Z Ř Í C E N I N Y   K L Á Š T E R Ů

   Doménou střední Evropy, na které v posledních letech utkvěla má pozornost, klášterní zříceniny nejsou a mnoho na tom nezmění ani Uhry, kde se přeci jen několik pozoruhodných zřícenin nachází. I v České republice najdeme několik zajímavých památek této kategorie, avšak s velmocemi, jako je Belgie nebo Francie, kde jsou klášterní zříceniny produktem bouří Velké francouzské revoluce a především Velká Británie, kde ve velmi krátké době zrušil anglický král v počtu okolo osmi set veškeré kláštery, se rovnat nemůžeme. Snad jen po husitských válkách, to jsme byli pány.

   S ohledem na mou dosavadní pozornost jistě nepřekvapí, že 75 ze 100 prezentovaných lokalit jsem navštívil až v posledních třech letech (2013-2015). 96 ze 100 pak za posledních sedm let. Zbývají Žička kartuzija (2007), Krasíkov (2006), Panenský Týnec (2005) a Klášter Hradiště nad Jizerou (2005). Pak je tady ještě několik dalších dávno navštívených klášterů, ale na ty jsem se už stihl vrátit.

ABBOTSBURY

   Benediktinské opatství z poloviny 11. století je takřka zaniklé, přesto se zde některé památky zachovaly. Z budov konventu sice stojí jediný štít, opodál však najdeme gotickou stodolu, ještě dnes částečně využívanou. Podle místní informační tabule jde o největší stodolu v celé Anglii. Zajímavou památkou je rovněž poutnická kaple z doby okolo roku 1400 na nedalekém návrší.

       

ALET-LES-BAINS

   V roce 813 založil Bera, hrabě z Razes, nedaleko Limoux klášter, který se od počátku těšil přímé ochraně papeže Lva III. V roce 1318 bylo v Alet zřízeno biskupství, jehož prvním představeným se stal zdejší opat Barthelemey. Následující biskupové toužili nahradit původní klášterní kostel novou gotickou katedrálou. Přestavba ale nebyla nikdy dokončena, díky čemuž se dochoval např. pozoruhodný románský závěr. Rozestavěný gotický chór byl nakonec z větší části zbořen, aby udělal místo pro novou cestu.

       

ALTZELLA*

   Se záměrem zřídit rodinnou hrobku založil míšeňský markrabě Otto z rodu Wettinů nový cisterciácký klášter Cella Sanctae Mariea, který byl od roku 1175 domovem mnichů z kláštera Pforta. Jen částečně zachovalý areál, dnes slouží jako veřejný park. Je však dosud ohrazen původní zdí, kterou prolamuje široká kulisová brána z poslední čtvrtiny 12. století. Dobře se rovněž dochovalo několik hospodářských budov a křídlo konvršů. Ze zřícenin vyniká letní refektář nebo opatský palác.

       

AULNE

   Mohutné zříceniny kláštera Aulne nedaleko průmyslového města Charleroi jsou dokladem protikatolickým nálad francouzské revoluce. Bylo zničeno jedno z nejstarších míst valonské historie, které založil sv. Landelin už v roce 657.

       

BAD HERSFELD

   Je pokládán za jednu z nejmonumentálnějších románských klášterních zřícenin v Evropě. Benediktinský klášter byl založen v 8. století a po požáru v 11. století významně přestavěn. Klášter byl zničen v roce 1761 během sedmileté války. Část konventu s kapitulní síní slouží jako muzeum, zdi bývalého kostela hostí pravidelný letní festival.

       

BATTLE

   Jedním ze zásadních milníků anglických dějin byla bitva u Hastingsu z roku 1066, kdy normandský vévoda Vilém porazil armádu anglického krále Harolda Godwinsona. Pod vedením Viléma Dobyvatele byla následně kompletně vyměněna vládnoucí třída duchovní i světská, včetně vlastníků půdy a zaveden nový právní systém. S novou elitou přišel i nový normanský styl. Slibný rozvoj anglosaské kultury byl ukončen.

   V místě slavného bojiště bylo na památku úspěšného tažení už v roce 1070 založeno benediktinské opatství nazývané jednoduše Battle. Klášterní kostel byl dokončen v roce 1094 a patřil tak k nejstarším normanským stavbám na ostrově. Traduje se, že jeho hlavní oltář byl zřízen v místě, kde po zásahu šípem padl král Harold.

       

BAYHAM OLD ABBEY*

   Jako drtivá většina anglických klášterů může i Bayham Old Abbey ve východním Sussexu poděkovat za svůj pád svému králi Jindřichu VIII. a jeho sporům s církví. Stavěn byl v první polovině 13. století a do samého konce jej využíval řád premonstrátů. Malebná zřícenina na odlehlém místě plná precizně provedených detailů zve ke své návštěvě.

       

BENEŠOV

   Přestože jde o pouhé dva oblouky, je zřícenina minoritského kláštera v Benešově jednou z největších klášterních zřícenin v Čechách. Místo nikdy nepatřilo k mým oblíbeným. Avšak poté, co jsem se dozvěděl, že nahoru na oblouky vylezl v nerozvážných letech děda Roub, vylétl klášter v pomyslném žebříčku popularity strmě vzhůru. Nic na tom, že ho dolu museli sundávat hasiči.

       

BERLIN

   Ze středověkého Berlína se po válce mnoho nedochovalo. Obnoveno bylo jen několik památek, např. kostel sv. Mikuláše nebo kostel Panny Marie, většina historických konstrukcí byla ale odstraněna a nahrazena novou zástavbou. O velkém štěstí by proto mohl hovořit kostel františkánského kláštera z poloviny 13. století, který byl alespoň zakonzervován.

       

BINDON

   Cisterciácký klášter byl založen roku 1149 Vilémem z Glastonia a osazen mnichy z opatství Forde. Místo zvané Little Bindon se ukázalo jako málo vhodné, a proto se v roce 1172 mniši stěhují na současné místo. V roce 1536 měl být klášter zrušen, avšak opat John Norman se odmítl vzdát a zaplatil koruně enormní sumu 300 liber, což byl dvojnásobek ročního příjmu kláštera. Navzdory veškerým snahám o záchranu byl klášter v roce 1539 zrušen. Podmanivé místo je přístupné pouze se souhlasem majitelů.

       

BOITZENBURG

   Jedinou stojící památkou klášterního areálu je mlýn, ostatní je od dob třicetileté války, kdy krajem táhli dánští vojáci, definitivně v troskách. Klášter cisterciaček je poprvé zmiňován v roce 1271, a vznikal pod vlivem kláštera Chorin.

       

BOLTON

   Klášter černých kanovníků řádu svatého Augustina založila roku 1155 Alice z Rumilly. V dobách největší slávy zde žilo 26 bratří a na chodu převorství se podílelo dalších 200 laiků. Prostředky na chod byly získávány z těžby olova a chovu ovcí. Klášter byl rozpuštěn výnosem Jindřicha VIII. v roce 1539. Loď kostela zůstala zachována pro farní účely.

       

BOXGROVE

   Benediktinské převorství bylo založeno z normandského kláštera Lessay a nebylo nikdy velké. Nejspíš proto nejsou nijak rozsáhlé ani jeho současné pozůstatky. Dochoval se kostel, jehož východní část je stále využívána k bohoslužebným účelům, část rajského dvora se vstupem do kapitulní síně a opodál stojící zřícenina domu pro hosty.

       

BUDAPEST

   Zónou klidu v centru Budapešti je Margaritin ostrov uprostřed Dunaje. Byl pojmenován po sváté Markétě Uherské, dceři krále Bély IV., která na ostrově žila v komunitě dominikánek. O tom, že ostrov byl ve středověku významným duchovním centrem svědčí existence hned několika klášterů. Skromné pozůstatky kláštera františkánů a již zmiňovaných sester dominikánek nabízím mezi obrázky. Alespoň za zmínku pak stojí románský kostel bývalého proboštství premonstrátů.

     

BYLAND

   Na konci 12. století byl Byland vedle klášterů Rievaulx a Fountains třetím „zářícím světlem severu“. Založen byl roku 1134 skupinou mnichů kongregace ze Savigny, kteří byli následně absorbováni komunitou cisterciáků z Furness. Nejcennější památkou kláštera jsou nepochybně sporé zbytky kdysi monumentálního chrámu, zejména pak odkryté fragmenty podlahy ze 13. století, včetně ojedinělého základu kamenného pulpitu. Původní oltář je dnes v nedalekém klášteře Ampleforth. Ohromující byla svého času i křížová chodba kolem rajského dvora, jedna z nejdelších v Anglii, která byla v 15. století zasklena.

     

BZOVÍK*

   Mezi významné památky pevnostní architektury na Slovensku patří jednoznačně i silně opevněný goticko-renesanční klášter Bzovík. Od 12. století budovaný klášter premonstrátů byl v 16. věku obehnán vysokou zdí, vybavenou v nárožích mohutnými dělovými věžemi. Nutno podotknout, že celá přestavba proběhla až za Zikmunda Balašy, který premonstráty vyhnal, zbořil kostel a zbývající budovy konventu upravil podle svých představ.

       

CALDER BRIDGE

   Veřejnosti nepřístupný klášter byl po čas mé návštěvy až po krk neprostupně zarostlý. Nedávno osekané byly jen plochy okolo zámku, v jehož areálu se ruiny bývalého kláštera nacházejí. Počátky kláštera spadají do roku 1134, kdy byl založen mnichy z Furness.

       

CANTERBURY

   Pátráme-li po kořenech křesťanství v anglosaském prostředí, nutně se zdržíme v kentském Canterbury. V roce 597 dorazil na ostrovy misionář Augustin, vyslaný z Říma samotným papežem Řehořem I., aby pohanskou zemi christianizoval. Byl přijat kentským králem Ethelbertem a pro svůj záměr obdarován dvěma místy v Canterbury. Neprodleně byla založena nová katedrála a na dohled městských hradeb klášter s kostelem sv. Petra a Pavla.

   Klášterní kostel se zároveň stal pohřebištěm kentských králů a prvních biskupů z Canterbury. Byl zde pohřben jak Ethelbert, který nejspíš v roce 601 přijal z rukou biskupa Augustina křest, tak rovněž i sám Augustin, který byl nakonec roku 978 svatořečen.

   Zajímavou architektonickou památkou opatství sv. Augustina je Wulfricova rotunda, která vznikla okolo poloviny 11. století. Smyslem věže na okrouhlém půdorysu bylo propojit původní kostel s mladším sousedním kostelem ze 7. století. Celá srostlice byla zakrátko zdemolována Normany, kteří po roce 1072 opatství velkolepě obnovují.

     

CLAIREFONTAINE

   Mám smůlu a nebo se v belgických památkách prostě špatně spí. Podobně jako kdysi na Fagnolle i odtud mne ryze frankofonní majitelé večer vyvedli. Štěstí jsem sice nalezl v nedalekém chlívku, ale protože ráno pršelo, otálel jsem se vstáváním. Nechtěně jsem proto přivolal hospodáře na zeleném traktoru, který jen nechápavě kroutil krkem.

       

CLEEVE*

   Velkou předností kláštera Vallis Florida je soubor vysoce kvalitních dlaždic z druhé poloviny 13. století. Ty se zachovaly v autentické poloze především na podlaze jinak zcela zaniklého refektáře a znovu odkryty byly v roce 1876. Šlo o regionální produkt, který se ovšem uplatnil mimo jiné i ve výstavních katedrálách, jako byl Gloucester nebo Wells.

       

CROSSRAGUEL

   Clunyjský klášter byl osazen mnichy z Paisley. Byl velmi poškozen během válek s Anglií, a proto jsou jeho pozůstatky architekturou pokročilého 14. století. Nechybí ale ani zásahy výrazně mladší, kde vyniká především obytná věž posledního opata Williama Kennedyho (1520-1547), která se prakticky neliší od běžné šlechtické rezidence.

       

DARGUN

   V roce 1945 se po útoku neznámého žháře stala z bývalého kláštera zřícenina. Samotný klášter byl sekularizován již v roce 1552 a stal se vedlejším sídlem vévody z Meklenburku a jeho potomků. Současná podoba zámku s nárožními věžemi a arkádovým nádvořím byla realizována podle plánů architekta Dieussarta po roce 1657. V první polovině 18. století zde žila Augusta, vévodkyně z Meklenburku, známa jako „dargunská princezna“.

       

DOLNÍ KOUNICE*

   Na klášter Rosa Coeli jsem patřičně pyšný. Vždyť tenhle trpaslík je naší nejmonumentálnější klášterní zříceninou, která ve srovnání s jinými lokalitami obstojí přinejmenším ve středoevropském kontextu. Klášter byl osazen roku 1183 premonstrátkami z Louňovic a stal se prvním ženským klášterem na Moravě. Dějiny Kounic provázela řada katastrof, ze kterých se komunita mnohdy jen pozvolna vzpamatovávala a které nakonec zapříčinily pád kláštera. Svými neřestmi sehrály v tomto smyslu nezanedbatelnou úlohu i samotné jeptišky.

       

DRYBURGH

   Klášter byl založen roku 1150 a první premonstráti pod vedením opata Rogera přišli z mateřského Alnwicku o dvě léta později. Dávno po zániku kláštera byl v jeho areálu na vlastní přání pohřben slavný básník, romanopisec a představitel romantismu Sir Walter Scott.

       

DUNDRENNAN*

   Stávající architektura kláštera datována léty 1170-1190 je zajímavým přechodem mezi románským a gotickým slohem. Idea však není původní. Zejména provedení transeptu kostela vykazuje znaky použité na klášterech v Yorkshiru a s transeptem kláštera Roche je prakticky identické. Není se čemu divit a nejde jen o přísná pravidla cisterciáckého stavitelství. Matkou kláštera bylo Rievaulx. V letech 1167-1188 byl opatem v Rievaulx Silvanus, někdejší mnich z Dundrennan. Možná právě on poslal do svého bývalého domova huť, která stavěla také např. klášter Byland.

       

EASBY

   Jako třetí premonstrátský dům v Anglii vzniklo opatství St. Agatha poblíž Richmondu. Klášter vznikl v místě bývalého saského kostela a jeho fundátorem byl v letech 1151-1152 Roald, správce hradu Richmond.

       

EGGLESTONE

   Koncem 12. století bylo zřízeno premonstrátské opatství sv. Jana Křtitele, které se však po celou dobu své existence potýkalo s finančními problémy. Přestože mělo méně prostředků než běžné převorství, svůj status nikdy neztratilo. Zrušeno bylo v roce 1538 a část budov byla následně přestavěna na zámek. Definitivně bylo Egglestone opuštěno koncem 19. století.

       

ELDENA

   Z dánského kláštera Esrum byl v roce 1199 na severním pobřeží dnešní spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko zřízen klášter Hilda. Dnes zříceninu, spíše známou jako Eldena, proslavila plátna rodáka z nedalekého Greifswaldu, malíře časného romantismu Caspara Davida Friedricha.

       

FINCHALE

   Stavba benediktinského převorství začala v roce 1237 a první tři oltáře byly vysvěceny už v roce 1239. Klášter vznikl na místě poustevny s kaplí, kde v požehnaném věku 105 let zemřel a byl pochován sv. Godric. Ten svou první poustevnu založil s povolením durhamského biskupa Flambarda už v roce 1110 asi míli proti proudu řeky Wear.

       

FONTCALVY

   Na první pohled možná není zřejmé, že Fontcalvy není pozůstatkem kláštera. Jde o zříceninu grangie, která patřila cisterciáckému klášteru Fontfroide a umístění zde snad obhájím vysvětlením. Grangie byly exponovanými hospodářskými dvory zejména rozsáhlejších opatství, na které docházely oni laičtí bratři, kterým je v klášterech nezřídka věnováno tolik prostoru. Na některých vzdálenějších grangiích konvrši i žili. Grangie Fontcalvy je doložena už na počátku 12. století. Součastná opevněná sýpka pak byla dokončena v roce 1315.

     

FONTAINE-GUÉRARD*

   Nádherné klášteřiště ženského řádu nad mocným vývěrem L´Andelle. Dochovala se kaple sv. Michala, kapitulní síň, pracovna a skriptorium, zahrádka s bylinkami a trosky klášterního kostela.

       

FOUNTAINS*

   Rozsáhlé zříceniny klášter Fountains patří mezi největší v celé Evropě. Parkově upravený klášterní komplex pak některé hlasy dokonce provolávají za nejromantičtější zříceninu vůbec. Klášter založila roku 1135 skupina mnichů kolem Roberta z Newminsteru, která byla vyhnána z benediktinského opatství v Yorku. Mniši přijali řád sv. Bernarda a sami se podrobili klášteru v Clairvaux. Z Burgundska byl následně vyslán mnich Geoffrey z Ainaj, který novou komunitu učil hodinkám i specifikům cisterciácké stavařiny.

   Současná architektura je koláží mnoha období, převládají však prvky 13. století. I méně vnímavého návštěvníka jistě udiví monumentální křídlo konvršů, jehož přízemí, využívané jako sklad potravin, je ve dvou řadách zaklenuto 44 poli křížové klenby. Ti vnímavější pak jistě docení méně výrazné rozvaliny opatského domu, který však patřil k největším v celé Anglii. Zaujme intaktně zachovalý románský mlýn, nebo 49 m vysoká věž v neobvyklé pozici na konci severního transeptu vystavěná v letech 1494-1526 za opata Huby.

       

FURNESS*

   V 15. století bylo Furness po klášteře Fountaines druhým nejbohatším a nejmocnějším cisterciáckým opatstvím v Anglii, o čemž svědčí nejen monumentální zříceniny. Počátky kláštera jsou nicméně strohé a spadají k roku 1123, kdy zde začíná komunita benediktinů ze Savigny. V roce 1147 se však tito stávají součástí cisterciáckého řádu. Propojením obou směrů nedošlo v klášteře k zásadním změnám ve spiritualitě, nýbrž ve vnější formě. Cisterciáci totiž byli výrazně asketičtí a jejich architektura strohá, krom toho se stávali značkou a byli oblíbeným řádem napříč Evropou.

       

GENT

   Na místě současného Gentu vznikla v 7. století na obou březích řeky Leie, těsně před ústím do Šeldy, dvě opatství. Založil je bývalý akvitánský šlechtic a nyní misionář Amandus, později svatořečený. Zde předkládané opatství sv. Bavona zaniklo na základě demoličního rozhodnutí císaře Karla po roce 1540.

       

GLASTONBURY

   Nejlépe zachovalou stavbou kláštera Glastonbury je opatská kuchyně. V relativně dobré kondici se rovněž dochovala Lady Chapel, která vznikla po požáru původní kaple v roce 1184 a patří k uměleckým vrcholům románského umění v Anglii.

   V roce 1191 byl na jižní straně Lady Chapel nalezen domnělý hrob krále Artuše. Za účasti krále Edwarda I. a královny Eleanor byly ostatky legendárního vládce slavnostně přeneseny do klášterní katedrály a uloženy do černé mramorové hrobky. Po zrušení kláštera byl hrob zničen a dnes jej připomíná pouze travnatý záhon uprostřed impozantních zřícenin.

       

GLENLUCE

   Klášter nepatřil k největším a ani jeho zříceniny nejsou ve srovnání s okolím nikterak monumentální. Nejlépe se dochovalo východní křídlo s kapitulní síní, dormitářem a částečně rekonstruovaným ambitem. Opatství založil 1192/3 Roland, lord of Galloway jako dceru kláštera Dundrennan.

     

GLOUCESTER

   Klášter minoritů v Gloucesteru byl založen v roce 1321 Tomášem z Berkeley. Současná zřícenina je pozůstatkem kostela, který byl naposledy přestavován v 16. století. Po rozpuštění konventu byly budovy přestavěny na byty a dílny.

       

GUDHEM

   Po Alvastře zřejmě největší klášterní zřícenina ve Švédsku. Založen v roce 1152 pozdějším králem Karlem Sverkerssonem a zkonfiskován v roce 1527. Zdejší cisterciačky obdržely důchod a v klášteře směly dožít. V roce 1529 klášter vyhořel a sestry musely být rozptýleny po okolních statcích. Důchod byl vyplácen ještě v roce 1540.

       

HAILES

   Založeno roku 1246 Richardem z Cornwallu, bratrem krále Jindřicha III., jako poděkování za přežití námořní bouře. Zrušeno o vánočních svátcích roku 1539 a následně dílem využíváno jako venkovský dům rodiny Tracy. Zavření kláštera předcházela zoufalá snaha opata Sagara. Před samotným králem byla v Londýně dokonce zkoumána relikvie Svaté krve, aby komise došla k závěru, že jde jen o med obarvený šafránem.

     

HEISTERBACH*

   V roce 1189 přišli do porýnského Sedmihoří mniši z kláštera Himmerod. Už v roce 1237 světili 88 m dlouhý klášterní chrám, který byl po kolínské katedrále největší stavbou svého druhu v širokém okolí. Žel, že z původní klášterní katedrály se dochovala jen nejvýchodnější část chóru. Stojí však v plné výšce, a je tedy snazší představit si výstavnost chrámu, který byl po roce 1809 spolu s konventními budovami rozebrán na stavební materiál. Kromě části chóru se tak do dnešních dnu dochovala jen stodola a bývalý pivovar.

       

CHORIN*

   Klášter Chorin je v rámci Braniborska z architektonického hlediska velmi významnou stavbou, neboť zde poprvé došlo k využití specifických gotických detailů provedených v cihle. Nejstarší stavbou areálu je vodní mlýn, který se však dochoval jen v základech. Stavba kostela začala v roce 1273.

       

JEDBURGH

   Významným skotským králem byl v letech 1124-1153 David I. Přestože byl velkým reformátorem a propagátorem normanské kultury, toužil především po upevnění skotské nezávislosti, o čemž svědčí i zakládání honosných klášterů v těsné blízkosti anglické hranice. Ty svým bohatstvím zřetelně demonstrovaly jižním sousedům vyspělost a konsolidovanost skotského království. K významnějším lokacím patří i Jedburgh, kam byli pozváni augustiniáni pravděpodobně až z francouzského kláštera Beauvais.

     

JERVAULX*

   Počátky kláštera provázely značné těžkosti. Mniši z kongregace ze Savigny nejprve založili klášter Fors ve Wensleydale. Nová lokace se však uskutečnila bez souhlasu opata ze Savigny a záhy se ocitla bez opory. Bylo dohodnuto, že klášter přejde do opatrovnictví cisterciáků z Bylandu. Krom toho, že mniši museli přijmout novou řeholi, bylo v rámci reorganizace nutné přejít i na nové místo. V roce 1156 tak vznikl klášter Jervaulx. O tom, že se asketickým mnichům nakonec dobře dařilo svědčí např. prostorná kuchyně na zpracování masa, která obsahovala rovnou dvě pece.

       

JUMIÉGES

   Přestože je opatství už dávno ve zříceninách, dvojice jeho 46 m vysokých věží nadále dominuje krajině nad Seinou. Je velkým turistickým lákadlem Normandie a často citovaným příkladem normanského slohu. Mnohými je také považováno za nejkrásnější klášterní zříceninu Francie. Dějiny má dlouhé, už od roku 654, zakladatelem byl sv. Philibert.

       

KATARÍNKA

   Jedna z nejznámějších zřícenin na Slovensku se nachází poblíž obce Naháč v horském pásmu Malých Karpat. Lidové označení Katarínka odkazuje na kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, který se z celého komplexu františkánského kláštera nejlépe zachoval. Klášter založil roku 1618 Krištof Erdödy a zrušen byl v roce 1786.

       

KELSO

   V Kelso jsem se poprvé setkal s řádem tironensiánů. Řád založil ve Francii okolo roku 1106 Bernard d´Abbeville a podobně jako cisterciácký řád byl reformou benediktinského mnišství. Nedosáhl sice takové popularity, přesto mohutný nárůst v prvních letech (zejména ve Francii a na Britských ostrovech) svědčí o významném duchovním proudu středověku. V současnosti je řád integrován do benediktinské kongregace svatého Maura.

   V roce 1127 usadil skotský král David I. tironensiány poblíž svého hradu Roxburgh. Kelso bylo součástí sofistikovaného stavitelství na skotsko-anglické hranici a patřilo mezi čtveřici tzv. hraničních opatství, která byla velkoryse podporována a patřila k nejbohatším ve Skotsku. Svým sousedům tak demonstrovala moc plnoprávného státu. O mimořádném postavení opatství svědčí i jeho dochovaná architektura. Provedení klášterního kostela na půdoryse zdvojeného kříže nemá ve Skotsku obdobu.

       

KIRKSTALL

   Opatství Kirkstall se nachází uprostřed parku na předměstí Leedsu. Přestože je zříceninou, je klášterní kostel nejlépe zachovalým cisterciáckým chrámem na britské půdě. Jeho matkou bylo Fountaines, mimochodem s obdobně cenným kostelem, odkud se vypravila skupina 12 mnichů v čele s opatem Alexandrem založit nový klášter. Pro svůj úkol si nejprve vybrali Barnoldswick, aby jej pro nespokojenost po šesti letech opustili a roku 1152 založili klášter Kirkstall.

       

KLÁŠTER HRADIŠTĚ NAD JIZEROU

   Na místě pivovaru stával zámek Jiřího z Labouně, ještě dříve tu stával klášter, který zanikl za husitských válek. Jeho pozůstatky vzhledem k brzkému zániku a pozdější stavební činnosti nejsou velké. Vyniká bohatě zdobený vstupní portál klášterního kostela, výjimečná památka raně gotického umění.

       

KLÁŠTER U NEPOMUKU

   Mniši do Pomuku přišli v roce 1144 z bavorského Ebrachu. Skvostný život kláštera ukončil Jan Žižka. Poté tu v troskách živořilo jen několik mnichů, kteří se snažili o obnovu kláštera až do druhé poloviny 16. století. Dnes jsou trosky pohlceny vesnickou zástavbou.

       

KLÁŠTERNÍ SKALICE*

   Náš nejmladší cisterciácký klášter vznikl za Karla IV. a jeho pětilodní katedrála měla jen s obtížemi hledat konkurenci. Nepovedlo se a nebo nevíme. Vše zhatili husité a dvojí pokus o obnovu byl jen slabým odvarem původního záměru. Z katedrály zbyl jediný pilíř, z konventu zaslepené okno refektáře.

       

KLÁŠTORISKO*

   Asi nejznámějším slovenským klášterem, byť si to možná mnozí neuvědomují, jsou archeologicky odkryté a žel jen málo zajištěné pozůstatky kartuziánského kláštera v srdci Slovenského ráje. Do povědomí přivedl kartouzu turistický ruch, protože prakticky všemi roklinami ráje lze dříve nebo později dosáhnout právě Kláštoriska, kde vznikla i jediná turistická základna uvnitř Národního parku. My nositelé jména Bruno však raději nocujeme ve srubu přímo v rozvalinách.

       

KRASÍKOV

   Na pahorku v ohbí Moravské Sázavy v intravilánu obce je k vidění výrazné obvodové zdivo gotického kostela, který původně patřil řádu augustiniánů. Klášter Koruna Panny Marie vznikl z podnětu Boreše z Rýzmburka po roce 1267. Zkázu kláštera zapříčinily husitské války, po kterých se již augustiniánům nikdy nepodařilo konvent plně obnovit.

       

KUKLOV*

   Pozdně gotický klášteříček paulánů vznikl na sklonku 15. století z podnětu pánů z Rožmberka. Stavebně nedokončený řádový dům se starším kostelem sv. Ondřeje však byl už po čtyřech desetiletích opuštěn. Přesto se areál dodnes dochoval v pozoruhodně dobré kondici. V roce 1967 byl znovu oživen jako tvrz Vlkov, když František Vláčil natáčel film Údolí včel podle námětu Vladimíra Körnera.

       

LANERCOST

   Okolo roku 1169 vznikl na někdejším Hadriánově valu dům pro skupinu augustiniánů kanovníků. Po zrušení byl v polovině 16. století přestavěn na šlechtickou rezidenci. Pozoruhodná je především Dacre Tower, čtyřpodlažní věž postavená na původní klášterní kuchyni pravděpodobně Thomasem Dacrem. Loď kostela dodnes slouží farnímu společenství.

       

LEWES

   Jedním z normanských bojovníků od Hastingsu byl i William de Warenne. Byl zakladatelem hradu Lewes a po roce 1078 i prvního clunyjského kláštera v Anglii. Jako fundátor byl spolu s manželkou Gundradou pohřben v kapitulní síni. Jejich hrob byl objeven v roce 1845 při stavbě železniční trati.

   Z kdysi významného převorství sv. Pankráce zbylo pramálo. Nadevšechno ovšem vyniká blok klášterní latríny z 2. poloviny 12. století. Je známo, že zde bylo minimálně 59 míst k sezení. Zázračně zachovalá budova unikla demolici, protože byla po zániku kláštera přeměněna na sladovnu.

   Přeci jen přiložím ještě jednu informaci, kterou jsem se v Lewes dozvěděl. V důsledku zrušení klášterů Jindřichem VIII. zaměstnala královská kancelář pod vedením Thomase Cromwella italského inženýra Giovanniho Portinari, jehož úkolem bylo nepotřebné stavby rozebrat.

       

LILLET

   Monastýr Santa Maria de Lillet byl do konce 16. století domovem augustiniánů a poprvé je zmiňován v roce 1086. Nejspíše byl ale zřízen na místě předrománského kostela doloženého už v roce 833. Konzervovaný areál je zpřístupněný pro veřejnost a pro tuto příležitost přemostěn nepřehlédnutelnou kovovou konstrukcí, která je silně rušivým prvkem, nicméně umožňuje pohled z výšky např. do miniaturního rajského dvora. Díky této konstrukci se rovněž dalo do areálu snadno dostat, přestože byl toho času uzavřený.

       

LIMBURG

   Na místě hradu sálských vévodů z Wormsu vznikl na počátku 11. století benediktinský klášter. V roce 1035 byl vysvěcen za účasti císaře Konráda II. a v této době zde byly dočasně uloženy říšské korunovační klenoty. Monumentální zřícenina je dominantou Falckého lesa.

       

LINDISFARNE*

   Nejen hříčkou přírody je Holy Island, významné poutní místo a „kolébka britské christianizace“. V roce 627 přijal křest král Edwin, jeho říše však roku 633 podlehla útokům, pohanských králů. O obnovu křesťanské Northumbrie se záhy úspěšně pokusil král Oswald. Za jeho vlády přichází ze skotského kláštera Iona misionář St. Aidan a za své zázemí volí ostrov poblíž královského hradu Bamburgh. Zakládá kostely a kláštery a z Lindisfarne se stává významné anglo-saské centrum.

   St. Aidan zemřel jako první biskup z Lindisfarne v roce 651. Jeho nástupcem se stal další z iroskotských mnichů, St. Finian, známější je však St. Cuthbert, poustevník, který přišel z kláštera Melrose a pro svou váženost a moudrost byl povoláván do celé řady vedoucích úřadů, včetně role biskupa. V roce 686 se však vrátil do své poustevny na Farne Island, kde následujícího roku zemřel. Ještě téhož dne byl pochován na Lindisfarne.

   Pod tlakem nájezdných Dánů zaniká Northumbrijské království a v roce 875 opouštějí mniši klášter Lindisfarne. Odnášejí s sebou i ostatky svatého Cuthberta, které po strasti plné pouti nacházejí věčný klid až roku 995 v durhamské katedrále. K obnově Lindisfarne dochází až v normanském období, a hlavními hybateli jsou právě benediktini z Durhamu. Nejstarší části zřícenin nového kláštera jsou datovány do 12. století.

       

LINDOW

   Klášter cisterciaček byl založen okolo roku 1230 hrabaty z Arnsteinu, ačkoliv je poprvé zmiňován až v roce 1343. Za reformace zůstala jeho funkce zachována a sloužil luteránským sestrám. Zničen byl za třicetileté války, přesto se zachovala velká část středověkých staveb, ze kterých vyniká zejména klášterní škola adaptovaná k obytným účelům.

       

LLANTHONY*

   Na základě rostoucího věhlasu zdejší poustevny bylo přistoupeno ke stavbě kostela. Nová svatyně byla vysvěcena v roce 1108 a deset let nato se zde usídlila komunita augustiniánů. V neklidných dobách třicátých let 12. století však černí kanovníci prchají do Gloucesteru a zakládají nové převorství, pro které se vžil název Llanthony Secunda. To nakonec v průběhu staletí mateřský klášter zcela zastínilo.

   S rušením klášterů se situace srovnala. Zatímco pozůstatky kanonie na předměstí Gloucestru jsou dnes jen málo přitažlivé, z původního kláštera se stala romantická zřícenina umocněná odlehlostí místa v Černých horách.

       

LYSE

   Po benediktinském klášteře na ostrově Selja asi nejvýznamnější klášterní zřícenina v Norsku. Přestože jde jen o odkryté základy, je klášteřiště prezentované v celém rozsahu a z nalezených fragmentů byla dokonce sestavena část křížové chodby z normanského období. Byl založen bergenským biskupem v roce 1146 jako první cisterciácký klášter v Norsku a osazen mnichy z anglického Fountains.

       

MARIAČALÁD

   Na rozdíl od Kláštoriska nebo kláštera na Skalce patří Mariačalád nepochybně k těm méně známým, a to i přesto, že se na dohled odtud nachází známé kúpele v Podhájské. Devastovaný areál patřil řádů pavlínů. Tři křídla kvadratury beze střech stojí zatím do původní výšky, kostel se dvěmi věžemi v průčelí byl již prakticky celý rozebrán.

       

MAZAN

   Prastaré opatství založené po roce 1119 daleko a vysoko v horách Ardéche. Dnes jen hřbitov na opuštěných ruinách připomíná slavná léta před stoletou válkou. Vždyť Mazan je matkou takových klášterů, jako je Sylvanes, Sénanque nebo Thoronet.

       

MEISSEN

   Na labském břehu nedaleko města vznikl v roce 1217 klášter pro míšeňské benediktinky. Ten byl zároveň předán do správy cisterciáckému opatství Altzella a sestry se tak musely podrobit novým pravidlům. Dříve než byl klášter stavebně dokončen, vrátila se do konventu původní řehole.

       

MELROSE*

   Dalším ze skupiny hraničních klášterů krále Davida I. bylo Melrose, nejstarší opatství cistercíáků ve Skotsku. Bylo založené na starší tradici roku 1136 a první mniši přišli z kláštera Rievaulx v Yorkshiru. Poslední mnich Dan Jo Watson zemřel v roce 1590, nicméně rozpadající se kostel sloužil až do roku 1810.

   Pro svou impozantnost i pro architektonické detaily jsou zříceniny kostela nejpřitažlivější částí opatství. Pozoruhodná je především klenba presbytáře se svorníky zdobenými světci, anděly a Svatou Trojicí, nebo celá řada detailů v exteriéru, jako např. démoni, skřítci nebo prase hrající na dudy. Zajímavý je také nález pohřbeného srdce v kapitulní síni. Není sice jasné komu orgán patřil, v každém případě bylo v roce 1331 v klášteře pohřbeno srdce krále Roberta Bruce.

       

MEMLEBEN*

   Přestože to ze souboru vybraných fotek určitě nevypadá je bývalá císařská falc a benediktinský klášter v Memlebenu jak významnou architektonickou památkou, tak místem velkých dějin raného středověku.

   V roce 936 zde na následky mrtvice zemřel král Jindřich I. Ptáčník, přítel českého knížete Václava a zakladatel otonské dynastie. V roce 973 zde rovněž zemřel Jindřichův syn, císař Ota I. Veliký. Byl pohřben v Magdeburgu, jeho vnitřnosti však ve zdejším kostele. Na památku svého otce založil před rokem 979 v Memlebenu Ota II. klášter, jehož součástí byl i monumentální kostel, jeden z největších své doby ve Svaté říši římské. Do dnešních dnů se z něho dochovala jen jižní část západního transeptu. Torzem transeptu byl později veden průjezd do hospodářského dvora.

       

NAGYVÁZSONY

   Historicky významné místo v pohoří Bakony nabízí kromě slavného Kinižiho hradu i zříceniny dvou klášterů. Skromné zbytky kláštera Tálodi jsou ukryté v lesích daleko za někdejším městem. Rozsáhlejší a i lépe přístupné jsou pak zříceniny paulánského kláštera s kostelem Szant Mihály z konce 15. století.

       

NETLEY*

   Totální ruina řekli bychom, a přesto jde o nejlépe zachovalé cisterciácké opatství v jižní Anglii. Založeno bylo v roce 1238 winchesterským biskupem a o rok později sem přicházejí mniši z nedalekého Beaulieu. Zrušený klášter věnoval král Williamu Paulerovi, který jej v tudorském stylu přestavěl na rezidenci. Po opuštění se zarostlé zříceniny staly zdrojem inspirací mnohým umělcům.

       

NIMBSCHEN

   Na okraji města Grimma nejdeme prosperující hotel Kloster Nimbschen, který vznikl přestavbou hospodářských budov někdejšího kláštera cisterciaček Marienthron. Z daleka nejzajímavější historkou z dějin kláštera je ta z roku 1523, kdy odtud utekla skupina sester, včetně Kateřiny z Bory, pozdější manželky Martina Luthera.

       

OROSZLÁNY

   K významným památkám románského umění v Maďarsku nepochybně patří i Vértešské opatství Svatého kříže nedaleko města Oroszlány. Z návštěvy kláštera jsem ale byl mimořádně zklamaný. Plánoval jsem si, jak se po náročné cestě vrchovinou konečně zastavím a ve zříceninách kláštera posvačím. Nic podobného se ale nekonalo.

   Po jistých drahotách mi sice oplocený areál otevřel vyžilý muž v širáku, který místo obývá, ale žádnou svobodu mi ve svém království nedal. Udělal se mnou rychlé kolečko, něco popovídal střídmou němčinou a neprodleně mě poslal zpět za bránu. Prosby byly marné a nakonec jsem byl vykázán i zpoza plotu, že prý jsem v přírodním parku a nelze šlapat mimo cesty. V tomto případě mi však přišlo mimořádně směšné, čemu Maďaři říkají přírodní park, který navíc sami plundrují těžbou a průmyslem.

       

ORVAL*

   Na starší mnišskou tradici navázalo v roce 1132 sedm mnichů z Trois-Fontaines. Původní stavba zažila řadu vzestupů a pádů až nakonec byla v 18. století nahrazena novým konventem vystavěným v těsném sousedství architektem Dewezem. Celý areál však padl pod tíhou událostí francouzské revoluce, kdy se vypálené objekty na více než sto let proměnily ve zříceniny. V roce 1926 zahájili trapisté z kláštera Sept-Fons obnovu.

       

OYBIN*

   Do jádra významného žitavského hradu byl za císaře Karla IV. vestavěn klášter Celestýnů. Založen byl roku 1369 a už v roce 1384 vysvěcen pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna klášterní kostel postavený pražskou stavební hutí. Klášter za hradbami královského hradu ve zdraví přežil husitské války a koncem 15. století byl znovu modernizován zhořeleckým stavitelem Konrádem Pflügerem. V důsledku nezájmu o řád však klášter upadal a poslední jeho převor zemřel už roku 1555. Spory jezuitského řádu s Žitavou zapříčinily, že duchovní život se na Oybin už nikdy nevrátil a po požáru v roce 1577 se klášter definitivně změnil ve zříceninu.

       

PANENSKÝ TÝNEC*

   „Nedostavěný gotický chrám Panny Marie v Panenském Týnci se oficiálně stal nejmystičtějším místem České republiky a vítězem soutěže DestinaCze 2014“, zahlásal toho času titulek na webových stránkách městyse. Mnozí psychotronici a léčitelé tvrdí, že v presbytáři kostela se kříží dvě pozitivní zóny, které tak znásobují své léčivé účinky. Lidé, kteří místo navštíví, mohou být přinejmenším zbavení chmurných myšlenek a odcházet v optimističtější náladě. Moje citlivost ne energie není příliš rozvinuta, přesto nemám námitek.

   Místo je původním klášterem klarisek ze 13. století, které do Týnce přišly z mateřského domu na Starém městě pražském. Přestože velkolepě pojatý klášterní kostel stavěný od 14. století zůstal nedokončený, žily zde panny dlouhá století až do zrušení v roce 1782.

       

PAULINZELLA*

   Klášter v místě poustevny založila na počátku 12. století saská šlechtična Paulina. Vznikal pod silným vlivem hirsauské reformy a až do poloviny 14. století hostil jak mužskou, tak ženskou komunitu. Dále jen mužský konvent byl rozpuštěn v roce 1542. Zřícenina klášterního kostela patří k nejkrásnějším v Německu.

       

PILIS

   Pilišské vrchy jsou krasovým pohořím a táhnou se mezi Ostřihomí a Budapeští. Nejvyšší horou je Pilis (756 m n. m.) a právě tato hora zaštiťuje trojici klášterů, které se nacházejí v těsném sousedství na jejím úpatí. Ve všech případech jde o pouhé části základů odkryté archeologickým výzkumem v lokalitách Klastrompuszta, Pilisszentlélek a Pilisszentkereszt.

       

RIED AM RIEDERBERG

   Se zařazením kláštera Paradeis poblíž Riedu jsem pro jeho nevýrazné pozůstatky celkem váhal. Nakonec jsem se rozhodl někdejší klášter františkánů do výběru vpustit, protože je jedinou klášterní zříceninou, kterou jsem v Rakousku navštívil. Ba co víc, v tuto chvíli vlastně ani neznám druhou, analogickou lokalitu. Může to být způsobeno prostou neznalostí, nebo zde jednoduše tato kategorie památek chybí. Nepřestávám pátrat dál.

   Život kláštera byl krátký a stavebně se příliš nerozvinul. Budován byl v letech 1455-1464 řádem františkánů observantů pod vedením Gabriela Rangoniho z Verony, který zde byl v roce 1464 na provinční kapitule znovu potvrzen ve funkci generálního vikáře. První krizi zažil klášter v roce 1509, kdy jej zachvátil zničující požár. Pod hlavním oltářem tehdy zahynul i jeden z bratří. Definitivně zničen byl o dvacet let později, kdy jej obsadili Turci a všech 22 bratrů pobili. Uplynulo dlouhé století, než byl v nedalekém Neulengbachu založen nový františkánský klášter.

     

RIEVAULX*

   Cisterciáky do severní Anglie pozval Walter Espec, který již dříve zřídil augustiniánský klášter Kirkham a prvních dvanáct mnichů přišlo v roce 1132 z Clairvaux. Během následujících let vybudovali jeden z nejvýstavnějších klášterních kolosů na anglické půdě, který v dobách největší slávy cisterciáků překonalo snad jen nedaleké opatství Fountains. Z anglických cisterciáckých klášterů jsem Rievaulx navštívil jako první.

       

ROBERTSBRIDGE

   Sporé zbytky cisterciáckého kláštera leží na soukromém pozemku a bez optání místních není prakticky možné lokalitu najít. Dochoval se sice celý dům opata, dnes obydlená farmářská usedlost, ale z konventu zbyly v zahradě jen některé obvodové zdi. Klášter byl založen v roce 1176.

       

SAINT-MICHEL DE NAHUZE

   Vzhledem k náročnému výšlapu svahy masívů Montagne d´Alaric k převorství Saint Michel de Nahuze bude třeba tuto aktivitu náležitě zhodnotit. V místě o dvou zdech po někdejším kostele není žádná informační tabule a ani na internetu jsem prakticky žádná historická fakta nenašel, přestože soudě podle architektonických pozůstatku existuje odlehlé převorství přinejmenším od 12. století. Do poloviny 20. století tu však žila jistá poutní tradice.

     

SAN VICENTE DE LA BARQUERA*

   Zříceniny bývalého františkánského kláštera San Luis se nacházejí v upravené privátní zahradě a v době mé návštěvy nebyly zpřístupněné pro veřejnost. V jeho zdech jsme přesto nocovali na naší pouti do Santiaga, podobně jako Karel I. v roce 1517, když cestoval za španělskou korunou. Tento první španělský Habsburk (našincům známější jako Karel V. z titulu císaře Svaté říše římské) byl vládcem impéria, nad kterým slunce nikdy nezapadá. Ještě známější je pak jeho bratr, rakouský arcivévoda Ferdinand I., který se stal roku 1526 českým králem.

       

SANT LLORENC DEL MUNT

   Původní cela kláštera Sant Aniol d´Aguja je poprvé zmiňována už v roce 871. Svědčí o ní nález části apsidy 8-10 m dlouhého kostela, který byl později nahrazen románskou novostavbou. Od 11. století zde nacházíme plně nezávisle benediktinské opatství, které existovalo až do sklonku 16. století. Úpadek kláštera zapříčinila devastující zemětřesení z let 1427-1429 a rovněž nedostatek noviců. Bývalý klášter se nakonec stal pouhou farou podřízenou opatství v Besalú.

       

SANT PERE DE RODES*

   Zlatý věk kláštera začal v 10. století, kdy od svých donátorů získal rozsáhlé pozemky a obdržel privilegia jak od papeže, tak od franckého krále. Vrcholu opatství dosáhlo ve 12. a 13. století, kdy bylo významným duchovním, politickým i ekonomickým centem, o čemž svědčí zejména uspořádání architektury velké umělecké hodnoty. Jmenujme alespoň zcela originální sloupovou výzdobu kostela, dvouetážové ambity nebo monumentální západní portál z dílny mistra z Cabestany.

       

SANTA MARIA DEL ROURE

   Obnovovaný areál bývalého kláštera Panny Marie z Dubu byl od středověku regionálním poutním místem, kam zbožní Katalánci chodily projevovat úctu Bohorodičce. Zdejší komunita nebyla nikdy velká a nejsou výjimečné ani časy, kdy byla kanonie zcela opuštěná.

       

SÁZAVA

   Řadit sázavský klášter mezi zříceniny může být sporné. Na prezentovaných obrázcích vidíme pozůstatky gotického kostela, které však nejsou zříceninou, nýbrž pouhou nedokončenou stavbou. Průzkumem stávající architektury lze zjistit, že chrám byl stavěn ve dvou fázích. Zamýšlené bazilikální trojlodí bylo nahrazeno novým projektem, který měl ze sázavského kostela učinit halový chrám se stejnou výškou kleneb ve všech třech lodích. Dokončení stavby však zabránily husitské války.

       

SHAP

   Nevelké opatství premonstrátů bylo situováno v jednom z odlehlých údolí Lake District. Opatství založil okolo roku 1200 místní šlechtic Tomáš, syn Gospatrikův. Po zrušení kláštera za Jindřicha VIII. byla část areálu proměněna na farmu, která zde dosud existuje.

     

SKALKA NAD VÁHOM

   Klášter na Velké Skalce byl založen nitranským biskupem Jakubem v roce 1224. Stalo se tak v místě poustevny benediktinských mnichů Svorada a Benedikta. V roce 1665 se místa ujali jezuité, kteří klášter prakticky znovu vystavěli. Po jejich odchodu se opevněný areál změnil ve zříceninu. Klášteřiště s jeskyní poustevníků má čaro, hodiny zde strávené se mi neuvěřitelně vryly a ne nadarmo řadím místo ke svým nejoblíbenějším na Slovensku.

       

SVĚTCE

   Od středověku bylo místo spjato s řádem křížovníků s červenou hvězdou. V 17. století získali Světce pauláni, kteří však s křížovníky vedli pozemkové spory. Přesto však zahájili stavbu kláštera s honosným kostelem Čtrnácti svatých pomocníků. V roce 1787 byla komunita paulánů rozpuštěna a majetky převzal rod Windischgätzů. Alfréd Windischgrätz zahájil v roce 1857 přestavbu kláštera na zámek, avšak dílo nebylo dokončeno a záhy se změnilo v ruinu.

       

SWEETHEART*

   Ve středověku vzniklo ve Skotsku osmnáct klášterů řádu cisterciáků. Ten poslední založila roku 1273 Lady Devorgilla, matka skotského krále Jana. Zemřela v roce 1289 a byla pohřbena před hlavním oltářem spolu s nabalzamovaným srdcem svého manžela Jana Balliola.

       

TAUTRA

   Cisterciácký klášter Munkeby vznikl někdy po roce 1150 a stal se nejsevernější výspou řádu ve středověku. Ve 13. století nicméně mniši přesídlili na nedaleký ostrov Tautra kde žili až do skandinávské reformace v roce 1537. Na počátku 21. století přišli na Tautru trapistky z Iowy.

       

TEN DUINEN

   V roce 1949 byly z písku vykopány základy jednoho z nejvýznamnějších opatství v Belgii. Jak název napovídá, klášter byl umístěn v dunách na pobřeží Severního moře a okolo roku 1300 zde žilo 120 mnichů a více než dvojnásobný počet konvršů. Klášter měl rozsáhlé majetky ve Flandrách, dnešním Nizozemí a dokonce i v Anglii.

       

TINTERN*

   Z moře klášterních zřícenin na ostrovech lze vydělit dvě pozoruhodné skupiny. Buď se v dobré kondici dochoval kostel a ostatní budovy jsou v rozvalinách, nebo naopak budovy konventu v nějaké podobě stojí a z kostela zůstaly třeba jen odkryté základy. Obě skupiny pak bezvýhradně propojuje absence zachovalých kvadratur. Nejstarší cisterciácký klášter ve Walesu z roku 1131 patří do první skupiny. Impozantní ruiny kostela a travnatý chodníček kolem rajského dvora.

       

VESSRA

   Premonstrátský klášter byl založen krátce po potvrzení řádu papežem, neboť již v roce 1138 proběhlo svěcení. Jeho zakladatelem byl Gotebold z Hennebergu a jeho žena Luitgarda a byl zamýšlen jako rodové pohřebiště. Po zániku v 16. století se areál využíval k hospodářským účelům, a to až do roku 1975, kdy byl přeměněn na muzeum.

       

VILLELONGUE*

   Opatství Villelongue bylo založeno v roce 1170 poté, co mniši z kláštera Bonnefont opustili původní lokaci severovýchodně od Saissacu. Zdejší opati se aktivně podíleli na kruciátách vedených proti albigenským z čehož klášter získal značné jmění. K bohatství a slávě pomohla i podpora francouzského krále Ludvíka IX. Opatství je nákladně přestavováno v raně gotickém slohu a výrazně se odklání od cisterciácké střídmosti a slohové čistoty. Po morové epidemii však i pro Villelongue začínají těžké časy. Francouzská revoluce pak zastihla ve zchátralém klášteře poslední tři mnichy.

       

VILLERS-LA-VILLE*

   Jde o rozsáhlý a velmi zajímavý areál, jehož poctivou návštěvu nelze jednoduše urychlit. I poté je velmi svůdné jen tak, stále dokola, procházet zříceninami. Klášter byl založen v roce 1146 mnichy z Clairvaux, nicméně dochovaná architektura kláštera představuje až 2. polovinu 13. století, kdy zde žilo 100 mnichů a pracovalo až 300 konvršů. Fantastický středověký kolos má moc vtáhnout do své doby.

       

WALKENRIED*

   Jeden z nejstarších cisterciáckých klášterů v současném Německu byl roku 1129 osazen mnichy z Kampu. Už v roce 1137 byl vysvěcen první kostel a založeno první přeživší dceřiné opatství, klášter Pforta. Walkenried prosperuje z důlní a hutnické činnosti v pohoří Harz. V roce 1290 je po 80 letech výstavby vysvěcen nový monumentální chrám, jehož torzální pozůstatky lze obdivovat dodnes.

       

WAWERLEY*

   Je rozvlněná louka mezi potoky, kde tu a tam ční nějaká zeď. Jsou skromným zbytkem starého cisterciáckého kláštera, toho nejstaršího. Několik stromů spletitých kořenů, čtyři kostelní nároží, štíhlá okna mnišského dormitáře, kapitulní síň, klenba v křídle konvršů a genius loci. To vlastně vůbec není málo.

       

WHITBY*

   V první vlně po normanském záboru byl založen i benediktinský klášter Whitby. Stalo se tak roku 1078 z podnětu barona Williama z Percy, který řádu poskytl část svěřené půdy. Nový klášter vznikl na starší sídelní tradici. Už v roce 657 zde král Oswald založil raně křesťanský monastýr Streoneshalh. Ten se proslavil zejména northumbrijským synodem z roku 664, kdy došlo k odklonu od iroskotských tradic a k prosazení postupného nástupu římského ritu. Tento první klášter zanikl po opakovaných nájezdech dánských Vikingů před rokem 870.

       

ZEHLDENIC

   V případě kláštera cisterciaček je zříceninou pouze východní křídlo konventu obsahující dormitář. Severní křídlo se naopak dochovalo v dobré kondici a nedávno bylo restaurováno. Obsahuje část křížové chodby a refektář. Zachovala se rovněž gotická klášterní stodola. Kostel takřka zanikl.

       

ZSÁMBÉK*

   Skvostem románského stavitelství v Uhrách je nepochybně bývalý klášter premonstrátů v dominantní poloze nad městem Zsámbék. Vznikl v místě staršího kamenného kostela doloženého už v polovině 11. století. Současná bazilika sv. Jana Křtitele rostla pod vlivem francouzské školy v první polovině 13. století avšak celý areál byl dokončen až po tatarském vpádu.

       

ŽIČE*

   Je nejstarší středoevropskou kartouzou založenou okolo roku 1160 štýrským markrabětem Otakarem III. Traugauskim. Byl zřízen přímo z mateřského kláštera Grande Chartreuse u Grenoblu a stavěn pod vedením konvrše Aynarda. V roce 1190 byl akvilejským patriarchou Bertholdem vysvěcen klášterní kostel sv. Jana Křtitele. Největší slávu zažila kartouza v letech 1391-1410. kdy byla sídlem hlavního představeného řádu.

       

© burda 2008-016