H R A D N Í   S V Ě T N I C E

   V souvislosti s přípravou galerie jsem se pokusil na internetu vyhledat informace na téma hradních světnic, tedy vytápěných dřevěných místností vestavěných do kamenných budov a určených k obývání zejména v chladném období. Překvapilo mě, jak hluboko vnořené jsou seriózní zdroje, kdy na povrchu kolují jen stručné, zavádějící a mylné informace v čele se starým terminologickým označením „roubená komora“. Následujícím příspěvkem jsem se rozhodl uvést do problematiky více světla i na stránkách internetu.

   Heslo „roubená komora“ je v různých modifikacích opisováno z encyklopedie českých hradů a vychází z více než půl století staré práce Dobroslavy Menclové, která vydřevený obytný prostor ve skladbě hradních paláců rozpoznala a nevědomky mylně pojmenovala. Nad roubením bychom mohli přimhouřit oči, neboť jde o běžnou techniku výdřevy zejména v nejstarším horizontu, avšak užití komory nepřichází v úvahu, neboť význam slova komora možnost vytápění nepřipouští.

   Světnice je základní jednotkou ve skladbě obytné (trojprostorové) dispozice napříč sociálním spektrem, kde figuruje vedle síně (hradního sálu) a komory (hradní komnaty). Hradní světnice je vyhřívána nejčastěji kamny obsluhovanými ze sousední místnosti nebo teplovzdušným vytápěním umístěným v prostoru pod podlahou. Vestavěná dřevěná konstrukce plnila tepelně izolační funkci, umožňovala efektivnější vytápění interiéru a zpříjemňovala život mezi chladnými kamennými zdmi. Takto pojatá světnice je povinnou výbavou všude tam, kde bylo zamýšleno zřídit trvale obyvatelné interiéry v celokamenné stavbě. Nejde tedy jen o hrady a tvrze, ale i kamenné měšťanské domy, kde se vydřevené světnice rovněž uplatnily. Vydřevené světnice jsou vzhledem ke klimatickým podmínkám středoevropským fenoménem a v západní a jižní Evropě se nevyskytují.

   V prostředí hradů registrujeme vkládání dřevěných světnic v průběhu 13. století. Raným příkladem je např. hrad Frauenburg, kde se v obytné věži dochovaly pozůstatky dvou světnic v patrech nad sebou, nebo Bezděz, kde se srub nacházel v každém ze čtyř hradních paláců. Se změnou požadavků na vzhled obytných prostor a se zvyšující se efektivitou vytápění ztratily na prahu novověku vydřevené světnice v sociálně vyšším prostředí na významu a byly odstraňovány. Dnes jsou dochované středověké světnice (včetně výdřevy) v hradní architektuře velkou vzácností. Zmínit můžeme salzburský hrad Goldegg, jihotyrolský Trostburg, štýrský Hanfelden nebo saský Schönfels. U nás lze zmínit snad jen kutnohorský Hrádek, jehož světnice je dendrodatována k roku 1490. Několik dalších příkladů (i výrazně starších) zůstalo zachováno v měšťanských domech např. Znojmo nebo České Budějovice. Běžný výskyt otopných světnic nicméně dokládají stavebně historické průzkumy, neboť řadu rozpoznávacích znaků uchovává i kamenný plášť, který nemusel být nutně odstraněn a novým podmínkám se pouze přizpůsobil. Na těch stavbách, hradech a hradních zříceninách kde se středověký stav dochoval lépe, dokáží pak i méně zasvěcení jedinci bývalou světnici snadno rozpoznat.

   Rozpoznávacími znaky ze strany interiéru jsou především otisky dřevěných prvků. Jde o kuláče, trámy a fošny roubených a rámových konstrukcí, které byly obezděny až po zhotovení, nebo o lišty, které dokládají deštění nebo jiné dekorativní obložení ze dřeva. Na vnějším líci pak může světnici prozrazovat mělký půlkruhový ústupek v šíři celého prostoru nebo malá, snadno utěsnitelná a zasklitelná okna, která se z důvodu lepší prostupnosti světla otevírají špaletami ven, a která bývají velmi často pyramidálně uspořádána. Výše umístěná okna májí obvykle odlišné proporce od dolních a jsou menší. Jejich funkce souvisí vzhledem k umístění těsně pod stropem (případně pod nepravou valenou klenbou) s přisvětlováním tmavého prostoru, případně s odvětráváním. Za zmínku rovněž stojí úvaha starších badatelů, kteří horní okno považovali za otvor pro odtah kouře, neboť celý prostor vydřevené světnice ztotožnili s dýmnou jizbu užívanou ve venkovském prostředí. Jinou a původně jistě nezáměrnou funkci pyramidálně uspořádaných oken, byla funkce informativní. Podobně jako vysoká kružbová okna upozorňují na přítomnost kaple v hradním organismu a nepokrytě tak odhalují citlivé místo nejen v obranyschopnosti, upozorňují pyramidálně uspořádaná okna na prostor, který je bytem a především domovem. S takovým uvažováním je pak klidně možné umístit palácovou světnici přímo nad hradní bránu, jak to vidíme např. na hradě Zvíkov nebo Hanfelden.

   Do výběru jsem umístil i několik příkladů z tvrzí, stejně tak příklady, za které bych nedal ruku do ohně. Ukázalo se, že dokladovat vydřevené světnice bez znalosti podrobné stavební historie může být někdy značně obtížné.