H R A D N Í   S V Ě T N I C E

   V souvislosti s přípravou galerie jsem se pokusil na internetu vyhledat informace na téma hradních světnic, tedy vytápěných dřevěných místností vestavěných do kamenných budov a určených k obývání zejména v chladném období. Překvapilo mě, jak hluboko vnořené jsou seriózní zdroje, kdy na povrchu kolují jen stručné, zavádějící a mylné informace v čele se starým terminologickým označením „roubená komora“. Následujícím příspěvkem jsem se rozhodl uvést do problematiky více světla i na stránkách internetu.

   Heslo „roubená komora“ je v různých modifikacích opisováno z encyklopedie českých hradů a vychází z více než půl století staré práce Dobroslavy Menclové, která vydřevený obytný prostor ve skladbě hradních paláců rozpoznala a nevědomky mylně pojmenovala. Nad roubením bychom mohli přimhouřit oči, neboť jde o běžnou techniku výdřevy zejména v nejstarším horizontu, avšak užití komory nepřichází v úvahu, neboť význam slova komora možnost vytápění nepřipouští.

   Světnice je základní jednotkou ve skladbě obytné (trojprostorové) dispozice napříč sociálním spektrem, kde figuruje vedle síně (hradního sálu) a komory (hradní komnaty). Hradní světnice je vyhřívána nejčastěji kamny obsluhovanými ze sousední místnosti nebo teplovzdušným vytápěním umístěným v prostoru pod podlahou. Vestavěná dřevěná konstrukce plnila tepelně izolační funkci, umožňovala efektivnější vytápění interiéru a zpříjemňovala život mezi chladnými kamennými zdmi. Takto pojatá světnice je povinnou výbavou všude tam, kde bylo zamýšleno zřídit trvale obyvatelné interiéry v celokamenné stavbě. Nejde tedy jen o hrady a tvrze, ale i kamenné měšťanské domy, kde se vydřevené světnice rovněž uplatnily. Vydřevené světnice jsou vzhledem ke klimatickým podmínkám středoevropským fenoménem a v západní a jižní Evropě se nevyskytují.

   V prostředí hradů registrujeme vkládání dřevěných světnic v průběhu 13. století. Raným příkladem je např. hrad Frauenburg, kde se v obytné věži dochovaly pozůstatky dvou světnic v patrech nad sebou, nebo Bezděz, kde se srub nacházel v každém ze čtyř hradních paláců. Se změnou požadavků na vzhled obytných prostor a se zvyšující se efektivitou vytápění ztratily na prahu novověku vydřevené světnice v sociálně vyšším prostředí na významu a byly odstraňovány. Dnes jsou dochované středověké světnice (včetně výdřevy) v hradní architektuře velkou vzácností. Zmínit můžeme salzburský hrad Goldegg, jihotyrolský Trostburg, štýrský Hanfelden nebo saský Schönfels. U nás lze zmínit snad jen kutnohorský Hrádek, jehož světnice je dendrodatována k roku 1490. Několik dalších příkladů (i výrazně starších) zůstalo zachováno v měšťanských domech např. Znojmo nebo České Budějovice. Běžný výskyt otopných světnic nicméně dokládají stavebně historické průzkumy, neboť řadu rozpoznávacích znaků uchovává i kamenný plášť, který nemusel být nutně odstraněn a novým podmínkám se pouze přizpůsobil. Na těch stavbách, hradech a hradních zříceninách kde se středověký stav dochoval lépe, dokáží pak i méně zasvěcení jedinci bývalou světnici snadno rozpoznat.

   Rozpoznávacími znaky ze strany interiéru jsou především otisky dřevěných prvků. Jde o kuláče, trámy a fošny roubených a rámových konstrukcí, které byly obezděny až po zhotovení, nebo o lišty, které dokládají deštění nebo jiné dekorativní obložení ze dřeva. Na vnějším líci pak může světnici prozrazovat mělký půlkruhový ústupek v šíři celého prostoru nebo malá, snadno utěsnitelná a zasklitelná okna, která se z důvodu lepší prostupnosti světla otevírají špaletami ven, a která bývají velmi často pyramidálně uspořádána. Výše umístěná okna májí obvykle odlišné proporce od dolních a jsou menší. Jejich funkce souvisí vzhledem k umístění těsně pod stropem (případně pod nepravou valenou klenbou) s přisvětlováním tmavého prostoru, případně s odvětráváním. Za zmínku rovněž stojí úvaha starších badatelů, kteří horní okno považovali za otvor pro odtah kouře, neboť celý prostor vydřevené světnice ztotožnili s dýmnou jizbu užívanou ve venkovském prostředí. Jinou a původně jistě nezáměrnou funkci pyramidálně uspořádaných oken, byla funkce informativní. Podobně jako vysoká kružbová okna upozorňují na přítomnost kaple v hradním organismu a nepokrytě tak odhalují citlivé místo nejen v obranyschopnosti, upozorňují pyramidálně uspořádaná okna na prostor, který je bytem a především domovem. S takovým uvažováním je pak klidně možné umístit palácovou světnici přímo nad hradní bránu, jak to vidíme např. na hradě Hanfelden.

   Obrazovou galerii jsem sice poskládal z vlastního materiálů, ale ve většině případů jde o nezáměrné fotografie, resp. výřezy z větších celků. Do výběru jsem umístil i několik příkladů z tvrzí a městských domů, stejně tak příklady, za které bych nedal ruku do ohně. Ukázalo se, že dokladovat vydřevené světnice bez znalosti podrobné stavební historie může být někdy značně obtížné.

BEZDĚZ
BEZDĚZ
BOROTÍN
BUBEN
CIMBURK
CORNŠTEJN
ČACHROV
DÍVČÍ KÁMEN
DOBRONICE
EIBENSTEIN
ENNS
ESCHELBERG
FRAUENBURG
GLANEGG
HAINBURG
HARDEGG
HEINFELS
HELFENBURK
KAJA
KALLMÜNZ
KAMÝK
KARLSHAUS
KARLŠTEJN
KAŠPERK
KLOSTERNEUBURG
KRONSEGG
KUTNÁ HORA
KUTNÁ HORA
LEUCHTENBURG
LIEBENFELS
LOUZEK
NEUNUSSBERG
NIEDERKRAIG
NIESYTNO
OBERKRAIG
OBERVOITSBERG
OKOŘ
PASSAU
PERCHTOLDSDORF
RABÍ
RADYNĚ
RADYNĚ
ROZTOKY
RUTTENSTEIN
SCHWARZENBERG
SIEDLĘCIN
STOKESAY
SZÉKESFEHÉRVÁR
TEMPLŠTEJN
THERNBERG
TOČNÍK
TRAUSNITZ
TROSTBURG
WAXENEGG
ŽEBRÁK
© burda 2008-017