P O U T N Í   M Í S T A

   Pozoruhodným rysem nejen křesťanů je touha dotknout se, vidět nebo alespoň postát na autentickém místě spojeným s nějakou Boží milostí. Nejčastěji jde o místa zázraku, vidění nebo uzdravení. Velmi často jde rovněž o místa spojená se životem světců nebo místa, kde je uctívána světcova relikvie. V neposlední řadě jde o místa spojená se životem Ježíše Krista. Kromě Svaté země sem patří i řada míst, kde uchovávají Kristovy relikvie např. kapky krve, třísky z kříže, trny z koruny nebo veraikony.

   Nejvýznamnější poutní místa křesťanstva jsou Jeruzalém, Řím a Santiago de Compostela. Tisíce dalších poutních míst pro potřeby křesťanů však existují po celém světě. V této galerii nabízím zejména ta blízká, vzniklá v době protireformace k posílení katolického ducha. V tomto smyslu byla tehdejšími propagátory nejčastěji využívána mariánská zjevení, avšak nacházíme i poutní místa očividně umělá, bez legend a zázraků, stavěná k oslavě církve a monarchie.

   Poutní areály bývají stavebně velmi rozmanité. Ústřední stavbou bývá kostel s milostivou relikvií, často vybavený ambity, které slouží k úkrytu a shromáždění poutníků, a které mohou obsahovat i zastavení křížové cesty. Křížové cesty ostatně patří k hlavním „duchovním atrakcím“ poutních míst. Častými jsou lineární křížové cesty, které buď k poutnímu místu ústí nebo naopak od poutního místa vycházejí a vedou na blízké návrší proměněné v kalvárii. Jiné křížové cesty se rozprostírají kolem poutního kostela. K dalším příležitostným součástem poutních areálů patří pramen zázračné vody, Svaté schody, Svatá chýše, lurdská jeskyně a v neposlední řadě i poutnický dům s pohostinstvím.

ANDĚLSKÁ HORA

   Pro mariánský obraz z hradní kaple byla po husitských válkách obnovena kaple Nejsvětější Trojice. Ta byla pro vzrůstající počet poutníků v letech 1698-1712 nahrazena novostavbou na trojúhelném půdorysu. Stavbu provedl polír Stuppl podle návrhu italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho. Po zrušení za císaře Josefa II. chátrala a později byla ve zredukované podobě přeměněna na hřbitovní kapli.

BELEC

   Ač se nám to na první pohled může zdát neuvěřitelné, patří Panna Maria Sněžná v Belcu, vedle kostela na Trškim Vrhu, k nejlepším příkladům barokní architektury v severním Chorvatsku. Stavba z let 1739-1743 nahradila staršího předchůdce a byla obehnána ambity. Vysoké kvality dosahuje zejména vnitřní výzdoba, výmalba interiérů a pětice bohatě zdobených oltářů.

BÍLÁ HORA

   Programově vytvořený poutní areál vznikl krátce po bitvě na Bílé hoře a chrám Panny Marie Vítězné byl oslavou triumfující císařské armády a zejména katolické víry. Poutní areál spravovaný břevnovskými benediktiny byl původně v rukou servitů a od počátku byl místem posledního odpočinku padlých vojáků.

BÍLÁ VODA

   S příchodem kroměřížských piaristů do nejzápadnějšího kouta českého Slezska v roce 1724, začal největší rozkvět Bílé Vody. U původního kostela založili piaristé kolej a provozovali triviální školu a gymnázium. Nově zde také zřídili farnost a oživili poutní tradici. Nový kostel byl vysvěcen v roce 1777 vratislavským biskupem. S osvíceneckými reformami však došlo k úpadku, který vyústil uzavřením škol a nakonec i odchodem piaristů.

BOHOSUDOV

   V letech 1701-1706 byl podle návrhů Giulia a Octavia Broggia postaven chrám Matky Boží Sedmibolestné s ambity o sedmi kaplích a místo s nejméně stoletou poutní tradicí bylo nově pojmenováno Mariaschein. O poutní kostel se vždy starali jezuité, nejdříve pražští, poté chomutovští. Nakonec byla zřízena kolej přímo v Bohosudově a v roce 1679 založeno gymnázium.

BRESTANICA

   Přestože bych dokázal vytvořit slušnou galerii grot s lurdskou panenkou, ve vlastních jihofrancouzských Lourdes jsem ještě nebyl. Protože jde o jedno z nejvýznamnějších mariánských poutních míst současnosti, vznikla po celém světě nekonečná řada místních i národních Lurd. Například slovinské Lurdy ztělesňuje novorománská bazilika Lurške Matere Božje v Brestanici.

CVILÍN

   V roce 1684 zřídil krnovský minorita P. Cornelius Ottweiler dřevěnou kapli na vrchu Cvílín. Záhy se předmětem úcty staly dva obrazy Panny Marie od krnovského měšťana Heinricha Teubera a kaple brzy nestačila pojmout zástupy poutníků. V letech 1722-1728 bylo proto přistoupeno ke stavbě nového kostela. Ten byl za josefínských reforem zrušen, přesto zůstal zachován pro potřeby obyvatel Mariánského Pole.

CZĘSTOCHOWA

   Již v 15. století se Jasnogórské sanktuárium stalo nejvýznamnějším poutním místem Polska. Je domem Matky Polska, raně středověké byzantské ikony Panny Marie s Dítětem a charakteristickými jizvami na tváři, které vznikly v době husitských rejzů. Podle legendy je obraz autentickou podobou Bohorodičky, který namaloval samotný evangelista Lukáš. Ikonu přivezl z Červené Rusi opolský kníže Vladislav roku 1382 a ke správě povolal z Uher řád paulínů.

ČESKÁ KAMENICE

   Přestože se položení základního kamene nedožil, je za zakladatele poutní kaple Narození Panny Marie právem považován českokamenický děkan P. Jindřich Ignác Teigl (+1735). Ten z vděčnosti za uzdravení z morové nákazy nechal pro sošku Panny Marie vystavenou ve hřbitovní kapli vyhotovit nový oltář a shromáždil prostředky pro stavbu nové kaple. Kruhová centrála byla postavena v letech 1736-39 a ambity s kaplemi dokončeny v roce 1763.

DOBRÁ VODA

   Léčivé prameny na Hojné Vodě jsou známé už od 16. století, koncem 17. století byl však pod Kraví horou objeven nový pramen. K tomu se přidalo několik zjevení a zázračných uzdravení a vzniku nového poutního místa už nemohl nikdo zabránit. V roce 1706 položil Albert Karel Buquoy základní kámen k novému kostelu, který byl vysvěcen v roce 1715. Stavitelé nejsou známi.

DOBRÁ VODA U HARTMANIC

   Na tomto místě bych se rád zastavil u sv. Vintíře, kterému je kostel v Dobré Vodě jako jediný na celém světě zasvěcen. Tento urozený mnich z Niederaltaichu a zakladatel kláštera Rinchnach trávil poslední roky života v nedaleké poustevně, kde roku 1045 zemřel. Dle vlastního přání byl pochován v břevnovském klášteře. Právě břevnovští mniši později horlivě usilovali o Vintířovu kanonizaci, které nedosáhli ani s podporou krále Přemysla Otakara II. Nezměnilo to ovšem fakt, že byl jako světec uctíván a o čtyři století později i světcem uznán.

DOLNÍ ROČOV

   Augustiniánský klášter byl založen roku 1373 Albrechtem z Kolovrat. Už od 14. století se zde nacházela gotická socha Panny Marie, tzv. Področovská madona, která se stala předmětem kultu. Prosit o požehnání sem chodí zejména nastávající maminky. Na vrcholné architektuře kláštera se podílel J. B. Santini, K. I. Dientzenhofer nebo A. Lurago.

DUB NAD MORAVOU

   Od 18. století se předmětem úcty stala dřevorytina zobrazující Pannu Marii s žehnajícím děťátkem. Jde o byzantskou černou madonu z roku 1725 na jejíž přímluvu se událo několik zázraků a uzdravení. Současný kostel byl podle návrhu Pavla Malnovského ze Slavkova vystavěn v letech 1734-1756. Barokní varhany jsou dílem brněnského varhanáře Jana Výmoly.

FILIPOV

   Lurdy severních Čech, jak se Filipovu přezdívalo, byly ve třicátých letech 20. století nejnavštěvovanějším poutním místem. Rozvoj velmi mladého mariánského místa začal po roce 1866, kdy se psychicky nemocné Magdaleně Kade zjevila Panna Maria a slíbila uzdravení, což se také následujícího dne stalo. Dům Magdaleny Kade byl proměněn na poutnickou kapli a v letech 1873-1885 byl v sousedství vystavěn novorománský kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů a založen klášter redemptoristů.

FRAUENKIRCHEN

   Přestože bylo poutní místo v rakouském Burgenlandu dvakrát zničeno Turky, došlo za Pavla Esterhazyho v roce 1702 k otevření nového kostela a opětovnému vystavení milostného obrazu Panny Marie lactans. Středověká malba na lipovém dřevě je umístěna na bočním oltáři. Na hlavním se pak nachází soška jiné středověké madony, kterou Esterhazy přenesl z kaple hradu Forchtenstein.

FRÝDEK

   A opět tu máme Lurdy, tentokrát slezské. Jde o poutní chrám Navštívení Panny Marie na frýdeckých Vápenkách. Podle legendy zde dělníci při hloubení jámy na pálení vápna vykopali kamennou sochu Panny Marie, která se po opakované translaci vždy vrátila na původní místo. Autorem sochy je s největší pravděpodobností ratibořský sochař Salomon Steinhoffer, který příležitostně pracoval pro Oppersdorfy, frýdeckou vrchnost. ¨

GABOLTOV

   Je nejvýznamnějším poutním místem košické arcidiecéze a je doložený už od středověku. Předmětem úcty se stal obraz Panny Marie Karmelské a poutní tradice byla oficiálně posvěcena egerským arcibiskupem v roce 1706. Krátce nato se zde z podnětu místního faráře usadilo Bratrstvo P.M. Karmelské.

GUTENSTEIN

   Počátky poutního místa spadají do roku 1661, kdy místní rychtář Sebastian Schlager pověsil na starý buk kopii Panny Marie z Mariazell. Obraz byl brzy prohlášen za milostivý, strom poražen a postavena první svatyně. Ta v roce 1708 vyhořela od zapálené svíčky, a proto byl v letech 1710-1721 postaven dnešní kostel. U poutního místa se usadil řád servitů.

HÁJEK

   Vymodlený syn František Adam Eusebius ze Žďáru pozval k nejstarší loretě v Čechách řád františkánů. O loretu, kterou založili jeho rodiče po návštěvě italského Loretta v roce 1623 jako poděkovaní za narozeného syna, se zpočátku staral vydržovaný poustevník. Později, kdy už stála i slavná pražská loreta, byl obě mariánské chýše propojeny známou poutní cestou o dvaceti kaplích.

HEDEČ

   Horu Matky Boží nad Králíkama založil kralický rodák a svatovítský kanovník Jan Tobias Becker v roce 1696. O čtyři roky později byl vysvěcen kostel, kam Becker umístil milostný obraz Panny Marie Sněžné, který získal od hraběnky Putzardové ze Slatiňan. S příchodem servitů v roce 1710 vznikla i cenná kaple Svatých schodů. Ve správě poutního areálu se později vystřídali redemptoristé a sestry Neposkvrněného Početí Panny Marie.

HEFNERBERG

   Původ kostela na poutní cestě z Vídně do Mariazell sahá k mariánskému sloupu z roku 1653, který se dodnes nachází za tabernáklem hlavního oltáře. V roce 1716 zřídil vídeňský obchodník Johann Michael Fürst kapli a v roce 1729 iniciovali benediktini z nedalekého kláštera Kleinmariazell výstavbu poutního kostela. Stavba byla dokončena krátce před církevními reformami císaře Josefa II. Na rozdíl od zřizujícího kláštera přečkal nový kostel reformy bez úhony a dokonce byl povýšen.

HEJNICE

   Počátky poutní tradice v Hejnicích spadají do středověku a dodnes je zde uctívaná usměvavá soška Panny Marie datovaná do konce 14. století. V roce 1498 byl vysvěcen kostel, který nahradil původní kapli. Za protestantských Redernů byl kostel uzavřen a znovu otevřen až v době pobělohorské. V roce 1691 pozval František Ferdinand Gallas k poutnímu kostelu řád františkánů. Nový chrám svěcený v roce 1725 byl orientován k jihu.

HOMOLE

   Na vrchu Homole poblíž Borovnice byl roku 1692 založen poutní kostel Panny Marie Bolestné. Průčelí jednoduché barokní stavby je z pohledových důvodů obráceno k severu a stoupá k němu unikátní schodiště o 153 stupních a 16 odpočívadlech, které mělo věřícím usnadnit modlitbu růžence. Sochařská výzdoba schodiště z dílny rodiny Hendrichů pochází ze 2. poloviny 18. století.

HOSTÝN

   Svatý Hostýn je známé poutní místo o které se od roku 1895 stará Matice Svatohostýnská. Neznámo kdy vznikla na ploše někdejšího keltského oppida malá hornická kaple, která byla v roce 1650 rozšířena a v 18. století přestavěna do dnešní monumentální podoby. Pozoruhodná hostýnská madona s blesky připomíná legendu, kdy měl být zapálen tábor tatarských nájezdníků, kteří roku 1241 vpadli na Moravu. Z dalších pozoruhodností Hostýna připomenu Jurovičovu křížovou cestu, Vodní kapli nebo ostudné kupecké krámky.

CHLUM SVATÉ MAŘÍ

   Poutní tradice v Chlumu je známá už od středověku. V roce 1341 je poprvé doložena ves Chlum, která vznikla v sousedství dřevěné poutní kaple. Místo bylo ve správě křížovníků s Červenou hvězdou z blízkého Kynšperka, přičemž v roce 1383 se tito usadili přímo v Chlumu. Nedlouho poté zde zřídili samostatnou farnost a vybudovali gotický kostel. Největšího rozmach se Chlumu dostalo v 17. a 18. století, kdy vznikl současný poutní komplex.

CHLUM U TŘEBONĚ

   Poutní kostel na návrší uprostřed náměstí nechal v letech 1737-1745 vystavět hrabě Jan František z Fünfkirchenu z vděčnosti za záchranu života. O patřičnou ochranu zřejmě nepožádal František Ferdinad d´Este, když odtud v roce 1914 odjížděl se svou chotí do Sarajeva. O rodinné tragédii tak právě zde byly srozuměny následníkovi děti. Další zajímavostí Chlumu je pak hořící tank na jedné z fresek v interiéru kostela.

JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ

   Papežská bazilika vděčí za svůj věhlas především sv. Zdislavě z Lemberka, která byla v roce 1907 blahořečená a roku 1995 Janem Pavlem II. prohlášena za svatou. To ona spolu se svým manželem Havlem založila dominikánský klášter, kde byla po své předčasné smrti v roce 1252 pochována. Koncem 17. století byla zahájena velkorysá přestavba kláštera a novou tvář získal podle návrhu vídeňského architekta Hildebranta i klášterní kostel sv. Vavřince.

KÁJOV

   Kájov patří k nejstarším poutním místům v jižních Čechách a jeho příběhy jsou úzce spjaty s cisterciáky ze Zlaté Koruny. Dodnes se dochoval zajímavý architektonický komplex, který kromě špičkově vyvedeného pozdně gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie z let 1471 -1488, obsahuje také původní kostel Zesnutí Panny Marie z druhé poloviny 13. století, barokní hospic pro poutníky s pozdějším hostincem a školou a faru zvelebenou roku 1661.

KALWARIA ŹEBRZYDOWSKA

   Pojmenovaná po svém zakladateli, krakovském vévodovi Mikuláši Źebrzydowském. Kostel s klášterem bernardinů postaven v letech 1602-1609 italským architektem Janem Maria Bernardonim a vlámským mistrem Pavlem Baudarthim, který rovněž projektoval prvních 14 kaplí slavné kalvárie s pašijovými a mariánskými drožkami.

KLEIN MARIAZELL

   Jedno z nejstarších mariánských míst v Rakousku je dnes nazýváno malou celou Panny Marie. V roce 1136 sem přišli bavorští benediktinští mniši z Niederaltaichu a na místě kapličky se soškou Panny Marie postavili dceřiný klášter Cella Sancte Marie. Ve 13. století zažil prosperující klášter stavební explozi, kterou už pozdější obnovy a úpravy nepřekonaly.

KLOKOČOV

   Nejvýznamnějším poutním místem řeckokatolické církve na Zemplíně je kostel Zesnutí Přesvaté Bohorodičky z roku 1835 na břehu Zemplínské šíravy. Uvnitř se nachází již druhá kopie ikony, která v roce 1670 jako první z plačících madon v širší oblasti ronila slzy (naposledy slzela ikona v Ľutině roku 1852) a poté co byla probodnuta bajonetem plundrujícího vojáka se intenzivně rozplakala.

KLOKOTY

   Koncem 17. století získali Klokoty benediktini z Montserratu a zahájily velkolepou výstavbu chrámu na starém poutním místě. Kostel na půdorysu dvouramenného kříže je obklopen nepravidelnými ambity, kam byla kromě čtyřech kaplí vkomponována i klášterní rezidence, dnes využívaná kongregací Misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné. Umělecky mimořádně působivý areál završuje hned deset střešních luceren.

KOSTELNÍ VYDŘÍ

   V roce 1709 vystavěl baron Butz z Rotsbergu na návrší nad vesnicí kapli s obrazem Panny Marie Karmelské. Stalo se tak v místě Božích muk, kde místní čas od času spatřovali zvláštní záři. Později byla kaple přestavěna a založen klášter, kde zpočátku žil pouze kaplan. Karmelitáni přišli do Vydří až v roce 1908. Po roce 1990 zde opět vytvořili živé duchovní a pastorační centrum.

KRAKÓW

   Putovat se vyplatí k celé řadě krakovských kostelů, na tomto místě však připomenu pouze kostel sv. Archanděla Michaela a sv. Stanislava na Skalce. V 11. století se stal kostel dějištěm mučednické smrti biskupa Stanislava a je místem světcova kultu. Další významnou osobností sepjatou se Skalkou byl dvorský kronikář Jan Długosz, který přivedl do Krakova paulíny z Jasnej Góry a po své smrti v roce 1480 byl na Skalce pohřben.

KRONSKA GORA

   Dvouvěžový poutní kostel sv. Petra na Kronske Gore je výraznou krajinnou dominantou. Byl vystavěn z podnětu kněze Schrokingerja ze Šmartna u Slovenj Gradcu v letech 1739-1750. Jeho autor je neznámý, avšak rukopis stavby odkazuje na mariborského architekta Janeze Fuchse.

KRZESZÓW

   Zdejší klášter založila kněžna Anna, vdova po Jindřichu Pobožném a první benediktini sem přišli z Opatovic nad Labem v roce 1242. Její vnuk, kníže javorský, Bolek I. Surový vyměnil roku 1292 benediktiny za cisterciáky z Henrykówa a zřídil zde mauzoleum svídnicko-javorských knížat. Skvostnou barokní podobu získal klášter v letech 1727-1735. Na obrázku kaple Svatých schodů, jeden z prvků krzeszówské barokní krajiny.

KVĚTNOV

   Kaple v Květnově je doložená až koncem 16. století a stála na místě, kde podle legendy našel pasáček sošku Panny Marie. Rozmach poutního místa nastal poté, co zde došlo k uzdravení slepce. Na přelomu 18. a 19. století se k Panně Marii Květnovské utíkalo obyvatelstvo Chomutova, které bylo sužováno zákeřnými epidemiemi. Za minulého režimu se zde tajně světili biskupové.

LETOHRAD

   První svatojánská pouť v Kyšperku se konala roku 1714 a směřovala k malé kolovratské kapličce na Kopečku. V letech 1734-1736 nahradil Jan Václav Breda kapli novostavbou. Symbolicky pojednaná kaple sv. Jana Nepomuckého odkazuje na pět ctností vyjádřených pomocí pěti hvězd zářících kolem světcovy hlavy. Pětiboká centrála s přístavkem sakristie je vybavena středovým oltářem o pěti stranách a je obehnána ambity na půdorysu pětiúhelníku.

LOMEC

   O stavbě kaple na lomeckém vrchu rozhodl v roce 1690 hrabě Karel Filip Buquoy poté, co byl zachráněn na rozbouřeném moři. Kaple byla vysvěcena v roce 1704. Kontinuita poutí na Lomeček nebyla navzdory zákazům nikdy přerušena. Věrnost Panně Marii neuvadla ani v době vlády Josefa II. ani za totality v letech 1950-1989, kdy zde dokonce vzniká nový klášter. Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka přichází v roce 1971.

LORETTO

   V roce 1644 postavil Rudolf von Stotzingen loretánskou kapli po vzoru lorety ve vídeňském klášteře augustiniánů. Nový majitel panství František Nádasdy založil v roce 1651 klášter servitů podle projektu Antona Rieblera. Po požáru v roce 1683 dal zničený areál přestavět Pavel Esterházy.

LUŽE

   Pravděpodobně altöttingskou kapli založila roku 1668 hraběnka Hieserlová pro svůj obraz Panny Marie Pasovské vystavený v kapli hradu Košumberka. Následujícího roku vysvěcená kaple byla ohrazena balustrádou o osmi kapličkách a následně doplněna o jezuitskou rezidenci a skromný příbytek samotné hraběnky. V letech 1690-1696 byl areál velkoryse přestavěn pod konečným vedením Pavla Ignáce Bayera. Pro milostný obraz byl uvnitř monumentálního chrámu zřízen samostatný přístřešek.

MAKOVÁ HORA

   Na Makové hoře poblíž Smolotel nechal v letech 1719-1722 Jan Felix Chanovský z Dlouhé Vsi postavit kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské. Původně zamýšlené ambity nebyly po smrti zakladatele pro nedostatek prostředků postaveny. Působení karmelitánů na Makové hoře bylo spíše sporadické.

MAŘENICE

   V rámci rekatolizačních snah v lužickém podhůří vznikl i poutní kostel sv. Marie Magdaleny. Byl postaven v letech 1714-1715 podle návrhu litoměřického stavitele Oktaviána Broggia. Později byl za kněžiště kostela přistavěn zajímavý ambit s křížovou cestu. Zpustošený areál byl od roku 1989 opravován.

MARIA ANZBACH

   Starobylost poutního místa nejlépe dokládá pozdně gotický opevněný kostel Panny Marie Milosrdné. Ústředním námětem hlavního oltáře z roku 1771 je dřevěná socha milosti zhotovená téměř v životní velikosti. Pochází z 1. poloviny 15. století a přečkala i ničivý nájezd Turků v roce 1529.

MARIA LANZENDORF

   V roce 1418 se Maria Lanzendorf poprvé připomíná jako poutní místo. Při druhém tureckém obležení Vídně bylo místo zničeno a zmizel i zázračný obraz. Krátce poté vytvořil novou pietu Fiechtl z Gumpoldskirchen. V roce 1696 založil císař Leopold I. františkánský klášter, přičemž původní kaple zůstala v interiéru nového kostela. Vzhledem k blízkosti císařského letního sídla Laxenburg, bývali častými poutníky i příslušníci císařské rodiny. Pozoruhodnou součástí poutního areálu je uměle vyzděný pahorek s křížovou cestou dokončenou roku 1709.

MARIA WEINBERG

   Nepříliš známé, avšak relativně staré, je poutní místo na terénním zlomu mezi vinařskými usedlostmi. Stávající kostel je pozdně gotická stavba vysvěcená v roce 1524. Na hlavním barokním oltáři je umístěna gotická madona z konce 15. století. Korunovaná esovitě prohnutá postava s žezlem má u nohou měsíc a v levé ruce nese Ježíška s korunkou a jablkem.

MARIA WEISSENSTEIN

   Oblíbené jihotyrolské poutní místo se nachází v nadmořské výšce 1520 m. Jeho počátky sahají do roku 1553, kdy se zde horskému zemědělci Leonhardu Weissensteinerovi zjevila Panna Maria. Právě on z vděčnosti postavil kapli, ke které brzy začaly proudit zástupy poutníků. V roce 1673 byl postaven kostel, který byl již v letech 1719-1722 rozšiřován. Po roce 1800 byl načas zrušený poutní areál znovu obnovován a je ve správě řádu servitů.

MARIÁNKA

   Jedno z nejstarších poutních místo na Slovensku je doloženo roku 1377, kdy se zde zastavil uherský král Ludvík I. Veliký z rodu Anjou. Právě on nechal postavit nový gotický kostel a ke správě poutního místa povolal řád paulínů. Od 16. století zde sídlí generální představený řádu a Mariánka zažívá období největšího rozkvětu. Zrušení řádu v roce 1786 znamená úpadek, který ve 20. století pozvedla až Kongregace bratří těšitelů z Getseman, založená roku 1922 českým knězem Josefem Janem Litomiským.

MÁRIANOSZTRA

   Márianosztra, původně jen Nosztra, je poprvé doložena v roce 1352 a nachází se uprostřed loveckého hvozdu, poblíž královského Visegrádu. Dějiny kláštera založeného Ludvíkem I. Velikým jsou nerozlučně spjaty s řádem paulínů, jediným mužským řádem vzniklým v Uhrách. Nachází se zde historická kopie Panny Marie z Jasnej Góry, kde v současnosti sídlí hlavní představený Řádu svatého Pavla Prvního Poustevníka.

MARIÁNSKÁ HORA

   Nepříliš známé a především mladé poutní místo lze směle označit za české Mariazell. V roce 1864 byla na místě sloupku s obrazem Panny Marie Cellenské postavena kaple. Šlo o tradiční místo, kde se scházeli poutníci před cestou do rakouského Mariazell. V roce 1875 byl postaven současný kostel a presbytář původní kaple byl zachován v jeho interiéru, takže Mariazell rovněž i vizuálně připomíná. V roce 1885 byly hradeckým biskupem ustanoveny poutě na Mariánskou horu a o rok později vznikla křížová cesta.

MARIASTEIN

   Příběh poutního místa je uvěřitelný i méně zbožným jedincům. Jde o zázračnou záchranu chlapce, který spadl ze skály v době, kdy jeho matka spala v jeskyni. Chlapec dle zápisu z roku 1442 tvrdil, že jej snesla jakási žena. Na tomto místě je třeba dodat, že jakýkoliv přeživší pád z tohoto útesu je nutné považovat za zázračný. Na památku a s vděkem za záchranu zřídil otec dítěte v jeskyni kapli k poctě Panně Marii. V místě později vznikl klášter benediktinů a do jeskyně se dnes sestupuje po schodišti z jeho interiéru.

MARIAZELL

   I v sekularizované Evropě se dostává značné úcty lipové sošce Matky Boží. Ta je nejen matkou Rakušanů a Maďarů (ti zde mají ještě vlastní Matku z časů krále Ludvíka Velikého), ale také slovanských národů nejen v hranicích někdejší monarchie. Dle legendy byla soška od roku 1157 vystavena v cele benediktinského mnicha Magnuse. Kolem roku 1200 zde byl moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem postaven první kostel. Současnou barokní podobu podnítil svatolambrechtský opat Benedikt Pietin, aby uspokojil požadavky přibývajících poutníků.

MARIJA BISTRICA

   Po požáru těžce poškozený kostel byl obnoven podle vídeňského architekta Schmidta v roce 1882. V roce 1923 povýšil papež Pius XI. poutní kostel na baziliku a v roce 1935 korunoval zázračnou sošku černé Matky Boží záhřebský biskup. Umělecky nepříliš hodnotná figura z 15. století byla prohlášena za královnu Chorvatů a z Marija Bystrice se stalo nejnavštěvovanější poutní místo v zemi.

MNICHOVICE

   Že je farní kostel v Mnichovicích i kostelem poutním nejlépe dokládá dvojice Mikeš a Pašík od Ševců z Hrusic, která podle vyprávění Josefa Lady vyrazila na mnichovickou mariánskou pouť. Na jarmarku si Mikeš koupil párek a harmoniku a Pašík okurku a frkačku a trakař jim někdo vyměnil za motocykl, takže celkem dobré pořízení, zdá se.

MONTSERRAT

   Poněkud exoticky může v této galerii působit katalánské poutní místo Montserrat. Kult černé Panny Marie Montserratské nicméně okrajově zasáhl i střední Evropu, a proto těchto několik vět věnovaných jednomu z nejslavnějších mariánských zjevení. Podle legendy byl v roce 880 omilostněn zdejší pastýř, který opakovaně viděl sestupující světlo. Na památku zázračného úkazu byl na Montserratské hoře v roce 1025 založen rippolskými benediktiny klášter. La Moreneta se nachází nad hlavním oltářem a navzdory legendám pochází nejspíš až ze 12. století.

MONTSERRAT U CIZKRAJOVA

   Už svým názvem odkazuje na kult černé Panny Marie Montserratské. Kapli založil místní šlechtic Bartoloměj Tannatoll-Zill, který byl zraněn v jedné z bitev třicetileté války a za své uzdravení slíbil Panně Marii vykonat pouť na Montserrat. Po návratu z ciziny přivezl na své panství kopii černé matky a z vděčnosti založil kapli na vrchu u Mutné, kterou lidé brzy nazývali Montserrat.

MORAVSKÝ KRUMLOV

   Po požáru Moravského Krumlova v roce 1690 se stal patronem města sv. Florián. K jeho poctě byla v dominantní poloze nad městem v letech 1695-1697 vystavěna kaple, prý v místě kde se splašené knížecí koně zastavily před srázem. Poutě se sem konají na sv. Floriána, vždy na počátku měsíce května.

MSTÓW

   Milostivý obraz Matki Boskiej Mstówkiej uvnitř klášterního kostela je kopií ikony Panny Marie z Jasnej Góry a pochází ze 17. století. Historie středověkého kláštera je spojena s řádem lateránských kanovníků. Opevněný klášter byl do dnešní podoby přestavěn v letech 1702-1742.

NERATOV

   Na hřbitově v Neratově se dochoval presbytář původního poutního kostela ze17. století. V letech 1723-1733 byl ve svahu nad ním vystavěn nový kostel s dvouvěžovým konkávním průčelím orientovaným netradičně k jihu. Před kostelem bylo zřízeno honosné rokokové schodiště, dnes v zámeckém parku na Skalce, které později zachránilo kostel před demolicí. Ten roku 1945 vyhořel po zásahu rudoarmějskou střelou z pancéřové pěsti a postupně chátral.

NICOV

   Staroměstský most přes Ploučnici v Děčíně je významnou, avšak málo známou památkou města. Od centra relativně vzdálený most je navíc odříznutý novodobým silničním průtahem, který stavbě z let 1564-1569 sice odlehčil, zároveň ale téměř zbavil další úlohy. Mostovku na čtyřech nesourodých obloucích lemuje parapet z pískovcových desek, který připomíná hradní cimbuří. Most zdobí sousoší od J.M. Brokofa z roku 1714.

PASSAU

   Panna Maria Pasovská existuje v nesčetných kopiích v celém alpském prostoru. Zajímavostí je, že ani eleusa z pasovského poutního kostela Mariahilf tak úplně originál není. Originál z rukou Lucase Cranacha staršího z doby po roce 1537 najdeme v katedrále v Innsbrucku. Do Pasova se dostal spolu s arcivévodou Leopoldem V., který byl v letech 1598-1625 pasovským biskupem. V roce 1620 vznikla věrná pasovská kopie a pro tuto byl v letech 1624-1627 vystavěn poutní kostel. Pasovská kopie Cranachovy madony získala na věhlase koncem 17. století, kdy jí byl přičítán podíl na odvráceni turecké hrozby. O poutní místo se starali kapucíni, od roku 2002 zde působí paulíni.

PODSKALA

   Vznik poutního místa je úzce spojen s nedalekým podlažickým klášterem, jehož zakladatel vladyka Vrbata z Kostelce se u zdejšího pramene zázračně uzdravil. Za královehradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka byl postaven kostel sv. Jana Křtitele s šestihrannými nárožními věžemi. Později zde fungovaly i malé lázně.

PÖSTLINGBERG

   Bazilika minor Sedmibolestné Panny Marie na vrchu Pöstlingberg je nepřehlédnutelnou dominantou Linze. Zázračná soška piety od Ignáce Jobsta byla na vrchol přenesena v roce 1716 z kapucínského kláštera v Urfahr. Svatyně vznikla v letech 1742.1748 podle projektu Jana Matyáše Krinnera.

POTŠTEJN

   Když v roce 1746 koupil Potštejn Jan Ludvík Harbuval Chamaré, byl zdejší hrad již zříceninou. Za použití zdiva hradního paláce nechala jeho manželka Anna Barbora postavit ve vrcholové pozici kapli sv. Jana Nepomuckého. Následně vznikly i kaple křížové cesty, které od potštejnského kostela sv. Vavřince lemovaly někdejší cestu na hrad. Tato kalvárie byla završena v letech 1762-1766 výstavbou kaple Svatých schodů ve svahu pod šestou hradní bránou.

PRAHA - DEJVICE

   Matějská pouť (poprvé doložená v roce 1595) je jistě nejznámější z českých poutí. Nikoliv však pro poutní cestu k dejvickému kostelu sv. Matěje nad Šáreckým údolím, ale pro obří lunapark na pražském Výstavišti. Poutní cesta začínala na dejvickém Vítězném náměstí a byla lemována dvanácti kaplemi, z nichž dodnes zůstala stát pouze jediná. S narůstajícím počtem poutníků se na Vítězné náměstí rovněž přesunuly stánky i pouťové atrakce. Od roku 1964 je pak tato zábavní část pouti organizovaná v někdejším parku oddechu a zábavy Julia Fučíka.

PRAHA - HRADČANY

   K významným pražským poutním místům patří loreta na Hradčanech založená roku 1626. Jde o umělecky mimořádně hodnotný komplex, který je spojen krytou chodbou s klášterem kapucínů a na jehož vzniku a výzdobě se podílela řada zvučných jmen. Kromě Svaté chýše s černou Matkou Boží poutá pozornost průčelní věž s největší historickou zvonkohrou v Evropě, která je v provozu od roku 1695.

PRAHA - MALÁ STRANA

   Zvláštní formu úcty prožívají Jezulátka. Jedno z nejznámějších je pražské, které se nachází v karmelitánském kostele Panny Marie Vítězné. Podle církevního roku je oblékáno do barevně rozlišených královských šatů a vlastní tři korunky. 48 cm vysoká soška z vosku pochází ze Španělska a do Čech se dostala jako svatební dar pro Polyxenu z Pernštejna, při příležitosti jejího druhého sňatku se Zdeňkem Popelem z Lobkovic.

PRAHA - PETŘÍN

   Poutní kostel sv. Vavřince na vrchu Petřín je od roku 1995 hlavní katedrálou starokatolické církve. Po roce 1733 došlo podle jeruzalémského vzoru k výstavbě křížové cesty od strahovského kláštera, včetně kaple Kalvárie (zastaveni XIII.) a kaple Božího hrobu dokončené roku 1738 (zastaveni XIV.). Původních šest oboustranných kaplí bylo v roce 1836 nahrazeno čtrnácti novými, které tentokrát vycházely od kostela sv. Karla Boromejského.

PROVODOV

   Poutní kostelík Panny Marie Sněžné se nachází na samotě Malenisko pod rozvalinami hradu Starý Světlov. Počátkem 18. století se zde uzdravila zbožná mlynářka a v roce 1720 i majitel luhačovického panství, který zde poté vystavěl kapli. Dnešní podobu získal kostel v roce 1750. Oltářní obraz kojící Bohorodičky je u nás velkou vzácností a je darem Doroty Jahodíkové z Pašovic.

PŘEŠTICE

   V roce 1711 byl uznán za zázračný přeštický obraz Panny Marie Bolestné a k propagaci nového poutního místa byla vydána tištěná knížka. O zázračná uzdravení nebyla nouze, proto byl pro rostoucí počet poutníku vystavěn v letech 1750-1775 kostel větší. Stavba vskutku monumentální vznikla podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera jako jedna z jeho posledních realizací dokončená Antonínem Haffeneckrem.

RAJNOCHOVICE

   Ze záplavy mariánských poutních míst se v Rajnochovicích posouváme alespoň o generaci hlouběji. Úctě se zde těší sv. Anna Samotřetí, která je v sousoší spolu s Pannou Marií, Ježíškem a zbožným šaumburským rytířem umístěna na hlavním oltáři. Kostel podle návrhů vídeňsko-olomouckého architekta Tencally byl vysvěcen roku 1742.

SAN ROMEDIO

   San Romedio je tyrolský světec o kterém hovoří legendisté, avšak o jeho reálném životě mnoho nevíme. Žil pravděpodobně v 11. století a za svůj příbytek si zvolil poustevnu v hluboké rokli řeky Non. Pozoruhodný areál poustevny zaujímá skalisko s několika kostely, které jsou propojeny křivolakou osou vesměs interiérového schodiště. Nejstarší viditelná architektura je datována do 15. století.

SEDLEC

   Kdysi centrum sedlecké kastelánie z dob prvních přemyslovců se v posledních stoletích vyznačovalo nevšední poutní tradicí k milostné soše sv. Anny z doby před rokem 1480. Autentičnost poutního místa byla pražskou konzistoří potvrzena v roce 1694 a nadšeně propagována zdejším farářem Kašparem Lorenzem. Ten založil Svatoanenské bratrstvo a vedl knihu zázraků „Anenské květiny milosrdenství“. Jinou uctívanou podobiznou v sedleckém kostele je kopie Panny Marie Pasovské.

SEPEKOV

   Kostel Jména Panny Marie byl založen strahovskými premonstráty roku 1730. Už v roce 1733 byl do jeho interiéru přenesen milostný obraz Panny Marie Sepekovské a následně hotový kostel vysvěcen biskupem Šporkem. V roce 1767 byl dokončen ambit se čtyřmi kaplemi.

SKALKA NAD VÁHOM

   Zřejmě nejstarší poutní místo na Slovensku vztahuje svou tradici k dvojici eremitů, sv. Svoradu (Andreji) a jeho žáku sv. Beňadiku, kteří přišli ze zoborského kláštera a působili v nedaleké poustevně. V místě jeskyně poustevníků vznikl ve 13. století klášter benediktinů, který zažil nebývalou obrodu s příchodem jezuitů po roce 1665. Za jejich působení byl vystavěn i současný poutní kostel.

SKOČICE

   Navzdory originálnímu pojetí, nepatří skočický osmiboký kostel Navštívení Panny Marie k příliš známým poutním místům. V roce 1672 vyhořela skočická tvrz, přičemž ze spáleniště byl vyzdvižen neporušený obraz Panny Marie Pomocné. Nález byl okamžitě považován za zázrak a spolu s obnovou sídla vznikla i poutní kaple vysvěcená roku 1678.

SKOKY

   Impuls ke vzniku kaple vzešel od žlutického faráře, který si stěžoval na nepravidelnou účast farníků ze vzdálených Skoků. Výzvu vyslyšel sedlák Jan Adam Liehnerth, který prodal jednoho ze svých koní, kapli vystavěl a obstaral i pasovskou kopii Panny Marie Pomocné. To se stalo v roce 1717, a přestože byla místní madona na základě šetření pražské konzistoře prohlášena jen za dobrotivou, došlo pro narůstající počet poutníku po necelých 20 letech k výstavbě monumentálního chrámu. Panenka Skákavá se stala celonárodním pojmem.

SLAKE

   Panna Maria na Písku je jedním z nejstarších poutních míst ve Slovinsku. První písemná zmínka pochází z roku 1545. Poutní kostel byl postaven okolo roku 1500 a věž byla přistavěna v 1. polovině 17. století. Špičková fresková výzdoba vznikla v roce 1712. Mramorový hlavní oltář pochází rovněž z počátku 18. století.

STARÁ BOLESLAV

   Svatováclavskou poutní tradici překryl v době rekatolizace mariánský kult. Předmětem úcty se stalo Palladium země české, ochranný reliéf Panny Marie s Dítětem, které ovšem se sv. Václavem úzce souvisí. Podle legendy patřil originál zavražděnému knížeti a byl vyorán v místě pozdějšího poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde byl uchován. Od proseckého kostela sv. Václava, resp. od pražské poříčské brány vedla do Staré Boleslavi mariánská poutní cesta o 44 zastaveních. Tři pětiny z těchto kaplí již zanikly.

STARÁ VODA

   Konec poutí na Starou Vodu přišel v polovině 20. století, kdy byla bývalá obec začleněna do vojenského újezdu Libavá. Odstrojený kostel sv. Anny působení armády přežil, nikoliv však někdejší kolej piaristů. Ti zde působili v letech 1690-1922 a po nich krátce ještě redemptoristé, benediktini a kongregace oblátů Panny Marie Neposkvrněné. Dnes je poutní místo znovu obnovováno.

SUDĚJOV

   Poutní tradice v Sudějově je vázána na vydatný pramen léčivé vody. Nejpozději v 17. století byla u vývěru postavena dřevěná kaplička s obrazem sv. Anny. V roce 1725 byl vysvěcen barokní kostel, který vznikl přímo nad studánkou. Až později byla voda vyvedena do volně přístupné kaple pod ambity.

SUŠICE

   Zcela ojedinělou záležitostí bývají poutě k „Andělíčkovi.“ Významným poutním místem Anděla Strážce je kaple na vrchu Stráž nad Sušicí. Byla postavena v roce 1683.a obehnána ambity se čtyřmi nárožními kaplemi o půl století později. Z řady procesí za to či ono počasí mě zaujalo zejména to k oslavám stého výročí kaple, které vyvrcholilo velkolepým ohňostrojem. Utracená suma zjevně překročila mírů a městská rada posléze plísnila místního děkana, aby podobné výdaje příště nedělal.

SVATÁ HORA

   K naším nejnavštěvovanějším poutním místům patří Svatá Hora u Příbrami. Její rozvoj začal v době pobělohorské, kdy se v Příbrami usadili jezuité. Původně gotický kostel byl do dnešní podoby přestavěn podle návrhu Carla Luraga. Lurago byl rovněž autorem březnického kostela sv. Františka Xaverského a Ignáce z Loyoly a právě zde začínala poutní cesta o 16 kaplích, která vyvrcholila krytým schodištěm stoupajícím na Svatou Horu. Dnes areál spravují redemptoristé, kteří sem přišli v roce 1861.

SVATÝ KOPEČEK

   Historie poutního místa je úzce spojena s premonstráty. Ke stavbě první kaple na pozemku kláštera Hradiště dal podnět olomoucký měšťan Jan Andrýsek, který rovněž kapli obnovil po švédském plenění. Vysvěcení nového kostela Nanebevzetí Panny Marie podle architekta Tencally v roce 1679 se ale už nedožil. Ke Svatému Kopečku se váže i jedna z největší poutních tragédií, kdy ve zdejším poutním domě uhořelo 121 lidí. Nejradostnější událostí je naopak návštěva Svatého otce a povýšení kostela na baziliku minor v roce 1995.

SVETE GORE

   Podle archeologických nálezů byla Svatá hora využívaná už od 1. století před naším letopočtem. Na přelomu 9. a 10. století zde pak existovalo slovanské pohřebiště a vznikl první předrománský kostel, dnešní kaple sv. Jiří. O dalším životě Svaté hory víme až od 16. století. V roce 1611 vysvětil lublaňský biskup Tomaž Hren hlavní kostel Matky Boží.

ŠAŠTÍN

   V roce 1927 vydal papež Pius XI. dekret, kterým vyhlásil šaštínskou Pannu Marii Sedmibolestnou za patronku Slovenska. Socha slovenské matky pochází ze 16. století a byla umístěna v kapli poblíž šaštínského zámku. V roce 1732 byla ostřihomskou arcibiskupskou komisí prohlášena za zázračnou a nad její ochranou převzali záštitu paulíni. V roce 1924 se v Saštině usadila první slovenská komunita salesiánů.

ŠTÍPA

   Na přání své zesnulé manželky zahájil stavbu kostela pro sošku Panny Marie Štípské Albrecht z Valdštejna a ke správě povolal kartuziány z Dolan u Olomouce. V roce 1623 Valdštejn z politických důvodů prodává lukovské panství a odchází do Jičína, kde zakládá i nový kartuziánský klášter ve Valdicích. Štípa je opuštěna a rozestavěný klášter dalších 124 let chátrá. K dostavbě bylo přistoupeno až za hraběnky Antonie z Rottalů a slavnostní vysvěcení proběhlo v roce 1765.

ŚWIĘTY KRZYŹ

   Dějiny kláštera s relikvií Svatého Kříže sahají hluboko. Mluví se o roku 1006 a velkou úctu zde pobírá kněžna Doubravka, která benediktiny do Polska přivedla. K nejstaršímu poutnímu místu Poláku přišel prosit před bitvou u Grunwaldu i král Vladislav Jagello. Poslední tři století plní úlohu hlavního poutního místa Jasna Góra, přesto je královská cesta ke klášteru s odstřelenou věží široce prošlapaná, nadto zpoplatněná.

TETÍN

   Kromě svatojánské pouti koná se na Tetíně i pouť ke sv. Ludmile, která zde byla na svém dvorci roku 921 zavražděna z úkladu své snachy Drahomíry. Ke cti zavražděné kněžny a první české světice byl na konci 17. století postaven v sousedství starého románského kostela sv. Kateřiny poutní kostel sv. Ludmily.

TRHOVÉ SVINY

   Velmi malebný poutní areál vznikl u pramene mírně radioaktivní vody, která byla od pradávna považována za léčivou. Kostel sv. Trojice nezapře trojiční symboliku. Centrální stavba je otevřena třemi průčelími s trojúhelnými okny, uvnitř jsou tři oltáře se třemi sanktusníky na střeše a šestiboký ambit je doplněn třemi věžemi. Návrh je připisován K. I. Dientzenhoferovi a stavba proběhla v letech 1705-1709.

VELKÁ CHUCHLE

   Epizodické poutní místo je úzce spjato s lázněmi v Malé Chuchli, s vžitým německým názvem Kuchelbad. Podle pověsti se zde v roce 1729 uzdravil jistý polský šlechtic, který z vděčnosti nad lázněmi vystavěl poutní kostel sv. Jana Nepomuckého. V roce 1881 se lázně proslavily neblahou Chuchelskou bitkou mezi českými a německými studenty.

VINAGORA

   Vrcholová poloha, mohutné zdi ambitu i průčelí sevřené dvěmi válcovými věžemi s kaplemi sv. Rocha a sv. Floriána dává kostelu Navštívení Panny Marie s charakteristickou osmibokou věží pevnostní charakter. Ústředním námětem hlavního barokního oltáře je socha madony datovaná do prvních let 16. století.

VRACLAV

   Prastará Vraclav byla v 11. století významným hradem s centrální úlohou a v roce 1108 zde došlo k druhému vraždění Vršovců. Ve 13. století význam místa prudce upadl a regionálním centrem se stalo předlokační Staré Mýto, resp. vrcholně středověké město Vysoké Mýto. Vraclav s románským kostelem sv. Václava přežila alespoň jako ves a v úžlabí pod někdejším hradem byl na prameni léčivé vody vystavěn v letech 1724-1730 poutní kostel sv. Mikuláše podle C. A. Canevalleho. Uvnitř kostela jsou dnes deponovány dřevěné polychromované sochy z poutní cesty v Králíkách.

VRANOV

   Méně známý z moravských Vranovů je ten blíže Brnu. I on se ale může pochlubit architektonickým skvostem, nadto živým duchovním centrem s mariánskou poutní tradicí. Vranovský poutní kostel byl vystavěn v letech 1617-1633 v raně barokním stylu a jeho správcem se stal řád paulánů pozvaný knížetem Maxmiliánem z Lichtenštejna. Ten nový klášter obdaroval pozemky, rybníčky a hlemýžďárnou a sám k paulánům později vstoupil.

VRŠÍČEK

   Na stavbu kostela Navštívení Panny Marie na Vršíčku nad vsí Litohlavy se složily obyvatelé města Rokycany a jeho okolí. Tímto způsobem chválili Pannu Marii, která město ochránila před morovou epidemií, byť se tak stalo až v letech 1744-1747, tedy po třetí vlně nakažlivé nemoci, která tentokrát zavítala i do Rokycan. Dávný slib neprodleně uskutečnil rokycanský stavitel Jan Mourek.

WADOWICE

   Novodobé poutní místo vznikalo postupně v souvislosti s rostoucí oblibou papeže Jana Pavla II., který byl nedlouho po své smrti svatořečen. Karol Wojtyła je nepochybně nejslavnějším rodákem Wadowic, a očima dnešního Poláka i nejvýznamnější osobností celé země. Na prezentovaném obrázku je papežův rodný dům.

WAMBIERZYCE

   Významné české poutní místo, dnes na území Polska, bývá nazýváno Slezský Jeruzalém a vznikalo postupně od roku 1677. Zakladatelem byl Daniel Paschasius z Osterberka, který pro tento účel dvakrát do Jeruzaléma odcestoval. Dalším vývojem se Wambierzyce staly jedním z největších areálů svého druhu v Evropě. Město s potokem přejmenovaným na Cedron se stalo replikou samotného Jeruzaléma a okolní polohy byly pojmenovány po biblických horách. Na sto kaplí kalvárie pak připomíná zejména poslední hodiny Ježíše Krista. Celému areálu vévodí oválná svatyně vystavěná v letech 1716-1721 a doplněná o ochoz s 11 kaplemi a monumentální schodiště.

WÜRZBURG

   Käppele je lidové označení poutního kostela Navštívení Panny Marie, který byl postaven v letech 1747-1750 podle plánů Baltazara Neumanna. Součástí projektu bylo i 14 kaplí křížové cesty s figurami v životní velikosti, které vytvořil Peter Wagner. U poutního místa se zázračnou pietou byl zřízen hospic a klášter kapucínů.

ZELENÁ HORA

   Umělecky nejcennějším poutním areálem České republiky je nepochybně Zelená Hora u Žďáru nad Sázavou, o čemž nejlépe svědčí zařazení mezi památky UNESCO. Vrcholné dílo Jana Blažeje Santiniho-Aichela vzniklo z podnětu žďárského opata Václava Vejmluvy v letech 1720-1722 se záměrem oslavit sv. Jana Nepomuckého. Místo bylo tehdy nově pojmenováno podle Zelené hory u Nepomuku, odkud pocházel nejen světec, ale i žďárští cisterciáci.

ZLATÉ HORY

   Původní lesní kaple s kopií Panny Marie Pasovské upomínala na šťastné narození chlapce v roce 1718. Po zrušení za Josefa II. se nenašel nikdo, kdo by dřevěnou kapli zbořil, a tak se po uklidnění situace mohlo poutní místo dál rozvíjet. V roce 1834 byl položen základní kámen nového kostela. V roce 1955 bylo poutní místo opět uzavřeno. Tentokrát se ale našli ochotní lidé, kteří v roce 1973 kostel zbořili. V roce 1990 posvětil Jan Pavel II. základní kámen a v roce 1995 byl vysvěcen obnovený kostel Panny Marie Pomocné, ochránkyně života a nenarozených dětí.

© burda 2008-016