R O M Á N S K É     P O L S K O

   První nástupnická galerie za „Románskou sakrální architekturu“ vychází z premisy, že nenabude smyslu taková galerie, která bude zasypaná stovkami ledabyle prezentovaných lokalit. Krása navštívených míst a jejich historický význam se tak musí zběžnému návštěvníkovi tohoto webu zcela ztrácet v záplavě mnohdy anonymních obrázků. Doufám, že se touto galerií při zachování veškeré střídmosti posouvám alespoň o kousek dál a své zalíbení v románském umění dávám dostatečně najevo.

   Přestavbu jsem zahájil Polskem, protože se domnívám, že zdejší románskou architekturu znám již v nadprůměrné míře. Galerie je věnovaná základním románským památkám na celém území Polska, nicméně z kvantitativních důvodů vkládám i některé méně známé příklady. Řadu míst jsem ale dosud neviděl. Chybí mi kostely Kazimierz Biskupi nebo Sulislawice, rotunda Grzegorzowice, tympanony Końskie a Strońsko nebo madona z Goźlic deponovaná v sandoměřském muzeu.

CIESZYN

   Asi nejcennější rotunda v Polsku je ta na Zámecké hoře v Těšíně. Nachází se v areálu starého piastovského hradu, někdejšího slovanského hradiště, pochází z 11. století a je zasvěcená sv. Mikuláši. O jejím významu svědčí nepochybně i umístění na rubu bankovky o nominální hodnotě 20 zlotých.

CZERWIŃSK NAD WISLĄ

   Nepochybně nejkrásnější salesiánský dům, který jsem kdy viděl. To proto, že komunita bratří kongregace založené Donem Boscem v roce 1859 se v roce 1923 nastěhovala do starobylého kláštera z 1. poloviny 12. století. K první stavební fázi patří zdobný ústupkový portál v původní předsíni a restaurovaný ve 20. století. Hlavice sloupů bývají interpretovány jako symboly čtyř živlů hmotného světa, byť se zachovaly pouze dvě. Chybějící tympanon obsahoval Krista v majestátu, symboly 4 evangelistů a řadu 12 apoštolů v nadpraží.

DZIEKANOWICE

   V širším okolí Krakova se nachází relativně velké množství kostelů románského původu. Jedním z příkladů je i kostel sv. Maří Magdaleny a sv. Mikuláše v Dziekanowicích. Ze 13. století se zachoval pouze čtverhranný presbytář, jehož interiér ještě nebyl v době mé návštěvy restaurován.

GIECZ

   Dnes významná archeologická lokalita představující kdysi jedno z nejdůležitějších raně piastovských center. Na mocně opevněném vodním hradišti z 10. století byly odkryty základy kamenných staveb, především knížecího palatia s rotundou. Na základech jiného kostela dnes stojí dřevěný kostel sv. Jana Křtitele, v prostoru před hradištěm se pak z 12. století dochoval kostel sv. Mikuláše.

GŁUCHOŁAZY

   Na starobylý původ jinak barokizovaného kostela sv. Vavřince v centru Głuchołaz upomíná jen západní průčelí se střídmě zdobeným ústupkovým portálem. Ve svém celku je podobný románsko-gotickému portálu ve Złotoryji, v detailech maskaronů pak architektuře z kostelů ve Starym Mieście nebo Inowrocławiu.

GNIEZNO

   Hnězdno bylo jedním z center nově vznikajícího piastovského státu. Nad hrobem sv. Vojtěcha zde bylo v roce 1000 ustanoveno arcibiskupství. Z nejstarších stavebních památek se však mnoho nedochovalo. Daleko nejhodnotnější jsou bronzová vrata z 12. století uvnitř hnězdenské katedrály s náměty svatovojtěšské legendy.

GOŚCISZÓW

   Dolní Slezsko je vojvodstvím, kde je největší koncentrace středověkých památek v celém Polsku. Platí to nejen o hradech a městech, ale v této souvislosti především o kostelech. Nacházíme zde celou řadu románských kostelů, které však povstaly výhradně v závěrečné fázi tohoto slohového období. Týká se to i kostela Matki Boskiej Częstochowskiej.

IMIELNO

   Kostel sv. Mikuláše ze 13. století je venkovskou bazilikou s mohutným kvadratickým závěrem, který odkazuje na cisterciáckou architekturu nedalekého kláštera Jędrzejów. V 17. století byl kostel barokizován a přistavěny dvě boční kaple.

INOWROCŁAW

   Kostel v Inowrocławiu z přelomu 12. a 13. století patří k nejvýznamnějším románským stavbám v Polsku. Jde o rozměrnou sálovou stavbu s emporou a apsidou, která by za běžných okolností byla řešena jako trojlodní bazilika. Na severní venkovní stěně kostela se dochovala trojice maskaronů a rytiny lva a jelena, o významu se spekuluje.

INOWŁÓDZ

   Kostel sv. Jiljí vznikl na konci 11. století za knížete Vladislava Hermana, který tímto způsobem děkoval za narození svého syna, pozdějšího knížete Boleslava III. Křivoústého. Dnešní podoba kostela pochází z meziválečného období, kdy byl zanedbaný kostel renovován. Svůj vzhled získala především ojedinělá kruhová věž.

JĘDRZEJÓW

   První cisterciácký klášter v Polsku založil roku 1140 vratislavský biskup Janik Jaksa a jeho bratr Klemens. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie vysvětil roku 1210 blahoslavený Vincent Kadłubek, který ve zdech kláštera sepsal část své kroniky (Chronica Polonorum) a v severní lodi kostela byl i pochován.

KAŁKÓW

   Venkovský kostel sv. Jiří z první poloviny 13. století je cenný především svou původní ucelenou podobou. Kostel je celý vystavěný z cihel a nachází se pouhých 7 km před českou státní hranicí. Doma nemáme z románského období ani cihlu a i v polském prostředí je chápán jako velký unikát.

KONIN

   Unikátní románskou památku najdeme v Konině v parčíku u kostela sv. Bartoloměje. Jde o silniční milník vyznačující polovinu stezky mezi městy Kalisz a Kruszwica. Podle latinské inskripce byl vztyčen v roce 1151 místním knížetem Petrem mimo jiné i proto, aby se každý kolemjdoucí na jeho památku pomodlil k laskavému Bohu. Údajně jde o nejstarší evropskou památku svého druhu za hranicemi někdejšího římského impéria.

KOPRZYWNICA

   Nejvýchodněji položený cisterciácký klášter v Polsku se nachází nedaleko Sandoměře. Byl založen mnichy z Morimondu za knížete Kazimíra Spravedlivého v roce 1185. V roce 1207 vysvětil kostel krakovský biskup Pełko. Z klášterního areálu se dnes dochoval pouze barokizovaný kostel Panny Marie a sv. Floriána a východní křídlo konventu s gotickou kapitulní síní.

KOŚCIELEC (INOWROCŁAW)

   Z granitových kvádrů byl postaven na přelomu 12. a 13. století kostel sv. Malgorzaty. Stavba bez uměleckých detailů byla upravena v gotice, např. přezdívka okna apsidy, a v renesanci opatřena přístavbou jižní kaple. Analogická přístavba k severní zdi lodi z 19. století vytvořila z kostela pozoruhodnou srostlici.

KOŚCIELEC (KALISZ)

   Za velmi zajímavou památku považuji kostel sv. Vojtěcha, který je kombinací zděné a dřevěné architektury. Současný presbytář dřevěného kostela z 18. století je původním granitovým kostelem vystavěným v románském slohu a později navýšeným cihlou a jednotně zastřešeným.

KOŚCIELEC (KOŁO)

   Třetí z polských Kostelců nepatří k mým oblíbeným. Kostel sv. Ondřeje je v podstatě moderní novostavbou, ze které nesměle vykukuje část původní svatyně, jen s malou porcí historické autenticity. Do sbírky Kostelců se ale hodí.

KOŚCIELEC (PROSZOWICE)

   Jednoznačně nejhodnotnějším a umělecky nejvýpravnějším z polských Kostelců je bazilika sv. Vojtěcha ze 13. století. Zajimavý je zejména interiér s emporami nad bočními loděmi, které se do střední části otevírají třemi páry triforií a jedním párem biforií v prostoru presbytáře. Individuální pojetí hlavic sloupů triforií a ustupkový vstupní portál patří k umělecky nejvýznamnějším počinům románského umění v Polsku.

KRAKÓW - WAWEL

   Na sklonku prvního tisíciletí začalo hradiště na Wawelu plnit roli centra politické moci. V roce 1000 zde vzniklo biskupství a tou dobou zde existovaly nejméně dva kamenné kostely, doloženo je i knížecí palatium. Z románských památek je třeba upozornit na druhou stavební fázi katedrály sv. Stanislava a sv. Václava s cennou kryptou sv. Leonarda, kostel sv. Gereona z počátku 11. století a tetrakonchální rotundu sv. Felixe a Adaukta.

KRAKÓW - ŚW. WOJCIECH

   Ač je kostelík sv. Vojtěcha velmi nenápadný, je díky lukrativnímu umístění na hlavním krakovském náměstí nepřehlédnutelnou památkou města. Na místě stojí od 10. století, tedy déle, než jakákoliv stavba v širokém okolí. Kostelík se překvapivě nikdy nikomu nepletl a tak se stal nejstarší stojící stavbou Krakova.

KRAKÓW - ŚW. ANDRZEJ

   Nejvýraznějším románským kostelem v Krakově je św. Andrzej z konce 11. století. Původně opevněný kostel byl centrem osady na cestě mezi Wawelem a Starým Krakovem a v jeho blízkosti stálo vrchnostenské sídlo, zvané jako Dolní Zámek. V roce 1318 se ke kostelu nastěhovaly sestry klarisky, nejstarší ženský řád ve městě.

KRAKÓW - PW. ŚWIĘTEJ TRÓJCY

   V roce 1222, tedy pouhých 7 let po založení řádu, přišli do Krakova první dominikáni, kteří ve Stolarské ulici založili klášter s kostelem sv. Trojice. Dnes jeden z nejvýznamnějších gotických areálů Starého Města ukrývá v prostoru refektáře skromné zbytky původní dominikánie.

KRAKÓW - ZWIERZYNIEC

   Na západním předměstí Krakova při ústí Rudavy do Visly najdeme klášter norbertanek. Nejstarší pozůstatky lze klást do poloviny 13. století, což platí zejména o prezentovaném severním portále do lodi kostela. Opodál kláštera najdeme druhý románský kostel sv. Salvátora, který vznikl ještě o století dříve.

KRAKÓW - ŚW. SALWATOR

   Přestože jsem se kostel sv. Salvátora pokusil navštívit již dvakrát, nikdy jsem se nedostal dál než k zamčené hřbitovní brance. Napotřetí bude třeba být uvážlivější, neboť jde o jeden z nejstarších krakovských kostelů se složitějším stavebním vývojem a za návštěvu rozhodně stojí. Poprvé je doložen již k roku 1148, kdy byl vysvěcen.

KRUSZWICA

   Cenným monumentem románské sakrální architektury je kolegiáta sv. Petra a Pavla, která se dochovala v ucelené autentické podobě z první poloviny 12. století. Jde o trojlodní baziliku na půdorysu latinského kříže s pěticí apsid třech velikostí. Počátky stavby jsou spojeny s biskupstvím, které bylo záhy přesunuto do Włocławka.

LEGNICA

   Na rozdíl od sakrální architektury se románský sloh uplatňovaný ve světském prostředí prakticky nedochoval. Jde výhradně o fragmenty, které snad ani nelze doporučovat k navštívení. Výjimkou jsou jen některé hrady, u kterých však největším románským pozůstatkem zůstává hradní kaple. Nejvýraznější památkou je jednoznačně zřícenina hradu Wleń, z dalších pak kruhová věž hradu Lublin nebo zde prezentovaný zbytek rotundy na knížecím hradě v Lehnici.

LUBLIN

   Wleński Gródek lze spatřit mezi zříceninami, kruhovou věž z Lublinu si můžeme představit ještě zde. Do starého knížecího hradu byla vestavěna v polovině 13. století. Je široká 15 m a síla zdiva dosahuje až 4 m. Románská stavební fáze je jasně patrná změnou stavebního materiálu.

LWÓWEK ŚŁĄSKI

   V historicky pozoruhodném dolnoslezském městě najdeme pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Pouze z hmotného dvojvěžového průčelí lze vytušit starší datum výstavby, kterou provedl rytířský řád johanitů.

MIECHÓW

   Nepříliš významná románská památka, zato významné místo kultu Božího hrobu. Dnešní bazilika Božího hrobu a sv. Jakuba Mladšího vznikla ve 12. století a byla zpravována rytířským řádem božehrobců. Sekundárně umístěné románské prvky vidíme především v horním patře věže.

MOGIŁA

   Cisterciácký klášter najdeme na předměstí Krakova a mniši zde nepřetržitě žijí už od roku 1225. Podnět ke vzniku dali Iwo a Wisław Odrowąźowie v roce 1218. Cisterciáci přišli ze slezského Lubiąźa a jejich usazení nebylo přímočaré. Začínali v Prandocině, poté žili v Kacicach a následně se stěhovali do Mogiły. Klášterní kostel pochází ze 13. století a je nejen významnou románsko-gotickou památkou, ale i jednou z nejstarších cihlových staveb v Polsku.

MOGILNO

   Benediktinský klášter založený v polovině 11. století. Z románského kostela se zachovaly obvodové zdi, apsida, dva sloupy v lodi a západní krypta uzpůsobená k uchovávání relikvie neznámého světce. V současnosti využívají klášterní budovy bratři kapucíni.

MOKRSKO DOLNE

   Na první pohled obyčejná świętokrzyská vesnice nabízí i historické monumenty, ať už jde o zříceninu goticko-renesančního hradu nebo románský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Z kvádříkového kostela se dochovalo presbyterium a část lodi, která byla v 17. století rozšířena. Stavba je ve svém celku podobná kostelu v Dziekanowicích.

OPATÓW

   Dalším z monumentů románské architektury v Polsku je kolegiáta sv. Martina. Povstala ve 12. století a její vznik byl nejspíše podnícen některým ze sandoměřských knížat. Dvouvěžová trojlodní bazilika s příčnou lodí má plochý závěr, apsidy prostupují pouze východní stěny křídel transeptu.

OSTRÓW LEDNICKI

   Jedna z nejvýznamnějších archeologických lokalit raně polského státu je dnes přístupná pouze na lodi. Na ploše hradiště jsou konzervovány základy ojedinělé předrománské architektury včetně knížecího palatia. Největší otřes zažilo zdejší obyvatelstvo za ničivého nájezdu českého knížete Břetislava v roce 1038. Znovu vystavěné hradiště někdejšího věhlasu nikdy znovu nedosáhlo, snad až dnes díky excelentní vědecké prezentaci.

PAKOSŁAWICE

   Nepříliš výraznou stavbou ze 13. století je kostel sv. Petra a Pavla poblíž Nysy nedaleko státních hranic. Románské zdivo je ukryto pod vrstvami novodobých omítek a hlavním viditelným prvkem tak zůstává rustikální portál v podvěží.

POZNAŃ

   Nejstarší sakrální architektura v Polsku je doložená na Tumském ostrově v Poznani. Po polovině 10. století zde vyrostla ve zdivu dómu sv. Petra a Pavla dodnes částečně dochovaná trojlodní bazilika s westverkem. Poblíž stávalo i knížecí palatium.

PRANDOCIN

   Kostel sv. Jana Křtitele patří k těm pěknějším ukázkám nejstarší sakrální architektury v okolí Krakova. Celkový vzhled kostela stále ještě připomíná 12. století, přestože byl během věků několikrát upravován. Nejvýraznější zásah prodělala východní část kostela. Původní apsida byla stržena a na jejím místě postaveno prostornější gotické kněžiště, částečně z původního materiálu.

   Na vnějších stěnách kvádříkového kostela se dochovalo velké množství architektonických detailů. Jde především o původní vstupní portál v jižní stěně, sloupkové pilastry, šambrány oken nebo obloučkový vlys lemující obvod celého původního kostela.

ROKITNICA

   Další málo známou památkou je kostel sv. Bartoloměje nedaleko Złotoryje. Románsky pojednaná stavba s apsidou na soklu je vystavěná z lomového kamene. Tvar lomených štěrbinových oken však jasně odkazuje k novému stavebnímu slohu.

SANDOMIERZ

   Jedním z nejkrásnějších měst v Polsku je na břehu Visly rozvolněná Sandoměř. Nabízí celou řadu hodnotných památek a především nečekané možnosti panoramatických pohledů na ně. To vše platí zejména pro dominikánský klášter, který byl založen krakovským biskupem v roce 1226. Starší klášter dominikánů stojí pouze v Krakově, ale slohově je s tím sandoměřským obtížně srovnatelný.

SIEWIERZ

   Jednoduchý kostel sv. Jana Křtitele obdélného půdorysu s apsidou z počátku 12. století je jedním z nejstarších stojících kostelů v Polsku. Jeho návštěva byla blahé paměti značně náhodná. Stalo se tak v době, kdy jsem cestoval ke zřícenině nedalekého biskupského hradu.

SOBOTKA-GÓRKA

   Původně zde stála tvrz Piotra Własta, palatina knížete Boleslava Křivoústého, kterou augustiniání ze Ślęży proměnili na proboštství a užívali až do počátku 19. století. Z původního kostela se ve hmotě současného zámku dochoval původní kostel z 12. století, který po rekonstrukci slouží jako společenský sál.

STARA ZAGOŚĆ

   Kostel sv. Jana Křtitele z druhé poloviny 12. stoleti je významnou historickou památku, neboť jde o pozůstatek prvního špitálu johanitů na území Polska. Řád maltézských rytířů pozval před rokem 1166 kníže Henryk Sandomierski. O unikátní stavbu jde rovněž z architektonického hlediska. Originální je členění vnější fasády, jehož součástí jsou šroubovitě stáčené polosloupy nebo obloučkový vlys s reliéfy interpretovanými jako siréna a triton.

STARE MIASTO

   Kvádříkový kostel sv. Petra a Pavla se zachoval takřka v úplnosti, avšak dnes plní jen úlohu boční kaple mladší novostavby z 20. století. Výrazným pozůstatkem románské svatyně je robustní ústupkový portál, který považuji v Polsku za jeden z nejkrásnějších, přestože jeho umělecká hodnota je zjevně podprůměrná. V tympanonu nacházíme ukřižovaného Krista.

STARY ZAMEK

   Svatý Stanislav byl vlastnoručně zavražděn králem Boleslavem II., když sloužil mši v krakovském kostele na Skalce. Je patronem Polska a patronem kostela ve Starem Zamku, kde se stal námětem pro pozoruhodný barevně vyvedený portál románsko-gotického tvarosloví. Součástí portálu jsou i dva lvi, kteří se pod horou Ślęźa objevují i na dalších místech. Takřka neznatelným detailem je pak ondřejský kříž na jednom z nárožních kvádrů. Bývá spojován s pohanským kultem a v kraji je opět k vidění na několika místech, včetně vrcholu samotné hory Ślęźa.

STRZELIN

   Zázračně zachovalý kostel sv. Gotharda ve zcela vybombardovaném městě ukrývá ve své hmotě jednu z nejcennějších rotund nejen ve Slezsku, ale i v celém Polsku. Torzo rotundy tvoří přízemí kostelní věže a její zdivo se dochovalo téměř do původní výšky. Současný kostel byl v gotice postaven na místě ubourané apsidy a navýšená loď rotundy vytvořila nové západní průčelí.

STRZELNO

   Strzelno je další románskou destinací v Polsku, kterou nelze jen tak odbýt. Nachází se zde rotunda sv. Prokopa a v těsném sousedství cenná bazilika sv. Trojice, původně klášterní kostel Panny Marie patřící sestrám norbertankám. Na obrázku závěr trojlodní baziliky.

   V interiéru baziliky sv. Trojice byly odkryty mezilodní pilíře, které svým uměleckým pojetím přesahují nejen rámec Polska, ale i celé střední Evropy. Jde především o reliéfy ctností a neřestí, které jsou na dvou ze čtyřech sloupů představeny osmnácti figurami. Podobné figurální reliéfy na sloupech jsou velmi vzácné. Setkal jsem se s nimi pouze v katedrále v Santiagu nebo na baldachýně chrámu sv. Marka v Benátkách.

STRZELNO

   Rotunda sv. Prokopa je největší polskou sakrální stavbou na kruhovém půdoryse a nachází se v těsném sousedství baziliky sv. Trojice. Svatyně je na východě zakončena obdélným presbytářem a na západě přístavbou věže s emporou. Ta je s vnitřním prostorem spojena pouze nevelkým biforiem. Uvnitř rotundy je také replika nejstaršího polského tympanonu. Originál byl zničen v roce 1945.

SULEJÓW

   Nejlépe dochovaným raně cisterciáckým kostelem na území Polska je nepochybně ten v Sulejówě. Stavěn byl po roce 1176 a v prakticky nezměněné podobě se dochoval dodnes. Z dalších klášterních dílů kolem rajského dvora se pak dochovalo pouze východní křídlo s částí ambitu, zákristií a kapitulní síní.

ŚLĘŻA

   Kultovní hora Ślęża, která dala jméno celému Slezsku bývá někdy srovnávána s českým Řípem. Pohanská minulost zde byla podobně jako u nás potlačena stavbou křesťanské svatyně, u které se před polovinou 12. století usadili augustiniání přišedší z Francie. Zajímavostí hory jsou nedatovatelné, zřejmě ale předrománské sochy, které nacházíme na vrcholu i v okolí. K nejzajímavějším patří socha panny s rybou, která je zcela bez analogii nebo vrcholový medvěd, který se stal symbolem Ślęży.

ŚRODA ŚŁĄSKA

   Pro milovníky románského umění jistě bude žádaným cílem i středověké město Środa Śląska. Už při příjezdu lze snadno minout kostel Nejsvětější Panny Marie stavěný okolo roku 1220. Nepřehlédnutelný je však monumentální cihlový kostel sv. Ondřeje v centru města, nicméně i zde dávají původní románské architektuře hůře vyniknout mladší přestavby.

TARCZEK

   Další v úplnosti dochovaný kvádříkový kostel sv. Jiljí najdeme nedaleko Bodzentyna. Myslím, že i on si zde zaslouží své místo, také proto, že jsem se k němu od Radkowic přes doliny a pole něco našlapal. Snad odměnou mi bylo, že jsem se tehdy mohl podívat i dovnitř.

TRZEBNICA

   První ženský klášter v Polsku byl založen roku 1202 Jindřichem I. Bradatým za podpory jeho manželky Hedviky Slezské. V jádře velmi dobře zachovalá klášterní bazilika patří mezi největší a nejzajímavější románské památky v Polsku a přitahuje procesí poutníků a návštěvníků. Lidé přicházejí vzdát úctu svaté Hedvice, patronce Polska, obdivují ojedinělou kryptu pod východním chórem nebo boční portál západního průčelí, v jehož tympanonu hraje král David Batšebě na harfu.

TUM

   Stavbu kolegiáty v Tumie započal hnězdenský arcibiskup Jakub ze Źnina v roce 1141. Vznikla poblíž starého łęczyckého hradu na místě bývalého benediktinského opatství, které bylo krátce před započetím stavby přeneseno do Mogilna. Kolegiáta byla vybavena východním i západním chórem a dnes je nejmonumentálnější románskou stavbou na území Polska. Autenticita stavby však zásadně pokulhává, protože byla během 2. světové války těžce poškozena.

TYNIEC

   V 11. století si benediktini nedaleko Krakova vystavěli opevněný klášter s kostelem sv. Petra a Pavla. Za tatarského vpádu v roce 1260 byl klášter zničen a poté znovu vystavěn v gotickém slohu. Z nejstarší stavební fáze kláštera se dochovala pouze vnější kostelní stěna s portálem uvnitř křížové chodby. O vysoké kultuře románského umění té doby pak svědčí množství archeologických nálezů povětšinou prezentovaných ve zdejším muzeu.

WIERZBNA

   Zajímavý památkový areál představuje Wierzbna, která byla jakousi filiálkou krzeszowských cisterciáků. Vznikl zde menší klášter s výstavným opatským palácem a dalšími provozními budovami. Zdejší dvouvěžový kostel Panny Marie pochází už z první poloviny 13. století a dnes slouží jako hudební chór. V 18. století byla totiž ke stávající svatyni přistavěna nová kostelní loď.

WĄCHOCK

   Jen pěkné zážitky si s sebou nesu z Wąchocku, Krásný den v ambitech a zahradách, krásná noc v románské cele a nad ránem mávající černobílý mnich v portále kostela zůstanou navždy v mých vzpomínkách. Jistě nejucelenější románský klášter v Polsku vyniká především svou kapitulní síní.

WROCŁAW - OŁBIN

   Na jižní straně cihlového chrámu sv. Maří Magdalény v centru Vratislavi lze spatřit honosný románský portál. Byl sem přenesen ze zbořeného klášterního kostela sv. Vincence na Ołbině. Bývalý benediktinský klášter se nacházel na severním předměstí Vratislavi a byl rozebrán, protože snižoval obranyschopnost města.

WROCŁAW - ŚW. JAN CHRZCICIEL

   Nejvážnějším chrámem Vratislavi je katedrála sv. Jana Křtitele na ostrově Tumskim. Současnou podobu charakterizuje především dvojice vysokých štíhlých věží. Jde už o čtvrtý chrám postavený na tomto místě. První český kostel tu stál v 10. století a na počátku 11. století zde vznikla románská biskupská bazilika.

WROCŁAW - ŚW. IDZI

   Nejstarší stojící památkou Vratislavi je kostel sv. Jiljí ze 13. století. Jde o nevelkou jednolodní stavbu s polygonálním presbytářem v těsném sousedství monumentální katedrály. Kostel patří k nemnoha ukázkovým příkladům cihlové románské architektury v Polsku.

WYSOCICE

   V úplnosti dochovaný kostel sv. Mikuláše patří k nejcennějším venkovským kostelům v Polsku. Založen byl na počátku 13. století rodem Odrowąźówců jako vlastnický kostel. Jde o jednolodní svatyni s vyděleným presbyteriem zakončeným půlkruhovou apsidou. Na západní straně je přistavěná čtverhranná věž pevnostního charakteru s tribunou a se sdruženými okny v nejvyšším patře.

WYSOCICE

   Z precizně provedených detailů románského kostela zaujme především přísný výraz trůnící madony ve štítě presbyteria nebo tympanon nad vstupním portálem s ústřední postavou zmrtvýchvstalého Krista a dvojicí klečících světců a scénou Božího narození, kde vedle Ježíška leží i jeho matka.

ŹARNOW

   Na závěr jsem se rozhodl přiřadit ještě kostel sv. Mikuláše, přestože nedisponuji žádnou optimální fotografií. Do interiéru emporového kostela jsem se nedostal a veškeré venkovní obrázky zachycující románskou část mám jen na výšku. Není se čemu divit, neboť pozoruhodná je především okrouhlá věž, kterou však bezprostředně obklopují jak okolní stromy, tak novogotický kostel, kterého je věž součástí.

© burda 2008-016