K R U H O V É   K O S T E L Y

   Kostel postavený na půdorysu více či méně pravidelného kruhu nazýváme obvykle rotundou (rotundus lat. okrouhlý). Byť se to z českého (a zejména pražského) pohledu může zdát překvapivé, je rotunda velmi vzácnou formou svatyně a v pomyslném celku veškerých středověkých sakrálních staveb patří této skupině jen zanedbatelné procento. Hádám s vědomím, že doposud neregistruji ani teoreticky veškeré evropské rotundy, snad vyjma středoevropských. Úvodní slovo proto nebude pojednáním o genezi a šíření kruhových kostelů po kontinentě, ale spíše snůška postřehů, které mě v této souvislosti napadají. Do obrazové části pak kromě typických románských (případně předrománských) rotund zařazuji i jiné kruhové stavby, zejména karnery a po dlouhém váhání i některé tetrakonchy s kvadratickou lodí.

   Kruhový kostel chápu jako nejjednodušší formu centrály. Centrála jako taková patří k základním druhům sakrální architektury a objevuje se již v počátcích křesťanského stavitelství. Mnoho významných raně křesťanských chrámů, ať už v Jeruzalémě, Římě, Ravenně, Konstantinopoli nebo Cáchách bylo řešeno právě jako centrála. Centrály lze podle půdorysu dělit do bezpočtu skupin. Nejčastěji se vyskytuje kruh (případně čtverec), pravidelný polygon (nejčastěji oktagon) a rovnoramenný kříž. Na tomto místě se sice budeme pohybovat v kruhovém půdorysu, oktagonální svatyně nicméně budou následovat v některé z příštích aktualizací.

   Typická rotunda o obvyklém vnitřním průměru pouhých 6-9 metrů byla na východní straně standardně prolomena půlkruhovou (podkovovitou) apsidou, která sloužila jako kněžiště. Někdy apsida chybí a kněžiště je nahrazeno pouhou nikou (Bíňa, Koper), jindy je apsid více, přičemž občas došlo k vytvoření pravidelného čtyřlistu. Tento typ rotundy je nazýván tetrakonchou a pokud nejde o niky v síle zdiva (Mikulčice, Trenčín), má loď kostela většinou čtvercový půdorys ačkoliv se na svrchním plášti žádná nároží projevit nemusí (Ják, Chrasť nad Hornádom). Ojediněle známe i rotundy s vyšším počtem nik. Hexakonchální centrálou jsou např. Horjany, Karcsa nebo Kiszombor. Z dalších přístaveb je častá zejména zvonice, přičemž pozoruhodné jsou zejména kruhové zvonice na Řípu a v Jemnici-Podolí. Některé rotundy byly opatřeny tribunou nebo otevřeným ochozem (Cieszyn, Strzelno, Mantova). Za zmínku stojí i vzácné kvadratické rotundy, které mají kruhový půdorys pouze v interiéru (Hidegség, Dechtice). Zajímavým architektonickým počinem jsou rovněž dvouetážové karnery, přičemž patro je obvykle určeno k liturgii a suterén k uskladnění kostí. Vzácně nacházíme i kruhová baptisteria.

   Kruhové kostely byly stavěny takřka po celém kontinentě, avšak zvýšenou koncentraci pozorujeme v zemích střední Evropy, kde rostly s příchodem křesťanství v rámci formování nových raně středověkých států, což platí již pro období Velké Moravy, kde byl typ kruhového kostela také znám. V těchto státech (Čechy, Polsko, Uhry) patří rotundy rovněž k horizontu nejstarších zděných staveb, které navíc bylo možné jednoduše zaklenout a rozšířit tak možnosti využití. Rotunda našla uplatnění zejména na hradech a některých předlokačních sídlištích, kde se nové náboženství týkalo především úzkého okruhu lidí kolem soudobých elit. S postupující evangelizací však brzy přestaly z kapacitních důvodů postačovat a pokud nebyly rozšířeny, bývaly obvykle nahrazeny větší novostavbou. Uplatnění však našly rotundy i v mladším období a zejména na venkově a v malých farnostech ojediněle docházelo k výstavbě nových rotund. Specifické poslání pak kruhový kostel nalezl v podobě karneru na četných pohřebištích.

   O zvýšeném výskytu kruhových kostelů ve střední Evropě byla již řeč. Patrně nejpočetnější soubor stojících rotund nacházíme v české kotlině, přičemž z architektonického hlediska dosahuje nadregionálního významu snad jen rotunda sv. Jiří na Řípu. Velmi zajímavou skupinou jsou rovněž dvě desítky exponovaných kruhových kostelů v Dánsku a jižním Švédsku, kruhové karnery pak byly hojně stavěny zejména na území Dolních Rakous.

BAD DEUTSCH
BANSKÁ ŠTIAVNICA
BIJACOVCE
BÍŇA
BJERNEDE
BUDEČ
BURGSCHLEINITZ
CIESZYN
ČASTOHOSTICE
ČESKÁ TŘEBOVÁ
DECHTICE
ENNS
GARS AM KAMP
HAINBURG
HARDEGG
HIDEGSÉG
HOLUBICE
HRÁDEK
HRADEŠÍN
JÁK
JALŠOVÉ
JAŽLOVICE
JEMNICE-PODOLÍ
KARLÍK
KNAUTNAUNDORF
KOPER
KOSTELEC U KŘÍŽKŮ
KREMNICA
KRIŽOVANY NAD DUDVÁHOM
KÜHNRING
LIBOUŇ
LOKET
LUKOV
MALĚ KOSIHY
MANTOVA
MARKERSDORF
MISTELBACH
MORAVSKÉ BUDĚJOVICE
MÖDLING
NITRA
ÖSKÜ
PÁPOC
PETRONELL-CARNUNTUM
PLAVEČ
POTTENSTEIN
PRAHA-NOVÉ MĚSTO
PRAHA-STARÉ MĚSTO
PRAHA-VYŠEHRAD
PRAVONÍN
PŘEDNÍ KOPANINA
PULKAU
RÁBASZENTMIKLÓS
ŘÍP
SELO
SKALICA
STARÝ PLZENEC
STONAŘOV
STRONIA
STRZELIN
STRZELNO
ŠEBKOVICE
ŠTĚPKOV
TAR
THAYA
TÝNEC NAD SÁZAVOU
VRAPICE
WÜRZBURG
ZBOROVY
ZNOJMO
ŽELKOVICE

Z A N I K L É   R O T U N D Y   A   K A R N E R Y

  

DUCOVÉ
EGGENBURG
GIECZ
GROITZSCH
MICHALOVCE
OSTRÓW LEDNICKI
PETERSBERG
PRAHA-HRADČANY
PUSTIMĚŘ
TRENČÍN
WEIKERTSCHLAG
ZÁMOLY
© burda 2008-016