R O M Á N S K É   S A S K O / A N H A L T S K O   Románské památky Saska/Anhaltska se navštěvují pěkně. Němci rádi tématicky propojují památky dálkovými trasami. Zmínit můžeme třeba Fachwerkstrasse nebo Alleenstrasse. Strasse der Romanik je jednou z nich. Zájemci vyfasují plán trasy, seznam památek s volným místem na razítka a může se vyrazit. Autem lze všechny zařazené stavby objet za 2 týdny. Mě to trvalo 6 let a pokud se dobře dívám, chybí mi pouze Böllberg a Altjessnitz z exteriéru a asi polovina památek z interiéru, takže zdaleka ještě nekončím. Seznam se navíc postupně rozšiřuje. Některé budoucí členy možná naleznete i v této galerii. Hrady zařazeny nejsou.
AKEN   Nejstarší památkou města je kostel sv. Mikuláše, který byl vystavěn jako tradiční románská bazilika, avšak již v románsko-gotickém stylu. Stojí na místě kaple sv. Ducha a založen byl spolu s kanonií v roce 1270 saským vévodou Janem I. Začínáme památkou, která není na žádné z oficiálních tras po románských památkách Saska/Anhaltska.
AMMENSLEBEN   V roce 1110 založila hrabata z Ammensleben vlastnický kostel. O deset let později založil hrabě Dietrich II. a jeho žena Amulrada augustiniánskou kanonii. V roce 1129 byli augustiniáni nahrazeni benediktiny a v roce 1135 byl vysvěcen nový klášterní kostel sv. Petra a Pavla. V roce 1140 byl klášter povýšen na opatství. Vřavu reformace přečkal klášter jako jeden z mála ve středním Německu bez úhony. Komunita byla rozpuštěna až v roce 1804 a zchátralý klášter rozebrán koncem 19. století.
ARENDSEE   Na břehu jezera Arendsee se nacházejí zříceniny kláštera benediktinek. Součástí komplexu byl samozřejmě i kostel Panny Marie, který se ze všech částí dochoval v úplnosti. Bazilika na křížovém půdorysu je jednou z nejstarších klenutých cihlových staveb v regionu. Konstrukce portálu je prvotřídním příkladem středověkého symbolismu. Z nejcennějších věcí interiéru jmenujme dřevěný krucifix z roku 1240 a gotický vyřezávaný oltář z doby kolem roku 1380.
BAD KÖSEN   Pozoruhodný románský hospodářský dvůr je poprvé doložen v roce 1138, kdy byl předán do úžívání nově založeného kláštera Pforta naumburským biskupem Udem I. Ze třetí čtvrtiny 12. století pochází dvojpodlažní kvádříkový dům se dvěmi místnostmi v přízemí. Pod severní z nich se nachází malý sklep, jehož funkce není známá. Po zrušení kláštera sloužil objekt jako knížecí škola a dnes slouží jako muzeum.
BALLENSTEDT   Ballenstedt je považován za nejstarší rodové sídlo Askánců. V roce 1043 zde byla založena kolegiátní kapitula a o tři roky později vysvěcen kostel brémským arcibiskupem Adalbertem za účasti krále Jindřicha III. V roce 1123 byl objekt přeměněn na klášter benediktinů a v roce 1170 byl v kapli sv. Mikuláše v západní části klášterního kostela pohřben Albrecht Medvěd, markrabě Severní marky. Westwerk a západní křídlo kvadratury je dnes nejlépe zachovalou částí románského komplexu, který byl později přestavěn na barokní rezidenci hrabat Anhalt Bernburg.
BEBERTAL   Přiznávám, že mi není zcela jasné, proč se právě tato stavba dostala na oficiální trasu po románských památkách Saska/Anhaltska. Jde o velmi malou hřbitovní kapli, která je torzem většího kostela, ze kterého nezbylo více než několik kvádrů, dvě okrouhlá okna a pozůstatky lisény. Snad očekávané stáří, neboť na počátku 9. století měl prý biskup Hildegrim založit 35 kostelů sv. Štěpána.
BERNBURG   Dominantou města je hrad a dominantou hradu zase okrouhlá vež. Pochází z poloviny 12. století a nese jméno Enšpígla, který zde dle pověsti sloužil jako trubač. Nedaleko hradu se nachází zámecký kostel, který byl původně farním a který je rovněž románského původu. Na předměstí, už trochu dále od hradu, se nachází venkovský kostel sv. Štěpána.
BEUSTER   Kolem roku 1150 začala stavba augustiniánského kolegiátního kostela sv. Mikuláše, který je dnes pokládán za jednu z nejstarších cihlových staveb severně od Alp. Druhá stavební fáze pokračovala po roce 1172, kdy vznikla trojlodní bazilika s věží a bez transeptu. Kolem roku 1500 byly ploché stropy nahrazeny klenbami a vznikla nová věž.
BURG   Ve městě se nacházejí dva velké kostely románského původu. Horní kostel Panny Marie je již třetím na svém místě a z původní románské fáze se zachovala jen apsida severní lodi. Dolní kostel sv. Mikuláše je na tom poněkud lépe, neboť se dochoval v takřka kompletní podobě z 12. století. Jde o trojlodní baziliku s transeptem a třemi apsidami postavenou z granitových kvádrů. V interiéru se nachází románská křtitelnice a původní kamenný oltář s konsekračními kříži.
DIESDORF   Z bývalé augustiniánské kanonie se kromě pivovaru zachoval také kostel Panny Marie a sv. Kříže. Jde o nejstarší klenutou stavbu ve Staré marce, která vznikla na sklonku 12. století a ve výborné kondici se zachovala do dnešních dnů. Z detailů jsou zajímavé pozůstatky červenobílé ornamentální výmalby v okenních záklencích.
DRÜBECK   První písemná zmínka o klášteře pochází z roku 960, avšak nejstarší stavební pozůstatky jsou z doby kolem roku 1000. V 11. století dostala otónská bazilika novou východní část s pětilodní kryptou. Po roce 1135 byla bazilika sv. Víta významně přestavěna. Zaklenuta byla hlavní loď a západní průčelí doplněno o westwerk se dvěmi věžemi. V otónské době se klášter pyšnil významnými právy i autonomním postavením.
ENGERSEN   Pozdně románský kostel z polního kamene byl vystavěn před rokem 1250. Po roce 1738 byl barokizován. Rozšířena byla malá románská okna, hlavní vstup skrze věž byl přezděn. Z nejstaršího inventáře kostela se zachoval triumfální kříž, který byl v roce 1900 přemístěn a dnes je k vidění v muzeu Staré marky ve Stendalu.
FLEMMINGEN   Venkovský kostel vznikl mezi roky 1130-1140 pravděpodobně z podnětu naumburského biskupa Uda I. a byl zasvěcen sv. Lucii. Podlouhlá dispozice má chór s apsidou nad kterým byla postavena věž. Kolem roku 1200 byl kostel vymalován. Právě nástěnné malby jsou tím, co zdejší kostel dělá výjimečným. Ústřední postavou je Kristus v mandorle jako pantokrator s knihou a mečem.
FREYBURG   Městský kostel Panny Marie působí jako mladší brácha naumburského dómu, což lze vysvětlit jak vzájemnou blízkostí, tak zjevným podílem stejných stavebních mistrů. Jde o pozdně románskou stavbu v centru podhradního města pod starobylým hradem Neuenburg. Postavena byla po roce 1220 jako trojlodní plochostropá bazilika s transeptem a věží nad křížením. Před západní dvouvěžové průčelí předstupuje předsíň, která chrání ústupkový portál, v jehož tympanonu je reliéf trůnící Panny Marie okuřované anděly.
FROSE   Kolegiátní kostel sv. Cyriaka byl postaven kolem roku 1170, ačkoliv vlastnický kostel ve Frose je doložen již v polovině 9. století a klášter poprvé písemně připomínán v roce 936. Šlo o plochostropou trojlodní baziliku, která byla upravována ještě v první polovině 13. století. V roce 1511 opustily klášter poslední dvě sestry. V letech 1515-1517 zde působil Thomas Münzter.
GERNRODE   Klášterní kostel sv. Cyriaka byl založen v roce 961 a dokončen kolem roku 1000. Z této doby pochází východní chór s kryptou, transept i hlavní loď se sloupovou arkádou, kde je ve formě hlavic spatřován byzantinský vliv spojovaný s císařovnou Theophano. Zajímavou součástí interiéru je rovněž Boží hrob z 11. století, který byl vestavěn do dvou arkád jižní boční lodi.
GIESENSLAGE   Cihlový kostel byl postaven někdy na sklonku 12. století nebo na počátku 13. století. Předlohou se stal klášter Jerichow, který ovlivnil stavitelství v širokém okolí. Jde o klasický čtyřdílný kostel s širokou západní věží, dlouhou lodí, kvadratickým chórem a půlkruhovou apsidou členěnou lisénami. Do kostela se vstupuje západním portálem. Jižní portál byl zazděn. Zachován zůstal pouze jižní portál do chóru.
GOSECK   Hrad Goseck je poprvé připomínán na sklonku 9. století, ačkoliv jeho poloha není známá. Na počátku 11. století patřil Goseck saské šlechtické rodině, která zastávala úřad saských falckrabat. Fridrich I., který zemřel kolem roku 1040, nechal na hradě postavit kapli, která sloužila jako rodová hrobka. Jeho synové pak v roce 1041 založili na hradě benediktinský klášter. V roce 1046 byla svěcena krypta a v roce 1056 klášterní kostel. V 16. a 17. století byl klášter přestavěn na zámek, avšak ve formě zámecké kaple se dobře dochoval závěr a transept někdejšího klášterního kostela a rovněž i jedna západní věž.
GRONINGEN   Klášter byl založen hrabětem Siegfrídem v roce 936. Klášterní bazilika sv. Víta, která byla obnovena v roce 1902, pochází z let 1070 – 1120. Zachovala se hlavní loď včetně zazděných mezilodních arkád se zdobenými hlavicemi, transept i oktogonální věž nad křížením. Zajímavá je západní empora s figurálním pásem s Kristem a dvanácti apoštoly, jejíž originál byl odvezen do Berlína. Pod emporou se nachází orientovaná krypta s pozůstatky nastěnných maleb.
HADMERSLEBEN   Konvent benediktinek s kostelem sv. Petra a Pavla byl založen v roce 961 biskupem Bernhardem z Halberstadtu. Z této otonské stavby se dodnes zachovala jižní loď s antickými hlavicemi. V roce 1160 zahájila abatyše Sofie I. stavbu trojlodní baziliky se západními věžemi a dvoulodním obytným traktem. Na počátku 14. století probíhají gotické úpravy. Vitráže gotických oken jsou nejstarší v okoli Magdeburgu. V roce 1517 je komunita na vrcholu, neboť za klášterními zdmi žije 78 sester.
HALBERSTADT   Liebfrauenkirche je monumentální bazilika v centru města jejíž první stavební fáze probíhala v letech 1005-1020. Dnešní vzhled byl dovršen na počátku 13. století a jde o jedinou románskou baziliku o čtyřech věžích ve středním Německu. V interiéru najdeme hodnotnou pozdně románskou arkádu, která korunuje přepážky oddělující chór od transeptu. Nepřehlédnutelný je rovněž triumfální kříž ze 13. století.
HALBERSTADT   Hospodářský dvůr s kostelem sv. Burcharda je bývalým klášterem cisterciaček. Založen byl biskupem Burchardem I. z Halberstadtu jako klášter premonstrátů a následně byl přiřknut templářům. Biskup Burchard byl chápán jako světec, avšak oficiálně nebyl nikdy kanonizován. Právě kostel je významným pozůstatkem románsko-gotické architektury.
HAMERSLEBEN   Významným románským monumentem celého středního Německa je klášterní kostel sv. Pankrácia. Ceněný je především pro bohatě zdobené hlavice sloupů nesoucí mezilodní arkády nebo ojedinělý oltářní baldachýn. Plochostropá trojlodní bazilika vznikla kolem roku 1140, věže byly dokončeny v roce 1512. Augustiniánská kanonie byla zrušena v roce 1804.
HAVELBERG   Biskupství Havelberg založil již král Oto I. v roce 948. Nová instituce měla dohlížet na nově podrobená území a sloužit jako misionářské centrum. V roce 983 došlo k slovanskému povstání, biskupství bylo rozvráceno a první křesťanské kostely zničeny. Ke stavbě katedrály došlo až po obnovení biskupství za krále Konráda III. v roce 1150. Slavnostní vysvěcení proběhlo v roce 1170 za účasti markraběte Albrechta Medvěda. V roce 1279 románský dóm vyhořel a do roku 1330 byl nahrazen současnou gotickou stavbou.
HECKLINGEN   Bazilika sv. Jiří a sv. Pankráce byla stavěna od poloviny 12. století a až na věže byla dokončena do roku 1240. Z pozdně románské fáze pochází empora, která vykazuje společné rysy s klášterem Königslutter. Zajímavé jsou reliéfy s bojovými scénami, hlavy zakladatelů nebo 14 štukových postav andělů, které jsou pokládány za vrchol saského byzantinismu.
HELFTA   V roce 1229 založil mansfeldský hrabě Burchard I. a jeho žena Elisabeth ženský klášter. V roce 1251 se stala abatyší devatenáctiletá Gertruda von Hackeborn, která z kláštera vytvořila výrazné duchovní centrum. V roce 1542 byl klášter sekularizován. V roce 1999 se do kláštera vrátil duchovní život neboť se zde usadily cisterciačky z bavorského kláštera Seligenthal.
HILLERSLEBEN   Původně klášter benediktinek, od roku 1022 domov mužské větve. V roce 1109 bylo proboštství povýšeno na opatství. Kolem roku 1180 byla stavěna trojlodní bazilika zasvěcená sv. Petrovi, sv. Štěpánovi a sv. Vavřinci. Z doby kolem roku 1260 pochází křížová chodba, která se však zachovala jen částečně. Mladší památkou z 15. století je východní křídlo s dormitářem, kde jsou v nikách jednoho ze štítů sekundárně použity pozdně románské sochy cherubínů.
HUYSBURG   V roce 997 získal bývalý pohraniční hrad biskup Arnulf z Halberstadtu a zřídil zde hospodářský dvůr, jehož součástí byl i kostel. Klášter na vrchu Huy byl založen až v roce 1080, a jeho prvním opatem se stal Ekkehard. Od roku 1444 byl klášter přiřazen do Bursfeldské kongregace a během třicetileté války zničen. V roce 1972 se polským benediktinům z kláštera Tyniec podařilo obnovit jedinou komunitu benediktinů v NDR.
ILSENBURG   V roce 1018 byl vysvěcen dnes již neexistující kostel, který postavil na místě otonské falce Elysynaburg halberstadtský biskup Arnulf. Po roce 1060 osadil biskup Burchard klášter clunyjskými mnichy a opat Herrand z Würzburgu zde založil slavnou knihovnu a skriptorium. Současný kostel vznikl v letech 1078-1087 a konventní budovy v letech 1138-1176. V interiéru kostela se nachází zajímavý soubor románských náhrobků.
JEEBEN   Dle mého názoru zajímavá památka na kterou jsem narazil náhodně neboť není na žádné z oficiálních tras po románských stavbách Saska/Anhaltska. Jednolodní kostel s apsidou zřetelně vypovídá, že původně šlo o trojlodní baziliku, což dokládají zazděné mezilodní arkády. Počátky stavby zřejmě nejsou známé a první doklady o farním kostele pochází až z první poloviny 14. století.
JERICHOW   Premonstrátský klášter s kostelem Panny Marie a sv. Mikuláše byl založen v roce 1144 jako misionářská stanice k christianizaci polabských Slovanů. Z románské doby se kromě kostela zachovala i takřka celá kvadratura, což dělá z Jerichowa památku první kategorie. Cihlová architektura zároveň patří k nejstarším v celém severním Německu.
JERICHOW   Ve stínu klášterního kostela se na opačném konci města nachází farní kostel z počátku 13. století, který stojí na místě starší stavby. Obdélná loď je od pravoúhlého chóru bez apsidy oddělena vítězným obloukem. Na západní straně se nachází polohrázděná věž, která byla přistavěna v 17. století.
KLOSTERMANSFELD   Kostel Nanebevzetí Panny Marie je pozůstatkem kláštera benediktinů, který byl založen okolo roku 1040 pány z Mansfeldu. Klášterní kostel, který sloužil jako rodová hrobka, je trojlodní bazilika s transeptem a mohutnou západní věží a byl dokončen kolem roku 1170. Přestože jsem místo navštívil již dvakrát, do střídmého interiéru v duchu benediktinské reformy se mi zatím dostat nepodařilo.
KÖNIGSMARK   Venkovský kostel v Königsmarku pochází z přelomu 12. a 13. století. Šlo o trojlodní baziliku s pěticí mezilodních oblouků. Měla západní věž a pravoúhlý závěr s půlkruhovou apsidou. Boční lodě byly odstraněny v 17. století. Stavba vznikla pod vlivem huti kláštera Jerichow, kam patří řada okolních kostelů např. Schönhausen, Redekin, Sandau, Melkow nebo Grosswulkow.
KONRADSBURG   V 11. století zde stával hrad významného rodu pánů z Konradsburgu. V roce 1120 se vlastníci místa vzdali a vystavěli si nový hrad Falkenstein. Konradsburg přešel do církevních rukou a v roce 1133 byl proměněn na benediktinský klášter. V roce 1476/77 nahradili benediktýny kartuziáni a v roce 1526 vypálili klášter rebelující sedláci. Do dnešních dnů se z kláštera zachoval především západní závěr s pětilodní halovou kryptou.
LANDSBERG   V místě slovanského hradiště postavila kolem roku 1180 markrabata Východní marky hrad, ze kterého do dnešních dnů zbyla pozoruhodná patrová kaple sv. Kříže. Nad vstupním portálem se v tympanonu nachází postava Krista pantokratora, která dává tušit, že uvnitř půjde o velký zážitek. Žel ani na podruhé se mi zatím vstoupit nepodařilo. Pod hradem vzniklo město, ve kterém se nachází kostel sv. Mikuláše postavený kolem roku 1200.
LIETZKAU   Kostel sv. Petra je nejstarším stojícím kostelem na pravém břehu Labe. Na místě staršího kostela jej nechal při biskupském dvoře postavit biskup Hartbert v roce 1107. Leitzkau se stalo misionářskou stanicí kláštera Panny Marie v Magdeburgu. Dokončená trojlodní bazilika byla vysvěcena v roce 1140 jako katedrální kostel biskupství Brandenburg.
LIETZKAU   Kolem roku 1400 přišli do Leitzkau premonstráti a na vyvýšenině nad vsí začala stavba nové klášterní baziliky. K slavnostnímu vysvěcení došlo v roce 1155 za účasti arcibiskupa Wichmanna z Magdeburgu, biskupa Wiggera z Brandenburgu a markraběte Albrechta Medvěda. V roce 1534 byl klášter sekularizován a v roce 1564 ho nový majitel Hilmar von Münchhausen přestavěl na renesanční zámek. Chór kostela byl zbořen. Transept byl přestavěn na sýpku a z lodi se stal zámecký kostel.
LOBURG   Východně od hradu Loburg vzniklo v prostoru předhradí město a v něm kolem roku 1200 trojlodní bazilika. Dnes je to zřícenina, ze které se zachovala pouze střední loď a západní věž. Vyklenuto je všech deset oblouků mezilodních arkád. Zajímavostí jsou sloupy těchto arkád, které jsou vyzděné z kvádrů a na řezu mají čtverhranný, okrouhlý nebo oktogonální tvar.
MAGDEBURG   Ota I. zřídil v Magdeburgu svou hlavní falc a postavil kostel zasvěcený sv. Mauritiovi a jeho druhům. V roce 955 založil klášter jako místo svého posledního odpočinku i dříve zesnulé anglické manželky Edithy. Při klášteře zřízená škola měla evropský věhlas. Magdeburg sám se stal hlavním městem Římské říše. V roce 968 zde bylo zřízeno arcibiskupství pod které spadala biskupství Merseburg, Meissen, Zeitz, Havelberg a Brandenburg. Otonská bazilika vyhořela v roce 1207 a následně došlo ke stavbě nového dómu, který byl vysvěcen v roce 1363.
MAGDEBURG   Liebfrauenstift je významnou románskou památkou a dominantou Magdeburku v sousedství katedrály. Někdejší klášter dnes slouží jako muzeum umění a kostel jako koncertní síň. Stavba vznikla již na počátku 11. století a od roku 1129 byla domovem premonstrátů, kteří přišli do Magdeburgu přímo z mateřského kláštera v Prémontré. Vše z podnětu zakladatele řádu Norberta z Xanten, který se v roce 1126 stal magdeburským arcibiskupem.
MAGDEBURG   Kolem roku 1015 založil arcibiskup Gero kolegiátu, zasvěcenou sv. Janu Evangelistovi, sv. Fabiánovi a sv. Šebestiánovi, avšak z této nejstarší stavební fáze se do dnešních dnů nic nezachovalo. Ve druhé polovině 12. století vznikla trojlodní bazilika křížového půdorysu s dvojvěžovým západním průčelím. Kolem roku 1400 byl zbořen románský chór a nahrazen polygonálním závěrem. Koncem 15. století byl kostel přestavěn na halu a z románské stavby zbylo jen západní průčelí a část transeptu. Dnes slouží kostel sv. Šebestiána jako katolická katedrála.
MAGDEBURG   Stavba venkovského kostela pro rybáře a loďaře byla situována před městské hradby. Patronem se stal sv. Petr, který byl vzhledem ke svému původnímu povolání ochráncem právě rybářů. Jednoduchá sálová stavba byla kolem roku 1400 nahrazena trojlodní halou s jednolodním polygonálním presbytářem. Z románského kostela se zachovala pouze západní hranolová věž přístupná z interiéru kostela, kam ji otevíraly dva velké oblouky.
MANGELSDORF   Kostel postavený pod vlivem Jerichowa kolem roku 1200 se skládá z dlouhé plochostropé lodi a kvadratického chóru s apsidou. Štíhlá západní věž byla přistavěna až v 19. století. Do kostela se vstupuje portálem skrze věž. Historické vstupy do lodi ze severní i jižní strany byly zazděny, stejně tak jižní portál do chóru.
MELKOW   V roce 1145 byla původní slovanská vesnice předána biskupem Anselmem z Havelbergu spolu s dalšími vesnicemi klášteru Jerichow. Kolem roku 1200 zahájili premonstráti z Jerichowa stavbu kostela s plochostropou lodí, kvadratickým klenutým chórem s apsidou a mohutnou západní věží. Zajímavostí interíerů je pozdně románský krucifix umístěný na hlavním oltáři.
MEMLEBEN   Z monumentální otonské baziliky se zachovala prakticky jen jižní část západního transeptu s tzv. Císařskou bránou. Nacházela se v areálu falce, kde v roce 936 zemřel král Jindřich Ptáčník pochovaný v Quedlinburgu. V roce 973 zde zemřel i jeho syn císař Ota Veliký, který našel místo posledního odpočinku v Magdeburgu. Na památku svého otce založil v sousedství baziliky Ota II. benediktinský klášter. Současný konvent vznikl v první polovině 13. století.
MERSEBURG   Dominantou města je zámek s katedrálou sv. Vavřince a sv. Jana Křtitele. Základní kámen katedrály byl položen v roce 1015, svěcena byla v roce 1021 za účasti císaře Jindřicha II. Nejstarší částí současné stavby je krypta datovaná kolem roku 1040. Závěr a příčná loď jsou po přestavbě z doby kolem roku 1230. Loď byla přestavěna v letech 1510-17. Kolem roku 1535 byla zaklenuta románská předsíň. Uvnitř se nachází náhrobní kámen Rudolfa Švábského z roku 1080 nebo románská křtitelnice.
MERSEBURG   Na pravém břehu Saaly bezprostředně pod věžemi katedrály se nachází městská čtvrť Neumarkt. Při mostě stojí pohledná bazilika sv. Tomáše Becketa poprvé zmiňovaná k roku 1188. Stavba křížového půdorysu měla původně dvě západní věže. Zajímavý je severní ústupkový portál jehož ostění obsahuje v levé části ojedinělý uzlový sloup.
MERSEBURG   Severně od historického středu města se nachází poloha Altenburg. Dnes městské hřbitovy, dříve slavný benediktinský klášter, ze kterého se zachovaly jen nenápadné zbytky. Zachovala se jihozápadní část kvadratury s románskými sklepy a někdejším zimním i letním refektářem. Kostel sv. Petra z 11. století zmizel beze zbytku. Kousek stranou stojí barokizovaný kostel sv. Víta jehož románské jádro pochází ze 13. století.
MICHAELSTEIN   Bývalý cisterciácký klášter se nachází nedaleko města Blankenburg a na první pohled by mohl být přehlédnut nebo alespoň nedoceněn jeho umělecko-historický význam. Vím o čem mluvím, neboť sám jsem jím během první návštěvy prošel takřka bez zastavení. Jde totiž o to, že se nezachoval klášterní kostel a stavba tak nemá dominantu. Celá románsko-gotická kvadratura se nicméně ukrývá pod všední barokní schránkou. Najdeme zde kompletní křížovou chodbu, kapitulní síň, refektář, calefaktorium, armarium, auditorium a řadu dalších klášterních součástí.
MÖNCHPFIFFEL   Na dohled románského hradu Allstedt, který svůj medailon v románském Sasku/Anhaltsku nemá, stojí drobný venkovský kostel z doby kolem roku 1100. Jednoduchá stavba se skládala z obdélné lodi, chórové věže a apsidy. V polovině 14. století byla apsida nahrazena obdélným presbytářem. Od roku 1205 byl kostel součástí hospodářského dvora cisterciáckého opatství Walkenried.
MÜCHELN   Původ kostela sahá k roku 1128, kdy biskup Otto z Bamberku přechodně pobýval v oblasti kolem Mücheln během své druhé misionářské výpravy. Zasvěcení sv. Michaelovi je doložené k roku 1180. Jde o kostel s mohutnou západní věží, lodí a pravoúhlým chórem bez apsidy. Ve věži je zvon z roku 1481 odlitý od mistra Mikuláše Rymanna.
NAUMBURG   Kolem roku 1000 založil markrabě Ekkehard I. Míšeňský na vyvýšeníně na břehu Saaly hrad. V roce 1028 si jeho dva synové vyžádali na papeži přenesení biskupství z hradu Zeitz k novému hradu v Naumburgu. Bezprostředně poté započala stavba první románské katedrály. V polovině 12. století byla do chóru vestavěna krypta, která se dochovala dodnes. Kolem roku 1200 došlo k velké románsko-gotické přestavbě katedrály dokončené až kolem poloviny 13. století. Mistrovským dílem rané gotiky je zejména západní letner s pašijovým reliéfem a západní chór s působivými postavami zakladatelů.
NAUMBURG   Spolu s přestavbou katedrály se kolem roku 1200 začalo i se stavbou kurií, které sloužily jednotlivým kanovníkům k bydlení a často obsahovaly soukromou kapli. Ägidienkurie byla postavená severně od katedrály a jméno dostala po světci, kterému byla zasvěcena kurijní kaple. Tato oktogonální románská kaple dodnes existuje včetně fragmentů původní výmalby. Na vnější straně horního poschodí se nacházejí pozůstatky reliéfu, který představuje legendu sv. Ägidia.
NEUENBURG   Tento rozsáhlý hradní komplex vysoko nad vinařským městem Freyburg byl založen kolem roku 1090 durynskými hrabaty. Od poloviny 12. století byl hrad modernizován. Vznikl reprezentativní palác a mohutné věže. Jedinečným architektonický skvostem je pak patrová kaple datovaná do let 1170-1175. V roce 1247 přešel hrad do rukou míšeňských markrabat z rodu Wettinů.
NIENBURG   Klášterní kostel Panny Marie a sv. Cypriána připomíná více gotickou, než románskou stavbu. Stalo se tak po několika požárech a přestavbách, avšak archeologický výzkum doložil pozoruhodnou románskou stavbu, která byla vysvěcena již v roce 1004. Benediktinský klášter byl na tomto místě založen v roce 975, avšak původní nezdařená lokace v Thankmarsfelde je ještě o pět let starší.
NORDHUSEN   Zbytky kostela jsou dnes jediným výrazným pozůstatkem zaniklého sídliště jména Nordhusen. Jde prakticky jen o západní věž ze sklonku 12. století, která vévodila valy a příkopy opevněnému sídlišti, které se poprvé připomíná v roce 1218. Těžiště osídlení se již ve 13. století přesunulo do Hundisburgu a do konce 15. století místo zcela zpustlo.
OSTERWIECK   Impozantní dvouvěžové průčelí z poloviny 12. století připomíná kdysi zjevně výstavný románský chrám. Jeho počátky sahají až do sklonku 8. století, kdy zde za Karla Velikého vznikla misionářská stanice. V roce 1108 byli ke kostelu sv. Štěpána přivedeni augustiniáni kanovníci, kteří se ale po několika letech přestěhovali do Hamersleben.
PETERSBERG   Klášter augustiniánů kanovníků na Lauterbergu založili Wettinové v roce 1124. Komunita se usadila při staré rotundě postavené nejpozději na sklonku 11. století. Ta sloužila jako provizorium a zároveň plnila funkci farního kostela. Pro tyto účely byla v polovině 12. století rozšířena o loď a západní věž. Rotunda zůstala farním kostelem i po dokončení klášterní baziliky a zanikla až po požáru v 16. století. Klášterní kostel přežil a od roku 1999 je využíván komunitou Christusbruderschaft Selbitz.
PFORTA   Klášter představuje velmi významný architektonický komplex s řadou pozoruhodností. Nepřehlédnutelný je kostel ze 13. století s kvadraturou netradičně přistavěnou k severní stěně, přičemž jižní část křížové chodby podél kostelní zdi je dvoulodní a pochází již z 12. století. Zajímavá je raně gotická opatská kaple, gotický dům uprostřed dvora dendrodatovaný do roku 1516/17 nebo nejstarší německá lucerna zemřelých na klášterním hřbitově z doby okolo roku 1268. V nedalekém Bad Kösen se nachází románská klášterní grangie.
PRETZIEN   Venkovský kostel sv. Tomáše byl postaven kolem roku 1140 patrně premonstráty z kláštera Leitzkau. V roce 1151 daroval markrabě Albrech Medvěd ves s kostelem premonstrátům v Magdeburgu. Kolem roku 1220 došlo k vymalování interiéru byzantinsky orientovaným mistrem. Další malby pochází z doby kolem roku 1300. Právě malby jsou tím, co dělá kostel v Pretzien výjimečný.
QUEDLINBURG   Klášterní kostel v Quedlinburgu, někdy také pro svou dominantní polohu označovaný jako katedrála, prošel složitým stavebním vývojem. Jde o místo, kde byl v roce 936 pohřben východofrancký král Jindřich I. Ptáčník. Nad jeho hrobem byla v letech 1070-1129 postavena současná bazilika. V roce 1938 byl prostor znesvěcen, neboť Heinrich Himmler zde zřídil památník SS.
QUEDLINBURG   V místě dnešního kostela St. Wiperti se nacházel dvorec vévody Oty Vznešeného. Jeho syn, král Jindřich I. zde postavil malý kostel, jehož základy byly nalezeny během výzkumu v roce 1956. Kolem roku 950 byl kostel proměněn na baziliku na křížovém půdorysu. Kolem roku 1000 vznikla krypta, která se dodnes zachovala ve stavbě z poloviny 12. století. Na jižní straně baziliky je osazen portál, který pochází ze zaniklého kláštera na Münzenbergu.
QUEDLINBURG   Klášter benediktinek založila v roce 986/7 Matylda, sestra císaře Oty II. Klášter se nacházel na návrší Münzenberg poblíž říšského opatství, kde byla Matylda abatyší. Zanikl v 16. století a následně byl rozebrán na stavbu příbytků. Původní rekonstrukce kláštera je vzhledem k parazitní zástavbě nemožná, avšak poloha původního kostela je zřetelná. Z první stavební etapy se zachovala západní část s kryptou e emporou, východní krypta je pak dílem 12. století. Kromě částí kostela se v domě číslo 50 zachovala stará klášterní kuchyně.
QUERFURT   Hrad pánů z Querfurtu, jehož nejstarší části jsou datovány do 10. a 11. století. Románská hradní kaple a románské věže zvané Tlustý Jindřich a Mučírna jsou nejpozoruhodnější části architektury. Vyznamnou postavou z rodu vlastníků je Bruno z Querfurtu, který se vydal v roce 1003 na misionářskou cestu do Uher a navázal přátelské vztahy s polským knížetem Boleslavem Chrabrým. V roce 1004 byl v Merseburgu vysvěcen na misijního arcibiskupa. Během svých dalších cest doputoval až do Kyjeva a 9. 3. 1009 byl v Prusku se svými 18 věrnými zavražděn.
REDEKIN   Kostel v Redekinu vznikal od počátku 12. století spolu s klášterem Jerichow. Podlouhlá loď s kvadratickým zaklenutým chórem a apsidou má mohutnou západní věž, která se v přízemí do lodi otevírá širokým obloukem. Cihlová stavba je rytmizovaná lisénami a obloučkovým vlysem. Tři původní vstupy do lodi jsou proměněné v okna. Zachován zůstal ústupkový západní portál skrz věž i portál pro kněze v jižní zdi chóru.
ROHRBERG   Pozdně románský kostel z konce 12. století byl v 19. století porušen vestavbou mohutného transeptu. Uvnitř se nachází románská křtitelnice ve tvaru poháru na kubické noze, která patrně sloužila jako hlavice sloupu. Kazatelna pochází z roku 1691, retabulum z roku 1700 a varhany z roku 1886.
SALZWEDEL   Kostel sv. Vavřince byl postaven v polovině 13. století jako trojlodní bazilika se třemi apsidami. Cihlová stavba s kruhovými okny je pozoruhodná časnou kombinací klasických červených cihel, černých glazovaných tvárnic a omítnutých bílých ploch. Od roku 1692 byl kostel používán k obchodování se solí. V 18. století došlo k odstranění bočních lodí a mezilodní arkády byly zazděny. V roce 1794 byla demolována věž. Od roku 1860 slouží opět jako katolický kostel.
SANDAU   Farní kostel sv. Vavřince a sv. Mikuláše vznikl kolem roku 1200 podle vzoru klášterního kostela v Jerichowě. Jde o trojlodní plochostropou baziliku bez transeptu s mezilodními arkádami s trapézovými hlavicemi a triumfálním obloukem oddělujícím presbytář zaklenutý křížovou klenbou. Na západě se nachází 20 m široká věž, která je z poloviny novostavbou, neboť kostel byl těžce poškozen během bombardování v roce 1945.
SANGERHAUSEN   Kostel sv. Oldřicha je trojlodní bazilika s pěti apsidami stavěná podle burgundského klášterního kostela v Marcigny-sur-Loire. První písemná zmínka pochází z roku 1074, kdy byl svěcen kostel v Sangerhausen. Současná stavba byla dokončena nejpozději v roce 1135, kdy byl kostel vysvěcen halberstadtským biskupem Otou. Kolem roku 1265 sem přišli cisterciačky a k západní části byla přistavěna část s emporou. Od roku 1539 je sv. Oldřich evangelickým kostelem.
SEEHAUSEN   Kostel sv. Petra a Pavla v oblasti Börde je se svým kvadratickým závěrem s apsidou a hranolovou západní věží typickým venkovským románským kostelem. Byl postaven na počátku 12. století a poprvé je zmiňován k roku 1148. Je zároveň nejstarším venkovským kostelem v okolí Magdeburgu a je pokládán za předobraz románských kostelů ve Staré marce.
SEEHAUSEN   Seehausen je město ve Staré marce na severu Saska/Anhaltska. Nachází se zde monumentální kostel sv. Petra a Pavla, který je dle obrázků zcela gotický. Problém spočívá v tom, že jsem se nedostal do interiéru, kde bych spatřil románské přízemí západního průčelí, kterým prostupuje pozoruhodný ústupkový portál z doby kolem roku 1220. Působivý je svou promyšlenou barevností, neboť je sestaven z cihlových a pískovcových článků.
SCHNEIDLINGEN   Kostel sv. Sixta je pozdně románskou stavbou, která byla rozšířena v barokním stylu. Během třicetileté války došlo k poškození a od roku 1670 byl kostel opravován. V roce 1711 byla východním směrem rozšířena loď a proražena nová okna. Několik zazděných románských oken je dodnes možné spatřit v neomítnutém zdivu. Nejlépe se z celého kostela zachovala západní věž s pozůstatky obloučkového vlysu.
SCHÖNHAUSEN   Venkovská bazilika neobvyklých rozměrů byla vystavěna podle předlohy nedalekého klášterního kostela Jerichow. V roce 1212 vysvětil stavbu biskup Segebode z Havelbergu. V roce 1562 získala Schönhausen šlechtická rodina von Bismarck, která obývala zámek v sousedství kostela. V roce 1815 byl v kostele Panny Marie a sv. Willebrorda pokřtěn Otto von Bismarck.
STEINBACH   Venkovský románský kostel sv. Markéty vznikl kolem roku 1220 zřejmě z podnětu augustiniánů kanovníků v Bad Bibra. Jeho mimořádné umělecké ztvárnění lze spojovat s aktivitou stavební huti, která se podílela na stavbě katedrály v Naumburgu. Pozoruhodný je zejména jižní portál se zdobenými hlavicemi nebo individuálně řešené konzoly obloučkového vlysu.
TILLEDA   V obci se ve zdivu kostela zachovaly fragmenty románské stavby. Místo je ale známé především pro svůj archeopark, který byl zřízen na místě zaniklé otónské falce budované od druhé poloviny 9. století. V květnu roku 974 se na zdejší falci zdržoval cisař Ota II. V letech 1935-1938 a 1958-1979 byla falc zkoumána profesorem Paulem Grimmem.
WALBECK   Zříceniny kolegiátního kostela Panny Marie nad vesnicí Walbeck jsou situovány do míst starého hradu slavného rodu, ze kterého pocházel i kronikář otonské éry Dětmar Merseburský. Otonská stavba vznikla v polovině 10. století a tato nejstarší stavební fáze je dodnes ve zdivu patrná. Zajímavou památkou je rovněž sarkofág zakladatele kláštera Liuthara II., který zemřel v roce 964 a který je umístěn ve vesnickém kostele.
WALDAU   Ves Waldau i s kostelem sv. Štěpána je dnes součástí města Bernburg. Jde o typickou a velmi zachovalou podélnou stavbu z 12. století. Na kostelní loď navazuje obdélný chór s apsidou na východě a na západě masivní kvadratická věž. Věž a loď byly v přízemí propojeny mohutným obloukem, který je dnes zazděný.
WENDHUSEN   Kolem roku 825 založila Gisla, nejstarší dcera vůdce východních Sasů z rodu Hessi, klášter pro šlechtičny ve starosaské vsi Winithohus. První abatyší se stala Gislina dcera Bilihilt. Klášterní kostel byl zasvěcen panně Marii a v 9. století bylo zasvěcení rozšířeno o sv. Pusinnu. Z kláštera se zachovala zejména masivní západní část, kde je k vidění původní empora z 9. století.
WERBEN   Nenápadné město má patrně svou největší slávu dávno za sebou ačkoliv se dodnes pyšní příslušností do spolku hanzovních měst. Hrad Werben je poprvé připomínán v roce 1005. V roce 1160 zde Albrecht Medvěd zřídil johanitské komturství, první v celém Německu. Na působení rytířského řádu ve městě dodnes upomíná románský dům v sousedství hlavního městského kostela, který byl dříve označován jako kaple.
WERNIGERODE   Není mi zcela jasné, co jest příčinou, že se kostel sv. Jana dostal na Strasse der Romanik. Jde sice o nejstarší kostel ve městě, nicméně vznikal až v poslední třetině 13. století. Za „románskou“ je pokládána věž a jižní transept. Zbytek stavby je čistokrevná gotika. V interiéru se nachází vyřezávaný křídlový oltář z roku 1415.
WIEPKE   Pozdně románský kostel z přelomu 12. a 13. století je postaven z polních kamenů. Jednolodní stavba s pravoúhlým chórem bez apsidy má západní věž otevřenou dvojitou arkádou. Z původních vstupů existuje pouze ten v severní zdi chóru, který byl používán knězem. Dva z původních třech zvonů jsou datovány roky 1577 a 1580.
WIMMELBURG   Klášter byl založen ve 2. polovině 11. století na místě málo užitečného hradu Friedrichsberg. V roce 1121 nicméně opat Milo požádal biskupa z Halberstadtu, aby mohl přesunout klášter do údolí pod Friedrichsberg. Klášterní kostel sv. Cyriaka byl dokončen okolo roku 1150. V roce 1162 povolil papež Alexander III. opatům z Wimmelburgu nosit mitru a ve stejném roce získal klášter rovněž mincovní právo. V roce 1491 se stal klášter součástí Bursfeldské kongregace. V roce 1680 klášter vyhořel.
WUST   Románský venkovský kostel z doby kolem roku 1200 byl později upravován. Z mladší doby pochází hrázděná věž i kazetový strop v lodi vyznačující se vlámskými manýry. V kostele našel místo posledního odpočinku Hans Hermann von Katte, mladý oficír v pruské armádě a přítel korunního prince Frederika, který byl popraven za pokus o dezerci.
ZEITZ   V polovině 10. století zde vznikla misionářská poustevna, kde působil Boso, mnich z kláštera sv. Emmerama v Řezně. V roce 967 došlo na synodě v Ravenně k založení arcibiskupství v Magdeburgu a jemu podřízených biskupství Meissen, Merseburg a Zeitz. V roce 1028 bylo biskupství přemístěno do Naumburgu a v Zeitz zůstala pouze kolegiáta. Pod gotickou fasádou současné katedrály se nacházejí pozůstatky románské stavby z poloviny 11. století. Jde zejména o kryptu, kde je použito šest otonských hlavic, chór a část transeptu. Z románské doby pochází rovněž zbytky kapitulní síně s fragmenty původní polychromie. Katedrála sv. Petra a Pavla se nachází v areálu barokního komplexu Moritzburg, který sloužil jako hlavní rezidence vévodů Sachsen-Zeitz.
ZERBST   Kostel sv. Bartoloměje byl výrazně poškozen během 2. světové války. Vznikl kolem roku 1220 jako románská bazilika na křížovém půdorysu. Z nejstarší stavební fáze se zachoval transept se severním ústupkovým portálem. Kolem roku 1300 byl rozšířen chór zaklenutý síťovou klenbou. Na počátku 15. století byla v šířce transeptu přestavěna loď na trojlodní halu.
ZSCHEIPLITZ   První písemná zmínka pochází z roku 1041. Na přelomu 11. a 12. století byl postaven kostel sv. Bonifáce. Jde o podlouhlou stavbu s věží postavenou nad chórem s apsidou. Při kostele vznikl klášter benediktinek a do interiéru byla vestavěna empora. Součástí kostela je románská kaple a další fragmenty románské stavby se zachovaly v kvadratuře. |
||
| © burda 2008-020 | ||