheimer Torturm je poslední z městských bran a svou podobu získala v letech 1603-1604.

       

SENLIS

   Senlis je antické město objevující se pod názvem Augustomagus, později známé jako Civitas Silvanectium. Ve 3. století bylo opevněno 7 m vysokou obrannou zdí, která sloužila až do 13. století, kdy Filip II. August modernizoval královské město. Hradby na kruhovém půdorysu existují v zástavbě dodnes.

       

SENS

   Bývalé opevnění města dnes připomíná široký bulvár, který v oválném půdorysu obíhá celé město. Pro nedostatek času jsem se asi 3 km dlouhé procházky vzdal a prohlédl si jen některé partie v jižní části města.

       

SCHAFFHAUSEN

   Město vzniklo v sousedství benediktinského kláštera, který byl založen v polovině 11. století. Nejpozději v roce 1208 byl Schaffhausen svobodným říšským městem a došlo k výstavbě městského opevnění. Průběžně zdokonalované opevnění vyvrcholilo stavbou pevnosti Munot v letech 1563 – 1585. Kromě této vyvýšené dominanty zůstaly v ulicích města zachovány další středověké věže např. Schwabentor, Diebsturm nebo Obertorturm.

       

SCHÄRDING

   V roce 1364 povýšil Rudolf IV. Habsburský Schärding na město. V letech 1429-1436 bylo vévodou Ludvíkem Vousatým stavěno opevnění. Postavena byla vnější hradní brána, městský příkop a městské brány Passauer Tor, Linzer Tor a Wassertor.

       

SCHMALKALDEN

   Skromné pozůstatky městského opevnění pocházejícího ze 14. století se nejlépe zachovaly na východní straně, kde byly upraveny v souvislosti s výstavbou zámku Wilhelmsburg. Pod zámkem se pak nachází Prašná věž a další prvky aktivní obrany přetrvaly na jižní straně města.

       

SCHÖRNDORF

   Schorndorf je německé město nedaleko Stuttgartu jehož opevnění je v současnosti už jen pro fajnšmekry. Zachovalo se v nevýrazných fragmentech zejména v ulici Friedricha Fischera a v ulici An der Mauer. Pevnostní dominantou tak zůstal už jen hrad v jihovýchodním nároží. Město bylo založeno v polovině 13. století.

       

SCHOTTWIEN

   Dnes město, dříve trh a celnice ve strategické soutěsce na hranici se Štýrskem. Poprvé je doloženo v roce 1094 jako Clamme a v roce 1220 jako Schadwin. Opevněno bylo ve 13. století Přemyslem Otakarem II. Opevnění se skládalo ze dvou hradebních zátarasů a dvou strážních věží. Součástí pevnosti byla i jeskyně poskytující zázemí pro 40 mužů.

       

SCHRATTENTHAL*

   Město navazující na monumentální komplex hradu dodnes uchovává obranné prvky. Patrné jsou zejména na severní straně města. Zachovala se i jedna ze dvou bran poblíž hradu. V roce 1425 dobyli Schrattenthal husité.

       

SCHWÄBISCH GMÜND

   Opevnění je datováno před rok 1350. Z původních 24 věží městské hradby se dodnes v úplnosti zachovalo jen šest z nich. Schmiedturm dokončená roku 1498, Wasserturm, Rinderbacher Torturm s dělovými koulemi ze šmalkaldské války, Königsturm vysoká 39 m, Fünfknopfturm z 15. století a Faulturm.

       

SIBIU

   Jedna z největších a nejhodnotnějších městských památkových rezervací v Rumunsku. Město s názvem Hermannstadt založili němečtí osadníci a poprvé je doloženo roku 1191 v papežské listině Celestýna III. Silně opevněné město začlo s výstavbou hradeb ve 13. století a v 16. století je dovedlo k dokonalosti. Nejlépe se hradby zachovaly na jižní straně, kde jsou zemní valy i oba hradební pásy. Krom toho jsou zde čtyři středověké věže, tři bastiony a pozoruhodný torion, který dnes slouží jako budova filharmonie. Další dvě věže se zachovaly na severním okraji Dolního města.

       

SIENA*

   Siena byla ve středověku signifikantním městským státem a centrem obchodu a bankovnictví. V 16. století se dostala pod vliv Medicejů, kteří dále zdokonalovali opevnění vystavěné už v 11. století. Opevnění vnitřního města pohltila zástavba, avšak hradby vnějšího systému nadále připomínají nedobytnou pevnost.

       

SIGIŞHOARA

   Malebné město na ostrožně vybíhající nad řeku Tarnava Mare je zapsané na seznamu památek UNESCO. Saské kolonizační město vzniklo v místě dácké pevnosti Sandava a jeden z nejstarších středověkých pramenů jej jmenuje jako Schespurch. Opevnění stavěné od 13. století mělo 14 věží, z nichž osm dodnes stojí. Nejvýznamnější z nich je Hodinová věž s orlojem z druhé poloviny 14. století, která je zároveň nejmonumentálnější městskou bránou v Rumunsku.

       

SIGÜENZA

   Je město v provincii Guadalajara v autonomní oblasti Castile-La Mancha. Nachází se zde velké množství středověkých památek včetně katedrály a biskupského hradu. Středověké hradby mezi lákadla nepatří, přestože se zachovaly na značné části obvodu. Za pozornost stojí okrouhlá věž na západní straně města a dvě brány Portal Mayor a Puerta del Hierro. Puerta del Toril a Puerta del Sol ústí do města z východu.

       

SILCHESTER

   Silchester je římské město, které bylo postaveno po roce 43 na starším laténském sídlišti a zaniklo až v raném středověku. Město se jmenovalo Calleva Atrebatum, bylo postaveno na ploše 40 hektarů a na půdorysu nepravidelného osmiúhelníku. Hradby vznikly kolem roku 270 a jsou dodnes sledovatelné po celém obvodu.

       

SKALICA

   V roce 1372 povýšil král Ludvík Veliký Skalici na svobodné královské město. Bezprostředně poté došlo k výstavbě opevnění, které bylo zesíleno po husitských válkách. Dodnes se zachovaly četné úseky liniového opevnění (místy ještě s ochozem a původním cimbuřím) a torzo Horní brány s postraní brankou. Strážnická, Holíčská a Stračinská brána zanikly beze zbytku.

       

SLANÝ

   Na první pohled je z opevnění města vidět jen sličná Velvarská brána, ale pokud hradební okruh ohledáme podrobněji, najdeme v privátních zahradách a ve vnitroblocích téměř ucelený obvod včetně několika bašt. To nejlepší ale již zaniklo. Na mysli máme Lounskou bránu rozebranou v roce 1835 a zejména bránu Pražskou s masivním barbakánem spěšně zdemolovanou v roce 1841. Arogance tehdejších mocných je dostatečně známá.

       

SLAVONICE*

   K malebnosti Slavonic na pomezí Čech, Moravy a Rakouska přispívají i zbytky opevnění. Hradby datované do 15. a 16. století byly opatřené okrouhlými baštami. Výjimkou bylo jihovýchodní nároží, jde se nacházela bašta pětiboká. Ze tři bran se dochovala severní Dačická s pozůstatky barbakánu a Jemnická na východě. Jižní brána Rakouská byla zbořena v 19. století.

       

SOBĚSLAV

   Městské opevnění v Soběslavi bylo budováno na půdorysu kosodélníku od konce 14. století. Skládalo se z hlavní hradby, 10-11 m širokého parkánu, parkánové hradby, 13-15 m širokého příkopu obezděného na vnější straně a navazujícího valu. Nejlépe se fortifikace zachovala na východní a severní straně a v severozápadním nároží, kde navazovala na opevnění hradu.

       

SOEST

   Z památkového hlediska je Soest hodnotný především pro svůj jedinečný soubor církevní architektury. Na třech čtvrtinách obvodu historického jádra ovšem nalezneme i zajímavé pozůstatky středověkých hradeb, kterým vévodí jediná zachovalá brána Osthofentor (původně jich bylo 10) a poslední stojící věž Kattenturm z roku 1230.

       

SOLOTHURN*

   Jedním z nejvýznamnějších římských měst severně od Alp bylo Castrum Salodurum. Na významu mu neubraly ani mladší epochy a i dnes je hlavním městem stejnojmenného kantonu. Zdejší starověké, středověké až renesanční opevnění řadilo Solothurn k nejkvalitnějším pevnostem v zemi, o čemž svědčí např. Basilejská brána.

       

SOPRON

   Dominantou opevnění ale i celého města je Türztorony. Středověká branská věž, která byla postavena na antických základech římského města Scarabantia. Čtverhranný základ přechází nad průjezdem ve válcové těleso, které bylo barokně upraveno po požáru města v roce 1676.

       

SOULTZ-HAUT-RHIN

   Návštěvu hradeb města Soultz nelze moc doporučovat, přestože jsou sledovatelné na značné části obvodu. V zásadě jde o nízké zídky nebo fronty domů na bývalé hradbě. Na jednu ze dvou posledních věží není zase vidět skrze bujnou vegetaci. Doporučit tak lze snad jen návštěvu hradu Bucheneck, který je poprvé doložen roku 1254. Městské hradby byly postaveny před rokem 1298 a v roce 1317 rozšířeny. V roce 1525 bylo město poničeno rebelujícími venkovany.

       

SOUTHAMPTON*

   Jedna z nejvýznamnějších městských fortifikací anglického jihu se dochovala v Southamptonu. Mořem přirozeně chráněné město bylo ve 13. století opevněno na severu a východě, avšak po ničivém francouzském nájezdu v roce 1338 byl Southampton do konce 14. století opevněn po celém obvodu. Opevnění se nejlépe dochovalo na západní přístavní straně, v jihovýchodním nároží, kde se dochovaly God´s House Gate a South Gate. Severu pak dominuje solitérní Bargate.

       

SPALT

   Spalt je bavorské město na půdorysu trsátka a opevnění je doloženo už v roce 1294. Zachovala se Horní brána z roku 1422, která byla od roku 1763 užívaná k obytným účelům. Dále se zachovalo několik bašt. Reifenturm z roku 1446, Schäfersturm z 1. poloviny 14. století nebo věže Drechsierturm a Diebsturm.

       

SPANDAU

   Středověké město Spandau je od roku 1920 součástí Berlína. Je známe skrze renesanční citadelu, která město chránila. Vlastní městské hradby z počátku 14. století se dochovaly fragmentárně. Delší úsek s jedním wikhauzem (mírně předsunutým prvkem aktivní obrany) se dochoval v místní části Kolk.

       

STADTILM

   Opevnění na půdorysu nepravidelného pětiúhelníku je doloženo k roku 1302 a mělo asi 35 věží. Před hradbou byl vyhlouben příkop napájený z řeky Ilm. Brány Kellertor, Weimarisches Tor, Oberes Tor a Erfurter Tor byly zbořeny kolem roku 1840.

       

STADTSCHLAINING

   Dominantou nejmenšího města v Burgenlandu je hrad Schlaining, který je poprvé připomínán v roce 1271 v listině krále Přemysla Otakara II. jako castrum Zloynuk. Opevněné město bylo bezprostředním hradním zázemím.

       

STARGARD ŚZCECINSKI*

   Těžce poškozené město láká milovníky středověku hlavně na katedrálu, ale pyšnit se může i hodnotnými pozůstatky opevnění. Jde zejména o brány. Pyrzycká brána byla postavena krátce poté, co byl Stargard v roce 1243 povýšen na město. Walowá brána na opačné straně pak pochází z roku 1439. Určitým unikátem je brána Mlyńská z 1. poloviny 15. století, kterou bylo možné do města vplout na lodi.

       

STAROGARD GDAŃSKI

   V roce 1305 připadl Starogard křižákům, kteří jej proměnili na město a opevnili. V právním smyslu se Starogard stal městem v roce 1348, kdy získal chelmińská městské práva. Nejlépe se opevnění zachovalo na severozápadní straně.

       

STEIN AM RHEIN

   Skrze Dolní bránu, zvanou také Zeitturm, vstupujeme do malebného městečka Stein am Rhein. Zachovala se i menší brána Obertor, kterou obyvatelé města odcházejí na své vinice. Ohningertor, třetí z městských bran se nedochovala a ustoupila novodobým požadavkům města na dopravu v roce 1840. Další branka směřující k řece existovala poblíž kláštera St. Georgen. Hohenklingen je pak jméno hradu nad městem.

       

STEIN AN DER DONAU

   Stein je od roku 1938 součástí města Krems an der Donau. Původně jsem zdejší opevnění prezentoval pod hlavičkou Kremže, ale protože je pevnostních pozůstatků v obou historických městech dostatek, ochuzoval bych galerii o zajímavou a neprávem opomíjenou lokalitu. Kromě hradu a několika bašt najdeme ve Steinu i Kremžskou a Lineckou bránu z 15. století.

       

STENDAL

   Pozůstatkem opevnění hanzovního města Stendal jsou dvě exkluzivní brány, které patří ve své kategorii k nejkrásnějším ukázkám cihlové architektury. Kamenný průjezd Tangermünder Tor pochází z pozdně románského období a je nejstarší stojící bránou v severním Německu. Cihlové navýšení s kruhovou nástavbou a zdobným cimbuřím s nárožními věžičkami je prací z doby okolo roku 1440. Ještě zdobněji je provedena druhá z městských bran, která pochází z let 1450-1460. Co do uměleckého provedení je Uenglinger Tor často srovnávána se slavnou Holštýnskou bránou v Lübecku.

       

STRALSUND

   Od poloviny 13. století bylo původní opevnění nahrazeno kamennou hradbou dokončenou v roce 1320. Zhruba trojúhelný půdorys města o obvodu 3,1 km byl vybaven desítkou bran, přičemž Kniepertor a Kütertor zůstaly zachovány podnes. Ostatní brány takové štěstí neměly a byly vesměs odstraněny během 19. století. Výjimkou je Semlower Tor, zbořená po hlasitých protestech teprve v roce 1960. Stavebně zajímavá přístavní brána s pyramidálně uspořádanými okny ve štítě byla podobně jako ostatní brány v dobách míru pronajímána obchodníkům k uskladnění zboží.

       

STRASSBOURG

   Vyvinul se z římského vojenského tábora Argentoratum v místě pozdější katedrály. Následně se rozšířil západním směrem a do roku 1200 zabíral plochu celého ostrova. Do poloviny 13. století bylo přihrazeno jižní předměstí kam patří i dodnes stojící Špitální brána. Ve 14. století bylo přihrazeno severozápaní předměstí a v 15. století jihovýchodní předměstí Krutenau. Pevnostní památkou číslo jedna ji nicméně zajištění mostu Ponts Couverts, který se klene přes 4 říční kanály ve čtvrti Petite France.

       

STRASSBURG

   Štýrský Strassburg není příliš známý. Bohatý je ale na zajímavé památky, které se nacházejí jak uvnitř města, tak v blízkém okolí. Hradby na půdorysu téměř pravidelného pětiúhelníka jsou spojené s hradem a z velké části dnes slouží jako obvodové zdivo městských domů. Nejlépe viditelný je úsek běžící po jihozápadním úbočí hradního kopce.

       

STRAUBING

   Opevnění města se nejlépe zachovalo na severní straně a na ostatních stranách je dokladováno okružní ulicí Stadtgraben. V ulici In der Burg stojí nejstarší městská zeď postavená před rokem 1332. V 15. století bylo opevnění modernizováno a rozšířeno o severní předměstí, kde stojí nárožní okrouhlá věž Pulverturm a městská brána Spitalthor v konečné podobě z roku 1628.

       

STŘÍBRO

   Město se začalo rozvíjet kolem poloviny 13. století a počátkem 14. století bylo opevněno. Město mělo 2 hlavní brány, Pražskou a Chebskou, které byly zbořeny v 19. století. Zachována zůstala pouze Židovská branka. V 16. století bylo město rozšířeno. Z této doby přetrvávají zejména mostecká brána z roku 1560 a Koubkova brána z roku 1574.

       

SUŠICE

   Dobře informováni jsme o počátku zděných hradeb v Sušici, neboť povolení ke stavbě získali sušičtí měšťané od krále Jana Lucemburského v roce 1322. Tato hradba je relativně dobře sledovatelná, avšak mnohem hůře se dochoval vnější hradební okruh z doby vlády krále Vladislava Jagellonského. Tady zbyla prakticky jen jedna hranolová bašta s okosenými rohy, která se zachovala díky starému židovskému hřbitovu v parkánu při vnitřnímu líci.

       

SVÄTÝ JUR

   Vedle Modry a Pezinka je Sväty Jur dalším městem pod Malými Karpatami, které bylo v 17. století v důsledku tureckého ohrožení a častých stavovských povstání opevněno. Původně mělo 5 okrouhlých bašt, 9 bastionů a 4 brány.

       

SZPROTAWA

   Z opevnění města přetrvaly jen nevelké zbytky. Větší úsek hradby i s baštami se zachoval v severní části, na jihozápadě je pak možné spatřit zazděný portál někdejší Zaháňské brány, která je poprvé zmiňována k roku 1330. Druhá z městských bran Hlohovská byla rozebrána v roce 1826.

       

SZYDLÓW*

   Fantastickou konzervou minulosti s pestrou nabídkou pamětihodností je nevelké město Szydłów ve svatokřížském vévodství. Městská práva získalo za Vladislava Lokýtka v roce 1329. Za Kazimíra Velikého zde vznikl hrad a město bylo ohrazeno zdmi s trojicí bran. Celistvé úseky rovných linií hradeb bez jediné bašty a ojediněle představenou Krakovskou bránou, dávají přesto městu přízvisko „Polské Carcassonne“.

       

ŚRODA ŚLĄSKA*

   Německý název Neumarkt dokládá právo trhu. Polský název k tomu dodává, že trh se konal ve středu. Od 14. století se obchodníci scházeli za hradbou opatřenou dlouhou řadou bašt a věží. Přesto šlo o pevnost spíše symbolickou. Výška zdí se pohybovala pouze okolo 4,5 m a síla zdiva okolo 1,2 m. Údržbu a opravy jednotlivých úseků hradby zajišťovaly řemeslnické cechy.

       

ŠTRAMBERK

   Štramberskou dominantou je Trúba, hláska někdejšího hradu, který od středověku dominoval širokému okolí. Ve 14. století bylo k hradu přihrazeno město, jehož opevnění se dodnes dochovalo. Do hradeb vestavěná zvonice je pozůstatkem gotického kostela sv. Bartoloměje.

       

ŠUMPERK

   Ulice Langrova, Okružní a Slovanská vedou místem původního městského příkopu a dodnes tvoří takřka pravidelný kruh. Obíhají město, jehož jednoduché hradby vznikly na počátku 16. století za pánů ze Žerotína. Za třicetileté války neměli Švédové s dobýváním města větší problém. V 19. století byly odstraněny všechny věže i brány.

       

ŚWIECIE

   Świecie plnilo od raného středověku centrální funkci a v roce 1309 připadlo křižákům, kteří zde postavili nový hrad. V roce 1336 získalo Świecie chelmiňská městská práva a bylo opevněno. Z města se zachoval pouze starý farní kostel a úsek hradby v západním nároží, neboť se obyvatelstvo v polovině 19. století z důvodu častých záplav přesunulo na bezpečnější místo.

       

TÁBOR

   Velmi progresivní opevnění vzniklo v 1. polovině 15. století v Táboře. Jde zejména o mohutné polygonální bašty, nebo zaniklou Novou (Pražskou) bránu, před kterou vznikl tehdy moderní barbakán. Zajímavá je i stojící Bechyňská brána se stěžejkovým padacím mostem pod hradem Kotnov, kterou v 19. století upravil Josef Mocker.

       

TACHOV*

   Město okrouhlého půdorysu se nachází ve stráni nad řekou Mží. Královské město vzniklo ve 13. století na staré sídelní tradici v návaznosti na tachovský hrad a záhy bylo opevněno hradbami s 26 hranolovými, dovnitř otevřenými věžemi.

       

TALLINN*

   Rozsah městského opevnění je v rámci Estonska něčím zcela nevídaným a i v celoevropském kontextu zaujímá Tallin přední postavení. Město nechala opevnit v roce 1265 dánská královna Markéta Sambiria. Opevnění bylo rozšiřováno ve 14. a 16. století. Mělo 46 věží, přičemž 20 z nich stojí dodnes.

       

TANGERMÜNDE*

   Slávu Tangermünde pozvedl ve 14. století císař Karel IV., který na zdejším hradě zřídil svou druhou rezidenci. Hrad se doposud velmi dobře dochoval, podobně jako celé středověké město, nevyjímaje obdélné opevnění z doby kolem roku 1300. Na rozdíl od většiny přístavních měst se hradba nejlépe dochovala právě na straně k labskému rameni a patřila k nejbytelnějším částem opevnění. Hlavní přístavní bránou byla doposud stojící Elbtor. V jihozápadní hradbě lze obdivovat velmi pěknou Novoměstskou bránu z doby okolo roku 1450. Bizarní Eulenturm připomínající sovu je pak pozůstatkem severovýchodní brány.

       

TARNÓW

   Město elipsovitého půdorysu ukrývá v zástavbě pozůstatky hradeb, které jsou nejlépe patrné na severní straně, kde je k vidění nejméně jedna hranolová a jedna půlkruhová bašta. Hradby postavené ve 14. století jsou poprvé doloženy roku 1448.

     

TARQUINIA

   Tarquinia je známá skrze etruské město v poloze La Civita a zejména skrze pohřebiště z 9. století před n. l., ke kterému míří zástupy turistů. Je zde také středověké město s románskými věžovými domy, starobylými kostely a bytelnou hradbou.

       

TARRAGONA

   Opevnění města vzniklo na přelomu 3. a 2. století před n. l. a je nejstarším římským opevněním mimo Itálii. Část této hradby z mohutných kvádrů se dodnes dochovala zejména na severní straně, kde se nacházejí i tři římské věže Cabiscol, Minerva a Arzobispo. Svůj podíl zanechaly i mladší epochy. 14. století reprezentuje třeba polygonální Torre de les Monges v jižním nároží.

       

TELČ

   Oslňující krása města s rozlehlým zámkem a souvislou zástavbou výstavných měšťanských domů neumožňuje běžnému návštěvníkovi vidět v Telči také pevnost. Tu prozrazují pouhé rybníky, které dříve obklopovaly celé město a suplovaly roli příkopů. Viditelných je i několik úseků hradeb ze 14. století, které byly v 17. století zvýšeny. Nejlépe se opevnění zachovalo na jižní straně, kde stojí hradba ještě do původní výšky, zachovala se původní půlkruhová bašta, věž Horní brány i hluboký obezděný příkop. Jiné pozůstatky jsou v okolí zámku, kde přetrvala druhá z městských bran.

       

TEMPLIN*

   Ukázkovým opevněním cihlové gotiky se může pochlubit město Templin. Dochovalo se prakticky v úplnosti, stavem nejvíce připomíná 14. století, je dlouhé 1735 m, má 48 vikhauzů. 2 okrouhlé věže (Eulenturm a Pulverturm) a především 3 nádherné brány (Berliner Tor, Prenzlauer Tor, Mühlentor).

       

TENBY*

   Tenby je nejzachovalejší městskou pevností velšského jihu. Hradby byly postaveny hrabaty z Pembroke a zesíleny v polovině 15. století. Poslední oprava proběhla v roce 1588. Zajímavou stavbou je bašta zvaná Five Arches Gate, do které bylo sekundárně vylámáno 5 vstupních portálů.

       

TEREZÍN

   Terezín vznikl spolu s dalšími pevnostmi v severních částech monarchie jako součást habsburské vojenské strategie proti Pruskému nepříteli. Založen byl roku 1780 císařem Josefem II. a v roce 1782 prohlášen svobodným královským městem. Městem s uceleným bastionovým opevněním je dodnes.

       

THANN

   Na přelomu 12. a 13. století vznikl hrad Engelbourg pánů z Ferrette. Ve stejné době s v podhradí na řece Thur rozvinulo město, které je poprvé připomínáno v roce 1296. Ze 14. století pocházejí dvě okrouhlé nárožní věže Tour des Sorciéres a Tour des Cigognes, přičemž druhá jmenovaná dostala na konci 16. století oktogonální nástavbu.

       

THEMAR

   Je regionální město v Durynsku. Městská práva získal v průběhu 14. století. Výstavba kamenné hradby je doložena k roku 1457. V roce 1634 bylo město zničeno. V 17. století zasáhl město hon na čarodějnice. Toto temné období dodnes připomíná Hexenturm, bývalá bašta městského opevnění.

       

TIENGEN

   Waldshut-Tiengen je dvojměstí v jižní části Badenska-Württemberska. Obě města vznikla ve středověku a obě byla chráněna hradbami. Méně je vidět v části Tiengen, neboť zde stojí pouze jedna nárožní věž zvaná Storchenturm. Je poslední z pěti obranných věží a poprvé je doložena v roce 1525 jako Diebsturm.

       

TOLEDO*

   Toledo nabízí tolik historických památek a zajímavostí, že běžnému návštěvníkovi na opevnění nezbývá čas. Stojí ovšem za pozornost a nepochybně přispívá k malebnosti a autenticitě někdejšího hlavního města vizigótské říše. Zmínit musíme dva opevněné mosty přes řeku Tajo, maurskou bránu Puerta de Bisagra Antigua z 10. století, Puerta del Sol postavenou ve 14. století řádem johanitů nebo renesančně upravené brány Puerta de Bisagra Nueva a Puerta del Cambrón.

       

TORUŃ*

   Jedno z nejkrásnějších měst v Polsku, město perníku a rodná hrouda astronoma Mikuláše Koperníka. Opevnění cihlového města na půdoryse ze 13. století se dochovalo především na břehu řeky Visly. K vidění jsou tři městské brány a pozoruhodná, legendami opředená, šikmá hradební věž. Součástí opevnění byl i křižácký hrad, který je dnes kromě záchodové věže v rozvalinách.

       

TRIER

   Augusta Treverorum je římská megapole, která byla opevněna hradbou v délce 6480 m, pěti branami a nejméně 45 věžemi. Dodnes tuto éru připomíná Porta Nigra, která je nejvýznamnější památkou svého druhu severně od Alp. Navzdory opevnění bylo město opakovaně plundrováno barbarskými kmeny. Nový vzestup zaznamenal Trevír za arcibiskupa Bruna na počátku 12. století, avšak rozsahem byl sotva poloviční. Středověká hradba dokončená ve 13. století se nejlépe dochovala poblíž Rheinisches Landesmuseum, kde se nachází i brána Kastilport.

       

TRNAVA*

   Trnava je nejstarším královským městem na Slovensku. Po obdržení privilegií v roce 1238 byla započata výstavba městských cihlových hradeb. Pevnostní systém sloužil až do 18. století a dodnes je chloubou města, o čemž svědčí znovu vystavované chybějící úseky hradeb.

       

TRZEBIATÓW

   V meandru řeky Regi se nacházel hrad připomínaný v roce 1180. V jeho sousedství se rozvijela trhová osada, která v roce 1277 získala lübecké městské právo. Za knížete Boguslava IV. v roce 1299 získal Trzebiatów právo opevnění. Ačkoliv nedosahují původní výšky, stojí městské hradby stále na většíně obvodu. Z věží se zachovala jediná zvaná Kaszana.

       

TŘEBOŇ*

   V opevnění Třeboně hrála vždy důležitou roli voda. Kamenné hradby rožmberského města jsou doložené ve 2. polovině 14. století. Modernizaci opevnění provedl v letech 1525-1527 Josef Štěpánek Netolický, zakladatel okolních rybníků. Zachovaly se 4 městské brány: Budějovická, Hradecká, Svinenská a Novohradská.

       

TÜBINGEN

   Hradby města Tübingen jsou takřka dokonale rozebrané nebo ukrýté v parazitní zástavbě, proto nepřekvapí, že jedinou pevnostní dominantou zůstal hrad Hohentübingen. Pokud si někdo dá práci s hledáním pevnostních pozůstatků, doporučuji sledovat okolí Haagtorplatz nebo zavítat do uličky Neckarbad. Dále odkazuji vstopit na most přes Neckar, odkud je nejen dobře vidět panorama města, ale v přestavbách i původní obrannou věž Hölderlinturm a věž bývalé Neckarské brány.

       

TULLN

   V podstatě jen dvě památky Tullnu připomínají pevnostní historii města. První pochází z římského období a připomíná slávu tábora Comagena. Druhou památkou je pak dělová bašta v jihozápadním nároží z poloviny 16. století.

       

TURCKHEIM

   Z opevnění ze 14. století se zachovaly tři věžové brány a osm flankovacích věží. Porte Haute zvaná Munsterská stojí na západě a s jižní Porte Basse zvanou Francouzská jsou téměř totožné. Malinko odlišná je pak Porte du Brand na východní straně, která se zachovala i sklenutým mostem přes příkop a směřovala směr Ingersheim.

       

TUSCÁNIA*

   Staré etruské město se v 5. století stalo jedním z nejstarších biskupství v Itálii a od roku 781 náleželo papežskému státu. V 11. století získalo město nezávislost. V této době se město značně rozšířilo a získalo novou hradbu. V 15. století bylo město obléháno vojsky kardinála Vitelleschiho a později francouzským králem Karlem VII.

       

ÜBERLINGEN*

   Pozoruhodné opevnění si můžeme prohlédnout ve městě Überlingen, kde se zachovalo několik impozantních věží a zejména mohutný, do skály vylámaný příkop. Opevnění starého města kolem kostela sv. Mikuláše bylo vystavěno ve 13. století. V polovině 14. století došlo k rozšíření o severozápadní oblasti a výstavbě nového opevnění. Ze sedmi vnějších bran se zachovala pouze Aufkircher Tor a ze tří bran vnitřního obvodu pouze Franziskaner Tor.

       

ULLASTRET

   Obrázky pocházejí ze středověkého města, avšak poslední v řadě zobrazuje bývalé iberské město, které se nacházelo severovýchodně od dnešního Ullastret. První hradby tohoto města vznikly už ve 2. polovině 6. století a rozšířeny byly v 1. polovině 4. století před Kristem.

       

ULM

   V roce 1480 bylo opevnění města významně zmodernizováno. Pozůstatky této stavební fáze se dobře dochovaly na jižní straně při Dunaji. Gänsturm je brána na východě, která je vysoká 37,5 m a založena byla už v roce 1360. Zajímavou stavbou opevnění je Metzgerturm z roku 1349, která je vysoká 36 m a pro svůj sklon je známá jako Šikmá věž.

       

UNIČOV

   Na západní straně města jsou hradby nejzřetelnější. Zachovalo se zde několik bašt a především Medelská brána, jediná z původních pěti bran. Jinou zajímavou stavbou je bývalá zbrojnice při bývalé Vodní brance na jihovýchodní straně města, která slouží jako muzeum. Před touto stavbou je dobře patrný příkop, který obíhal celé město.

       

ÚŠTĚK

   Město se nachází v přirozeně chráněné poloze a v obranyschopnosti se rovněž uplatnil zdejší hrad, jehož mohutná věž, zvaná Pikartská, prostupuje jižní městskou hradbou. Na západní straně se nachází torzo Litoměřické brány a dobře viditelný je i šíjový příkop před ní. Průběh hradby je sledovatelný téměř na celém obvodu, avšak největší výšky dosahuje v zaobleném severovýchodním nároží.

       

VACHA

   V severovýchodním nároží města stojí hrad Wendelstein, který měl značný podíl na obraně města. V jihovýchodním nároží pak stojí Storchenturm, která je jednou ze dvou zachovalých věží. Úseky hradeb se zachovaly v blízkosti Johanneskirche a na jižní a západní straně města.

       

VAIHINGEN AN DER ENZ

   Městské hradby propojené s hradem Kaltenstein vznikly ve 13. století. Z nejstarší fáze pochází štíhlá věž Haspelturm ve východním nároží. K původním dvěma městským branám Kirchtor a Mühltor přibyla v 15. století Frauentor, avšak ani jedna z bran se nezachovala. Z 15. století pochází rovněž masivní Prašná věž v jižním nároží.

       

VALKENBURG

   Opevnění města navazuje na hrad Valkenburg, který patří k nejvýznamnějším zříceninám v Nizozemsku. Zesíleno bylo po roce 1329, kdy město a hrad dobyl brabantský vévoda Jan III. Za zmínku stojí brána Grendelpoort, která byla v roce 2014 razantním způsobem dostavěna. Na fotografii ještě před dostavbou.

       

VELBURG

   Dominantou malého bavorského města je zřícenina stejnojmenného hradu z 12. století. Podhradí bylo opevněno ve 13. století a kolem roku 1410 rozšířeno a modernizováno. Do dnešních dnů přetrvaly některé úseky zdí, severní městská brána a jedna nárožní bašta zvaná Tiefsturm.

       

VERDUN

   Malé město, kde byly napsány velké dějiny. V roce 843 byla Verdunským mírem rozdělena říše Karla Velikého na tři části, v roce 1916 zde došlo k bitvě, která trvala 10 měsíců, a která přivodila smrt možná až miliónu lidí. V roce 1374 se stal Verdun svobodným říšským městem a symbolem této doby je i Porte Chausée.

       

VERONA

   Verona byla opevněna už v antice a z této doby přetrvala zejména Porta Borsari postavená v 1. století. Jinou římskou bránou je pak částečně zachovalá Porta Leoni. Středověkého původu je Portoni della Bra, kterou chránila věž s břitem. Z 16. století pak pocházejí Porta Vescovo a Porta Palio.

       

VÉZELAY

   Je známé skrze benediktinské opatství s bazilikou sv. Maří Magdalény. Spolu s městem, které vybíhá podél přístupové ulice k jihozápadu bylo opevněno mohutnou hradbou. Zachovala se Nová brána ze 14. století lemovaná dvěmi věžemi. Z Vézelay vycházeli poutníci na svatojakubskou cestu a dvakrát se zde sešli křižáci před výpravou do Svaté země.

       

VIANDEN

   Z měst současného Lucemburska patřil Vianden ve středověku k nejlidnatějším a byl centrem stejnojmenného kraje. V roce 1308 získal Vianden výsady svobodného města. Město na úpatí hradního kopce bylo obehnáno zdí, která navazovala na opevnění hradu. Hradba byla opatřena 24 polookrouhlými věžemi a 5 branami. Na opyši hradního bradla se dochovala zvonice Hockelsturm, která rovněž bývala obrannou věží.

       

VICOPISANO*

   Ve 12. století se Vicopisano stalo důležitou pevností Pisánské republiky. V roce 1406 padlo do rukou Florenťanů, kteří jej pod taktovkou Filippa Burunelleschiho nově opevnili. Nejznámější stavbou je Brunelleschiho věž, která je hradebním koridorem spojena s hradem nebo severní hranolová brána se čtyřmi portály.

       

VILLEFRANCHE-DE-CONFLENT*

   Promyšlená pevnost v hlubokém pyrenejském údolí na soutoku řek Tét a Cady vznikla přestavbou architektem Vaubanem a využila i část původního středověkého opevnění, např. Tour du Diable nebo Tour du Portalet. Součástí opevnění je i Fort Liberiá položená vysoko nad městem.

       

VILNIUS

   V roce 1503 obdržel Vilnius od litevského velkovévody Alexandra právo na městské opevnění. Fortifikace byla dokončena v roce 1522 a dalšího posílení se dočkala v 17. století, kdy vznikl dodnes stojící bastion navržený vojenským inženýrem Fridrichem Gedkantem. Jinou památkou je poslední z pěti bran zvaná Medininkai.

       

VIMPERK*

   Opevnění bylo budováno po roce 1479 za Petra Kaplíře ze Sulevic, který pro Vimperk zajisti povýšení na město. Na cestě k hradu se dochovala věžovitá Černá brána a dalších pět bašt. Mezi obrázky je i věž předsunuté fortifikace Haselburk.

       

VISBY*

   Švédské město na ostrově Gotland se pyšní nejlépe zachovalými středověkými hradbami ve Skandinávii. Vystavěny byly během dvou fází ve 13. a 14. století. Dlouhé byly 3,6 km a měly 51 obranných věží, z nichž se 36 dodnes dochovalo. Nejstarší stavbou opevnění je věž Kruttornet z 12. století, která byla vystavěna na obranu přístavu.

       

VITERBO*

   Hradby Viterba rostly od 11. století a vyvíjely se až do počátku novověku. Z rozsáhlého souboru bran a věží zmíním jen některé. Torre della Bella Galliana byla postavena v roce 1296 a její stavitel se jmenoval Corrado Branca. Jinou věží je Torre Biele postavená v roce 1270 poblíž Římské brány.

       

VODŇANY

   Opevnění málo významného královského města vzniklo nejspíše ve 14. století. V roce 1419 bylo obsazeno Oldřichem z Rožmberka a hradby pobořeny. V 15. století vznikla nová parkánová hradba s hranolovými baštami. V roce 1620 město snadno dobyl Maxmilián Bavorský. V 17. století hradby zpustly a město jen problematicky shánělo prostředky byť jen na základní opravu. V roce 1839 bylo vydáno povelení k demolici Bavorovské a Budějovické brány.

       

VOHBURG AN DER DONAU

   Už v době karolínské se zde nacházel opevněný dvorec. V 10. a 11. století patřil hrad pánům z Vohburgu. Po roce 1081 získala hrad markrabata z rodu Diepoldingerů. Z českého pohledu byl významným členem rodu Děpold II. z Vohburgu, který k Německé říši připojil Chebsko a expanzivní politiku projevil i založením hradu Přimda na svrchovaném území českých knížat.

   Od konce 13. století se Vohburg připomíná také jako město a dobře se dochovalo i jeho opevnění. Jistě nejpůsobivější je Malá dunajská brána a mezi fotkami rovněž vynikne matouci Wasserturm, která byla postavena jako ryze technický objekt až v roce 1959.

       

VÖLKERMARKT

   Severní pohled na Völkermarkt z roku 1649 od Matthaeuse Meriana velmi dobře dokumentuje takřka ztracené opevnění. Na levé straně vidíme východní Grittner Tor a na opačné straně západní Klagenfurter Tor před kostelem sv. Ruprechta. Mezi branskými věžemi vidíme dvakrát lomenou hradbu, kterou v jednom z nároží prostupuje okrouhlá hradní věž, dodnes zachovalá v sousedství novodobého průjezdu městem. Z historického panoramatu města vystupuje další obranná věž. Tou je částečně stojící pětiboká Židovská věž, která chránil třetí východ z města, výpadní branku zvanou Türlein.

     

VYSOKÉ MÝTO*

   Opevnění Vysokého Mýta zasluhuje zvýšenou pozornost a zejména městské brány nemají ve střední Evropě příliš analogií. Částečně jde o stav zachovalosti, ale především o jednotnou podobu bran, kdy jednoduché kulisové portály svírají z obou stran výškově velmi rozdílné čtverhranné věže. Markantní rozdíl věží nabízí Pražská brána, kdy vyšší z věží dosahuje výšky 48 m. Stejně řešená je i brána Litomyšlská, která byla bráněná částečně dochovaným barbakánem. Z Choceňské brány zbyla pouze jedna z věží. Druhá věž a průjezd byly zbořeny v roce 1844.

       

WAIDHOFEN

   Město je poprvé zmíněno k roku 1171. Vzniklo na ostrožně nad řekou Dyjí a má půdorys trojúhelníku. Ve východní špici byl situován hrad, před západní hradbou byl zase vyhlouben příkop, který je dnes již zavezený. Na severní a jižní straně se zachovalo několik bašt.

     

WALDSHUT

   Waldshut-Tiengen je dvojměstí v jižní části Badenska-Württemberska. Obě města vznikla ve středověku a obě byla chráněna hradbami. Více je vidět v části Waldshut, neboť zde stojí obě městské brány Oberes Tor a Unteres Tor a v ulici Wallgraben i jedna obranná věž Hexenturm. Město bylo opevněno již ve 13. století.

       

WANGEN

   V intravilánu města se nachází okružní ulice Rue du Chateau. Vnitřní zástavba této ulice stojí na vnější hradbě pravidelného oktogonálního hradu s oktogonálním donjonem, který byl v 18. století do základu rozebrán. Podobný hrad se nacházel např. ve městě Eguisheim. Někdejší hrad obklopovalo město na půdorysu pětiúhelníku. V autentické podobě se zachovala zejména Porte Basse ze 13. století.

       

WARBURG*

   Warburg je dvojměstí, které se skládá z horního Starého města a dolního Nového města a jehož občané využívali společnou průchozí radnici. Hradby povstaly ve 14. století a měly asi 20 věží z nichž přetrvalo pět. Zachovaly se i 2 původní brány. Nejznámější stavbou opevnění je Sacktor. Jde o vysokou okrouhlou věž z roku 1443, která je symbolem Starého města a někdejší protiváhou biskupského hradu.

       

WARSZAWA

   Historické jádro hlavní polské metropole je ceněno především pro svou vzornou obnovu po válečném běsnění. Všechny historické domy byly až na jemný dekor obnoveny ve své původní vznešenosti, z prachu znovu povstal majestátní královský hrad, do výšky byly vytaženy i úseky městského opevnění. Nepochybně nejzajímavějším dílem je barbakán, směřující na severozápad k Novému městu, rodnému domu Marie Curie-Sklodowské a fantastickému mléčnému baru s tradičními kluzky a pirohy.

       

WATERFORD

   Waterford je nejstarší irské město, které se nachází na řece Suir nedaleko ústí do Keltského moře. Založeno bylo Vikingy na počátku 10. století. Po Anglo-normanské invazi v roce 1169 došlo k zesílení obrany a ve 13. století k rozšíření západním směrem. Dalších modernizací se opevnění dočkalo v 15. a 17. století. Z původních 17 středověkých věží jich dnes stojí šest. Nejznámější je Reginald´s Tower, která byla postavena ve 12. století a je nejstarší profánní stavbou v Irsku.

       

WEIDEN IN DER OBERPFALZ

   O pokynu ke stavbě městského opevnění se dozvídáme z dokumentu císaře Karla IV. z roku 1347, kdy měl norimberský purkrabí vylepšit hrady Floss a Parkstein a rovněž i trhovou osadu Weiden. Obvod městských hradeb si dnes lze velmi pohodlně obejít, avšak z hradebních zdí je vidět poměrně málo. Nejlépe se zachovalo jihozápadní nároží, Unteres Tor nebo Flurerturm na severním předměstí.

       

WEIL DER STADT

   V první polovině 13. století získal Weil od císaře Fridricha II. městská práva a následně se stal svobodným říšským městem. Historické centrum se skládá ze tří částí, avšak z pevnostního hlediska stojí za pozornost zejména Renninger Vorstadt, které má dodnes téměř kompletní opevnění ze 14. století. Sailerturm, Roterturm, Storchenturm a Rabenturm jsou pak jména nejvyšších věží.

       

WEINHEIM

   Opevnění města na svahu pod hradem Windeck je poprvé doloženo k roku 1264. Dodnes se zachovaly tři nárožní věže: Blauer Hut, Roter Turm a Hexenturm, dále spodní část věže Judenturm a v zámecké přestavbě i západní brána Obertor.

       

WEISSENBURG*

   Městská fortifikace patří k nejpůsobivějším v Německu. Hradba dodnes obíhá většinu čtverhranného obvodu se zaoblenými nárožími a jejím lícem v pravidelných rozestupech prorůstají drobné hranolové věže. Velmi autenticky je situace viditelná v jihovýchodním nároží, kde je spolu s hradbou zachován i zbytek napuštěného vodního příkopu. Jinou libůstkou je Ellinger Tor, kterou místní rádi pokládají za nejkrásnější bránu na Světě. Ta vznikla spolu s hradbou ve 14. století a v roce 1510 byla rozšířena o předbraní s nárožními věžemi.

       

WEITRA

   Vitoraz je město poblíž českých hranic, kde se dodnes po celém obvodu dochovalo středověké opevnění spojené s hradem ve vyvýšené poloze. Na východě města se zachovala Horní brána zvaná také Zwettlertor. Postavena byla v roce 1526.

       

WEMDING*

   Okrouhlé město dodnes obíhá travnatý pás, který připomíná někdejší valy a příkopy. Odtud jsou rovněž dobře vidět pozůstatky zdí a věží, které město obíhaly od 1. poloviny 14. století. Největšími dominantami jsou brány Amerbacher Tor a Nördlingen Torturm. Zajímavá je rovněž Folterturm na jižním obvodu vybavená mohutným břitem.

       

WERNIGERODE

   Největší hodnotou historického jádra města jsou hrázděné domy. Na první pohled nevypadají staře a často ani extra staré nejsou. Nejsou ani nijak výstavné ani neobyčejně zdobné jako jiné příklady z ostatních měst na německé Fachwerkstrasse. Jejich unikátnost spočívá v celku. Drtivá většina domů v centru je totiž postavena touto stavební technikou a je téměř nadlidským úkolem najít dům bez hrázdění. Od 13. století chránily město hradby, 30 věží včetně 4 bran, nicméně dodnes jsou dobře patrné jen na jihovýchodním okraji a stát zůstala i jedna brána na západě.

       

WERTHEIM

   Zajímavé město v klínu mezi řekami Mohan a Tauber a na zemské hranici Bavorska a Badenska-Württemberska. Město je dobře monitorovatelné ze stejnojmenného hradu, kterým celá sídelní situace vrcholí.

       

WESTHOFFEN*

   V roce 1332 povolil císař Ludvík Bavor pánům z Oettingen obehnat město valy a hradbami. Velmi věrně se středověký stav zachoval na severní straně města, kam se nerozšířila pozdější zástavba a hradba byla uchována i s obezděným příkopem. Hradby a věže se zachovaly i na ostatních světových stranách, avšak již ukryté za mladší parazitní zástavbou. Strženy byly jen městské brány.

       

WEXFORD

   Vikingské sídliště obsadili po roce 1169 Anglo-normané, kteří zde do poloviny 13. století vystavěli opevněné město. Podlouhlý půdorys na břehu fjordu je chráněn od západu hradebním půlobloukem, který se dodnes z velké části zachoval. Z původních šesti městských bran nestojí žádná. Westgate je brána, kterou se skrze hradby vstupovalo do kláštera Selskar.

       

WIENER NEUSTADT

   Vídeňské Nové město bylo založeno v roce 1192. Nejvýznamnější památkou městského opevnění je věž severozápadního nároží (Reckturm) ve které dnes sídlí muzeum zbraní a tortury. Věž unikla demolici a v roce 1902 byla opravena do podoby odpovídající 15. století.

       

WILDBERG

   Okolo roku 1200 vznikl na ostrožně nad řekou Nagold hrad falckrabat z Tübingenu. Za Burkharda III. Z Hohenbergu došlo k opevnění města, které se nejlépe zachovalo na západní straně města. Stojí věž Hexenturm a poslední ze sedmi bran Arrestturm. Zajímavý je i středověký most na Marktstasse, který ústil do jedné ze zaniklých bran.

       

WISMAR

   Stavba opevnění byla zahájena již ve 13. století, avšak dokončena byla až ve století patnáctém. Do roku 1450 je datována Wassertor, poslední z pěti městských bran, která zajišťovala přístup do přístavu hanzovního města. Zajímavá je i jedna z bašt Alte Wasserturm, která byla v roce 1685 přestavěna na vodárenskou věž, a která zásobovala město vodou až do roku 1873.

     

WISSEMBOURG*

   Wissembourg je bezpochyby jedno z nejhodnotnějších alsaských měst, které se rozvinulo v sousedství starobylého benediktinského kláštera. Ve 13. století bylo město opevněno a své vlastní hradby mělo i opatství, avšak do dnešních dnů se zachovala pouze čtverhranná věž Schartenturm. Opevnění města, které v dalších stoletích inkorporovalo celý klášterní areál, se nezachovalo pouze na východní straně.

       

WITZENHAUSEN

   Lépe se opevnění dochovalo na západní straně města, kde se dodnes tyčí obranné věže Diebesturm a Eulenturm. Okrouhlé věže pocházejí z 15. století a později sloužily jako vězení. První z jmenovaných je přístupná veřejnosti jako vyhlídka.

       

WOLFSBERG

   Město pod hradem Wolfsberg se rozvinulo ve 13. století a v roce 1331 získalo od bamberského biskupa městská práva. Opevnění bylo dokončeno do poloviny 15. století neboť v roce 1452 bylo město neúspěšně obléháno. Z hradeb rozebíraných v 19. a 20. století zůstala zachována jediná obranná věž.

       

WORMS

   Opevnění Wormsu má dlouhou tradici a jeho vývoj je velmi složitý. Nejstarší pozůstatky pocházejí z 3-4. století a do výše 3 metrů se dochovaly na krátkém úseku poblíž císařského dómu. Opevnění bylo zdokonalováno a několikrát rozšiřováno během středověku. Do konce 15. století mělo město sedm bran a 27 obranných věží. Před rokem 1689, kdy městské hradby pobořila francouzská vojska, byl 6 km dlouhý hradební okruh zpevněn 40 věžemi. To co se dnes z městské fortifikace dochovalo, je jen zubožené torzo, přesto dokládá někdejší monumentálnost.

       

YBBS AN DER DONAU

   Je rakouské město na břehu Dunaje, jehož dějiny sahají až do římské doby, kdy tudy procházela hranice impéria. Država Babenberků i Habsburků se ve 14. století rozrostla a byla obehnána novou hradbou, ze které se dochovalo jen málo. Nejvýraznějším pozůstatkem opevnění je okrouhlá nárožní věž z roku 1480 a předbraní zaniklé Vídeňské brány s jednou půlkruhovou baštou. Průchod pod kostelem souvisí s přístupem k řece.

       

YORK*

   Co do rozsahu i stupně zachovalosti nemají městské hradby v Yorku na britské půdě konkurenci. Z anglických měst může dílem konkurovat snad jen Southampton nebo Canterbury. Co do mohutnosti zdí však některé středověké fortifikace zastínit dokážou. Na mysli mám především velšská města Caernarfon a Convy.

   Současné opevnění vzniklo ve 12.-14. století, za částečného využití starších římských zdí a mělo 4 hlavní brány. Stojí všechny a jsou zobrazeny na obrázcích níže. Chybí pouze Monk Bar, místo které zařazuji yorský hrad Clifford´s Tower, který rovněž hrál nezanedbatelnou úlohu v obraně města.

       

ZAGREB

   Staré město Záhřebu se nazývá Gornji Grad a od 13. století bylo opevňováno. K nejstaršímu horizontu patří Popov toranj, která chránila severní vstup do města. Podobná věž jména Lotrščak chránila bránu i na jižní straně. Jedinou stojící bránou jsou Kamenita vrata na východní straně. Dnešní podobu získala brána po roce 1760 a jejím unikátem je kaple s obrazem Panny Marie v lomeném průchodu. Součástí starého města je i opevněný vrch Kaptol se samostatně bránitelnou katedrálou.

       

ZAMORA

   Románské opevnění Zamory se zachovalo zejména v západní polovině města, kde se na ostrožně kolem katedrály a starého arabského hradu nacházelo nejstarší osídlení. Ze tří průchodů skrze hradby je nepochybně nejzajímavější Portillo de la Traición, který je zakomponovan do hradební linie s půlkruhovými věžemi.

       

ZAMOŚĆ

   V posledních letech došlo v památkově chráněném městě k velkolepé obnově bastionového opevnění, které bylo postaveno na půdorysu sedmiúhelníka na přelomu 16. a 17. století zakladatelem města Janem Zámojským. K demolicím došlo ve druhé polovině 19. století z rozkazu cara Alexandra II.

       

ZIĘBICE

   Ziębice byly centrem někdejšího minstrberského knížectví, avšak zdejší hradby rozhodně nejsou nijak světové. Zbyly povětšinou nízké základy, jedna bašta a místy mělké prohlubně bývalého příkopu. Čest městu tak dělá především Paczkowská brána, která je zastřešená vysokou cihlovou helmicí.

     

ZIESELMAUER

   Je obec, která uchovává v relativně velkém rozsahu pozůstatky římského kastelu Cannabiaca, který dosáhl stavebního vrcholu ve 4. století a sloužil jako základna na dunajském limitu. Za zmínku stojí zejména Körnerkasten, což je původní porta principalis nebo Burgus, který byl vestavěn do severozápadního nároží.

       

ZUG*

   Původní jádro města bylo velice malé a v podstatě šlo jen o opevněnou ulici. Obloukovitě vedená hradba od břehu ke břehu Zugersee byla postavena před rokem 1242 a doposud se zachovala ve vnitřních konstrukcích měšťanských domů. Okem dobře viditelná je pouze Zytturm nad průjezdem městské brány a hrad Zug před městskou zdí.

   Rozšiřující se město bylo v letech 1478-1528 nově opevněno a několikanásobně tak zvětšilo svou rozlohu. Vystavěno bylo 6 dělových věží (stojí 4) a 3 nové brány (nestojí žádná) a původní hrad se ocitl na novém náměstí. Z dějin města mě zaujala příhoda z roku 1435, kdy se část opevnění spolu s 26 domy utrhla a zřítila do jezera. Při katastrofě zahynulo 60 lidí.

       

ZWETTL

   Kamenné opevnění města bylo postaveno v první polovině 13. století a dále modernizováno v 15. století. Dodnes se dochoval asi kilometr hradeb, šest věží a část příkopu. Vnější brány sice byly zbořeny, ale předpokládá se, že ve hmotě kostelní věže zůstala zachována brána vnitřního opevnění.

       

ŹABKOWICE ŚŁĄSKIE*

   Opevnění bylo postaveno na počátku 14. století a v 15. století došlo za knížete Karla I. Poděbradského k zesílení. Koncem 16. století byla postavena vnější hradba a vyhlouben příkop. Od poloviny 18. století byly zdi postupně rozebírány. Zachovalo se několik věží, avšak žádná ze čtyř městských bran.

       

ŹAGAŃ

   Zaháň je město v Lubušském vojvodství a městskými právy bylo obdařeno roku 1285. Opevnění bylo dokončeno ve 14. století a mělo tři hlavní městské brány. Hradby s posledními dvěmi baštami se lépe zachovaly na západní straně města poblíž augustiniánského kláštera. Fragmenty hradby lze nicméně vidět i na východní straně v ulici Walowa.

       

ŽATEC

   Z našich městských památkových rezervací je Žatec jednoznačně ve stavu nejžalostnějším. V žádném jiném městě nenajdeme tolik zašlých a opuštěných domů jako právě v Žatci. Uchráněn, natož obnoven, nebyl ani cenný gotický dům zvaný „Mederhaus“, jehož zubožené zříceniny najdeme na náměstí 5. května. Díky četným úpravám ztratily značnou část autenticity i pozůstatky městského opevnění, ať už jde o Kněžskou bránu, Libočanskou fortnu nebo podkovovitou baštu v západním parkánu. I přes nápadnou kritiku patří Žatec pro svou atmosféru k mým oblíbeným městům.

       

ŽUMBERK

   Pokud se budeme na Žumberk dívat jako na opevněnou vesnici s kostelem, půjde co do kvality opevnění o jednu z nejvýznamnějších lokalit v Evropě. Opevnění nicméně primárně souviselo s existencí vrchnostenského sídla, které dodnes stojí v jihozápadním nároží. Vznik hradeb a šesti okrouhlých věží je kladen do počátku 17. století, kdy zde sídlili rožmberští úředníci. Poddanské chalupy se v uzavřeném areálu objevují až v 19. století.

       

© burda 2008-019