R O M Á N S K É   R A K O U S K O

      Dějiny Rakouska, ostatně jako dějiny jakékoliv jiné země, jsou velmi komplikované, o čemž svědčí 9 spolkových republik, ze kterých se stát ustanovený v roce 1919 skládá. Kromě těchto částí je do výběru zahrnuta i oblast Jižního Tyrolska, která je dnes součástí Itálie, a která byla do konce 1. světové války spojená s rakouským „severním“ Tyrolskem.

      Raný středověk je pro většinu území dnešního Rakouska charakterizován germánskými Bavory, kteří se záhy dostali pod vliv franské říše. Po roce 843 připadlo „Rakousko“ východofrancké říši, která byla od 11. století nazývána Imperium Romanum. Z významných politických celků uvnitř Rakouska je na prvním místě třeba zmínit Salcbursko. V Salcburku bylo v 7. století zřízeno biskupství, které bylo v roce 798 povýšené na arcibiskupství s církevními pravomocemi nad většinou území současného Rakouska a Bavorska. Salcburk měl hlavní podíl na christianizaci své rozsáhlé arcidiecéze a Salcbursko se stalo osobním panstvím mocných arcibiskupů.

      K významným státním útvarům dále patřila Rakouská (Východní) marka, která se zformovala v 10. století v nárazníkovém prostoru Bavorů s Maďary, a kterou svěřil císař Ota II. roku 976 Babenberkům. V roce 1156 povýšil císař Fridrich I. Barbarossa Rakouské markrabství na vévodství. V roce 1192 připojili Babenberkové i vévodství štýrské. Z dalších územních celků je nutné zmínit Korutany, které si v rámci Římské říše v letech 976-1335 zachovaly svébytné postavení a Tyrolsko, kde měli na klíčové obchodní stezce přes Brennerský průsmyk rozhodující vliv Vinschgauerové a biskupové z Brixenu a Tridentu.

      Jako v každé zemi nebo regionu, najdeme i v Rakousku určitá specifika, která charakterizují zdejší projevy románského slohu. Z kvalitativního hlediska nelze vše adekvátně srovnávat, avšak v kvantitě již vidíme značný odstup od zbývajících zemí střední Evropy, což lze vysvětlit zejména přímou vazbou na Římskou říši, odkud pocházela značná část slohových inovací i stavebních hutí. Na tomto místě se sice hradům budeme věnovat jen okrajově (zařazeny jsou pouze některé kaple), nicméně právě hrady jsou hlavním atributem románského stavitelství v Rakousku, neboť co do počtu nemají hrady (budované od 11. století) ve zbytku střední Evropy obdobu.

      Kromě hradů se v románském Rakousku ve velké míře budují i kláštery, a to již od 7. století. Z asi šedesáti klášterů postavených do poloviny 13. století se nicméně románských celků mnoho nedochovalo. Upozornit ale musíme na benediktinské kláštery Sankt Paul a Millstatt, augustiniánské Seckau nebo cisterciácká opatství Lilienfeld a Heiligenkreuz. Monumentální architekturu ovšem přibližují i některé další lokality. V prvé řadě jde o biskupskou katedrálu v Gurku a babenberské projekty ve Vídni a Vídeňském Novém městě.

      Neklášterní sakrální architektura je zastoupena řadou bazilik, kostelů s chórovou věží a bezpočtem drobných venkovských kostelů s kvadratickou lodí (kvadratickým chórem) a apsidou. Řada z těchto staveb má předrománský původ, což bylo způsobeno přežívající římskou tradicí, zejména v Tyrolsku a Korutanech. Stavby jsou obvykle strohé a bez nadměrného množství kamenických detailů, uměleckým provedením však vynikají příklady podunajské skupiny (dílem využívající normanské prvky) a stavby ovlivněné lombardskou architekturou. V tomto smyslu zaujme zejména sochařská výzdoba kostela v Schöngrabern, která obstojí v nejpřísnějším srovnání s analogickými stavbami v Itálii nebo Sasku.

      Hodnota mnoha nenápadných a architektonicky chudších kostelů ovšem spočívá v nástěnné malbě, která vychází z klášterního prostředí. Je datována od 8. století a rozvíjela se během celého středověku. Standartní je malba v interiéru, nicméně velmi unikátní jsou malované exteriéry rozšířené zejména v alpském prostoru. Ještě pozoruhodnější je ale soubor románských karnerů, který je co do počtu v Evropě zcela bez analogií. K nejvýznamnějším patří Tulln, Hartberg, Mödling, Hadersdorf, Bad Deutsch, Hainburg nebo Mistelbach.

dddd

ALTENBURG

ALTLICHTENWARTH

ALTWEITRA

ASPANG MARKT

BAD DEUTSCH
-ALTENBURG

BAD DEUTSCH
-ALTENBURG

BAD FISCHAU

BAD
SANKT LEONHARD

BAUMGARTEN

BAUMGARTENBERG

BISCHOFSHOFEN

BISCHOFSHOFEN

BRIXEN

BRUCK AN DER MUR

BURGSCHLEINITZ

DROSS

DÜRNSTEIN

EGGENBURG

ENNS

FELDKIRCHEN

FREIBERG

FRIEDERSBACH

FRIESACH

FRIESACH

GARS AM KAMP

GLURNS

GMÜND

GOBERLING

GÖSS

GÖSSTING

GÖTTWEIG

GRATSCHACH

GREUTSCHACH

GRIFFEN

GROSS ENZERSDORF

GROSSGOTTFRITZ

GROSSKRUT

GURK

GÜSSING

HADERSDORF

HAINBURG

HAINBURG

HARTBERG

HEILIGENKREUZ

HOHENSALZBURG

HOHENWERFEN

HOCHEPPAN

INNICHEN

KAPPEL

KARNBURG

KIERLING

KLEIN MARIAZELL

KLOSTERNEUBURG

KNITTELFELD

KOBENZ

KÖNIGSBRUNN

KREMS

KREMS

KREMSMÜNSTER

KREUTSCHACH

KÜHNRING

LAA

LAAS

LAAS

LAMBACH

LANZENDORF

LASSEE

LATSCH

LEITHA-
PRODERSDORF

LIEDING

LIECHTENSTEIN

LICHTENFELS

LILIENFELD

LINZ

MAIERSDORF

MALS

MALS

MALS

MARIA SAAL

MARIA WÖRTH

MARIA WÖRTH

MARIENBERG

MARKERSDORF

MATTSEE

MICHAELBEUERN

MICHELSTETTEN

MILLSTATT

MISTELBACH

MÖDLING

MONDSEE

NATURNS

NEUSTIFT

NONNBERG

OSSIACH

OTTENSTEIN

PERNEGG

PETRONELL-CARNUNTUM

PETRONELL-CARNUNTUM

PIBER

PISWEG

PÖLS

POTTENDORF

POTTENSTEIN

PRAD AM
STILFSER JOCH

PULKAU

PÜRGG

PÜRSTENDORF

RABENSTEIN

RADSBERG

RASTENFELD

RAUHENECK

RAUHENSTEIN

REICHENFELS

RUNKELSTEIN

SALZBURG

SALZBURG

SANKT GEORGEN

SANKT LAMBRECHT

SANKT MAREIN

SANKT MAREIN

SANKT PAUL

SANKT PETER
AM BICHL

SANKT PÖLTEN

SANKT RUPRECHT

SANKT STEFAN

SANKT VEIT

SECKAU

SEITENSTETTEN

SCHEIBLINGKIRCHEN

SCHÖNDORF

SCHÖNGRABERN

SIGMUNDSKRON

SPANNBERG

STARHEMBERG

STEIN

STOOB

TARSCH

TAUFERS

THAYA

THERNBERG

TIGRING

TIROL

TULLN

VIKTRING

VILLACH

VÖLKEMARKT

WAIDENDORF

WELS

WIEN

WIEN

WIENER NEUSTADT

WIESELBURG

WILDUNGSMAUER

WILHERING

WITZELSDORF

WOLFSBERG

ZELLHOF

ZISTERSDORF

ZWEINITZ

ZWETTL

ZWETTL

© burda 2008-023